Přehled ověřených výroků

Vzor (.pdf) petičního archu pro prezidentskou volbu 2013 podle Ministerstva vnitra skutečně neobsahuje pokyn uvést místo trvalého pobytu. Na druhou stranu však ministerstvo ve svých pokynech ke zpracování petičního archu na tuto záležitost jasně upozorňuje.

Sobotkovým slovům odpovídají statistiky OECD i mediální zdroje.

Na základě statistik OECD (data pracují se změnou k předchozímu čtvrtletí) jsme skutečně v nejdelší recesi od 4 čtvrtletí trvající krize roku 1997 (počítáme-li i poslední čtvrtletí roku 1997, kdy ekonomika vykazovala nulový růst). Současná ekonomika je v poklesu rovněž 4. čtvrtletí za sebou, ovšem podle řady mediálních zdrojů (např. Idnes, ČT nebo Novinky) se ve skutečnosti jedná už o pokles 5 kvartálů v řadě, tj. nejdéle v historii ČR. Česko bylo v jeho novodobé historii v recesi podle OECD ještě během 3. kvartálů roku 2008/2009.

Podle jiné metodiky, se kterou pracuje např. ČSÚ (.xls, sezónně očištěná data), která počítá se změnou ke stejnému období předchozího roku, byla ovšem nejdelší historickou recesí právě ta roku 1997, kdy se hospodářství propadalo 5 čtvrtletí v řadě (od 2. kvartálu roku 1997 do 2. kvartálu 1998).

Krize roku 2012 prozatím trvá i s odhadem OECD ohledně posledního kvartálu (ČSÚ ještě data za toto období nezveřejnil) prozatím 4 čtvrtletí. Stejně dlouhá pak byla i recese v roce 2009 (která dokonce při započtení nulového růstu v posledním kvartálu roku 2008 trvala 5 čtvrtletí).

Výrok předsedy Sobotky tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož jeden ze zdrojů potvrzuje jeho slova. Je ovšem třeba mít na paměti, že na základě jiné metodiky se můžeme dobrat k jiným závěrům.

Svoji stínovou vládu pro toto volební období představil Bohuslav Sobotka poprvé v červenci roku 2010. V tomto původním uskupení figuroval Zdeněk Škromach na pozici ministra práce a sociálních věcí.

Zmíněná stínová vláda prošla od té doby řadou změn. Zdeněk Škromach podal demisi na svou funkci ve stínové vládě v březnu roku 2011. Už v květnu do ní byl ovšem znovu jmenován.

Další změna přišla v červnu loňského roku, kdy Zdeňka Škromacha na pozici ministra práce vystřídala Ivana Stráská, kterou 25. dubna letošního roku nahradil Roman Sklenák.

Aktuální složení stínové vlády ČSSD je k dispozici na stranických webových stránkách.

Z kontextu diskuze je patrné, že Jan Mládek měl svým výrokem na mysli složení stínové vlády před poslední změnou. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Dle dat z ČSÚ a Eurostat je daný výrok pravdivý jen zčásti.

Senátor Štěch mluví o reálné mzdě, tedy o od inflace očištěné hodnotě průměrné mzdy, a o produktivitě práce, tedy o ekonomickém produktu zpravidla přepočítanému na odpracovanou hodinu. Pro ověření výroku tedy uvádíme údaje o reálných mzdách, které čtvrtletně zveřejňuje ČSÚ (s výjimkou roku 2007, kde jsou k dispozici pouze data za 3. čtvrtletí, pracujeme vždy s hodnotami za 4. kvartál) a údaje o produktivitě, zveřejňované agenturou Eurostat.

meziroční změna (%) v: 2007 2008 2009 2010 2011 2012 produktivitě práce 4,8 0,0 -1,5 1,6 0,8 0,0 reálné mzdě 5,0 3,4 4,8 -1,2 -0,4 0,9

Jak je vidět, senátorovo tvrzení o růstu mezd a produktitivy platí pouze pro některé roky a není tedy zcela pravdivé. Ještě v r. 2009, kdy na ČR dopadla světová recese (více např. ČT), reálné mzdy meziročně vzrostly více než produktivita, stejně jako v r. 2012.

