Eliška Wagnerová
Evropský soud pro lidská práva v kauze Lexa versus Slovensko provedl jakousi analýzu právě institutu amnestie a ty rozebírá i praxi v různých jiných státech, rozebírá názory právní teorie, ne příliš dlouze, ale přesto.
Evropský soud pro lidská práva ve svém rozsudku (v anglickém jazyce) ze dne 23. září 2008 provedl kratší exkurz do problematiky amnestií například v Portugalsku, Rumunsku či ve Francii. Konkrétně se jedná o část IV. rozsudku (Law, Practice and Legal Opinions in Other States) a články 88-95.
Přemysl Sobotka
Ten jsem napsal, ale já tím vůbec nezasahuju do škol a do výuky ve školách. Já pouze podporuji studenty, kteří nesouhlasí s tím, aby komunista byl zodpovědný za školství, a tak jako všichni, tak i já mám právo na své, na svoji svobodu slova. (jde o dopis P. Sobotky protestujícím studentům v Jihočeském kraji - pozn. Demagog.cz)
Přemysl Sobotka na svých strankách zveřejnil dopis, který adresuje protestujícím studentům a ve kterém jim vyjadřuje svou podporu. V dopise neukazuje na konkrétní aspekty dané kauzy, spíše vyjadřuje obecnou podporu této studentské aktivitě.
Karel Schwarzenberg
Když mě označuje jako Rakušana, je pravda, že jsem tam dlouho žil, nikdy jsem však rakouským občanem nebyl.
Na otázku na toto téma odpověděl Karel Schwarzenberg časopisu Instinkt takto:
Otázka: " Jak je to s vaším občanstvím - máte české a švýcarské ?"
"Oboje od narození. Narodil jsem se v Praze, jsem tedy československý občan. Po naší emigraci, někdy v roce 1951, jsme dostali dopis od československého velvyslanectví, že jsme se v roce 1948 nevrátili včas z Rakouska a když se nevrátíme, budeme zbaveni občanství. V roce 1951 rodiče usoudili, že by to nebyl dobrý nápad se vracet, a od té chvíle jsme všichni mysleli, že jsme občanství ztratili, a já jsem sem občas jezdil na švýcarský pas." Profily Karla Schwarzenberga pro časopis Týden, případně pro Idnes.cz, dokládají, že rakouské občanství nikdy nezískal a drží pouze české a švýcarské. Tyto profily potvrzují také informaci, že Schwarzenberg žil po dlouhá léta v Rakousku.
Miloš Zeman
Před 10 lety se ze státního rozpočtu vydávalo 30 procent výdajů na investice, dnes je to 10 procent.
Dle údajů (.pdf) o skutečném plnění státního rozpočtu v roce 2002 na stránkách Ministerstva financí ČR činily celkové kapitálové výdaje za tento rok 49 733 237,93 tis. Kč (viz. str. 5). Celkové výdaje státního rozpočtu pak 750 682 696,75 tis. Kč (tamtéž). Poměrně šlo tedy o pouhých 6,6 %. V roce 2003 to pak bylo 7 %.
Státní závěrečný účet za rok 2012 bohužel ještě v současnosti není znám. Pokud se však podíváme na státní závěrečný účet roku 2011, v tabulkové části (.pdf) se na str. 5 objevují kapitálové výdaje ve výši 118 871 756,61 tis. Kč a celkové výdaje státního rozpočtu ve výši 1 155 526 204,73 tis. Kč. Kapitálové výdaje v roce 2011 tedy činily skutečně 10 % (přesně 10,3 %).
Pro rok 2012 zatím Ministerstvo financí zveřejnilo pouze informace o plnění rozpočtu za 1.-3. čtvrtletí. K 30.9. 2012 činily celkové výdaje 828 557 mil. Kč, z toho kapitálové výdaje dosahovaly 72 982 mil. Kč (viz. Tabulka č. 2), což představuje 8,8 % výdajů.
Na základě dat, zveřejněných ministerstvem financí, hodnotíme výrok Miloše Zemana jako nepravdivý.
"Já bych především rád podotkl, že je pozoruhodné, když mě někdo obviňuje z krytí korupce v případech (myšlen případ Klouzal - pozn. Demagog.cz), kdy já jsem dal příkaz, aby tyto případy byly předány policii. Že policie bohužel to odložila, je jiná záležitost."
Podle vyjádření mluvčího ministerstva zahraničních věcí úřad skutečně podal ve věci předražených IT zakázek, na které upozornil Klouzal, čtyři trestní oznámení. Ty pak měly být skutečně policií odloženy. MZV si rovněž najalo externí firmu na posouzení těchto zakázek. Ta měla odhalit některé nepravosti a mělo dojít k propuštění všech zapletených do případu, podle Klouzalových slov to ale není pravda. “Lidé kteří za zakázkami na MZV stáli, stále na ministerstvu pracují,” řekl Klouzal. Klouzal také tvrdí, že inspekce si nevyzvedla veškeré podklady, které měl k případu k dispozici, nicméně se Schwarzenbergem se dvakrát sešel a ten přislíbil prošetření celé věci. Na popud MZV se tedy policie korupcí skutečně zabývala a případ byl odložen.
