Přehled ověřených výroků

Zákon č. 218/2002 byl uveřejněn ve Sbírce zákonů 28. května 2002. Dosud nenabyl (až na některé jeho části) účinnosti - té by měl nabýt v plném znění 1. ledna 2015. Účinnost tohoto zákona byla odkládána celkově pětkrát s tím, že poslední odložení bylo podepsáno prezidentem Klausem na konci roku 2011. Na stranu druhou je nutné dodat, že vláda připravuje zcela novou verzi služebního zákona, která by měla zákon č. 218/2002 Sb., nahradit.

Tento výrok premiéra Nečase jsme ověřovali již několikrát, naposled v OVM z 9. září 2012.

Podle zatím poslední dostupné výroční statistiky Eurostatu za rok 2011 je Česká republika skutečně na 7. místě v rámci EU.

Atuální čtvrletní údaje Eurostatu z 22. října 2012 však obsahují data ke konci druhého čtvrtletí, kde došlo ke změně a Česká republika se posunula na osmé místo za Lotyšsko (Latvia), jehož schodek v poměru k HDP je o jeden procentní bod nižší než český. Ten činil na konci druhého čtvrletí 44%.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem k nejaktuálnějším údajům.

Na DPH se v roce 2012 vybralo o 2,8 miliardy víc, než v roce 2011, a to celkově 278 miliard korun. Výrok hodnotíme tedy jako pravdivý.

Výrok Miloše Zemana hodnotíme na základě volebních výsledků ČSSD jako pravdivý.

Ve volbách v roce 1992 získala sociální demokracie (tehdy ještě československá) 6,53 % hlasů. Miloš Zeman se následně stal předsedou strany na sjezdu strany v Hradci Králové v roce 1993. V dalších volbách, v letech 1996 a 1998 pak ČSSD získala 26,44 % resp. 32,31 %.

VolbyVýsledek1992 6,53 % 1993 Nástup Zemana do čela ČSSD 1996 26,44 % 1998 32,31 %

Na základě výsledků průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění a agentury STEM hodnotíme výrok jako zavádějící. Senát si v poslední době udržuje větší popularitu, ale 7 až 8 let je přehnaný údaj.

Jak ilustruje například článek na serveru iHned.cz, popularita se často ztotožňuje s důvěrou obyvatel. Pro hodnocení výroku tedy použijeme výsledky průzkumů, hodnotících důvěru občanů v ústavní instituce, a to v období 2004-2012.

Agentura STEM provádí takové šetření jednou za čtyři roky. Dostupná relevantní data jsou tedy z let 2012, 2008 a 2004. (V tabulce uvádíme procento občanů, které důvěřuje dané instituci - určitě ano, spíše ano.)

STEM201220082004 PS24 %30 %42 %Senát28 %24 %20 %

Každý měsíc kromě letních provádí průzkum důvěry v ústavní instituce i Centrum pro výzkum veřejného mínění. V úvahu bereme výsledky od listopadu 2004 do listopadu 2012. Přehledy průzkumů, vždy pro celý uplynulý rok, jsou dostupné na stránkách CVVM (vše .pdf): 2012, 2011, 2010, 2009, 2008, 2007, 2006, 2005. Pro přehlednost jsme pro vás vytvořily celkový dataset (.xls) s grafem vývoje popularity obou institucí.

I údaje CVVM vyvrací tvrzení Přemysla Sobotky - v období říjen-prosinec 2010 a listopad 2006 měly obě instituce popularitu stejnou; v září 2010, od května 2005 do září 2006 a od listopadu 2004 do února 2005 se Poslanecká sněmovna těšila větší důvěře než Senát.

Z dlouhodobého hlediska by se podle údajů CVVM dalo říct, že Senát je v malých procentech populárnější než Poslanecká sněmovna, ale není tomu tak stále. Období 7 až 8 let je tedy přehnané. Převažující prvenství si Senát udržuje až od začátku roku 2007, a to pouze podle výsledků CVVM. Podle agentury STEM by tento výrok mohl být pravdivý nejpozději po roce 2008.

O zrušení Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality SKPV (též finanční policie, zkráceně FIPO) se skutečně hovořilo již v září 2006 po nástupu Ivana Langera na post ministra vnitra v první Topolánkově vládě. Přesné parametry reorganizace však byly podle serveru novinky.cz potvrzeny až v listopadu 2006, k samotnému rozpuštění útvaru došlo k 1.1. 2007.

Pro úplnost dodejme, že ČSSD se již tehdy stavěla proti tomuto rozhodnutí.

Na základě uvedených informací hodnotíme výrok jako zavádějící, ke zrušení útvaru sice došlo, nikoliv však „týden po nástupu ministra Langera do funkce“.

Živnostenský zákon, tedy zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, byl pasivně derogován (tj. změněn/novelizován jiným předpisem) do dnešního dne celkem 130krát.

Jde sice o nepřesnost, nicméně Zeman se snaží demonstrovat extrémní případ, který je ve výsledku ještě více specifický.

Dobu přípravy tzv. justičních čekatelů upravuje §10 odst. 3 Vyhlášky ministerstva spravedlnosti (.pdf, str. 8), o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů. "V souladu s plánem přípravné služby vykonává čekatel přípravnou službu postupně nejméně po dobu 24 měsíců u okresního soudu nebo u okresního státního zastupitelství, po dobu 6 měsíců u krajského soudu nebo krajského státního zastupitelství a podle potřeby nejvýše po dobu 6 měsíců u dalších orgánů".

Dohromady to tedy dává Zuzanou Roithovou zmiňované tři roky, shrnutí podmínek, mimo jiné i dobu přípravné služby, přehledně shrnuje například článek na wikipedii.

Výsledek jednání potvrzuje pouze tisková zpráva s vyjádřením samotné Karolíny Peake (LIDEM) a žádné další výstupy z jednání nejsou k dispozici. Hodnotíme výrok proto jako neověřitelný.

Je pravdou, že proběhla celkem dvě setkání (4. a 25. října 2012) se zástupci politických stran k návrhu zákona o dohledu nad financováním politických stran, která uspořádala Peake. Například Jeroným Tejc (ČSSD) se vyjádřil jasně a to, "že si neumí představit, jak by politicky obsazený úřad mohl nezávisle řešit kontrolu financování politických stran." Můžeme proto bezpečně potvrdit pouze to, že LIDEM jsou pro vytvoření dohledového orgánu, zatímco ČSSD se staví proti tomuto návrhu.

Výrok je na základě dohledaných informací o kauze H-System hodnocen s malou výhradou jako pravdivý. Zuzana Roithová popisuje vývoj kauzy přesně, pouze zaměňuje krajský a vrchní soud.

Na serveru iDnes lze najít krátký popis vývoje kauzy H-System: " Proces s manažery vytunelované firmy začal v roce 2002, první tresty padly o dva roky později. Smetku soud poslal za mříže v roce 2006. Definitivní tresty pro zbylé tři aktéry pak vyneslvrchní soudloni v létě.Proti rozsudku však podal dovolání nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Nezdála se mu totiž výše trestů. Nejvyšší soud mu nakonec vyhověl, když rozhodl, že podmíněné tresty pro Jaroslava Eliáše, Ladislava Tůmu a Jaroslava Vítka byly nepřiměřeně nízké."