Podařilo se, i když to mnozí kritizují, dosáhnout dohody dvou nejsilnějších parlamentních stran, což se také zdálo nepředstavitelné.
Opoziční smlouva (neboli tzv. “Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená mezi ČSSD a ODS”), která byla uzavřena po parlamentních volbách 1998 (výsledky voleb), skutečně představovala politickou dohodu mezi dvěma tehdy nejsilnějšími stranami, a to vítězem voleb - Českou stranou sociálně demokratickou a v pořadí druhou Občanskou demokratickou stranou (více např. na stránkách internetového politologického časopisu e-polis).
"Důchodová reforma, vzhledem k vývoji populace, je prostě nutná, jinak za pár let nebudeme schopní mít jakýkoliv důchod, poněvadž máme míň a míň mladých, kteří pracují a víc a víc důchodců. To je problém celoevropský, nejenom český a tudíž se všude zahajují reformy."
Dle údajů České správy sociálního zabezpečení (.pdf) aktuálních k 30. září 2012 je v České republice 2 855 623 důchodců (z toho 2 337 480 důchodců starobních) a 5 022 259 poplatníků pojistného, což znamená, že na každého důchodce připadá přibližně 1,76 pracujícího a 2,15 pracujících v případě starobních důchodců. Demografický vývoj naznačuje trend zvyšování počtu obyvatel v důchodovém věku a relativní snižování počtu přispěvatelů ku počtu důchodců. Dle modelací (.pdf) ČSSZ bude počet přispívajících a důchodců vyrovnaný přibližně za 30 let (tzn. bude pouze jeden pracující člověk na jednoho důchodce).
Z hlediska evropského srovnání v procentu obyvatel starších 65 let v roce 2011 je na pozicích zemí s nejnižším procentem této části populace Irsko (11,6 %), Makedonie (11,7 %) a Island (12,3 %), na druhé straně spektra najdeme Německo (20,6 %), Itálii (20,3 %) a Řecko (19,3 %). V České republice bylo v roce 2011 15,5 % obyvatel starších 65 let, v případě Slovenska se jednalo o 12,4 %.
Evropské vlády plánují či zavádějí penzijní reformy (v angličtině) - je možné zmínit například Francii (zvýšení věku pro odchod do důchodu z 60 na 62 let s tím, že pokud budou francouzští občané chtít obdržet plnou výši penze, odejít do důchodu by měli v 67 letech), Německo (věk od důchodu se zvyšuje z 65 na 67 let), návrh v Polsku (sjednocení a zvýšení věku odchodu do důchodu pro ženy a muže na 67 let), Bulharsko či Rumunsko (nárůst a sjednocení na 65 let).
V okamžiku, kdy je v důchodovém systému deficit, který se pohybuje běžně kolem 40 miliard korun ročně.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož v roce 2011 sice zmíněný deficit důchodového systému odpovídal přibližně 40 miliardám Kč a je to očekáváno i za rok 2012, avšak v předcházejících letech tomu tak nebylo a nelze tedy říct, že se důchodový deficit pohybuje běžně kolem 40 miliard Kč.
Stav důchodového účtu od roku 2003 do roku 2011:
RokSaldo důchodového účtu v miliardách Kč2003 -17,52004 10,72005 9,02006 2,22007 13,32008 6,02009 -30,52010 -29,32011 -39,5 (Zdroj: ČSSZ)
(Miroslav Kalousek: Přečtěte si program TOP 09, pane předsedo. Tam je řečeno, že v souvislosti s penzijní reformou, bude-li to nutné, jsme připraveni zvyšovat DPH, nikoliv zdaňovat výkon a tvořivost.) Ano, ztrojnásobit DPH.
Vývoj DPH za poslední tři roky
(základní a snížená sazba) :
01. 01. 2010 – 31. 12. 2011
20 % 10 %
01. 01. 2012 – 31. 12. 2012
20 % 14 %
01. 01. 2013 - X 21 % 15 %
Vláda Petr Nečase tedy DPH tedy dvakrát zvyšovala, ale rozhodně celkově neztrojnásobila.
(zdroje tabulky - minulé léta, současný stav)
Ale není tam nestandardní článek dva. Ten článek dva je nestandardní v rozsahu, to já s vámi souhlasím. U všech 49 amnestií, které u nás kdy byly od roku 18, se zastavovalo vždycky.
