Přehled ověřených výroků

Kauza Dozimetr propukla v letošním červnu a týká se ovlivňování veřejných zakázek a chodu městských firem, především pražského dopravního podniku (DPP). Mezi obviněnými je třeba bývalý náměstek současného primátora Petr Hlubuček, lobbista Michal Redl či bývalý člen představenstva DPP Matej Augustín. Poslední zmíněný je právě ten, na kterého lídr koalice Spolu Bohuslav Svoboda naráží.

Adam Scheinherr je od roku 2018 předsedou dozorčí rady pražského dopravního podniku a zároveň zastává pozici náměstka primátora za uskupení Praha sobě.

Bohuslav Svoboda tedy v námi ověřovaném výroku tvrdí, že Adam Scheinherr „připustil a nechal hlasovat“ o Mateji Augustínovi, kterého už v té době měl podezřívat z nekalých praktik. Než se zaměříme na odůvodnění tohoto tvrzení, je potřeba si popsat, jak k celé volbě Augustína došlo.

Matej Augustín v DPP

Slovenský podnikatel Matej Augustín doplnil (.pdf, str. 79) neobsazené členské místo v představenstvu Dopravního podniku hlavního města Prahy v prosinci 2019. Na tuto pozici ho prosazoval tehdejší náměstek primátora Petr Hlubuček. Členy představenstva přitom volí právě dozorčí rada dopravního podniku.

Z veřejně dostupných zdrojů se nicméně nelze dozvědět, jak probíhalo jednání dozorčí rady, které zvolilo Mateje Augustína do vedení DPP. Žádné záznamy jednání ani hlasování totiž nejsou veřejně dostupné. K dispozici je pouze strohé usnesení (.pdf) o jeho zvolení ve Sbírce listin.

I přesto se však v médiích objevily zmínky o tom, jak mělo zhruba hlasování probíhat. Podle serveru Seznam Zprávy se pro volbu Augustína vyslovilo osm z patnácti členů rady. Do čela dopravního podniku se měl dostat díky hlasům za Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a hnutí STAN) a hlasům zástupců z řad odborů DPP.

Web Zdopravy.cz informoval, že Matej Augustín prošel při hlasování pouze o jeden hlas a pro byl nakonec i Adam Scheinherr z Prahy sobě. Před chystanou volbou přitom náměstek Scheinherr uváděl, že Augustína nepodpoří. Na konci letošního června pak v rozhovoru pro Respekt nepřímo připustil, že pro Augustína hlasoval.

Scheinherrovo trestní oznámení

„Podezření“, o kterém mluví Bohuslav Svoboda, je zjevná narážka na trestní oznámení, které Adam Scheinherr podal. Stalo se tak 27. dubna 2020, což kromě samotného náměstka Scheinherra potvrzuje i policejní materiál, který se objevil v mediálním prostoru.

Důvodem k podání trestního oznámení bylo, že se Adam Scheinherr dozvěděl o jedné žádosti o úplatek, která se týkala dopravního podniku v Praze. Zároveň podle svého vyjádření podepsal na policii mlčenlivost, a proto o této věci nemohl veřejně mluvit.

Důležité každopádně je, že k podání trestního oznámení došlo několik měsíců poté, co dozorčí rada zvolila Mateje Augustína do představenstva. Podle policejního materiálu, který získala média, měla žádost o úplatek proběhnout pouze několik dnů před tím, než šel Adam Scheinherr na policii. Scheinherrovo trestní oznámení následně vedlo k policejnímu vyšetřování, které vyústilo v celou kauzu Dozimetr.

Předseda dozorčí rady Scheinherr rovněž v rozhovorech pro různá média uváděl, že byl sice vůči Mateji Augustínovi v době jeho volby do vrcholné funkce v DPP (tedy v prosinci 2019) kritický, ale ne proto, že by ho z něčeho konkrétního podezříval. Vadila mu prý jeho minulá kariéra, která je spojená se slovenským expremiérem Robertem Ficem a působením ve značně ztrátové společnosti.

