My jsme hlasovali z devíti na deset v rámci konsolidačního balíčku za vlády pana Fischera. Nikoli ale z pěti na devět a z deseti na 14 a potom na 17,5.
Z pěti na devět procent se snížená sazba DPH zvýšila s účinností od 1.1. 2008 dle Zákona č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, konkrétně pak dle Článku VIII zákona, bodu 7. Zmiňovaný Zákon 261/2007 Sb. byl dle informací o jeho projednávání schválen Poslaneckou sněmovnou 21. srpna 2007. ČSSD pro tento zákon skutečně nehlasovala. Senát se zákonem nezabýval a prezident jej podepsal 5. října 2007.
Tvrzení o hlasování ČSSD pro zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty (dále DPH) z devíti na deset procent jsme již ověřovali v samostatném výroku. Toto tvrzení je dle dostupných informací pravdivé. Níže přikládáme zdůvodnění:
Snížená sazba DPH byla zvýšena z devíti na deset procent Zákonem č. 362/2009 Sb. o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, který ve svém Článku VII mění Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Zákon č. 362/2009 Sb. byl dleúdajů na internetových stránkách Poslanecké sněmovny nejprve schválen na její 56. schůzi, tj. 15. května 2009. Pro návrh zákona tehdy hlasovalo také 52 poslanců ČSSD. 17. června byl návrh zákona schválen také Senátem. Prezident však zákon Poslanecké sněmovně vrátil, sněmovna poté 9. září 2009 veto prezidenta přehlasovala, mj. i sedmdesáti hlasy sociálních demokratů. V této době byla u moci Fischerova vláda.
Z deseti na čtrnáct procent byla zvýšena snížená sazba DPH Zákonem č. 370/2011 Sb., který mění zákon o dani z přidané hodnoty a další související zákony. V Článku I, bodě 7 dochází ke zvýšení snížené sazby DPH z deseti na čtrnáct procent. Tento bod je dle Článku X zákona účinný od 1.ledna 2012. V Článku I, bodě 8 pak dochází ke sjednocení snížené i základní sazby DPH na sedmnáct a půl procenta. Jak vyplývá z výše zmiňovaného Článku X, tento bod je účinný až od 1.ledna 2013. Zmíněný zákon byl schválen 2. září 2011 Poslaneckou sněmovnou. Poslanci ČSSD pro návrh tohoto zákona nehlasovali ani ve třetím čtení ve sněmovně, ani při přehlasovávání Senátu, který návrh vrátil.
Na základě dohledatelných informací o hlasování poslanců ČSSD v procesu schvalování novel zákona o dani z přidané hodnoty hodnotíme výrok Jeronýma Tejce jako pravdivý.
Těch 32 milionů korun na problematiku správy jsme dávali ministerstvu vnitra každoročně za správu toho systému.
Ve veřejných zdrojích bohužel nelze dohledat informaci o zmiňovaných finančních tocích. Proto hotnotíme výrok ministra Dobeše jako neověřitelný.
Paní hejtmanka už někdy před dvěma měsíci žádala pana ministra Kalouska, aby byly vzaty v úvahu audity (audity na čerpání peněz z fondů EU)
Výrok Josefa Řiháka hodnotíme jako pravdivý, a to na základě zprávy uvedené na webových stránkách Středočeského kraje. Tato zpráva informuje, že hejtmanka Zuzana Moravčíková poslala už dva dopisy ministru financí Miroslavu Kalouskovi, a to 23. srpna a 10. září. To je 46 dní (k 8. 10. 2012), což jsou téměř dva měsíce.
...odcházení lidí, to, že nám odchází z kraje to největší bohatství a za poslední tři roky to bylo, dámy a pánové, 17 tisíc lidí.
Podle údajů Českého statistického úřadu publikovaných ve Statistických bulletinech Moravskoslezského kraje je počet vystěhovalých z Moravskoslezského kraje v posledních třech letech následující:
1. - 2. čtvrtletí 2012 (.pdf): 3 418 vystěhovalých 1. - 4. čtvrtletí 2011 (.pdf): 6 572 vystěhovalých 1. - 4. čtvrtletí 2010 (.pdf): 8 417 vystěhovalýchData za 3. - 4. čtvrtletí 2009 nejsou samostatně k dispozici (pouze údaje za celý rok 2009), nicméně za celý rok 2009 se vystěhovalo 7 708 obyvatel.
Celkový počet vystěhovalých za roky 2010 - 2012 činí 18 407 lidí. Ve vztahu k uváděnému počtu, tedy 17 000 vystěhovalých, se liší reálný počet vystěhovalých o 8,2 %. Reálná odchylka by pak po započítání údajů z druhého pololetí roku 2009 byla vyšší.
Na základě zjištěných informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Je pravda, že pan Bendl vyčerpal 0,9 miliardy z těch 4 miliard korun toho konkrétního úvěru.
Z tabulky (.xls) o čerpání rozpočtů Středočeského kraje v letech 2001-2011 vyčteme, že v roce 2008, který byl posledním rokem vlády Petra Bendla v kraji, byl přijat úvěr 920 milionů korun, čili 0,9 miliardy korun.
Na základě těchto zjištění hodnotíme výrok jako pravdivý. Pro úplnost pouze dodáváme, že zmiňovaný úvěr až do výše čtyř miliard korun byl dle informací Komerční banky podepsán 12. září 2007.
