Prezidentské pravomoci jsou nastaveny tak, že prezident musí respektovat vládu, vždyť ona má také tu konečnou odpovědnost.
Prezident republiky je podle Ústavy ČR součástí výkonné moci (Hlava třetí), jejíž vrcholným orgánem je právě Vláda (Čl. 67). V logice výroku je tedy pravda, že prezident musí respektovat vládu, byť jí není z výkonu své funkce odpovědný (Čl. 54).
Pravomoci prezidenta stručně na ČT 24.
A prosím vás, ještě jedna věc, to co jsme tady mluvili předtím, miliarda daňových úniků na alkoholu, miliarda na tabáku, 10 miliard na benzinu.
Z důvodu nedostatku dostupných veřejných informací se nám výrok Lubomíra Zaorálka nepodařilo ověřit.
(..) ty dva kraje, kde jsme po 4 roky měli naše představitele ve funkci vícehejtmanů a členů rad (..)
Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme jako pravdivý na základě údajů dostupných na webových stránkách krajů. Prvním krajem, kde byli komunisté v radě kraje, byl Karlovarský kraj. Zde měli komunisté 2 zástupce: Jaroslava Borku a Evu Valjentovou, přičemž Jaroslav Borka byl náměstkem hejtmana pro oblast majetkoprávní a vnitřních věcí.
Druhým krajem byl Moravskoslezský kraj, v jehož zastupitelstvu měla KSČM 3 zástupce: Karel Konečný, Svatomír Recman a Josef Babka. Karel Konečný je náměstkem hejtmana pro zdravotnictví a Svatomír Recman pro sociální věci a kulturu.
Proto byl v květnu tak dramatický propad, vlastně o 70 % byl výběr v jednom měsíci menší.
Vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo najít tabulku ilustrující výběr DPH po měsících, musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.
V přehledu plnění státního rozpočtu lze najít výši výběru DPH za období leden-květen (75,66 miliard). Jediné, co lze konstatovat, tak že došlo k poklesu výběru oproti loňskému roku o 2,26 miliardy. Konkrétní údaje za měsíc květen však nemáme.
1. náměstek ministra financí Ladislav Minčič v rozhovoru říká, že v květnu došlo k poklesu výběru, nespecifikuje však v jaké výši nebo poměru.
Proč vlastně kandidujete na prezidenta republiky? KS: To je několik důvodů. Zaprvé mě tím překvapila vlastní strana. Když jsem přijel na sjezd do Hradce Králové, přijel jsem trochu opožděně, a oni mi oznámili, že se na tom usnesli, což bylo bezvadné překvapení.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle oficiální zprávy ze sněmu strany TOP 09 byl Karel Schwarzenberg skutečně vybrán za stranického kandidáta TOP 09 na sjezdu strany 22. října 2011 v Hradci Králové. Skutečnost reflektovalo několik médií, za všechny uvádíme server iHNed.
To znamená absolutně vyjádřeno v číslech, je to tedy kolem půl milionu (nezaměstnaných, pozn.) lidí.
Podle informací webu kurzy.cz bylo v říjnu 2012 nezaměstnaných celkem 496 762 lidí, což odpovídá 8.5 % míře nezaměstnanosti.
Ministerstvo vnitra tento zákon předkládalo do vlády ve dvou variantách, kdy navrhovalo možnost kontroly úplně všech podpisů. To byla jedna varianta. A druhá varianta byla kontrola pouze vzorku.
Karolína Peake hovoří o zákoně o volbě prezidenta republiky, který byl nakonec ve Sbírce zákonů vyhlášen pod číslem 275/2012.