Závěr

Předseda dozorčí rady DPP nemá žádné formální pravomoce určovat, kdo může být navržen do představenstva. Ve stanovách dopravního podniku, které jsou dostupné ve Sbírce listin (.pdf, čl. 19 odst. 3), se přitom píše: „Návrh na volbu nebo odvolání člena představenstva je oprávněn podat akcionář, popř. člen dozorčí rady. Dozorčí rada volí a odvolává členy představenstva nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů.“

Slova Bohuslava Svobody o tom, že Adam Scheinherr „připustil a nechal hlasovat“ o Mateji Augustínovi, ale můžeme chápat i jinak než z hlediska jeho pravomocí. Konkrétně tak, že volbě Mateje Augustína mohl zabránit např. tím, že by veřejně řekl, z čeho jej „podezřívá“.

Ve veřejně dostupných zdrojích se ale nevyskytují žádné indicie, které by nasvědčovaly tomu, že Adam Scheinherr podezříval Mateje Augustína z něčeho konkrétního už v prosinci roku 2019, kdy ho dozorčí rada DPP zvolila do představenstva. Trestní oznámení (na které Bohuslav Svoboda zjevně naráží) podezření, že mělo v dopravním podniku dojít k žádosti o úplatek, podal Adam Scheinherr prokazatelně až na jaře 2020. K samotné žádosti o úplatek přitom došlo pár dní před tím. Bohuslav Svoboda tak svým výrokem vytváří nepravdivý dojem, že Adam Scheinherr věděl o podezření z úplatku už ve chvíli, kdy byl Augustín zvolen do vedení DPP. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Petr Hlubuček, který figuruje v kauze Dozimetr, byl zvolen do dozorčí rady Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) Radou hlavního města na zasedání dne 9. prosince 2014. Kromě něj do rady usedli také např. Petr Dolínek, Vojtěch Kocourek nebo Petra Kolínská. O novém personálním obsazení tehdy jednomyslně rozhodli (.pdf, str. 8) všichni městští radní.

Samotné sdružení Praha sobě, jehož je Jan Čižinský lídrem, v té době ještě neexistovalo, vzniklo totiž až před komunálními volbami v roce 2018. Uveďme, že předchůdcem sdružení byla Praha 7 sobě, která v roce 2014 vyhrála volby do zastupitelstva v městské části Praha 7. Jan Čižinský byl sice v roce 2014 členem zastupitelstva celého města, kam byl jako tehdejší člen KDU-ČSL zvolen za Trojkoalici (Strana zelených, KDU-ČSL, STAN), nicméně neusedl v radě města, která členy dozorčí rady DPP volí. Nemohl tak „dosadit” Petra Hlubučka do dozorčí rady.

Trojkoalice už své radní každopádně měla, jelikož mezi lety 2014 a 2018 vládla na magistrátu spolu s hnutím ANO a ČSSD. Samotnou KDU-ČSL reprezentoval v radě města jeden zástupce, konkrétně Jan Wolf. Nikdo z tehdejších radních ale ve volbách roce 2018 nekandidoval za Prahu sobě. Totéž platí i u letošních voleb. Zmiňme, že Jan Wolf nyní kandiduje ze čtvrtého místa za koalici Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL).

Abychom to shrnuli, v roce 2014 hlasovali pro Petra Hlubučka do dozorčí rady DPP všichni tehdejší radní – tedy i ti, kteří reprezentovali Trojkoalici, za kterou byl Jan Čižinský do pražského magistrátu zvolen. Sdružení Praha sobě však tehdy existovalo pouze na lokální úrovni na Praze 7 a do pražského magistrátu kandidovalo až v roce 2018. V radě města, která členy dozorčí rady DPP volí, neseděl nikdo, kdo by se později ve sdružení angažoval. Nedá se tedy říci, že by Praha sobě dosadila Petra Hlubučka do dozorčí rady DPP, jak tvrdí Milan Urban. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Milan Urban uvádí, že i po odhalení kauzy Dozimetr údajně firmy napojené na obviněné podnikatele nadále dodávaly IT služby pražskému magistrátu. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, s jakými firmami zmíněných podnikatelů město spolupracovalo v minulosti a zda tato spolupráce pokračovala i po odhalení kauzy.

Pražský magistrát uzavřel několik smluv s firmami vlastněnými podnikateli Pavlem Dovhomiljou a Marošem Jančovičem. Ti patří mezi obviněné v kauze Dozimetr. V souvislosti s ní v červnu vyšetřovatelé Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili skupinu politiků, lobbistů a podnikatelů z korupce, ovlivňování veřejných zakázek a chodu veřejných firem, především pražského dopravního podniku (DPP).

