Přehled ověřených výroků

Ustanovení, že prezident není z výkonu funkce odpovědný, najdeme v článku 54, odst. 3 Ústavy.

Přechod odpovědnosti pak upravuje článek 63, odst. 4 Ústavy:

"Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda."

Karel Schwarzenberg působí v současné vládě Petra Nečase jako ministr zahraničí od 13. července 2010. Funkci ministra zahraničních věcí ovšem zastával také ve druhé vládě Mirka Topolánka od 9. ledna 2007 do 8. května 2009.

Je otázkou, co je myšleno pod termínem „utěšený vývoj“, ale pozitivní nárůst exportu do Ruska i do Číny lze v současné době skutečně pozorovat. Od roku 2010 roste bilance s oběma zmíněnými státy (také s jinými, které nejsou ve výroku blíže specifikovány).

Stránky Českého statistického úřadu uvádí tabulky s těmito údaji do listopadu roku 2012 (dále roky 2011 a 2010; .pdf; sloupec Index).

Ačkoliv je třeba dodat, že Karel Schwarzenberg nebyl ministrem zahraničních věcí celý rok 2010, je bilance v tomto roce rovněž pozitivní. Podobně je na tom i rok 2007 (.pdf).

Negativní vývoj v exportu pak můžeme zaznamenat v letech 2009 a 2008 (.pdf).

Pokud porovnáme rok nástupu Karla Schwarzenberga do funkce ministra zahraničí, tedy rok 2007, a poslední dostupná data loňského roku, můžeme v období leden - listopad 2007 (.pdf) u Číny nalézt výši exportu 12 825 mil. Kč, u Ruské federace 52 936 mil. Kč. V období leden - listopad 2012 (.pdf) je hodnota exportu u Číny ve výši 30 007 mil. Kč, u Ruské federace 111 569 mil. Kč. Při porovnání těchto údajů můžeme konstatovat, že vývoj exportu je v případě těchto dvou zemí opravdu pozitivní, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Kritéria pro přijetí eura (nazývaná též jako Maastrichtská kritéria) jsou následující a jejich plnění či neplnění je převzaté ze společného dokumentu Ministerstva financí ČR a České národní banky (Vyhodnocení Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou) (.pdf):

Schodek veřejených financí v zemi nepřesáhl 3 % HDP

ČR neplní - za uplynulý rok je deficit předpokládán ve výši 5 % HDP (důvodem je započítání v tomto roce celého objemu finančního vyrovnání s církvemi, což odpovídá 59 mld. Kč a 1,5 % HDP).

Celkový veřejný dluh nepřekročil 60 % HDP

ČR plní - pro rok 2012 je dluh očekáván ve výši 45,5 % HDP.

Průměrná míra inflace po jeden rok nesmí přesáhnout více než o 1,5 % průměr tří členských zemí s nejnižší inflací

ČR neplní - důvodem je zvláště zvýšení snížené sazby DPH od počátku roku.

Dlouhodobé úrokové míry nesmí přesáhnout o více než 2 % sazby tří zemí s nejnižší inflací

ČR plní - i přes obtížně předvídatelný vývoj na finančních trzích.

Dva roky musí země dodržovat dané rozpětí pohybu své měny v mechanismu směnných kurzů (ERM)

ČR prozatím nevstoupila do systému ERM II a tedy nemá stanovenou centrální paritu měny vůči euru, jejíž pohyb by byl po dva roky sledován.

Výrok o pilnosti Fischerové v pozici poslankyně v letech 2002-2006 nelze objektivně ověřit. Není jasné, zda se pilnost poslance ukazuje na účasti na hlasováních, vystoupeních ve sněmovně, či na počtu předkládaných návrhů zákonů a pozměňovacích návrzích. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Z Ústavy ČR vyvodíme toto:

Nejprve by musela Poslanecká sněmovna vyslovit nedůvěru vládě. Až poté nastupuje pravomoc prezidenta, který ji Poslaneckou sněmovnu může rozpustit a poté se do 60 dnů od toho rozhodnutí konají předčasné volby.

Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže

a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny,
b) Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry,
c) zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné,
d) Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi.
(2) Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.
(3) Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.

Komunistická strana Československa nastoupila k moci v únoru 1948 a vládla do listopadu 1989, tedy přes 41 let. Režim který byl po tzv. „Vítězném únoru" nastolen skutečně demokratický nebyl. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Období mezi lety 1945 a 1948, označované jako třetí republika též vykazovalo jisté nedemokratické prvky, jako rozsáhlé zestátnění, či omezení politické soutěže. Avšak po nástupu KSČ k moci v r. 1948 byl instalován, alespoň v prvních letech skutečně totalitní režim.

Jak informuje ČTK, bylo v době vlády premiéra Klause běžné, že se s prezidentem Havlem scházeli každý týden. ČTK konkrétně uvádí, že: “Ve volebním období 1992 až 1996 bylo běžné, že se prezident Václav Havel a premiér Václav Klaus (ODS) stýkali jednou týdně, kdy premiér informoval prezidenta o výsledcích zasedání vlády. V prosinci 1997 Havel řekl, že pravidelné schůzky zrušil, neboť Klaus měl stále potřebu jej ‘za něco plísnit’."

Text také informuje o pravidelných schůzkách prezidenta Klause s premiéry Grossem a Topolánkem, ty již však neměly každotýdenní charakter.

Výrok Miloše Zemana není pravdivý, neboť lidovci nebyli zastoupeni ve všech vládách již v období 1. republiky a ani po roce 1989.

Výrok je hodnocen na základě publikace Politický systém českých zemí 1848-1989 (Balík, Hloušek, Holzer, Šedo) - Politický systém 1. republiky (1918 - 1938). Jednotlivé vlády tohoto období jsou dohledatelné i na webu www.vlada.cz.

Vezmeme-li do úvahy "pouze" prvorepublikové vlády, celkem jich bylo 18, z nichž 3 byly úřednické. Ve zbývajících 15 nebyla Československá strana lidová zastoupena ve 2 vládách Vlastimila Tusara (jednalo se o tzv. rudo-zelené koalice), které byly vytvořeny v letech 1919-1920 (první a druhá). Je třeba také dodat, že v době 1. republiky bylo zastoupení stran v řadě vlád zcela běžné.

Po roce 1989 pak (již) KDU-ČSL neměla své zastoupení (mimo vlády Miloše Zemana) např. v 1. vládě Mirka Topolánka, úřednickou vládu Jana Fischera strana přímo nepodpořila (v hlasování o důvěře vládu podpořili ti poslanci, kteří následně KDU-ČSL opustili směrem k TOP 09).

Článek 63 Ústavy popisuje pravomoci prezidenta republiky, z nichž jedna je skutečně jmenování soudců. Pro informaci doplňujeme, že tato pravomoc podléhá kontrasignaci.

Výrok Elišky Wágnerové hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací nalezených v českých internetových denících.

O tom, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman uvedl počet kauz, kterých se amnestie týká, informovali například novinky.cz, denik.cz či lidovky.cz. Stalo se tak ve středu 9. ledna, tedy více než týden po vyhlášení amnestie.

První odhad počtu kauz však zveřejnila vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová již 2. ledna. Informoval o tom deník novinky.cz.