Údaje, které máme, ukazují, že například na dani z přidané hodnoty se ve skutečnosti vybralo v loňském roce více než v roce předloňském.
Na DPH se v roce 2012 vybralo o 2,8 miliardy víc, než v roce 2011, a to celkově 278 miliard korun. Výrok hodnotíme tedy jako pravdivý.
Všechny vlády, který byly v hospodářské krizi, postupně volby padly, ať to bylo v Anglii, Španělsku, když to byly levicové nebo ve Francii a v Itálii, jestli to byly pravicové vlády.
Na základě dohledaných informacích o politické situaci v jmenovaných zemích je výrok hodnocen jako pravdivý.
Co se týká pádů vlád (resp. změn vlád ve zmíněných zemích z levicových na pravicové a naopak) v době krize, můžeme jmenovat následující:
Velká Británie - do roku 2010 zde vládla Labour party (G. Brown), po volbách koaliční vláda Konzervativců (premiér D. Cameron) a Liberálních demokratů.
Španělsko - do roku 2011 vládli Socialisté premiéra Zapatera, po volbách vítězná Lidová strana (současný premiér Rajoy).
Itálie - v Itálii padla vláda Silvia Berlusconiho v 12. listopadu 2011, kdy premiér sám odstoupil. Zemi dále vedl úřednický kabinet Maria Montiho, ten ovšem již rezignoval také a zemi čekají předčasné volby.
Francie - ve Francii byl v prezidentských volbách poražen Nicolas Sarkozy a vystřídal jej v čele země François Hollande.
Prezident nemá zákonodárnou iniciativu obecně, v případě ústavních zákonů tím spíše.
Dle čl. 41, odst. 2 Ústavy ČR mohou návrhy zákonů předkládat (a mají tedy zákonodárnou iniciativu) "poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku." Nikoli prezident.
No, já nevím, co se ukazuje, ale vím, že je to v přístupové smlouvě pevně daná povinnost. (přijmout EURO - pozn. Demagog.cz)
Výrok Jany Bobošíkové hodnotíme jako pravdivý, neboť závazek ČR přijmout euro je skutečně platný, byť pro zavedení eura není žádná nejzazší hranice.
Internetový portál zavedenieura.cz k tomuto problému uvádí: " Česká republika se zavázala přijmout euro podpisem přístupové smlouvy k EU. Souhlas se zněním přístupové smlouvy vyjádřili občané v referendu. V článku 4 Aktu o přistoupení ČR k EU je novým členským zemím udělena dočasná výjimka na zavedení eura, což znamená závazek v budoucnu euro zavést."
Zmíněný článek 4 Aktu o podmínkách přistoupení ČR k EU zní: " Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES."
Já vás malinko jenom opravím v jednom detailu. On tam (Zdeněk Koudelka jako stážista na ministerstvu spravedlnosti, pozn.) nebyl vyslán Nejvyšším státním zastupitelstvím, ale byl přeložen se souhlasem Pavla Zemana.
Nepodařilo se nám dohledat žádné informace o působení Zdeňka Koudelky na Ministerstvu spravedlnosti. Dle životopisu (posl. úprava 12. ledna 2013) je stále státním zástupcem Nejvyššího státního zastupitelství (dle webu instituce jako člen analytického a legislativního odboru), krom toho má působit pouze na Justiční akademii v Kroměříži.
Tak já budu citovat Karla Schwarzenberga, který ještě před vyhlášením amnestie, měl, a já mám dokonce dojem, že jako jediný z kandidátů, amnestii ve svém programu. Asi ne, abych mu nekřivdil, v tom rozsahu, v jaké teď byla vyhlášena.
Výrok Miloše Zemana označujeme za zavádějící na základě údajů z oficiálních stránek prezidentských kandidátů a souvisejících zpravodajských článků.
Na oficiálních stránkách Karla Schwarzenberga pro prezidentské volby 2013 v sekci Volební program zmínka o amnestiích není. V sekci Otázky a odpovědi je pak zmínka o individuálních prezidentských milostech, což je odlišný nástroj od amnestie s hromadným dopadem. Sám Karel Schwarzenberg svůj kladný vztah k amnestii nicméně vyjádřil již dne 16. února 2012 pro Lidové noviny a mj. fakt, že je příznivec amnestie zopakoval (38. minuta pořadu) i několik vteřin po tomto výroku Miloše Zemana. Ve svém oficiálním programu ovšem amnestii uvedenu nemá, a proto musíme výrok označit za zavádějící.
Pro doplnění dodáváme, že explicitně zmíněný institut amnestie byl mezi názory Vladimíra Franze, nebyl zde ovšem uveden žádný slib v případě zvolení za prezidenta ČR. O milostech (nikoliv o amnestii) se pak zmiňuje například program Jiřího Dienstbiera.
Pokud jde o další balkánské země (a jejich vstup do EU), tam se vyjednává.
Kandidáty na vstup do EU jsou Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Srbsko, Černá Hora, za potencionální kandidátské země jsou pak považovány Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo.
Vždyť ta strana (KSČ - pozn. Demagog.cz) tady vládla 40 let a zbavila nás svobody a demokracie.
Komunistická strana Československa nastoupila k moci v únoru 1948 a vládla do listopadu 1989, tedy přes 41 let. Režim který byl po tzv. „Vítězném únoru" nastolen skutečně demokratický nebyl. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Období mezi lety 1945 a 1948, označované jako třetí republika též vykazovalo jisté nedemokratické prvky, jako rozsáhlé zestátnění, či omezení politické soutěže. Avšak po nástupu KSČ k moci v r. 1948 byl instalován, alespoň v prvních letech skutečně totalitní režim.
Ti soudcové se musí 3 roky připravovat na svou funkci.
Dobu přípravy tzv. justičních čekatelů upravuje §10 odst. 3 Vyhlášky ministerstva spravedlnosti (.pdf, str. 8), o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů. "V souladu s plánem přípravné služby vykonává čekatel přípravnou službu postupně nejméně po dobu 24 měsíců u okresního soudu nebo u okresního státního zastupitelství, po dobu 6 měsíců u krajského soudu nebo krajského státního zastupitelství a podle potřeby nejvýše po dobu 6 měsíců u dalších orgánů".
Dohromady to tedy dává Zuzanou Roithovou zmiňované tři roky, shrnutí podmínek, mimo jiné i dobu přípravné služby, přehledně shrnuje například článek na wikipedii.
Moje vláda byla poslední, která souhlasila s bombardováním Jugoslávie...
Vláda Miloše Zemana schválila bombardování Jugoslávie jako poslední s podmínkou, že se akce bude soustředit na čistě vojenské cíle a nebudou bombardovány civilní oblasti. Česká diplomacie se snažila později k urovnání konfliktu společně s Řeckem přispět tzv. česko-řeckou inciativou.
