My jsme zastavili víceméně všechno, co je drahé a rozvojové a necháváme jenom ty věci, které jsou nejdůležitější pro pacienty alespoň v těch novinkách.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se bohužel nepodařilo dohledat informace o tom, které služby v rámci zdravotnictví budou pro příští rok pozastaveny a které ponechány.
Pane Schwarzenbergu, ano, vy jste sám, jak jste veřejně přiznal, uplácel ve vaší privatizační kauze.
Níže uvádíme citaci z rozhovoru s Karlem Schwarzenbergem, který byl publikován v Hospodářských novinách 14. dubna 2006:
“HN: Jste také podnikatel. Setkal jste se s korupcí osobně? Samozřejmě. O úplatek si mi snad ale přímo nikdo neřekl. I když možná, nepřímo, jednou...
HN: A co jste dělal?
Upřímně vám řeknu: v jednom případě jsem se tomu podvolil. Protože nebyla jiná možnost, jak něco rozumného prosadit.
HN: Co to bylo za případ?
Nechme to být. Nešlo o nic velikého. Ale jiná cesta prostě nebyla. Bylo to k uzoufání. A po dvou letech, kdy se všechno zablokovalo... Nebyl to přímý úplatek, šlo řekněme o jistou protislužbu. V té době jsem ještě vůbec nebyl v politice. Dodnes z toho mám špatné svědomí. Jde o čas: když včas nedostanete dotyčné rozhodnutí, celá kalkulace je s odpuštěním v háji. A to dotyčný či dotyčná ví.”
Informaci, že šlo v tomto případě o navracení majetku Schwarzenbergů vydal např. v roce 2010 server Týden.cz.
Na výše uvedený dotaz Miloše Zemana ve čtvrteční debatě Karel Schwarzenberg konkrétně odpověděl: “ Ne, bylo to ve skutečnosti jisté vydírání. Ten dotyčný schoval šanon, a poněvadž všichni sousedi už čekali, poněvadž jsme tam museli vytyčit hranic, přístupovou cestu a jiný věci a já jsem nemohl nic podepsat, nikdo nemohl, tak všichni na to čekali. No a ten pán prostě říkal dokavaď mu neprodám taky pozemek, tak to nepodepíše. Tak aby se konečně věci pohnuly, jsem mu dotyčný pozemek prodal. To bylo vše.”
Já jsem se vyjádřila už na jaře, že amnestie považuji za důležitý nástroj v situaci, kdy se mění režimy.
Vyjádření v duchu výroku Zuzany Roithové z jara 2012 se nám nepodařilo dohledat, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
No, já nevím, co se ukazuje, ale vím, že je to v přístupové smlouvě pevně daná povinnost. (přijmout EURO - pozn. Demagog.cz)
Výrok Jany Bobošíkové hodnotíme jako pravdivý, neboť závazek ČR přijmout euro je skutečně platný, byť pro zavedení eura není žádná nejzazší hranice.
Internetový portál zavedenieura.cz k tomuto problému uvádí: " Česká republika se zavázala přijmout euro podpisem přístupové smlouvy k EU. Souhlas se zněním přístupové smlouvy vyjádřili občané v referendu. V článku 4 Aktu o přistoupení ČR k EU je novým členským zemím udělena dočasná výjimka na zavedení eura, což znamená závazek v budoucnu euro zavést."
Zmíněný článek 4 Aktu o podmínkách přistoupení ČR k EU zní: " Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES."
Např. balené koblihy, to byl takový příklad. To nikdo nenařizoval. (výrok je myšlen tak, že nutnost balit koblihy nenařídila České republice Evropská unie - pozn. Demagog.cz)
Zmíněnou povinnost nařizovala kontroverzní Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny podle sortimentu prodávaných potravin č. 347/2002 Sb v §7 odst 2) b).
2) Prodej nebalených potravin samoobslužným prodejem je možný jen v těchto případech:
(...)
b) při prodeji neděleného chleba a běžného pečiva bez náplně nebo obdobného zdobení, pokud jsou zajištěny podmínky pro výběr a odběr těchto potravin bez přímého dotyku rukou spotřebitele, (...)
Tato vyhláška byla prosazena ministerstvem pod vedení ministryně Součkové a kritizoval ji při interpelacích například tehedjší místopředseda sněmovny Ivan Langer. Uvádí přitom, že ministryně se odvolává na nutnost implementace evropské směrnice 93/43/EHS, o hygieně potravin. Z té však žádná taková povinnost nevyplývá.