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Jana Bobošíková
Vím, že kancelář prezidenta republiky, pokud se nemýlím, má rozpočet v řádu stovek milionů korun, asi.
Celkový přehled výdajů státního rozpočtu (.pdf - na rok 2012) uvádí v kapitole Kancelář prezidenta republiky výši 334 238 000 Kč, výrok Jany Bobošíkové je tak pravdivý.
Bohuslav Sobotka
V okamžiku, kdy je v důchodovém systému deficit, který se pohybuje běžně kolem 40 miliard korun ročně.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož v roce 2011 sice zmíněný deficit důchodového systému odpovídal přibližně 40 miliardám Kč a je to očekáváno i za rok 2012, avšak v předcházejících letech tomu tak nebylo a nelze tedy říct, že se důchodový deficit pohybuje běžně kolem 40 miliard Kč.
Stav důchodového účtu od roku 2003 do roku 2011:
RokSaldo důchodového účtu v miliardách Kč2003 -17,52004 10,72005 9,02006 2,22007 13,32008 6,02009 -30,52010 -29,32011 -39,5 (Zdroj: ČSSZ)
Leoš Heger
My jsme zvýšili spoluúčast pacientů za pobyt v nemocnici na stokorunu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle webu České televize ze 6.září 2011: " Sněmovna opět schválila první část zdravotnické reformy, která mimo jiné nově zavádí připlácenou nadstandardní zdravotní péči. Zvyšuje také poplatek za pobyt v nemocnici z 60 na 100 korun za den. Koalice dnes podle očekávání hlasy 103 ze 177 přítomných poslanců přehlasovala veto levicového Senátu". Stejně o zvýšení spoluúčasti za ošetřovací den v nemocnici na 100 Kč informuje i stránka ministra Hegera věnovaná zdravotnické reformě.
V každém případě ale dobře, nařknul mě (Ladislav Jakl - pozn. Demagog.cz) z nevědomosti, že prezident Havel udělil 4 amnestie, ne, já trvám na tom, že udělil 3. Ta čtvrtá byla přestupková amnestie a tam v mezidobí byl vydán zákon tedy o přestupkové amnestii a tu vydává vláda, nikoliv pan prezident. Takže tedy pan prezident udílel prostě 3 amnestie, prezident Havel míněno.
S prosbou o pomoc s ověřením tohoto výroku jsme se obrátili na vedoucího Katedry ústavního práva Masarykovy univerzity prof. JUDr. Jana Filipa, CSc.. Na základě jeho odpovědi, která je citována níže (zároveň je doplněna o případné zdroje), hodnotíme výrok jako nepravdivý.
"1) Prezident Havel udělil celkem 4 amnestie (jejich přehled nalezneme např. zde či zde ) .Ve věcech přestupků k tomu nikdy prezident ČSFR neměl kompetenci.2) Amnestie z 16. února 1990 nebyla přestupkovou amnestií. Ve smyslu tehdy platného práva bylo rozhodující, že amnestie a milosti se vztahovaly na tresty ukládané v trestním řízení, tj. na tresty za trestné činy podle trestního zákona a přečiny podle zákona č. 150/1969 Sb., o přečinech, ve znění pozdějších předpisů, tedy nikoli jen za trestné činy. 3) Tuto amnestii mohl „udělit“ (tento používaný výraz je nepřesný) prezident, zatímco amnestii ve věcech přestupků udělit nemohl, protože by dne 16. února 1990 zasáhl neústavně do působnosti orgánů České republiky a do 12. ledna 1990 taková možnost ani neexistovala na úrovni republiky, a do 9. května 1990 na úrovni federace. 4) Pokud si ještě vzpomínám, tato úprava byla obsažena v návrhu ústavy (oficiální návrh připravovaný Národní frontou) z roku 1989. Ten byl využit v zákonném opatření předsednictva ČNR, takže takovou amnestii mohla od 12. ledna 1990 udělovat vláda ČR, nikoli prezident jako orgán federace. To vláda 15. ledna 1990také učinila (znění amnestie je možné nalézt zde) . Prezident to nikdy učinit nemohl." Celkový přehled amnestií dále nabízí např. dokument Ministerstva spravedlnosti AMNESTIE 1945 - 2002 (doc.) zpracovaný JUDr. Pavlem Rotykou.
Už jsem mnohokrát říkal, že si dovedu představit společnou obrannou politiku EU.
O důležitosti a pozitivním vztahu k jednotné evropské obranné a zahraniční politice se Miloš Zeman vyjádřil například v rozhovoru pro E15 v říjnu 2012, kde konkrétně uvedl: “ To, že jsem eurofederalista, znamená, že jsem pro jednotnou zahraniční a obrannou politiku EU. ” Stejně tak učinil i v prezidentské debatě v listopadu 2012 pořádané na Institutu ekonomických studií sdružením Evropské hodnoty. Další debata, kde svůj názor prezentoval, byla konána Informačním centrem o NATO a CEVRO Institutem. Dále uvádíme také článek na iDnes.cz z prosince roku 2011 a odkaz na stránky SPOZ, kde jsou rovněž uvedeny přepisy dalších rozhovorů v médiích.
