A výše daní tedy, když jsem se podíval do minulosti, tak sociálnědemokratické vlády měly mnohem vyšší daně, než jsou tady u nás.
Přestože lze nalézt konkrétní sazby daně, které došly snížení, celkové daňové zatížení ve srovnání s dobou vlád ČSSD není "mnohem" nižší.
Příklady sazeb daní, které po roce 2006 poklesly, najdeme v dani z příjmů právnických osob (PO - přehledně shrnují např. portály účetní kavárna a euroekonom) či nejvyšší sazbě daně z příjmů fyzických osob (FO - fullcom.cz). Narostla naopak zejm. snížená sazba DPH (berne.cz). K posouzení celkové daňové zátěže ale nestačí porovnávat jednotlivé sazby: vhodná je zejm. složená daňová kvóta (dále jen kvóta, podíl daní a odvodů na sociální zabezpečení ku HDP). I ministrův kolega, Miroslav Kalousek, se na její výši často odvolává (např. pro LN). Níže proto kromě sazeb zmíněných daní uvádíme také kvótu dle údajů OECD (dále zde, .xls) a pro srovnání také Eurostatu v letech nástupu a odchodu ČSSD z vlády v roce 2004, kdy kvóta v ČR dosáhla maxima, a v r. 2011, pro který jako poslední máme data.
(vše v %)
1998200420062011daň z příjmu PO
35
28
24
19
nejv. sazba DPFO
40
32
15
DPH (zákl./sníž.)
22/5
19/5
19/9
20/10
kvóta (OECD)
33,8
36,3
35,6
35,3
kvóta (EUROSTAT)
33,5
35,9
35,4
34,5
Kvóta v roce 2011 byla proti roku 2004 nižší o 1 % (OECD), resp. 1,4 % (Eurostat). To ovšem hovoříme pouze o maximu z doby vlád ČSSD, v jiných letech bylo celkové zatížení dokonce nižší, než je nyní.
Je tedy zjevné, že daně, vyjádřené jako celkové daňové zatížení, za vlád ČSSD obecně "mnohem vyšší" nebyly. Některé daňové sazby (zejm. přímých daní) však výrazně poklesly a výrok ministra Schwarzenberga je tak alespoň zčásti pravdivý.
I na Slovensku došlo k úpravám volebního zákona pro volbu prezidenta republiky po prvních volbách.
Na základě dohledané legislativy, která se týká přímé volby prezidenta na Slovensku, je výrok hodnocen jako pravdivý.
Přímá volba prezidenta na Slovensku byla zavedena v roce 1999, hlava státu se volí na základě zákona č. 46/1999o spôsobe voľby prezidenta Slovenskej republiky, o ľudovom hlasovaní o jeho odvolaní a o doplnení niektorých ďalších zákonov (.pdf) .
V 1. přímé volbě byl zvolen Rudolf Schuster (1999), v následujících volbách (2004, 2009) byl zvolen současný prezident Ivan Gašparovič.
Zákon, který přímou volbu upravuje, byl novelizován celkem 4krát a to v letech 2003, 2008 (dvakrát) a 2011. Premiérem zmíněná úprava tohoto zákona v roce 2003 byla spíše technického rázu - 515/2003 Sb. (.pdf - čl. XVIII)
Kompletní znění zmíněné novely: Zákon č. 46/1999 Z. z. o spôsobe voľby prezidenta Slovenskej republiky, o ľudovom hlasovaní o jeho odvolaní a o doplnení niektorých ďalších zákonov sa mení a dopĺňa takto:1. § 8 sa dopĺňa odsekom 5, ktorý znie: „(5) Územný obvod obvodnej volebnej komisie je zhodný s územným obvodom obvodného úradu.”. 2. V § 39 ods. 4 písm. e) sa vypúšťajú slová „v rámci okresu”. 3. Slová „okresná volebná komisia“ vo všetkých tvaroch sa v celom texte zákona nahrádzajú slovami „obvodná volebná komisia“ v príslušnom tvare. 4. Slová „okresný úrad“ vo všetkých tvaroch sa v celom texte zákona nahrádzajú slovami „obvodný úrad“ v prí- slušnom tvare. 5. Slová „v okrese“ sa v celom texte zákona vypúšťajú. 6. Slová „okresná komisia“ vo všetkých tvaroch sa v celom texte zákona nahrádzajú slovami „obvodná komisia“ v príslušnom tvare
Koneckonců kus statistiky zabezpečuje ČNB.
