Přehled ověřených výroků

Na základě informací z různých médií hodnotíme výrok jako pravdivý.

Přímo se za eurofederalistu Miloš Zeman označil v rozhovoru pro Euractive ("Jsem eurofederalista, .."), na stejném serveru přiřkl tento postoj i celé Straně práv občanů Zemanovci.

Že je Miloš Zeman zastáncem evropské federace se můžeme dočíst i v článku České pozice, shrnujícím postoje všech kandidátů (v sekci Integrace do EU), nebo v profilovém článku ČT24 (v části Vytvořit prostor pro dialog).

Ministerstvo financí uvádí v dokumentu Investiční pobídky v ČR, že: “ (...)Poskytování investičních pobídek investorům bylo zahájeno na základě usnesení vlády č. 298 ze dne 29. dubna 1998, a to cestou pilotních projektů do zpracovatelského průmyslu.” Zmíněné vládní usnesení skutečně potvrzuje, že toto opatření bylo přijato vládou Josefa Tošovského na jednání 29. dubna 1998.

Ministerstvo financí také uvádí přehled dalších legislativních opatření, která byla přijata i v době vlády Miloše Zemana. “ Vyvrcholením celé snahy o ucelený systém investičních pobídek bylo schválení zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, který nabyl účinnosti dne 1.května 2000 a jeho následné aktualizace ve znění zákona č. 453/2001 Sb. (...)”.

Dle informací na stránkách serveru Volbomat je Zuzana Roithová opravdu proti používání institutu abolice (zastavení trestního stíhání či zákaz jeho započetí). Konkrétně říká: "Zabránit zneužití této výlučné pravomoci může v podstatě jen prezident sám. Udílení milostí nesmí být opravou soudního rozhodnutí o vině. Proto jsem proti abolicím a institut milosti vnímám jen jako mimořádný humanitární akt, s nímž je třeba zacházet citlivě a nebránit se veřejné kontrole."

Na základě dohledaných informací v médiích hodnotíme výrok jako pravdivý.

Regulační poplatky, fungující v Německu od roku 2004. Německý systém je poněkud odlišný od fungování těchto zdravotnických poplatků v České republice, pravdou však zůstává, že právě o zrušení regulačních poplatků v Německu informovaly i české média (iDnes, Novinky, Česká televize či Finanční noviny) na počátku listopadu 2012. Poplatky by pak měly přestat platit od počátku příštího roku.

V mediálních zprávách z doby, kdy byla vytvářena předloha zákona o volbě prezidenta, jsme zmínky o její změně nenalezli. Veřejně dostupný je pouze návrh (.doc) Ministerstva vnitra, který sněmovna projednávala a schválila.

V poslední přepracované verzi rozpočtu, která byla schválena 19. prosince 2012, došlo k několika přesunům na základě pozměňovacích návrhů, jedním z nich je i 800 milionů na podporu sportu. Informuje o tom například zpravodajský web České televize nebo Patria. Není však jasné, na co přesně jsou prostředky určeny.

Tento pozměňovací návrh podal Zbyněk Stanjura (ODS) a Josef Dobeš (ex-VV), bývalý ministr školství a zakladatel Hnutí pro sport. V komentáři na stránkách hnutí píše, že 300 milionů z této částky má jít přímo jednotlivým tělovýchovným jednotám a klubům, zbylých 500 milionů rozdělí sportovní svazy. Je tedy možné, že peníze půjdou na "základní sport, žáčky, dorostence a základní sportovní činnost", ale také je možné, že jejich konkrétní určení bude jiné. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Uvedená citace pochází z Článku 51 Ústavy ČR.

Přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády.

Zároveň Článek 50, odst 1 říká

Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen.

Nikde však není jasně definováno co se stane, když prezident nechá tuto patnáctidenní lhůtu marně uplynout.