Ve veřejných zdrojích lze dohledat pouze verzi zákona, kterou vláda prostřednictvím ministra vnitra Jana Kubice předkládala v únoru tohoto roku do Poslanecké sněmovny. Tato verze je dohledatelná na stránkách Poslanecké sněmovny (jako sněmovní tisk 613/0) nebo také v Knihovně připravované legislativy (pod kódem PID RACK8PRCF85O). Kontroly podpisů, v případě kandidatury občanského kandidáta, se týká zejména paragraf 23, bod 5 a 6. V uvedeném pasáži se zákon zmiňuje o kontrole podpisů pomocí kontroly vzorku 8500 podpisů. Návrh zákona, který ministr Kubice předkládal do vlády, bohužel není veřejně dostupný, a proto hodnotíme výrok Karolíny Peake jako neověřitelný.
Žádná vláda od listopadu 89 nepodala návrh na rozpuštění KSČM.
Současná vláda pracovala na analýze, která by byla podkladem pro rozpuštění KSČM, podle vyjádření odborníků však pro její rozpuštění nejsou dostatečné podklady. Na návrhu se tehdy podílela například senátní komise Jaromíra Štětiny, která se ústavností KSČM dlouhodobě zabývá.
Jak uvádí novinky.cz, jeden návrh už dostalo ministerstvo vnitra na stůl již v roce 2009 za vedení ministra Peciny. Návrh byl však nedostatečně zpracován a zamítnut přímo ministerstvem.
Ani z dřívější doby se nepodařilo najít zmínku o podání návrhu na rozpuštění KSČM k Nejvyššímu správnímu soudu.
(Sociální demokracie měla při svých vládách šestiprocentní hospodářský růst) a její ministr financí Bohuslav Sobotka přesto byl schopen vytvořit devadesátimiliardový státní deficit.
Dle informací z Českého statistického úřadu a osobních stránek Bohuslava Sobotky hodnotíme výrok Petra Gazdíka jako pravdivý.
Bohuslav Sobotka byl podle životopisu na svých osobních stránkách ministrem financí od července 2002 do září 2006.
Devadesátimiliardovým státním deficitem myslí Petr Gazdík pravděpodobně deficit státního rozpočtu. V dokumentu (.xls) ČSÚ můžeme nalézt informace, které uvádějí, že v roce 2006, kdy Bohuslav Sobotka funkci ministra financí opouštěl, byl tento deficit 97,3 mld. Kč.
Pro úplnost: V předchozím roce (také s hospodářským růstem nad 6%) byl tento deficit nižší ve výši 56,4 mld. Kč a v roce 2002, kdy Bohuslav Sobotka do funkce ministra financí nastupoval byla výše deficitu 45,7 mld. Kč. Na nejvyšší úroveň se však dostal v roce 2003, kdy dosahoval výše 109,1 mld. Kč.
Já mám zkušenost ze Slovenska, když Dzurindova vláda udělala všechny reformy, zvýšila DPH, a levice křičela, že to zruší. Nezrušili nic.
Mikuláš Dzurinda vedl dvě slovenské vlády (první 1998-2002, druhá 2002-2006) Za doby těchto vlád byly zaváděny reformy, mimo jiné i daňová reforma, tedy sjednocení DPH z předchozích 14% a 20% na 19% od 1. ledna 2004.
V roce 2006 se k vládě dostala tehdejší opozice v čele s Robertem Ficem a vláda levice (SMERu) je ve funkci i v současné době.
Podle článku (.pdf, str. 22) Slovensko: příběh reforem od Ivana Mikloše byly vládní reformy skutečně terčem kritiky opozice (např. strana SMER). Údajně byla daňová reforma jedním z hlavních terčů kritiky a opozice slibovala její úplnou revizi. Nakonec měla zůstat po vítězství opozice a nástupu vlády Fica téměř nedotknutá a nezrušená. To ale od 4. prosince 2012 není pravda, protože poslanci SMERu schválili konec rovné daně (hlasování 80 pro, 60 proti). Stejně tak například druhý důchodový pilíř byl předmětem změn.
Přemysl Sobotka má nicméně pravdu v tom, že výše DPH se změnami prakticky nezměnila a proto výrok hodnotíme jako zavádějící.
