Není to absolutní právo prezidenta (vyhlásit amnestii, kterou premiér musí podepsat, pozn.). Všichni ústavní právníci, kteří o tom hovoří, snad s výjimkou pana ministra Mlsny, který si zřejmě chce zasloužit svou novou funkci a ministerské křeslo, se shodují na tom, že žádná taková povinnost tady není.
Pro deník Právo se o tomto vyjádřil například:
ústavní právník Jan Wintr:
„Pokud Ústava říká, že za kontrasignovaná rozhodnutí odpovídá vláda, je jasné, že premiér může odepřít kontrasignaci z jakéhokoli důvodu."
ústavní právník Jan Kysela:
"Modernější nahlížení na institut kontrasignace nespočívá v tom, že si předseda vlády ověřuje, jestli je rozhodnutí právně v pořádku, spíš spočívá v tom, že spolurozhoduje. A v závislosti na tom, jak chápeme vztah předsedy vlády a neodpovědné hlavy státu, možná fakticky dokonce rozhoduje."
Pro Hospodářské noviny se vyjádřil ústavní soudce Pavel Rychetský takto:
"Kontrasignace tam je proto, aby vláda mohla mít amnestii nejen připravenou, ale aby také posoudila její dopady. Není v kompetenci prezidenta to posoudit, ani v kompetenci premiéra, to musí udělat armáda úředníků ministerstva spravedlnosti."
Předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna je toho názoru, že úkolem předsedy vlády není amnestii posuzovat či měnit, ale pouze zamezit nesouladu s platnou legislativou.
Viděl jste, že pan Michálek už je v Senátu. (..) a jsem rád, že jsme se spolupodíleli na jeho možnosti být v Parlamentu.
Výrok Pavla Bělobrádka je pravdivý.
Libor Michálek je senátorem bez politické příslušnosti zvolen ve volebním obvodu č. 27 na funkční období 2012-2018. Jeho kandidaturu podpořilo uskupení KDU-ČSL, Strany zelených a Pirátů.
Deník SME mě srovnal s Vladimírem Mečiarem, protože já jsem byl jediný český politik, který v době, kdy tedy Mečiar na Slovensku vládnul, měl odvahu ho kritizovat pro autoritativní způsob řízení státu.
Zeman odkazuje na komentář Petra Morvaye v deníku SME, podle kterého “ poměry v Česku nikdy nebyly tak blízko k poměrům na mečiarovském Slovensku jako za Zemanovy vlády v letech 1998 až 2002”. Morvay poukazuje na pokusy omezit význam parlamentní opozice a kompromitovat politické soupeře a značné množství korupčních afér.
Bohužel se nám nepodařilo dohledat jakékoli vyjádření, ať již Zemana, či jiného z českých politiků v období Mečiarovy vlády, které by slovenského premiéra kritizovalo pro autoritářství. Nemůžeme tak Zemanovo tvrzení plně ověřit.
Sám pracuju ve vysokém školství a víme z různých zemí, že ve Finsku třeba neplatí školné
Prof. JUDr. Vladimír Franz působí jako vysokoškolský pedagog na Katedře činoherního divadla Divadelní fakulty Akademie múzických umění (DAMU).
Ve Finsku se skutečně na vysokých školách školné neplatí. Zpoplatněno je pouze členství ve studentské unii.
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Priemerný najčastejší plat na Slovensku je 550 eur.
R. Fico uvádza mzdu, ktorá sa nachádza v platovom pásme (500,01 až 600€), ktorý zarába najvyšší podiel zamestnancov na Slovensku, výrok preto hodnotíme ako pravdivý.
Tvrdenie o najčastejšej mzde na Slovensku použil predseda vlády R. Fico už v minulosti (Na telo, 30. septembra 2012). Vtedy R. Fico uvádzal ako najčastejšiu mzdu medzi 400 až 500 eur. Tak ako aj v minulosti ani tento raz neupresnil, či hovorí o čistej alebo hrubej mzde.
Podľa analýzy Štatistickýho úradu SR Štruktúra miezd v SR (.pdf) z júna 2012 nie je možné presne určiť koľko percent zamestnancov zarába mzdu vo výške 550 eur. Podľa tejto analýzy, zohľadňujúcej mzdy v roku 2011 (str.1) sa v platovom pásme od 500,01 do 550€ v hrubom nachádza 6,4 % zamestnaných. V platovom pásme 550,01 až 600€ sa nachádza tiež 6,4% zamestnaných. Keďže premiér hovorí o plate 550€, za smerodajné možno považovať platové pásmo 500,01 - 600€. R. Ficom uvedená suma sa nachádza v strede tohoto intervalu, v ktorom sa nachádza 12,8% zamestnancov na Slovensku, čo je o 0,1% viac než v nasledujúcom platovom pásme 600,01-700€. Inými slovami, najväčší podiel zamestnancov na Slovensku zarába 500 až 600€.