V případě Jančoviče, jehož IT firma měla s DPP uzavřené smlouvy v hodnotě 478 milionů korun, policie tvrdí, že byl lobbistou Michalem Redlem a jeho zločineckou skupinou tlačen ke spolupráci. Jančovič jim nakonec podle detektivů dával úplatky za to, že jeho smlouvy s DPP nebudou rozporovat, a získal díky tomu i další zakázky.

Pavla Dovhomilju poté policie viní z toho, že „domlouval pro celou skupinu (obviněných v kauze Dozimetr, pozn. Demgog.cz) úplatek za konkrétní IT zakázku dopravního podniku“.

S firmou Uniprog Solutions, a. s., ve které je ředitelem a držitelem 10 % akcií Maroš Jančovič, má Magistrát hl. m. Prahy uzavřenou řadu smluv a dohod. Ty se týkají zajištění rozvoje informačního systému „pro podporu výkonu činností pořizování územně plánovacích podkladů a dokumentací hl. m. Prahy (IS ÚPD)“. Dle jedné ze smluv z dubna 2022 by tato společnost měla hlavnímu městu poskytovat služby po dobu 4 let (.pdf, str. 1). Data z přehledu přijatých faktur, která pravidelně zveřejňuje Magistrát hl. m. Prahy, ukazují, že město firmě Uniprog Solutions za dodané služby proplácelo každý měsíc faktury, a to včetně roku 2022 (.csv), přičemž zatím poslední faktura pochází z 15. srpna.

Pražský magistrát také uzavřel několik smluv se společností Advice.cz Solutions, s. r. o., (nyní Digicode, s. r. o.), kterou vlastní společnost BERODIO Group, v níž je Pavel Dovhomilja jediným akcionářem. Zmíněné dohody se konkrétně týkaly rozvoje informačního systému GINIS (.pdf, str. 4), který měla firma pro magistrát zajišťovat do ledna 2022 (dokument Zadávací dokumentace, .pdf, str. 5). V roce 2020 se nicméně město rozhodlo (.pdf, str. 2) od některých rámcových smluv uzavřených s touto společností odstoupit. Doplňme, že v případě firmy Advice.cz Solutions poslední fakturu za dodané služby magistrát evidoval v prosinci 2020 (.csv). 

Prostřednictvím BERODIO Group vlastní Pavel Dovhomilja také firmu Information Systems Factory Group (ISFG). S ní v srpnu 2021 podepsala smlouvu akciová společnost hl. m. Prahy Operátor ICT, která pro magistrát zajišťuje řadu služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií a spravuje např. systém Lítačka. Poslední dodatek k dané smlouvě, která se týká zavedení (.pdf) nového softwaru spisové služby v datovém centru magistrátu, uzavřel Operátor ICT s ISFG na konci března 2022. Podle něj mělo k dodání smluvených služeb dojít nejpozději 28. dubna 2022 (.pdf, str. 2–3). Další dohody podle Registru smluv, který eviduje smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun, společnost ISFG s Operátorem ICT neuzavřela.

Na závěr tedy shrňme, že město Praha firmě Uniprog Solutions, kterou zčásti vlastní M. Jančovič, dle dostupných zdrojů proplácí faktury za dodané IT služby, poslední evidovaná faktura pochází ze srpna tohoto roku. Dovhomiljova firma Information Systems Factory Group dříve uzavřela smlouvu na poskytování IT služeb se společností Operátor ICT, jejímž majitelem je hl. m. Praha, dle znění zveřejněných dokumentů ale k dodání služeb mělo dojít nejpozději na konci dubna. Další smlouvy s touto společností pražský Operátor ICT uzavřené nemá.

Nicméně vzhledem k tomu, že Milan Urban poukazuje na to, že i po odhalení kauzy Dozimetr firmy napojené na obviněné podnikatele dodávaly služby městu, a magistrát skutečně ještě v srpnu proplácel faktury společnosti M. Jančoviče, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Doplňme, že v rámci debaty zazněl i podobný výrok Zdeňka Hřiba, který jsme také analyzovali. Rozdíl mezi výroky spočívá v tom, že Milan Urban poukazuje na skutečnost, že firmy napojené na aktéry kauzy Dozimetr stále dodávají magistrátu IT služby, přičemž jméno Pavla Dovhomilji používá jako ilustraci. Naopak Zdeněk Hřib popisuje poměrně konkrétně o okolnostech smlouvy s Advice.cz Solutions. V důsledku jsou pak oba výroky hodnoceny jako pravdivé.