Podle encyklopedie Iuridictum bylo od roku 1945 uděleno 23 amnestií (včetně té zatím poslední z roku 2013) a uvádí také 22 amnestií z let 1918-1945, pravděpodobně se však nejedná o úplný výčet. Nepodařilo se nám tedy ověřil, zda amnestií skutečně bylo 49, jak tvrdí ministr Blažek.
Ministerstvo spravedlnosti dalo k dispozici plné znění všech amenstií v letech 1945-2002. V tomtu dokumentu (.rtf) si můžeme ověřit, že aboliční část, tedy zastavení probíhajícího řízení, obsahovala většina amnestií v tomto období. Abolici však neobsahovaly amenstie prezidenta Novotného z let 1962 (str 34) a 1965 (str 36).
Nepodařilo se nám bohužel dohledat plné znění amnestií v letech 1918, přesto však na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Současná hlava státu často jedná tak, že zákon ani nevetuje - ani nevrátí Parlamentu, ale ani nepodepíše. Na to nemá právo, protože Ústava vysloveně říká, že schválené zákony podepisuje prezident, předseda vlády a předseda poslanecké sněmovny.
Uvedená citace pochází z Článku 51 Ústavy ČR.
Přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády.
Zároveň Článek 50, odst 1 říká
Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen.
Nikde však není jasně definováno co se stane, když prezident nechá tuto patnáctidenní lhůtu marně uplynout.
Současný prezident Klaus se již několikrát zachoval tak, že zákon sice nevetoval, ale ani nepodepsal, čímž vyjádřil symbolický nesouhlas s normou, naposled například s tzv. zákonem o církevních restitucích. V článku České televize se k tomu vyjadřují ústavní experti a jeich názory na ústavnost tohoto počínání nejsou úplně jednotné. Ve své práci (.pdf) jej schvaluje například Zdeněk Koudelka, jeden z neúspěšných nominantů prezidenta Klause na pozici ústavního soudce.
Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý, připouštíme však, že opačný právnický názor je možný.
Ideme do obrovskej reformy miestnej štátnej správy. Chceme ušetriť 700 miliónov eur, zlúčením úradov, my sme zrušili kompletne krajskú štátnu správu od 1. januára 2013.
Výrok predsedu vlády Róberta Fica hodnotíme ako pravdivý, pretože krajská štátna správa bola skutočne k 1. januáru 2013 zrušená a úspora reformy ESO je plánovaná do roku 2016.
Predseda vlády hovorí o vládnom programe ESO (Efektívna, Spoľahlivá a Otvorená štátna správa). Členovia vlády už v minulosti proklamovali zámer ušetriť vďaka tomuto programu do roku 2016 až 700 miliónov eur. Prvým krokom k naplneniu cieľov tohto programu je zákon č. 345/2012 Z.z. (.pdf) o niektorých opatreniach v miestnej štátnej správe, ktorý nadobudol účinnosť práve 1. januárom roku 2013. Týmto dátumom bolo zrušených 64 úradov krajskej štátnej správy. Kompetencie zrušených úradov krajskej štátnej správy prešli na existujúce obvodné úrady v sídlach krajov.
...institut soudních úředníků. To existuje už dnes.
Vyšší soudní úředník je administrativní pracovník soudu, který se podílí na jeho rozhodovací a jiné činnosti. Jeho obdobou u státního zastupitelství je vyšší úředník státního zastupitelství. V České republice se úprava vyšších soudních úředníků vyskytla poprvé zákonem č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících. Nová a současně účinná úprava je provedená zákonem č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů.
...přímá volba existuje u našich sousedů. Existuje v Rakousku, existuje na Slovensku, existuje v Polsku...
V Evropě nevolí přímou cestou prezidenta osm zemí: Švýcarsko, Itálie, Řecko, Německo, Maďarsko, Malta, Bosna a Hercegovina, Lotyšsko a Estonsko. Ostatní země jsou buď monarchiemi (Velké Británie, Španělsko, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Lichtenštejnsko, Švédsko, Dánsko a Norsko) a nebo právě jako Karlem Schwarzenbergem zmiňované Rakousko, Polsko a Slovensko volí prezidenta v přímé volbě. Srovnání jednotlivých systému volby v těchto zemí je k dohledání zde (.pdf).
My jsme zastavili víceméně všechno, co je drahé a rozvojové a necháváme jenom ty věci, které jsou nejdůležitější pro pacienty alespoň v těch novinkách.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se bohužel nepodařilo dohledat informace o tom, které služby v rámci zdravotnictví budou pro příští rok pozastaveny a které ponechány.
