Za prvé jsme vlastníky, respektive stát vykonává vlastnická práva SŽDC, to znamená, patří nám infrastruktura.
Na webových stránkách SŽDC se můžeme dočíst, že podnik
To jsou, to jsou budovy (nově vybudované věznice ve Vyšních Lhotách na Ostravsku a v Poštorné u Břeclavi, pozn.), které jsme převzali od Ministerstva vnitra jako bývalé utečenecké nebo běženecké budovy, nebo tábory, chcete-li.
Na základě dostupných informací hodnotíme výrok ministra Blažka jako pravdivý.
Areál ve Vyšních Lhotách i v Poštorné byl převzat od Ministerstva vnitra ČR. Oba objekty spadaly pod Správu uprchlických zařízení MV.
Vyšní Lhoty fungovaly jako přijímací středisko pro žadatele o udělení mezinárodní ochrany, Poštorná jako zařízení pro zajištění cizinců.
(Prostě dnešní generace třicátníků musí zapomenout na to, že z průběžného pilíře může brát, až půjdou do důchodu,) kolem 40 procent, což je dnešní relace.
Dle publikace Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí průměrná výše důchodu za rok 2011 byla 10 543 Kč (bez důchodu pozůstalostního), průměrná hrubá mzda 25 093 Kč a průměrná čistá mzda 19 257 Kč. Z hlediska relací odpovídá výše důchodu 42 % průměrné hrubé mzdy a 54,7 % průměrné čisté mzdy.
Protože já jsem do revoluce, v prognostickém ústavu nikdy nepracoval, (neboť jsem byl na seznamu státní bezpečnosti, jako nepřátelská osoba)...A v době po revoluci, když jsem teprve do prognostického ústavu nastoupil, tak už Václav Klaus byl ministrem financí (v tomto výroku hodnotíme aktivity Miloše Zemana v prognostickém ústavu - pozn. Demagog.cz)
Ve svém oficiálním životopise uvádí Miloš Zeman, že v Prognostickém ústavu ČSAV začal pracovat až v lednu 1990, přičemž Václav Klaus se stal federálním ministrem financí v prosinci 1989.
Jakkoliv skoro celý rok slyšela, že neumí čerpat prostředky z fondů Evropské unie, tak rok 2012 byl nejlepší čistou pozicí v historii čerpání prostředků od roku 2004. Jestliže v roce 2004 se čerpalo velmi málo, v roce 2012 se vyčerpalo 74 miliard.
Dle údajů z Ministerstva financí ČR jsme zjistili, že v roce 2004 bylo z prostředků EU vyčerpáno 7,3 mld. Kč a od té doby měla výše vyčerpaných prostředků spíše vzestupnou tendenci, a to vyjma let 2005 a 2011. V roce 2012 bylo vyčerpáno 73,8 mld. Kč, což je oproti roku 2011, kdy bylo čerpáno pouze 30,8 mld. Kč, značné navýšení.
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
...v této zemi se zavádí něco, o čemž zaprvé pochybují pojišťovny a některé do toho ani nejdou, za druhé polovina vlastně politické garnitury prohlašuje, že ho zruší za dva roky... (2. pilíř - pozn. Demagog.cz)
Na základě dohledaných informací o postojích jak pojišťoven, tak i politické opozice, je výrok hodnocen jako pravdivý.
Zavedení tzv. 2 pilíře v rámci penzijní reformy prosadila vláda Petra Nečase. Pochybnosti pojišťoven lze ilustrovat např. na výrocích dnes již bývalého prezidenta Asociace penzijních fondů ČR Jiřího Rusnoka, který svůj odchod zdůvodnil také rozhodnutím jeho zaměstnavatele, pojišťovny ING, se tzv. 2. pilíře nezúčastnit. O tomto informoval např. Český rozhlas, servery Lidovky.cz a Novinky.cz či Týden.cz (obojí ČTK). Další fond, který se 2. pilíře nebude účastnit, je AEGON.
Opoziční ČSSD skutečně prostřednictvím svých vysokých představitelů uvádí, že má v plánu tento nově vytvářený pilíř zrušit. Pro Hospodářské noviny o tom mluvil stínový ministr financí strany Jan Mládek, pro stejný tisk se obdobně vyjádřil i expremiér a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla (v současnosti Mluvčí stínové vlády pro evropské záležitosti), ve stejném duchu pak své vyjádření uvedl pro časopis Týden i 1. místopředseda strany Michal Hašek.
Samotný předseda ČSSD Bohuslav Sobotka (.pdf) zaslal penzijním fondům v ČR dopis, v němž je informoval, že: " Vzhledem k tomu, že ČSSD podobu vládní důchodové reformy nepodpořila a nepodílela se na žádné politické dohodě o její další budoucnosti, vyhrazuje si plné právo zrušit nebo upravit příslušné zákony, pokud k tomu získá mandát od voličů v příštích volbách do Poslanecké Sněmovny...ČSSD si zejména legitimně vyhrazuje právo zrušit po příštích volbách do Poslanecké sněmovny tzv. druhý pilíř..."
Tato vláda dodržela deficit poměrně hluboko pod schválenou hranicí.
Vládou schválená hranice deficitního státního rozpočtu na rok 2012 byla 105 (.pdf - str. 1) miliard Kč. Skutečná výše deficitu za loňský rok dosáhla 101 mld. Kč, tj. 4 mld. pod schválenou hranicí. Do jaké míry je to hluboko pod hranicí, ponecháváme na každém čtenáři.
Víme, že tedy státní, nejvyšší státní zástupce a paní Bradáčová až s jistým odstupem hlásila, kolik kauz (na které dopadá amnestie, pozn.) je to na Vrchním státním zastupitelství a tak dále.
Výrok Elišky Wágnerové hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací nalezených v českých internetových denících.
O tom, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman uvedl počet kauz, kterých se amnestie týká, informovali například novinky.cz, denik.cz či lidovky.cz. Stalo se tak ve středu 9. ledna, tedy více než týden po vyhlášení amnestie.
První odhad počtu kauz však zveřejnila vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová již 2. ledna. Informoval o tom deník novinky.cz.
Tam jsem byl jimi jmenovaný, nicméně jsem nikdy nebyl jejich kandidátem, oni mě teda navrhli jako ministra. (myšlena je Strana Zelených - pozn. Demagog.cz)
Tento výrok považujeme za pravdivý vzhledem k politické historii a kandidaturám Karla Schwarzenberga.
Současný předseda politické strany TOP 09, byl v letech 1996 - 2007 členem Občanské demokratické aliance. V roce 2002 neúspěšně kandidoval v senátních volbách v rámci obvodu Strakonice. V roce 2004 naopak uspěl v senátním volebním obvodu Praha 6. V obou případech byl nominován stranou US-DEU. Dne 9. ledna 2007 byl Karel Schwarzenberg jmenován ministrem zahraničních věcí ČR, kde byl nominován Stranou zelených. V roce 2009 se stává členem a prvním předsedou politické strany TOP 09, za kterou je zvolen v roce 2010 do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Karel Schwarzenberg nebyl v žádných uskutečněných volbách kandidátem Strany Zelených.
Jedná se celkem o 8 jmen (myšlen je počet soudců Ústavního soudu, kterým končí letos jejich mandát - pozn. Demagog.cz).
V roce 2013 Ústavní soud opustí osm členů – Jiří Mucha, Miloslav Výborný, předseda Pavel Rychetský, místopředseda Pavel Holländer, Vojen Güttler, Dagmar Lastovecká, Jan Musil a Jiří Nykodým.