Tuto spolupráci zaručuje Generální dohoda o vzájemné spolupráci mezi Českým statistickým úřadem a Českou národní bankou, podepsaná 21. května 2007 někdejším guvernérem ČNB Zdeňkem Tůmou a bývalým předsedou ČSÚ, Janem Fischerem. Předmětem dohody je sdílení statistických dat Evropského systému centrálních bank, která ČNB (jakožto člen tohoto systému) pomáhá vytvářet.
Protože jak obecně známo, ve Švýcarsku existuje rozsáhlý systém referend, včetně referend kantonálních.
Rozsáhlost systému referend a jejich tradice zakotvení ve švýcarském právním systému představuje následující Zdroj (.pdf - tabulka 4.1.), která uvádí druhy institutů přímé demokracie a jejich významné vlastnosti.
Např. živnostenský zákon byl novelizován asi 120 krát.
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, byl skutečně novelizován již 121krát. Zákon v úvodu obsahuje seznam všech novelizací. Zatím poslední novela č. 458/2011 Sb. má nabýt platnosti od 1. ledna 2015.
...že jsem na začátku nabídl (po volbách 1998 - pozn. Demagog.cz), jak Unii svobody, tak lidovcům, aby sestavili spolu se sociální demokracií koaliční vládu. No, a protože to zejména váš podporovatel Jan Ruml s inteligencí jemu vlastní odmítl, tak menšinová vláda nebyla sestavená a pak teprve dospělo k dohodě s Václavem Klausem.
Na stránkách internetového politologického časopisu E-Polis se můžeme dočíst následující: “ Dne 22. června pověřil president Václav Havel předsedu ČSSD Miloše Zemana sestavením vlády.Zeman zahájil, po Havlově doporučení, jednání o koaliční vládě s KDU-ČSL a US. Součástí doposud nevídané nabídky byla 4 ministerská křesla pro US a 4 křesla spolu s postem předsedy vlády pro KDU-ČSL. Tato bezesporu velkorysá nabídka byla ovšem unionisty zamítnuta. Stejně skončil i návrh menšinové vlády ČSSD s KDU-ČSL. Unionisté jej opět odmítli. KDU-ČSL se následně prudce distancovala od možné menšinové vlády s ČSSD, jež by měla být tolerována komunisty. ”
Odmítavý postoj Jana Rumla a podrobnější pozadí vyjednávání nabízí také např. dokument ČT Vládneme nerušit (od cca. 8:40 do 9:40). Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.
Prezident může požadovat zprávy a úkolovat BIS.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož prezident ČR má možnost vyžádat si zprávy a ukládat úkoly BIS, což explicitně uvádí § 8 zákona č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách České republiky (.pdf):
"(1) Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoliv o to požádají zprávy o své činnosti....(4) Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády."
A paní místopředsedkyně vlády (..) vyhrožovala, že do 10. ledna odejde z vlády a neodešla.
Předsedkyně strany LIDEM Karolína Peake v prosinci minulého roku oznámila, že ke dni 10. ledna 2013 podají všichni ministři za tuto stranu demisi a strana odejde z vládní koalice. Dle Hospodářských novin 3. ledna řekla, že plánované demise stále platí, ale že uvítá jednání s ostatními vládními stranami. Na tiskové konferenci 8. ledna již demise členů své strany stáhla.
Protože já jsem do revoluce, v prognostickém ústavu nikdy nepracoval, (neboť jsem byl na seznamu státní bezpečnosti, jako nepřátelská osoba)...A v době po revoluci, když jsem teprve do prognostického ústavu nastoupil, tak už Václav Klaus byl ministrem financí (v tomto výroku hodnotíme aktivity Miloše Zemana v prognostickém ústavu - pozn. Demagog.cz)
Ve svém oficiálním životopise uvádí Miloš Zeman, že v Prognostickém ústavu ČSAV začal pracovat až v lednu 1990, přičemž Václav Klaus se stal federálním ministrem financí v prosinci 1989.
Je tady 9 kandidátů, kteří se uchází o důvěru v přímé volbě prezidenta republiky.
Do první přímé volby prezidenta ČR bylo skutečně zaregistrováno 9 kandidátů. Abecedně (Ministerstvo vnitra): Bobošíková, Dienstbier, Fischer, Fischerová, Franz, Roithová, Schwarzenberg, Sobotka, Zeman.
Podrobný informační přehled o jednotlivých kandidátech (i vyřazených), o aktualitách spojených s přímou volbou, nabízí web České televize.
