Já bych chtěla říci, že vy sice říkáte politička, fajn, vážím si toho, ale já se neživím politikou. Já pracuji jako manažerka a každý den jdu do práce, pracuju jako marketingová manažerka našich rodinných firem.
Na oficiálních stránkách strany Suverenita je možné nalézt strukturovaný životopis Jany Bobošíkové. V současnosti zastává Jana Bobošíková pozici marketingové ředitelky distribuční společnosti.
Na základě těchto informací hodnotíme její výrok jako pravdivý.
Je tady 9 kandidátů, kteří se uchází o důvěru v přímé volbě prezidenta republiky.
Do první přímé volby prezidenta ČR bylo skutečně zaregistrováno 9 kandidátů. Abecedně (Ministerstvo vnitra): Bobošíková, Dienstbier, Fischer, Fischerová, Franz, Roithová, Schwarzenberg, Sobotka, Zeman.
Podrobný informační přehled o jednotlivých kandidátech (i vyřazených), o aktualitách spojených s přímou volbou, nabízí web České televize.
Desítky zcela zásadních odmítnutí v připomínkovém řízení (hovoří o první verzi nového zákona o úřenících, pozn.) ukazují, že to nebyla správná cesta.
Pavel Bělobrádek s největší pravděpodobností hovoří o Věcném záměru zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy a o vzdělávání ve veřejné správě, který navrhl vládě v polovině roku 2011 ministr vnitra Jan Kubice.
Dle článku 5, odstavce 7 Legislativních pravidel (.pdf) vlády mohou připomínková místa připomínky, jež považují za důležité, označit jako "zásadní". Dále mohou vznášet další, již pro ně ne tolik závažné, "připomínky". Termín "zásadní připomínka" je tedy přímo upraven zákonem.
Vypořádání připomínek k věcnému záměru zákona, které skončilo 24. března 2011 lze nalézt v Knihovně připravované legislativy (pod PID RACK8ETFSH1M, v záložce "Přílohy"). Z dokumentu je patrné, že připomínková místa uváděla skutečně desítky tzv. "zásadních připomínek". V celém dokumentu se vyskytuje pouze jedna "připomínka" (nikoliv tzv. "zásadní").
Na základě veřejně dostupných dokumentů hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako pravdivý.
Pravomoc jmenovat členy bankovní rady spadá přímo do kompetence prezidenta bez kontrasignace.
Pravomoc jmenovat členy Bankovní rady České národní banky nevyžaduje spoluúčast předsedy vlády.
Čl. 62 Ústavy ČR, písm. k): "Prezident republiky
k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky."
Kontrasignace premiéra je vyžadována u pravomocí, které jsou uvedeny v článku 63 Ústavy ČR.
Přemysl Sobotka prošel jako jediný kandidát z primárek vnitrostranických.
Přemysl Sobotka zvítězil ve stranických primárkách ODS, kdy po sérii hlasování v jednotlivých krajích porazil Evžena Tošenovského. Celkově získal 61% stranických hlasů.
Primárky uspořádala i ČSSD, utkat se v nich měl Jiří Dienstbier a Jan Švejnar. Ekonom Švejnar ale požadoval pouze podporu ČSSD pro svoji nezávislou kandidaturu a posléze z primárek úplně odstoupil. Širší vedení ČSSD pak hlasováním potvrdilo Jiřího Dienstbiera jako svého kandidáta, získal 107 hlasů mezi 152 delegáty.
Oficiální straniční kandidáti – Zuzana Roithová za KDU-ČSLa Karel Schwarzenberg za TOP09 – byli svými stranami jmenováni přímo bez předchozího rozhodování v primárkách.
Protože však proběhly primárky i v ČSSD - byť s jediným kandidátem - hodnotíme výrok jako zavádějící.
Máme zde samozřejmě 17 států eurozóny...
Na základě informací z portálu EUROSKOP hodnotíme výrok jako pravdivý. Eurozóna má skutečně 17 členů, posledním přistoupivším se stalo 1. 1. 2011 Estonsko.