Senátor Okamura odkazuje k tomu, že kandidáti nemají přístup do základních registrů obyvatel, ve kterých by mohli zkontrolovat údaje poskytnuté občany. Mezi subjekty s přístupem do této evidence, které vyjmenovává např. web Ministerstva vnitra (MV), kandidáti a jejich kampaně nepatří (jde o úřady, občany samotné, nebo zvláštním předpisem oprávněné subjekty). O tom, že nemožnost údaje předem zkontrolovat může umožnit neregistrovaným kandidátům napadnout rozhodnutí MV, napsali např. Marek Antoš pro Respekt, nebo Pavel Uhl pro blog Jiné právo.

Nejprve je nutné upozornit na existenci dvou metodik v oblasti stanovení výše podílů OZE. První z nich, kterou používá Eurostat (v souladu se Směrnicí 2009/28/ES a dalších nařízení) mluví o podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. Druhá (.pdf) používaná Energetickým regulačním úřadem (odkaz na Zákon č. 165/2012 Sb.), pak hovoří o podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny.

Hynek Fajmont ve svém výroku mluví o podílu OZE na české spotřebě energie (metodika Eurostatu) v roce 2011. Zde podle dat Eurostatu byl ve zmíněném roce podíl obnovitelných zdrojů 9,4 %, tedy číslo nižší než udává Hynek Fajmon. S ohledem na tento číselný nesoulad označujeme výrok za zavádějící, neboť (možná neúmyslně viz níže) přidává argumentu europoslance "na váze".

Je však nutné upozornit na možnost toho, že Fajmon pracoval právě s daty ERÚ (.pdf), které hovoří o podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny. Ty pro rok 2011 odpovídají podílu 10,28 % OZE. Tj. téměř číslu, se kterým operuje Fajmon. S ohledem na to, že europoslanec ve výroku mluví o spotřebě energie, však tuto svoji domněnku nemůžeme uplatnit. Musíme tedy pracovat s fakty a výrok hodnotit na základě výše uvedeného (Domněnku o předpokladu dosažení 13% podílu OZE na hrubé spotřebě elektřiny/energie, zde hodnotit nebudeme.).

Výrok Lubomíra Zaorálka hodnotíme na základě dohledaného vyjádření ředitele ÚSTR pro Český rozhlas jako pravdivý.

Daniel Herman 26. března 2013 skutečně v rozhovoru pro Český rozhlas (Stalo se dnes) potvrdil, že dostal nabídky od dvou politických stran a nově vznikajícího subjektu na vstup do politiky a nevylučuje, že by některou z nich využil.

Potvrzuje to jak výše přiložený odkaz, tak zvukový záznam pořadu, kdy o svém možném budoucím politickém angažmá mluví Herman v čase 05:30.

Na základě informací o výdajích ze státního rozpočtu pro rok 2013 směrem k ÚSTR hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako pravdivý.

Státní rozpočet na rok 2013 (Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol) uvádí částku, která je určena pro Ústav pro studium totalitních režimů, ve výši (.pdf) zhruba 152 milionů. V loňském roce dosáhl rozpočet (.pdf) ÚSTR zhruba výše 153,5 milionů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, Schwarzenberga před druhým kolem podpořila Zuzana Roithová i celostátní vedení KDU-ČSL, nepodařilo se nám ale potvrdit ani vyvrátit, že by jej podpořili všechny krajské organizace.

Zuzana Roithová skutečně podpořila před druhým kolem kandidaturu Karla Schwarzenberga (učinila tak ovšem pouze sama za sebe, své voliče k podpoře konkrétního kandidáta nevyzvala). Voliče naopak k podpoře opravdu vyzvalo celostátní vedení KDU-ČSL.

Z vedení krajů pak podpořilo kandidaturu Karla Schwarzenberga kraj Jihočeský a Královéhradecký, deklarovanou podporu ostatních krajských organizací se nám nepodařilo dohledat.