Ano, protože si o něj může žádat kdokoliv a zatím to bylo propláceno všem. (myšleno proplácení jízdného)
Podmínky tzv. Stipendia Středočeského kraje na dojíždění do školy jsou stanoveny tak, že o ně mohou požádat všichni studenti studující standardní základní a střední školy na území Středočeského kraje
Mezi podmínky patří:
Další informace lze získat v dokumentu, který je ke stažení na konkrétních stránkách Středočeského kraje
Když jsem pracovala v roce 2002 na ministerstvu práce a sociálních věcí jako náměstkyně, tak v té době byla nezaměstnanost v takové úrovni, že bylo bez práce více než 550 tisíc lidí.
Výrok Ludmily Müllerové je nepravdivý, o čemž vypovídá níže uvedená tabulka čtvrtletního vývoje nezaměstnanosti v roce 2002:
31.12.200131.3.200230.6.200230.9.200231.12.2002Uchazeči o zaměstnání (tis. osob)461,9471,7454,3492,9514,4Zdroj: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2002 (pdf - str. 12)
Průměr za rok 2002 poté činil 477,5 tisíc nezaměstnaných lidí.
Co se týče prostě zapojení na základních registrů, neplést základní registry a centrální registr vozidel, základní registry nejsou v kompetenci ministerstva dopravy, jsou v kompetenci ministerstva vnitra, centrální registr se na něj napojuje.
Základní registry jsou projektem Ministerstva vnitra a jsou jedním z pilířů eGovernmentu, tedy elektronické veřejné správy, která umožňuje elektronický styk s úřady. Je spravován Správou základních registrů, úřadem, jehož zřizovatelem je Ministerstvo vnitra. Více informací je dostupných na portálu Správy základních registrů nebo na stránkách Ministerstva vnitra.
Centrální registr vozidel spadá do kompetence Ministerstva dopravy. Nový CRV byl vytvořen za účelem propojení CRV se základními registry.
O rozdílech mezi základními registry a centrálním registrem vozidel hovoří i vysvětlující článek na stránkách Ministerstva vnitra.
Na základě zjištěných informací hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
V posledním návrhu krajského rozpočtu na rok 2013, který převezme nové zastupitelstvo, které vzejde z voleb, jestli tam budu nebo nebudu, tak budoucí náměstek tam má uložených 25 milionů z krajských prostředků (plus 10 milionů korun, které jsem minulý týden podepsal s největšími průmyslovými podniky, že přispějí do fondu kraje.)
Výrok současného náměstka hejtmana pro dopravu, životní prostředí a zemědělství Miroslava Nováka bohužel nelze ověřit, jelikož návrh rozpočtu Moravskoslezského kraje na rok 2013 je nedohledatelný.
Všichni poslanci ODS podpořili důchodovou reformu.
Výrok premiéra Nečase je nepravdivý, jelikož v rámci hlasování o Zákonu o důchodovém spoření a Zákonu o doplňkovém penzijním spoření nedošlo ani v jednom ze čtení k vyjádření podpory všech poslanců ODS.
Zákon o důchodovém spoření:
Hlasování 13. července 2011 - 11 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 30. srpna 2011 - 14 poslanců ODS nepřihlášeno, 4 poslanci ODS se zdrželi, 1 poslankyně ODS omluvena Hlasování 9. září 2011 - 12 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 6. listopadu 2011 - 3 poslanci ODS nepřihlášeni
Zákon o doplňkovém penzijním spoření:
Hlasování 13. července 2011 - 1 poslanec ODS pro návrh (o zamítnutí), 10 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 30. srpna 2011 - 14 poslanců ODS nepřihlášeno, 2 poslanci ODS se zdrželi, 1 poslankyně ODS omluvena Hlasování 9. září 2011 - 1 poslanec ODS se zdržel, 11 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 6. listopadu 2011 - 3 poslanci ODS nepřihlášeni
Na základě výše uvedeného je patrné, že ne všichni poslanci ODS podpořili důchodovou reformu. Přesto pouze jeden z poslanců se rozhodl hlasovat proti návrhu a to v rámci 1. čtení vládního návrhu Zákona o doplňkovém penzijním spoření, kdy se jednalo o jeho zamítnutí. V ostatních hlasováních se žádný poslanec ODS nevyjádřil proti vládním návrhům.
Dva poslanci ODS, Marek Šnajdr a Pavel Suchánek, nehlasovali pro důchodovou reformu dokonce ani jednou, nedá se tedy říct ani to, že by ji podpořili alespoň v jednom z hlasování a výrok Petra Nečase tedy hodnotíme jako nepravdivý.
No tak tehdy na tom začátku to nebyly jen ODS a ČSSD, byli tam ještě lidovci a zelení ( pozn. demagog - na začátku vlády J. Fischera - při sestavování).