Slovenský manažer Matej Augustín doplnil (.pdf, str. 78) neobsazené členské místo v představenstvu Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) v prosinci 2019. Na tuto pozici ho prosazoval tehdejší náměstek primátora Petr Hlubuček. Oba nyní figurují jako obvinění v kauze Dozimetr, která se týká právě pražského dopravního podniku.

Členové dozorčí rady za Piráty a sdružení Praha sobě dávali před chystanou volbou najevo, že pro Mateje Augustína hlasovat nebudou. „Za nás jako zástupce Prahy Sobě v dozorčí radě ale stále platí, že pana Augustína do funkce nepodpoříme,“ uvedl tehdy předseda dozorčí rady a náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě). „Piráti do funkce v představenstvu DPP nepodpoří nikoho, kdo neprošel otevřeným výběrovým řízením,“ řekla poradkyně pražského primátora Hřiba Martina Vacková. 

Z veřejně dostupných zdrojů se nicméně nelze dozvědět, kteří členové dozorčí rady DPP pro Augustína hlasovali. Žádné záznamy jednání ani hlasování totiž nejsou veřejně dostupné. K dispozici je pouze strohé usnesení (.pdf) o jeho zvolení ve Sbírce listin.

I přesto se však v médiích objevily zmínky o tom, jak mělo hlasování probíhat. Podle serveru Seznam Zprávy se pro volbu Augustína vyslovilo osm z patnácti členů rady. Do čela dopravního podniku se měl dostat díky hlasům za Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a hnutí STAN) a zástupce z řad odborů DPP.

Ivo Vašíček, tehdejší člen dozorčí rady za Piráty, po hlasování uvedl, že on ani jeho pirátský kolega pro Mateje Augustína nehlasovali. Web Zdopravy.cz informoval, že Matej Augustín prošel při hlasování pouze o jeden hlas a pro byl nakonec i Adam Scheinherr z Prahy sobě. Ten na konci letošního června v rozhovoru pro Respekt nepřímo připustil, že pro Augustína hlasoval.

Tyto informace však z veřejně dostupných zdrojů nelze potvrdit. Jak jsme zmínili výše, hlasování dozorčí rady DPP není veřejné, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Předně uveďme, že podnikatel Pavel Dovhomilja patří mezi obviněné v kauze Dozimetr. V souvislosti s ní v červnu vyšetřovatelé Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili skupinu politiků, lobbistů a podnikatelů z ovlivňování veřejných zakázek a chodu veřejných firem, především pražského dopravního podniku (DPP). Pavla Dovhomilju policie viní z toho, že „domlouval pro celou skupinu úplatek za konkrétní IT zakázku dopravního podniku“.

Podle obchodního rejstříku, který spravuje Ministerstvo spravedlnosti, je Dovhomilja napojený na více než desítku firem. Z Registru smluv, v němž musí hl. m. Praha uveřejňovat všechny uzavřené smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun, vyplývá, že magistrát v minulosti podepsal několik smluv se společností Advice.cz Solutions, s. r. o. (nyní Digicode, s. r. o.). V ní je Pavel Dovhomilja nejen jednatelem, ale prostřednictvím své další společnosti BERODIO Group také jediným majitelem.

Zmíněné dohody mezi Prahou a Advice.cz Solutions se konkrétně týkají rozvoje informačního systému GINIS. Primární smlouvou mezi hl. m. Praha a Advice.cz Solutions byla „Rámcová dohoda o poskytování služeb rozvoje systému GINIS Eneterprise+ vč. elektronické spisové služby“ (.pdf). Kromě Advice.cz Solutions ve smlouvě figurují firmy NESS Czech a PragoData. Dohoda byla uzavřena v červenci roku 2018, tedy v době, kdy byla primátorkou Adriana Krnáčová za ANO. 