Když se podíváte, pane ministře, na Státní fond dopravní infrastruktury, kdy při nástupu Nečasovy vlády jste slibovali zachování rozsahu toho Státního fondu dopravní infrastruktury, podívejte se, jak tam ty peníze klesají a ve výhledu 2015 máte polovinu částky, která byla slíbena.
Vláda při svém nástupu slíbila, že: Vláda zachová výši investic do dopravní infrastruktury.
Výdajové rámce (str. 3) Státního fondu dopravní infrastruktury byly stanoveny v roce 2011 na 33miliard korun, výhled na rok 2013 byl pak47 miliard národních fondů. V letošním výhledu financování (str.12 tabulka č.6) dopravního fondu se pak počítá s výdaji ve výši 37miliard korun pro rok 2013, 2014 a 2015. Částka na investice tedy klesla o 21% a ne o 50% jak uvadí Milan Chovanec.
Analýza Demagog.cz nebilancuje zdroje z úvěrů Evropské investiční banky a z evropských fondů (Operační program Doprava), které jsou součastí výdajových rámců SFDI. V době vzniku plánů na roky 2014 a 2015 ještě nebyl schválen rozpočet Evrospké unie, tedy ani Ministerstvo dopravy nemohlo do svých výdajů započítat peníze o kterých ještě neví, zda je vůbec bude mít k dispozici. Srovnáváme tedy položky, které se objektivně srovnat dají - a to jsou právě národní výdaji SFDI.
Obmedzili sme používanie hotovosti. Dnes je to 5 tisíc eur, pokiaľ ide o podnikateľské prostredie.
Od 1. januára 2013 je v platnosti zákon o obmedzení platieb v hotovosti, ktorý obmedzuje hotovostné transakcie pre právnické osoby a živnostníkov na 5 000 €.
§ 41) Zakazuje sa platba v hotovosti, ktorej hodnota prevyšuje 5 000 eur, ak odsek 2 neustanovuje inak. 2) Zakazuje sa platba v hotovosti, ktorej hodnota prevyšuje 15 000 eur, medzi fyzickými osobami nepodnikateľmi.
...u paní Peake já třeba bych měl problém, že kandidovala za jinou stranu, než je nyní a je stále samozřejmě v Poslanecké sněmovně. Já vím, že mandát patří poslanci, nikoli straně, ale je to spíš taková otázka třeba slušnosti.
Na základě dohledaných informací o politické kariéře Karolíny Peake a také Ústavy České republiky je výrok hodnocen jako pravdivý.
Karolína Peake kandidovala ve sněmovních volbách v roce 2010 za Věci veřejné, a to v Praze. Peake tuto stranu opustila v dubnu 2012 a následně iniciovala vznik strany LIDEM - Liberální demokraté, jíž je také předsedkyní.
Vladimír Franz hovoří také o mandátu poslance. Článek 26 Ústavy doslova uvádí: "Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy." Mandát tedy skutečně patří poslanci a nikoli politické straně.
Amnestii nemohl nikdy samostatně vyhlásit prezident republiky bez toho, aniž by ji odsouhlasil premiér. (Václav Moravec: Je možná námitka, že v ústavní tradici je, že automaticky premiér podepisuje?) V ústavní tradici to je, ale z ústavy nevyplývá povinnost předsedy vlády automaticky podepsat takovýto návrh.
Z ústavy nevyplývá přímá povinnost podepsat amnestii navrhovanou prezidentem. Zároveň zde není uvedeno, že tento krok premiér udělat nemusí.
Ústava uvádí:
Čl. 63
(1) Prezident republiky dále a) zastupuje stát navenek, b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy, c) je vrchním velitelem ozbrojených sil, d) přijímá vedoucí zastupitelských misí, e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí, f) vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu, g) jmenuje a povyšuje generály, h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, i) jmenuje soudce, j) má právo udělovat amnestii.
(..)
3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
Výklad Ústavy přenecháváme ústavním právníkům, proto tento výrok hodnotíme jako neověřitelný.