Na počátku sestavování úřednické vlády Jana Fischera stály všechny tehdejší parlamentní strany kromě KSČM. Své účasti na jednání se později vzdali zástupci KDU-ČSL - pouze Miroslav Kalousek chtěl ještě jako člen lidovců obhájit post ministra financí a jednání se účastnil. V hlasování o důvěře nakonec úřednickou vládu podpořili poslanci ODS, ČSSD, SZ, pět poslanců KDU-ČSL a několik nazařazených poslanců.
Jízdné se doplatilo, školní rok 2011 a 2012 je do dnešního dne zaplaceno, za ten školní rok to stálo 40 milionů korun. (jízdné pro školáky hrazené krajem)
Nepodařilo se nám dohledat (a to ani na stránkách Středočeského kraje), zda již bylo proplaceno i žákovské jízdné za druhé pololetí školního r. 2011/2012 a proto jsme výrok ohodnotili jako neověřitelný.
Proplacená suma za první pololetí školního r. 2011/2012 činila 19,7 milionu korun. Středočeský kraj měl v plánu vyplatit jízdné za obě pololetí do konce funkčního období vedení kraje (tj.12.-13. října). Kraj také nepočítá s překročením částky čtyřiceti milionů za obě pololetí dohromady.
Tak řekl jste správně, že ten zákon, který má omezit s-karty na pouze dávky v hmotné nouzi, ten už je schválen a měl by jít do Poslanecké sněmovny.
Návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákony související se zavedením karty sociálních systémů byl přijat dne 25. října 2012. Pro návrh hlasovalo 40 senátorů, 8 se zdrželo, 33 nebylo přítomno. Schválený návrh tak putuje do standardního legislativního procesu, kde o něm bude rozhodovat Poslanecká sněmovna. Výrok předsedy Senátu je tudíž pravdivý.
Sociální demokracie měla při svých vládách šestiprocentní hospodářský růst.
Výrok Petra Gazdíka je označen za zavádějící na základě dostupných informací z Českého statistického úřadu a Eurostatu.
Sociální demokracie vládla v České republice v letech 1998 až 2006 a za tuto dobu se vystřídaly čtyři vlády pod vedením Miloše Zemana (22. červenec 1998 - 12. červenec 2002), Vladimíra Špidly (15. červenec 2002 - 4. srpna 2004), Stanislava Grosse (4. srpna 2004 - 25. dubna 2005) a Jiřího Paroubka (25. dubna 2005 - 16. srpna 2006).
V dokumentu (.xls) Českého statistického úřadu nazvaném " Česká republika: hlavní makroekonomické údaje " lze vidět, že růst nad šest procent byl zaznamenán v době vlády sociální demokracie v letech 2005 (6,8%) a 2006 (7%). Tuto informaci uvádí také např. Eurostat.
Ačkoliv tedy za vlády sociální demokracie lze zaznamenat šestiprocentnní hospodářský růst, neplatí to pro všechny vlády sociální demokracie. Z tohoto důvodu je výrok označen jako zavádějící.
Z těch 56 vrácených věcí většinou pan prezident vracel ty, které byly přijaty těsně na hraně, koalice versus opozice. Ty, na kterých nebyla shoda nějaká úplně větší, než to koaliční a opoziční dělení v Poslanecké sněmovně. Ty zákony, které byly přijaty společně, koalice, opozice, tak nebyly panem prezidentem většinou vraceny vůbec.
Výrok Pavla Kováčika je na základě dohledaných konkrétních vrácených zákonů Poslanecké sněmovně prezidentem Klausem hodnocen jako zavádějící.
Vzhledem k nastavení výroku Pavla Kováčika je hodnocení postaveno následovně. 1. ze zmíněných vet je zjištěno, kolik zákonů bylo přijato tzv. na hraně - koalice vs. opozice. Následně je uvedeno, kolik vetovaných zákonů mělo širší sněmovní podporu - hranicí bude podpora alespoň ústavní většina pro zákon.
Celkem z přehledu prezidentských vet Václava Klause po dohledání vyplývá, že zákonů, které byly přijímány s menší sněmovní shodou, bylo skutečně většina. Konkrétně šlo o 41 zákonů.
Nicméně 14 zákonů, které prezident Klaus vetoval, bylo Sněmovnou přijato minimálně ústavní většinou. Šlo o tyto zákony:
Pavel Kováčik má tak pravdu, že většinu zákonů vrácených prezidentem nebyla přijata nijak širokou shodou, nicméně již se mýlí v tom, že ty zákony, které byly přijímány širším konsenzem (min. 120 hlasů), nebyly prezidentem vraceny vůbec. 14 zákonů z 55, které Václav Klaus vetoval (na nichž byla široká shoda), je již značné množství, proto je výrok hodnocen jako zavádějící.
