Miloš Zeman
Například Řekové falšovali své statistiky.
Zprávy o falšování rozpočtových statistik Řecka přinesl na podzim 2009 např. Český Rozhlas, aféře se pak věnoval také server iDnes.c z (ze zahr. médií Financial Times). Již v roce 2004 se objevily zprávy (kupř. BBC) o statistikách, úmyslně manipulovaných pro účely vstupu do Eurozóny. Aféry s nepřesnými čísly se pak objevily i u dalších evropských zemí (dle LN šlo např. o Bulharsko či Maďarsko).
Vladimír Franz
Sám pracuju ve vysokém školství a víme z různých zemí, že ve Finsku třeba neplatí školné
Prof. JUDr. Vladimír Franz působí jako vysokoškolský pedagog na Katedře činoherního divadla Divadelní fakulty Akademie múzických umění (DAMU).
Ve Finsku se skutečně na vysokých školách školné neplatí. Zpoplatněno je pouze členství ve studentské unii.
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Zbyněk Stanjura
Nicméně jsme vlastníkem zase vykonáváme vlastnická práva u dominantního dopravce.
Vlastníkem Českých drah je ze 100 % Česká republika.
Přemysl Sobotka
Tak naše ústava jasně deklaruje ty dvě možnosti, 50 tisíc podpisů, anebo podporu poslanců nebo senátorů.
Výrok je na základě planého znění Ústavy hodnocen jako pravdivý.
Článek 56 Ústavy ČR, bod 5, konkrétně zní: " (5) Navrhovat kandidáta je oprávněn každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta republiky. Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů."
Karel Schwarzenberg
"Máme jeden naprosto nesmyslný řád, a sice, že každý poslanec může navrhnout nový zákon nebo změnu toho zákona, který existuje."
Předesíláme, že nemůžeme ověřit názor ministra, že daná úprava je nesmyslná.
Právo jednotlivého poslance podávat návrhy zákonů je zakotveno v čl. 41 Ústavy ČR. Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny mu pak v § 63 umožňuje podávat návrhy k předmětné věci vč. návrhů pozměňovacích, kterými lze mj. upravovat text projednávané legislativy. Jednotlivý poslanec tak opravdu může navrhovat jak zákon, tak jeho případnou změnu.
Eliška Wagnerová
V každém případě ale dobře, nařknul mě (Ladislav Jakl - pozn. Demagog.cz) z nevědomosti, že prezident Havel udělil 4 amnestie, ne, já trvám na tom, že udělil 3. Ta čtvrtá byla přestupková amnestie a tam v mezidobí byl vydán zákon tedy o přestupkové amnestii a tu vydává vláda, nikoliv pan prezident. Takže tedy pan prezident udílel prostě 3 amnestie, prezident Havel míněno.
S prosbou o pomoc s ověřením tohoto výroku jsme se obrátili na vedoucího Katedry ústavního práva Masarykovy univerzity prof. JUDr. Jana Filipa, CSc.. Na základě jeho odpovědi, která je citována níže (zároveň je doplněna o případné zdroje), hodnotíme výrok jako nepravdivý.
"1) Prezident Havel udělil celkem 4 amnestie (jejich přehled nalezneme např. zde či zde ) .Ve věcech přestupků k tomu nikdy prezident ČSFR neměl kompetenci.2) Amnestie z 16. února 1990 nebyla přestupkovou amnestií. Ve smyslu tehdy platného práva bylo rozhodující, že amnestie a milosti se vztahovaly na tresty ukládané v trestním řízení, tj. na tresty za trestné činy podle trestního zákona a přečiny podle zákona č. 150/1969 Sb., o přečinech, ve znění pozdějších předpisů, tedy nikoli jen za trestné činy. 3) Tuto amnestii mohl „udělit“ (tento používaný výraz je nepřesný) prezident, zatímco amnestii ve věcech přestupků udělit nemohl, protože by dne 16. února 1990 zasáhl neústavně do působnosti orgánů České republiky a do 12. ledna 1990 taková možnost ani neexistovala na úrovni republiky, a do 9. května 1990 na úrovni federace. 4) Pokud si ještě vzpomínám, tato úprava byla obsažena v návrhu ústavy (oficiální návrh připravovaný Národní frontou) z roku 1989. Ten byl využit v zákonném opatření předsednictva ČNR, takže takovou amnestii mohla od 12. ledna 1990 udělovat vláda ČR, nikoli prezident jako orgán federace. To vláda 15. ledna 1990také učinila (znění amnestie je možné nalézt zde) . Prezident to nikdy učinit nemohl." Celkový přehled amnestií dále nabízí např. dokument Ministerstva spravedlnosti AMNESTIE 1945 - 2002 (doc.) zpracovaný JUDr. Pavlem Rotykou.
Leoš Heger
My jsme zastavili víceméně všechno, co je drahé a rozvojové a necháváme jenom ty věci, které jsou nejdůležitější pro pacienty alespoň v těch novinkách.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se bohužel nepodařilo dohledat informace o tom, které služby v rámci zdravotnictví budou pro příští rok pozastaveny a které ponechány.
Jana Bobošíková
Vím, že kancelář prezidenta republiky, pokud se nemýlím, má rozpočet v řádu stovek milionů korun, asi.
Celkový přehled výdajů státního rozpočtu (.pdf - na rok 2012) uvádí v kapitole Kancelář prezidenta republiky výši 334 238 000 Kč, výrok Jany Bobošíkové je tak pravdivý.
Ústavní soud, což by měl pan Schwarzenberg vědět, jasně konstatoval, že nikoli Benešovy dekrety, ale zákony národního shromáždění republiky československé, které prezidentské dekrety recipovaly v roce 1946 (...) že tyto zákony jsou nedílnou součástí českého právního řádu. .
Ústavní zákon 57/1946 Sb. opravdu recipoval prezidentské dekrety a udělil jim sílu ústavního zákona. Ústavní soud České republiky také v řadě případů odmítl návrhy na zrušení Benešových dekretů, z čehož lze usoudit, že je považuje za součást českého právního pořádku.
v této zemi neexistuje podle ústavy a podle zákonů jakákoliv možnost, abysme donutili pana Pekárka, aby se vzdal svého mandátu.
Poslanec Pekárek byl odvolacím soudem odsouzen za přijetí úplatku a zneužití pravomoci, informoval o tom např. iDnes.cz nebo Novinky.cz. Jeho mandát tímto ovšem nezaniká (k zániku mandátu viz § 6 Jednacího řádu sněmovny). Článek 26 Ústavy ČR totiž explicitně říká, že “poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.”
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