Uvedená analýza Štruktúra miezd v SR zohľadňovala mzdy v roku 2011 a v tomto meraní sa nezohľadňovala celá populácia, ale len zamestnanci.
Náš sociální stát je jeden z nejskromnějších v Evropě.
Statistiky Eurostatu potvrzují, že Česko vynakládá na sociální výdaje 18,7 % HPD (nejnovější údaje jsou z roku 2008), zatímco průměr EU činí 26,4 %. Výdaje jsou výrazně pod průměrem EU, český sociální systém tedy můžeme hodnotit jako poměrně skromný a výrok proto pokládáme za pravdivý. OECD potvrzuje výrok Jiřího Dientsbiera také, neuvádí sice průměr EU, ovšem ze sledovaných zemí v rámci Evropské unie je pozorovatelné, že Česká republika vynakládá relativně nízké procento HDP na sociální výdaje (20,6 % v roce 2012).
"... Vladimíru Franzovi a Janu Fischerovi děkuji za to, že mi vyjádřili podporu v kole druhém."
Vladimír Franz se rozhodl ve druhém kole volby volit Miloše Zemana, jeho rozhodnutí potvrdil zakladatel iniciativy Vladimír Franz prezidentem Jakub Hussar. Jedná se o Franzovo osobní rozhodnutí, doporučení svým voličům, jak volit ve druhém kole, nedal. Server iDnes.cz píše, že “(...) Svým voličům však nedal ohledně volby žádné doporučení.” Podle stejného zdroje se Franz vyjádřil také na svém facebookovém profilu: “Je před námi druhé kolo prezidentské volby, ve kterém mám jako občan na výběr mezi prasečí a ptačí chřipkou. ...Vybral jsem si tedy chřipku prasečí. Jde ovšem o mou ryze osobní volbu, nikoho tím nechci k čemukolivnabádat.Jan Fischer podle serveru iDnes.cz sice ocenil Miloše Zemana (a zároveň kritizoval Karla Schwarzenberga), pokyn koho volit ale svým voličům také nedal. Konkrétně řekl: "Vážím si mých voličů. Věřím, že to jsou nezávislí, svobodní a přemýšliví lidé, kteří volí dle svého názoru a ne podle toho, jak jim kdo zavelí. Nepotřebují tedy ani mé rady. Řeknu jen tolik, že sám volit půjdu, a to z pocitu odpovědnosti za budoucnost země." Podle serveru Lidovky.cz vyjádřil Fischer Zemanovi nepřímou podporu.
Oba jmenovaní tedy vyjádřili svou osobní podporu, respektive sympatie Miloši Zemanovi, ani jeden však své příznivce přímo neinstruoval k volbě jednoho z kandidátů.
Je to ovšem něco, co už jsem zvedl s panem premiérem Nečasem při posledním zasedání vlády. (otázku amnestie - pozn. Demagog.cz)
Otázka amnestie byla skutečně projednávána na zasedání vlády z 9. ledna 2013 jako bod 32, kde – jak prohlásil ministr spravedlnosti Pavel Blažek na tiskovce – "vláda schválila zprávu ministra spravedlnosti o dosavadním průběhu provádění amnestie."
O nutnosti zařazení této otázky na jednání vlády hovořil Karel Schwarzenberg již v úterý 8. ledna po schůzce K9.
"Pane Moravče, já dobře vím, že například živnostenský zákon byl novelizován 120x za posledních 20 let svobodného režimu."
Živnostenský zákon, tedy zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, byl pasivně derogován (tj. změněn/novelizován jiným předpisem) do dnešního dne celkem 130krát.
Jde sice o nepřesnost, nicméně Zeman se snaží demonstrovat extrémní případ, který je ve výsledku ještě více specifický.
"... Jsem se za prvé poctivě omluvil panu Schwarzenbergovi i jeho paní za to, co FreeGlobe uvedl a omluvil jsem se veřejně a dokonce ještě předtím, než mě o to pan Schwarzenberg požádal v Impulzech právě u Vás, pane Moravče."
Zeman se sice omluvil, nejprve v debatě pro iDNES a později ten den pak také v rámci pořadu Václava Moravce na rádiu Impuls. Nutno ale podotknout, že Zeman se neomluvil za sebe, ale za svůj volební tým, a že omluva byla adresována Karlu Schwarzenbergovi a nikoliv jeho ženě, na kterou byla nepravdivá slova přímo cílena. Navíc podle Aktuálně.cz Miloš Zeman lživé prohlášení nestáhl ze svého webu, a tím ho de facto šířil dál.
Na základě těchto skutečností hodnotíme výrok jako zavádějící.