Současný prezident Klaus se již několikrát zachoval tak, že zákon sice nevetoval, ale ani nepodepsal, čímž vyjádřil symbolický nesouhlas s normou, naposled například s tzv. zákonem o církevních restitucích. V článku České televize se k tomu vyjadřují ústavní experti a jeich názory na ústavnost tohoto počínání nejsou úplně jednotné. Ve své práci (.pdf) jej schvaluje například Zdeněk Koudelka, jeden z neúspěšných nominantů prezidenta Klause na pozici ústavního soudce.

Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý, připouštíme však, že opačný právnický názor je možný.

Politolog Lubomír Kopeček ve své knize Éra nevinnosti na straně 157 popisuje tento problém následovně: “Pracovní text ústavy dostala vláda na stůl na konci října (1992). Premiér ovšem neskrýval nespokojenost a některé pasáže “zkorigoval”. Příznačně se jeho hlavní zásahy do “karlovarského” návrhu ústavy týkaly pravomocí prezidenta. Klaus omezil právo veta hlavy státu pouze na ústavní zákony (původně se mělo vztahovat na všechny zákony) ...”

Autor odkazuje také na článek MF DNES ze 4. prosince 1992 “Takzvané škrty v ústavě”.

Kopeček dále píše (str. 158): “(Havel) díky svému velkému neformálnímu vlivu na politiky opozice i koalice přitom dokázal mnohé své představy o postavení prezidenta i tak prosadit, což dokládá osud tří zmíněných umenšení prezidentských pravomocí prosazovaných Klause m.”

Na základě tohoto textu lze tvrdit, že tehdejší premiér Václav Klaus chtěl institut veta omezit, nicméně díky postavení tehdejšího prezidenta Havla na politické scéně došlo ke kompromisu, který vedl k současné úpravě prezidentské pravomoci v otázce veta.

Výrok Miloše Zemana označujeme za zavádějící na základě údajů z oficiálních stránek prezidentských kandidátů a souvisejících zpravodajských článků.

Na oficiálních stránkách Karla Schwarzenberga pro prezidentské volby 2013 v sekci Volební program zmínka o amnestiích není. V sekci Otázky a odpovědi je pak zmínka o individuálních prezidentských milostech, což je odlišný nástroj od amnestie s hromadným dopadem. Sám Karel Schwarzenberg svůj kladný vztah k amnestii nicméně vyjádřil již dne 16. února 2012 pro Lidové noviny a mj. fakt, že je příznivec amnestie zopakoval (38. minuta pořadu) i několik vteřin po tomto výroku Miloše Zemana. Ve svém oficiálním programu ovšem amnestii uvedenu nemá, a proto musíme výrok označit za zavádějící.

Pro doplnění dodáváme, že explicitně zmíněný institut amnestie byl mezi názory Vladimíra Franze, nebyl zde ovšem uveden žádný slib v případě zvolení za prezidenta ČR. O milostech (nikoliv o amnestii) se pak zmiňuje například program Jiřího Dienstbiera.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací z tiskového oboru Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Ti na náš přímý dotaz v úterý 15. ledna vysvětlili, že "pan ministr Schwarzenberg se měl zúčastnit mimořádného zasedání ministrů zahraničních věcí k aktuální bezpečnostní situaci v Mali, které proběhne dne 17. ledna 2013 v Bruselu.

Vzhledem k tomu, že se však ve stejný den koná mimořádná schůze Poslanecké sněmovny k hlasování o nedůvěře vládě, pan ministr svou účast v Bruselu odřekl. Na jednání v Bruselu ho zastoupí 1. náměstek Jiří Schneider."

Dodejme, že ke svolání mimořádné schůze na návrh poslaneckého klubu ČSSD došlo již v pátek 11. ledna. Informovala o tom agentura Mediafax. Naopak k upřesnění termínu konání mimořádného zasedání ministrů zahraničí došlo až v pondělí, kdy o tom psal například server eubusiness.com (anglicky). Na zasedání se má řešit situace v Mali, kam Francie na žádost tamní vlády vyslala vojáky již v pátek.

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.