Já jenom musím říct, že to nebyly jenom dvě vlády, který si ODS sama shodila. Ona má takový národní sport už od Sarajeva, se vzájemně podkopávat.
Výrok předsedy poslaneckého klubu KSČM je nepravdivý, neboť poslanci ODS shodili (či spolushodili) "pouze" 2 vlády, nikoliv však více, což tvrdí Pavel Kováčik.
Poslední případ, kdy někteří poslanci ODS zapříčinili pád vlády, která byla vedena premiérem z této strany, nastal v roce 2009, kdy při hlasování o nedůvěře vlády pod vedením Mirka Topolánka proti kabinetu hlasoval člen poslaneckého klubu strany Vlastimil Tlustý a také (v té době již nezařazený) poslanec Jan Schwippel (byl zvolen na kandidátce ODS).
Zmiňuje-li předseda poslaneckého klubu KSČM tzv. Sarajevo (1997 - apel místopředsedů ODS Rumla a Pilipa k rezignaci premiéra Václava, který byl v té době v Sarajevu - celý text od politologa Lubomíra Kopečka), naráží zjevně na rozpad ODS (od níž se odtrhla Unie svobody), což vedlo k pádu vlády (premiér Klaus podal demisi). Roli zde hrály především vnitrostranické faktory (podle odešlých poslanců především neochota vedení ODS řešit netransparentní financování strany), dále pak koaliční spory s KDU-ČSL. Nicméně formálně má Kováčik pravdu, poslanci ODS (někteří a nejen oni!) měli velký vliv na pád 2. Klausova kabinetu.
Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť poslanci ODS měli vliv na pád 2 vlád, v jejichž čele stál lídr ODS, nicméně pád další vlády již nezapřičinili. Myslí-li Pavel Kováčik současnou situaci, tak může mít v budoucnu pravdu, nicméně v tuto chvíli není jisté, jestli Nečasův kabinet přežije i díky poslancům ODS, tudíž je korektní netvrdit, ani že vláda přežije, ani že padne.
Dnes máme šestý nejmenší růst, respektive pokles hrubého domácího produktu v Evropě.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě informací Eurostatu.
Podle statistik růstu HDP Eurostat má Česká republika (-0,7%) až 8. nejhorší růst na rok 2012 HDP mezi EU27. Horší růst je očekáván ve Maďarsku(-1,2%), Slovinsku(-0,8%), Portugalsku(-2,3%), Holandsku(-1,0%), Itálii(-1,4%), Řecku(-6,5%) a Kypru(-1,5%). Data představují procentní změnu prvního kvartálu 2012 vůči prvnímu kvartálu 2011. Data z druhého kvartálu jsme nepoužili z důvodu absence údajů u některých zemí. Z prvního kvartálu letošního roku jsou tedy nejaktuálnější úplné informace.
Proč současný kabinet více nekomunikuje s levicovými stranami, proč se nesnažíte o větší konsenzus? Jde mi o to, zda politiku opravdu děláte pro lidi, protože když se podíváme např. na důchodovou reformu, tak dnes ten, kdo vstoupí do druhého pilíře, nemá jistotu, že ČSSD, která s důchodovou reformou nesouhlasí, tento pilíř nezruší. Sobotka: Byli pozváni k debatě, akorát se ji neúčastnily…
Vláda se v červenci 2011 dohodla s ČSSD na vytvoření expertní skupiny k důchodové reformě, která se prokazatelně (.pdf) sešla k jednání. Žádný další výstup z jednání této skupiny se však nepodařilo dohledat a nenašli jsme ani zprávu o tom, že by ČSSD z této skupiny vystoupila.
Přípravě důchodové reformy se již dříve věnovaly i takzvané Bezděkovy komise. První zasedala v letech 2004-2005 za vlád ČSSD a druhá působila v rámci tzv. NERVu v roce 2010 v době úřednické vlády Jana Fischera. V obou případech byla komise složená z odborníků a propočítávala varianty koalice i opozice.
Já, když se vracím do roku dejme tomu 2002, kdy jsme připravovali zákon o sociálních službách (..).
Ludmila Müllerová hovoří pravdu, neboť v roce 2002 působila jako předsedkyně Řídícího výboru České rady sociálních služeb. Tato organizace se v tomto roce podílela na reformě zákona o sociálních službách, o čemž svědčí zápis (.doc) z jednání konaného 21.10.2002, kterého se Ludmila Müllerová účastnila.
I v těch volbách do Senátu bylo vidět, že lidé mnohem více než rodinnou tradici, i když i ta byla důležitá, oceňovali třeba můj postoj po volbách v Praze, kdy jsem se snažil chovat zásadově, kdy to, co jsem tvrdil před volbami, tak jsem se snažil dodržet i po volbách a šel jsem v tom do střetu i s vlastní stranou.
Základním faktem je, že Jiří Dienstbier odmítl (odstoupil z vyjednávacího týmu) jako lídr kandidáty ČSSD v Praze účast na tzv. “velké” koalici mezi sociálními demokraty a ODS po komunálních volbách v roce 2010. Svůj postoj deklaroval již před samotnými volbami. Avšak jakákoliv empirická data (výzkumy veřejného mínění, volební studie či podobně) osvětlující motivaci voličů k volbě Jiřího Dienstbiera v doplňovacích volbách do senátu v roce 2011 (volební obvod Kladno) nejsou dostupná. Výrok je tedy nutné označit jako neověřitelný.