Rámcovou dohodu s magistrátem zmíněné společnosti podepsaly, protože tehdy ve výběrovém řízení (.pdf, str. 4) od hl. m. Prahy získaly zakázku „na zajištění služeb rozvoje programového vybavení“ města. Na základě (.pdf, str. 5) této rámcové smlouvy poté byly uzavírány dílčí smlouvy ve spojitosti s realizací konkrétních rozvojových projektů. Většina dílčích smluv byla podepsána až za nynějšího vedení Prahy. Jak nicméně vyplývá z jejich znění, termíny realizace smluv nepřesahují do roku 2022. Samotná zadávací dokumentace k veřejné zakázce zmiňuje jako předpokládaný termín dokončení celé zakázky konec ledna 2022 (dokument Zadávací dokumentace, .pdf, str. 5).

Dvě dílčí smlouvy ze září a prosince roku 2019 se poté hlavní město rozhodlo vypovědět, na což ve výroku poukazuje Zdeněk Hřib. V únoru 2021 si magistrát najal advokátní společnost Rowan Legal na „právní poradenství a stanovení právní strategie“ při odstupování od dvou zmíněných dílčích smluv, které Praha uzavřela se společností Advice.cz Solutions (Digicode). Ta totiž přišla o certifikát, který k plnění smluv musela mít. Magistrát tehdy uváděl, že se vypovězení smluv s vysokou pravděpodobností stane předmětem soudního či smírčího řízení.

Z výše zmíněného vyplývá, že Pavel Dovhomilja skrze svou firmu Advice.cz Solutions uzavřel rámcovou dohodu s hlavním městem Praha v červenci 2018. tj. za bývalé primátorky Adriany Krnáčové za hnutí ANO, protože tato společnost od města tehdy získala veřejnou zakázku. Za vedení primátora Hřiba poté na základě této rámcové dohody docházelo k uzavírání dílčích smluv. Uveďme, že ve všech těchto dokumentech termíny realizace nepřesahují do roku 2022. Od některých dílčích smluv se také magistrát na přelomu let 2020 a 2021 rozhodl odstoupit. Z těchto důvodů výrok Zdeňka Hřiba hodnotíme jako pravdivý.

Bohuslav Svoboda (ODS) nastoupil na post pražského primátora v listopadu 2010. Ve funkci skončil v květnu 2013, kdy o jeho odvolání rozhodli pražští zastupitelé. Doplňme, že po komunálních volbách konaných v říjnu 2010 v Praze utvořily koalici ODS a ČSSD. Koalice se rozpadla v listopadu 2011 a následně ji nahradila koalice ODS s TOP 09.

Karel Březina (ČSSD) se stal prvním náměstkem primátora v listopadu 2010. Na starosti měl tehdy oblast dopravy. V té době byl také např. členem dozorčí rady pražského Dopravního podniku.

Protikorupční policie obvinila Karla Březinu v březnu 2011 kvůli tomu, že zatajil své dřívější působení v orgánech zkrachovalých firem, aby se mohl stát členem dozorčí rady společnosti Žižkov Station Development (ŽSD). Podle žalobce měl např. zkreslovat údaje o stavu hospodaření. Tehdejší pražská vláda ČSSD a ODS v čele s Bohuslavem Svobodou nicméně nežádala jeho odstoupení z funkce.

Zmiňme, že 25. listopadu 2011 soud Březinu zprostil obžaloby. O den dříve na postu prvního náměstka primátora skončil. Dodejme, že později se objevily informace, že soudce Ondřej Havlín, který o zproštění obžaloby rozhodoval, případ Karla Březiny účelově zmanipuloval v jeho prospěch. Policie nicméně neměla dostatek důkazů, aby byl případ znovu otevřen.

Uveďme, že Březina byl v březnu 2012 obviněn i v jiné kauze. Podle obvinění Březina jako člen dozorčí rady Dopravního podniku hl. m. Prahy neoprávněně pobíral odměny, za což byl následně také odsouzen. Březinovu stížnost na rozsudek v tomto případě zamítl Ústavní soud v roce 2018.

Dne 15. června 2022 proběhla policejní razie v budově magistrátu hl. m. Prahy a také v sídle pražského dopravního podniku (DPP). Obviněno tehdy bylo 13 lidí včetně náměstka primátora Petra Hlubučka (STAN). Policie ho ve spojitosti s hospodařením DPP konkrétně obvinila z účasti na organizované zločinecké skupině a z přijetí úplatku. Doplňme, že 15. června policie Hlubučka přímo zadržela.

