Přemysl Sobotka
Byl trestní zákoník nedávno přijat, je to půl roku, třičtvrtě roku.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož trestní zákoník byl přijat 8. ledna 2009 a účinnost nabyl od 1. ledna 2010.
Jan Fischer
Jsou tam ale (v případě Turecka) uzavřeny snad jen 2 kapitoly. (otázka je o případném vstupu Turecka do EU)
Turecko má ve skutečnosti uzavřenu pouze 1 kapitolu (.pdf) ve svých přístupových jednáních - konkrétně věda a výzkum. Jan Fischer ovšem svůj výrok koncipoval tak, že Turecko je ve svých přístupových jednáních stále na začátku, což není v protikladu s realitou.
Karel Schwarzenberg
"Ano, souhlasím s Vámi, ještě státní dluh stoupá, nicméně když se podíváte, jak o kolik procent teď stoupá a v minulých letech, tak musíte doznat, že jsme dosáhli značného pokroku."
Státní dluh v absolutních číslech podle Ministerstva financí ČR neustále roste. Od roku 2006 vzrostl z 802,5 mld. Kč na 1 499,4 mld. Kč v roce 2011.
Vývoj státního dluhu ve vztahu k HDP probíhal v posledních letech takto (Český statistický úřad - .xls):
Rok200620072008200920102011Státní dluh/HDP (%)23,924,426,031,335,439,0Poměrný meziroční nárust+0,5+1,6+5,3+4,1+3,6
Z tabulky tedy vyplývá, že největší skok v relativním nárustu státního dluhu nastal v roce 2009. Od té doby postupně klesá.
Data za rok celý 2012 ještě nejsou dostupná, proto naše analýza končí u roku 2011.
Miloš Zeman
Volební zákon nemusí být nezbytně součástí Ústavy, ale musí ho schválit obě komory parlamentu, takže má do jisté míry charakter změny Ústavy.
Výrok Miloše Zemana hodnotíme na základě článků Ústavy ČR týkajících se parlamentních voleb jako pravdivý.
Článek 20 Ústavy ČR stanovuje, že: “Další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon.” Článek 40 Ústavy ČR pak stanovuje: “K přijetí volebního zákona a zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou jakož i navenek a zákona o jednacím řádu Senátu je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem.” Volební zákon je změně Ústavy skutečně podobný, rozdílem je však například to, že jeho schválení nevyžaduje kvalifikovanou (tzn. třípětinovou) většinu. Odstavec 4 článku 39 Ústavy: “K přijetí ústavního zákona (…) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.”
"Chci citovat prohlášení Roberta Fica, který vyjádřil podiv nad tím, že český ministr zahraničí zpochybňuje Benešovy dekrety."
Slovenský předseda vlády v rozhovoru pro Právo řekl: “Přiznám, že toto nás znepokojilo, protože dekrety jsou součástí právního řádu jak Slovenské republiky, tak i České republiky. Podle vlády Slovenské republiky jsou dekrety nezměnitelné a nezrušitelné, protože jsou reakcí na výsledky druhé světové války. A proto jakékoli pokusy zrušit je nebo korigovat vyvolávají vážné zpochybnění výsledků druhé světové války. A proto nás vyjádření úřadujícího ministra zahraničí ČR mimořádně zaskočila. My to vnímáme jako destabilizující prvek.”
Leoš Heger
Systém zdravotnictví od roku 2000 do roku 2010 vzrostl téměř o sto procent, pokud jde o jeho náklady a také to, co je vybráno z pojistného. V některých letech ten růst byl až desetiprocentní, ale potom v roce 2009 vtrhla hospodářská krize a najednou tady byl propad téměř sedm miliard a nám se těch sedm miliard podařilo snížit alespoň na pět miliard. (..) A k tomu všemu tím, že to bude na nule, tak ještě jsme zvládli náraz DPH, který pro nás znamenal tak asi čtyři až čtyři a půl miliardy a náraz výrazného zvýšení mezd téměř šest miliard.
V zásadě můžeme rozdělit výdaje na zdravotnictví na veřejné a soukromé. Z hlediska veřejných se jedná zvláště o výdaje zdravotních pojišťoven a pak dále veřejných rozpočtů. V průměru se tyto dle ČSÚ (.pdf) výdaje zvyšovaly o 6,01 % ročně mezi léty 2000 a 2010 a nejrychlejší nárůst dosáhl 11,4 % mezi léty 2008 a 2009. Soukromé výdaje rostly ještě rychlejším tempem (ač z mnohem nižšího základu) a jejich průměrný roční nárůst dosáhl hodnoty 12,67 %, pokud se na výdaje podíváme souhrnně, průměrný roční nárůst odpovídá 6,82 %. Absolutní nárůst mezi rokem 2000 a 2010 je u veřejných výdajů 79,3 %, u soukromých 230 % a souhrnně o 93,5 %.
Zmíněný propad (.pdf, str. 42) se vztahuje k rozdílům mezi vybraným pojistným a výdaji zdravotních pojišťoven, který v roce 2010 dosáhl 6,89 mld. a v roce následujícím 5,16 mld. Rozdíl mezi výslednými hodnotami obou let je tvořen mírnějším růstem nákladů a růstem inkasa pojistného po rozdělení o 4,86 mld.
Růst snížené sazby DPH z 10 % na 14 % od počátku tohoto roku měl dle předběžných odhadů zvýšit náklady ve zdravotnictví o 4-5 mld. Kč, podobně růstu mezd ve zdravotnictví byl odhadován na 4-5 mld. Kč s dalším možným zvýšením.
Miroslav Kalousek
..chtěl bych poděkovat těm dvěma a čtvrt milionu voličů, kteří podpořili Karla Schwarzenberga.
Karla Schwarzenberga volilo v druhém kole prezidentské volby 2 241 171 voličů. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Já mám šestiletou zkušenost, kdy jsem byl předseda horní komory a jakákoliv zahraniční cesta byla doprovázena podnikatelskou misí...
Přemysl Sobotka byl předsedou horní komory v letech 2004-2010. Zápisy ze zahraničních cest senátorů jsou dohledatelné např. skrze jednotlivé výbory. Pro informaci dodáváme přehled zápisů ze zahraničních cest za roky 2004-2006 ze 3 výborů: Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu; Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice; Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ovšem při náhodném výběru některých zápisů nelze korektně konstatovat, zda byly všechny cesty doprovázeny zahraniční misí, neboť některé zprávy se o tomto fenoménu nezmiňují. Výrok tedy kvůli absenci těchto informací hodnotíme jako neověřitelný.
Táňa Fischerová
Miloš Zeman na jedné diskusi, na které jsme byli, řekl, že jsem žena z jiné planety, ale že jsem čestná.
Miloš Zeman tento výrok pronesl v rámci Diskuze (čas 1:07:44) prezidentských kandidátů v Národním muzeu 7.12.2012. Označujeme jej tedy za pravdivý.
"To je poněkud opožděná starost, poněvadž, jak známo, ACTA už byla zavržena EU, a tím se budeme řídit."
V srpnu roku 2012 odmítl Evropský parlament dohodu proti padělatelství ACTA. Zastavil se tak definitivně proces ratifikace této smlouvy. Už v únoru roku 2012 odmítlo tuto smlouvu ratifikovat několik členských států EU - včetně České republiky.