Potvrdila to i Beate Gminderové, mluvčí evropského komisaře pro zdraví a ochranu spotřebitelů pro server EkoList.cz.
Vyhláška byla v roce 2006 zrušena ministrem Davidem Rathem.
Na základě výše uvedeného je výrok hodnocen jako pravdivý.
Tady pan ministr má k panu Koudelkovi blízko. Dokonce byli obchodní partneři. Před nějakou dobou společně zakládali jednu akciovou společnost.
Dle obchodního rejstříku (jelikož nelze odkázat přímo na konkrétní zápis, zadejte do vyhledávání "Víno Marcinčák", a poté přejděte na "úplný výpis") spolu Pavel Blažek a Zdeněk Koudelka v roce 2001 založili společnost Vysoké učení Brno, a.s. Předsedou představenstva byl v době založení firmy Pavel Blažek, členy představenstva pak Zdeněk Koudelka a Radovan Novotný. Pavel Blažek ostatně společné působení ve společnosti se Zdeňkem Koudelkou přiznal i ve studiu OVM: " (...) my (myšlen Pavel Blažek a Zdeněk Koudelka, pozn.) jsme před asi 12 lety, nebo kolik to je, jsme s dalšími osobami založili akciovou společnost".
Výrok Jiřího Dienstbiera na základě těchto informací hodnotíme jako pravdivý.
...to, co my namítáme a to, co my kritizujeme, je, že Petr Nečas, ač nemusel, podepsal onen souhlas a pokud by jej nepodepsal, tak by žádná amnestie, alespoň ne v takovém rozsahu, nemohla být vyhlášena.
Je pravdou, že Petr Nečas rozhodně nemusel podepsat tento dokument automaticky - předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský o tom pro Hospodářské noviny řekl: "...A tady musím říci, že není nejmenších pochyb, že u amnestie není institut kontrasignace formální akt. Není možné o něm hovořit tak, že když to chtěl prezident, tak to musí premiér podepsat."
A amnestie nemohla být vyhlášena bez jeho podpisu - o tomto hovoří Ústava, citujeme:
Čl. 63 (1) Prezident republiky dále
...
j) má právo udělovat amnestii.
(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
Deník SME mě srovnal s Vladimírem Mečiarem, protože já jsem byl jediný český politik, který v době, kdy tedy Mečiar na Slovensku vládnul, měl odvahu ho kritizovat pro autoritativní způsob řízení státu.
Zeman odkazuje na komentář Petra Morvaye v deníku SME, podle kterého “ poměry v Česku nikdy nebyly tak blízko k poměrům na mečiarovském Slovensku jako za Zemanovy vlády v letech 1998 až 2002”. Morvay poukazuje na pokusy omezit význam parlamentní opozice a kompromitovat politické soupeře a značné množství korupčních afér.
Bohužel se nám nepodařilo dohledat jakékoli vyjádření, ať již Zemana, či jiného z českých politiků v období Mečiarovy vlády, které by slovenského premiéra kritizovalo pro autoritářství. Nemůžeme tak Zemanovo tvrzení plně ověřit.
Už jsem mnohokrát říkal, že si dovedu představit společnou obrannou politiku EU.
O důležitosti a pozitivním vztahu k jednotné evropské obranné a zahraniční politice se Miloš Zeman vyjádřil například v rozhovoru pro E15 v říjnu 2012, kde konkrétně uvedl: “ To, že jsem eurofederalista, znamená, že jsem pro jednotnou zahraniční a obrannou politiku EU. ” Stejně tak učinil i v prezidentské debatě v listopadu 2012 pořádané na Institutu ekonomických studií sdružením Evropské hodnoty. Další debata, kde svůj názor prezentoval, byla konána Informačním centrem o NATO a CEVRO Institutem. Dále uvádíme také článek na iDnes.cz z prosince roku 2011 a odkaz na stránky SPOZ, kde jsou rovněž uvedeny přepisy dalších rozhovorů v médiích.
A paní místopředsedkyně vlády (..) vyhrožovala, že do 10. ledna odejde z vlády a neodešla.
Předsedkyně strany LIDEM Karolína Peake v prosinci minulého roku oznámila, že ke dni 10. ledna 2013 podají všichni ministři za tuto stranu demisi a strana odejde z vládní koalice. Dle Hospodářských novin 3. ledna řekla, že plánované demise stále platí, ale že uvítá jednání s ostatními vládními stranami. Na tiskové konferenci 8. ledna již demise členů své strany stáhla.