Ještě téhož dne vyzval Zdeněk Hřib svého náměstka k rezignaci. Hlubuček následně na tuto funkci rezignoval 16. června. O den později pak soud poslal Hlubučka do vazby.

Karel Březina (ČSSD), někdejší první náměstek primátora Bohuslava Svobody (ODS), který stál v čele Prahy mezi lety 2010 a 2013, byl protikorupční policií obviněn v březnu 2011. Obžaloba ho konkrétně vinila ze zatajování jeho dřívějšího působení v orgánech zkrachovalých firem, aby se v rozporu se zákonem mohl stát členem v dozorčí radě společnosti Žižkov Station Development (ŽSD). Podle žalobce měl Březina zkreslovat údaje o stavu hospodaření a jmění.

Březina nicméně proti tomuto obvinění podal stížnost a své funkce se nevzdal. Rezignaci po něm nepožadoval ani tehdejší primátor Bohuslav Svoboda s tím, že o budoucnosti Březiny musí rozhodnout ČSSD. Doplňme, že na rozdíl od Petra Hlubučka Karla Březinu policie nezadržela a byl stíhán na svobodě. Ve funkci náměstka primátora tak zůstal až do 24. listopadu 2011, kdy byl po rozpadu koalice ČSSD a ODS nucen skončit. O den později pak Březinu soud nepravomocně zprostil obžaloby. V červnu 2012 verdikt potvrdil odvolací soud.

Pro úplnost dodejme, že v roce 2015 přinesl týdeník Respekt informace, že soudce Ondřej Havlín, který o zproštění obžaloby rozhodoval, případ Karla Březiny účelově zmanipuloval v jeho prospěch. Policie nicméně zřejmě neměla dostatek důkazů, aby byl případ znovu otevřen. Okolnosti Březinova osvobození podle deníku Právo prověřovala policie již v roce 2013.

Na závěr shrňme, že oba výše zmínění náměstci primátora byli obviněni. Zatímco Zdeněk Hřib ihned vyzval svého náměstka k rezignaci, bývalý primátor Bohuslav Svoboda tak neučinil. Výrok Zdeňka Hřiba tak hodnotíme jako pravdivý. Dodejme však, že charakter obvinění byl u Petra Hlubučka jiný než u Karla Březiny. Hlubuček byl také policií přímo zadržen, Karel Březina nikoliv.

Bývalý ministr vlády Miloše Zemana v letech 2000–2002, bývalý pražský zastupitel a bývalý první náměstek pražského primátora za ČSSD Karel Březina byl obžalován hned několikrát. V kontextu debaty však pražský primátor Hřib mluví o Březinově stíhání z roku 2011. Srovnává totiž svůj přístup k obviněnému náměstku Hlubučkovi v červnu letošního roku a Svobodův přístup ke Karlu Březinovi v době, kdy byl jako náměstek obviněn policií.

Po komunálních volbách v roce 2010 se Karel Březina stal náměstkem primátora Bohuslava Svobody (ODS) pro oblast dopravy. Prahu tehdy po volbách řídila koalice ODS a ČSSD.

Obvinění ze zkreslování údajů

Policie Karla Březinu poprvé obvinila v březnu 2011. Tehdejší náměstek primátora totiž zatajil své dřívější působení v orgánech zkrachovalých společností Porcela Plus a Concordia, aby se v rozporu se zákonem mohl stát členem dozorčí rady společnosti Žižkov Station Development (ŽSD). Podle žalobce měl zkreslovat údaje o stavu hospodaření. Pražská vláda ČSSD a ODS v čele s Bohuslavem Svobodou nicméně tehdy nežádala jeho odstoupení z funkce.

Ve funkci náměstka primátora tak zůstal až do 24. listopadu 2011, kdy byl po rozpadu koalice ČSSD a ODS nucen skončit. O den později pak Březinu soud nepravomocně zprostil obžaloby. V červnu 2012 verdikt potvrdil odvolací soud.

Pro úplnost dodejme, že v roce 2015 přinesl týdeník Respekt informace, že soudce Ondřej Havlín, který o zproštění obžaloby rozhodoval, případ Karla Březiny účelově zmanipuloval v jeho prospěch. Policie nicméně zřejmě neměla dostatek důkazů, aby byl případ znovu otevřen. Okolnosti Březinova osvobození podle deníku Právo prověřovala policie již v roce 2013.

Obvinění z podvodu

Na podnět sdružení Oživení obvinila policie v březnu 2012 Karla Březinu znovu, tentokrát z podvodu. V roce 2014 soud Březinu odsoudil a jako trest mu uložil roční podmínku. Rozsudek následně pravomocně potvrdil odvolací soud. Zdůrazněme, že v průběhu tohoto trestního stíhání již Březina nebyl náměstkem primátora Svobody.

Bývalý první náměstek primátora jako tehdejší předseda dozorčí rady pražského dopravního podniku pobíral odměny v celkové výši 290 tisíc korun, ačkoliv na ně neměl nárok. Kvůli svému působení v dozorčí radě společnosti Porcela Plus, na jejíž majetek byl vypsán konkurz, tuto pozici v dopravním podniku vykonávat nesměl. Březina ale tuto informaci zamlčel (.pdf, str. 1). (Společnost Porcela Plus přitom figurovala i v Březinově prvním trestním stíhání.)

Karel Březina se proti rozsudku neúspěšně dovolával až k Nejvyššímu soudu. V roce 2018 pak Ústavní soud zamítl Březinovu stížnost na tento rozsudek. Doplňme, že Karel Březina je nyní obžalován v jiné kauze, která se týká rozdělování sportovních dotací na pražském magistrátu.

Na závěr si shrňme, proč hodnotíme výrok jako zavádějící. Karel Březina skutečně byl trestně stíhán a pravomocně odsouzen za podvod. Jedná se ale o jiný případ, než na který poukazuje Zdeněk Hřib. Obvinění Březiny, na které Hřib naráží a po kterém tehdejší primátor Svoboda nežádal odstoupení svého náměstka, se netýkalo podvodu a Březina byl v tomto případě zproštěn viny.

Trojský most získal stavební povolení 27. listopadu 2006 (.pdf, str. 5) v rámci povolení pro výstavbu tunelového komplexu Blanka, jehož je součástí. Jeho výstavba nicméně začala až v létě roku 2010, tedy po necelých čtyřech letech. Slavnostního otevření se pak Praha dočkala 4. října 2014. Dodejme, že v roce 2017 uložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže hl. m. Praze pokutu ve výši 11 milionů korun za rozšíření původní zakázky (a tudíž i zvýšení ceny) bez dalšího zadávacího řízení.

Co se týče Dvoreckého mostu, který by měl spojovat Prahu 4 a 5, ten získal stavební povolení v květnu letošního roku. Již 13. září pak hl. m. Praha oznámilo začátek jeho stavby. V tomto případě se tedy jednalo skutečně o pouhé 4 měsíce. Stavba by měla trvat 810 dní a stát přibližně 1 miliardu korun.

Primátor Prahy Zdeněk Hřib popisuje projekt nazvaný „Pokročilá videoanalýza dopravního proudu“, na kterém Praha spolupracuje s městskou společností Operátor ICT, a.s.

Projekt má za úkol získávat anonymizovaná statistická dopravní data, namísto dosavadních manuálních, časově omezených průzkumů. Tato nová forma získávání dat by měla být zbavena chyb způsobených lidským faktorem a měla by být efektivnější co do organizace a finanční náročnosti. „Sběr dat bude probíhat pomocí videodetekce – dopravních kamer umístěných na vytipovaných úsecích sledovaných dopravních komunikací, jejichž výhodou je zejména možnost zjišťování více dopravních informací současně a možnost instalace kamer, a to bez zásahu do vozovky,“ uvádí web zastřešující koncepce Smart Prague. Ke sběru dat bude použit software využívající metodu strojového učení.

Data z projektu budou využívána jako podklady pro rozhodování při důležitých dopravních investičních krocích, územním plánování a modelování dopravy, při výstavbě a úpravách infrastruktury, při zvyšování plynulosti a bezpečnosti provozu atd.

Projekt byl již schválen k realizaci, která bude probíhat od druhé poloviny roku 2022 do konce roku 2023. Podílí se na něm celá řada institucí, krom Magistrátu hlavního města Prahy a konkrétních městských částí také České vysoké učení technické (ČVUT), Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) nebo Technická správy komunikací hl. m. Prahy.