Občané jsou v podstatě dneska, pokud jde o důvěru vládě, zhruba na 15%, možná ještě méně.
Podle posledního průzkumu agentury STEM, jehož výsledky byly zveřejněny v říjnu 2012, důvěřuje členům vlády 17 % občanů ČR. (2 % určitě důvěřují, 15 % spíše důvěřují).
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Prezident nemůže, nemá, nemůže předkládat zákony, ale může přijít do vlády, může přijít do sněmovny, pojmenovat ty věci a požádat sněmovnu, aby se takovým zákonům věnovala.
Čl. 41 odst. 2 Ústavy ČR vyjmenovává, kdo může předkládat návrhy zákona, prezident uveden není.
Čl. 64 odst. 1 pak zní: "Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá." Fischerová tedy prezidentovy pravomoci popisuje pravdivě.
Přemysl Sobotka prošel jako jediný kandidát z primárek vnitrostranických.
Přemysl Sobotka zvítězil ve stranických primárkách ODS, kdy po sérii hlasování v jednotlivých krajích porazil Evžena Tošenovského. Celkově získal 61% stranických hlasů.
Primárky uspořádala i ČSSD, utkat se v nich měl Jiří Dienstbier a Jan Švejnar. Ekonom Švejnar ale požadoval pouze podporu ČSSD pro svoji nezávislou kandidaturu a posléze z primárek úplně odstoupil. Širší vedení ČSSD pak hlasováním potvrdilo Jiřího Dienstbiera jako svého kandidáta, získal 107 hlasů mezi 152 delegáty.
Oficiální straniční kandidáti – Zuzana Roithová za KDU-ČSLa Karel Schwarzenberg za TOP09 – byli svými stranami jmenováni přímo bez předchozího rozhodování v primárkách.
Protože však proběhly primárky i v ČSSD - byť s jediným kandidátem - hodnotíme výrok jako zavádějící.
"Za druhé pane Svěráku, jste bohužel nesprávně informován, protože akce Olovo, která byla namířena proti Petře Buzkové nebyla nikdy spojována s mým jménem, a to ani mými odpůrci."
Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako zavádějící.
Nepodařilo se nám dohledat žádné zdroje, které by osobu Miloše Zemana spojovaly přímo s autorstvím pamfletu Olovo. Na druhou stranu však materiál vznikl v okruhu nejbližších poradců Miloše Zemana a jeho jméno ve spojitosti s Olovem (nikoliv jeho autorstvím) média zmiňovala - např. Idnes, který na tuto kauzu upozornil. Aféra se úzce pojí s tehdejším týmem poradců M. Zemana a to konkrétně se jmény Vratislav Šíma a Zdeněk Šarapatka. První jmenovaný byl v kauze i stíhán, ale trestní stíhání bylo zastaveno. Oba jmenovaní byli během vyšetřování kauzy postaveni mimo službu jako poradci M. Zemana
Tak to není pravda. To není pravda, že nikdo z politické scény nechce dohled nad financováním politických stran. Je to přesně půl na půl. (..) Bohužel, když jsme vedli politická jednání, která jsem já sezvala na půdě Poslanecké sněmovny i se zástupci Senátu, Poslanecké sněmovny, tak se ukázalo, že je to přesně napůl. TOP 09, Věci veřejné a LIDEM chtěli dohledový orgán. ODS, ČSSD a KSČM nechce dohledový orgán.
Výsledek jednání potvrzuje pouze tisková zpráva s vyjádřením samotné Karolíny Peake (LIDEM) a žádné další výstupy z jednání nejsou k dispozici. Hodnotíme výrok proto jako neověřitelný.
Je pravdou, že proběhla celkem dvě setkání (4. a 25. října 2012) se zástupci politických stran k návrhu zákona o dohledu nad financováním politických stran, která uspořádala Peake. Například Jeroným Tejc (ČSSD) se vyjádřil jasně a to, "že si neumí představit, jak by politicky obsazený úřad mohl nezávisle řešit kontrolu financování politických stran." Můžeme proto bezpečně potvrdit pouze to, že LIDEM jsou pro vytvoření dohledového orgánu, zatímco ČSSD se staví proti tomuto návrhu.
Já myslím, že to bylo už za vaší vlády (myšleno ČSSD, pozn.), ta smlouva (s KAPSCHem, pozn.) byla podepsaná.
Zmiňovaná smlouva (.pdf) byla podepsána 14. září 2005 za vlády Jiřího Paroubka, ministrem dopravy byl Milan Šimonovský. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
To Švýcarsko je specifický případ technickým vysokým stupněm federalizace ty malé kantony, velmi samostatné obce. A tudíž tam tento nástroj přímého referenda, přímého rozhodování je od středověku zvykem a je tam součástí jejich tradice.
Švýcarská konfederace je specifickým státním útvarem. Podle stránek CIA World Factbook (anglicky) je to formálně konfederace, ovšem podobná struktuře federálního státu. Dělí se na 26 kantonů (anglicky, 6 z nich jinak také nazývány tzv. polokantony), nejmenší Basel-Stadt měří rozlohou pouze 37 km2. Největší – Graubünden - 7 105 km2. 15 z nich nedosahuje ani rozlohy 1000 km2 (např. Liberecký kraj, který je po hlavním městě druhým nejmenším krajem zabírá rozlohu 3 163 km2).
Co se týče samostatnosti obcí, tyto například vybírají daně z příjmu, starosta je volen přímo a v menších obcích hraje hlavní roli shromáždění občanů.
Systém přímé demokracie má pak ve Švýcarsku skutečně dlouhou tradici. V anglickém shrnutí textu od Krise W. Kobacha: The Referendum: Direct Democracy in Switzerland z roku 1993 se zmiňuje o tom, že švýcarské federální referendum vzniklo v roce 1848, jeho kořeny a předchůdce přímého rozhodování lze však vysledovat opravdu do dob středověku. Hned první kapitola zabývá počátky přímé demokracie v tomto státním útvaru. Ve druhém odstavci můžeme vyčíst informaci například o Landsgemeinde, což mělo být údajně pravidelné každoroční shromáždění mužských občanů s právem volit ve třináctém století.
Měl jsem kdysi ještě jako předseda Sněmovny námitky proti zrušení naší ambasády v Montevideu, tedy v Uruguayi, naštěstí jsem se pak stal premiérem a to velvyslanectví se zachovalo, neboť Montevideo je centrem tzv. Mercosuru, což je ekonomické společenství zemí Latinské Ameriky.
Výrok Miloše Zemana hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. Vláda Václava Klause v roce 1997 (tedy v době, kdy byl Zeman předsedou Sněmovny) přijala skutečně usnesení o rušení ambasád, později však vláda pod vedením Miloše Zemana toto usnesení zrušila a mimo jiné i velvyslanectví v Montevideu obnovila.
Dohledaný dokument Ministerstva zahraničních věcí (.doc, str. 44) z roku 1999 uvádí mezi uvažovanými zastupitelskými úřady na zrušení také Uruguay. Tehdejší ministr zahraniční Jan Kavan pak toto rušení odmítl údajně ihned po svém nástupu do funkce v roce 1998. 1. září 1999 o této věci jednala vláda Miloše Zemana a schválila usnesení, kde v bodě 1. e) souhlasila s obnovením činnosti velvyslanectví v Montevideu. Toto usnesení také odkazuje na předchozí vládní usnesení č. 465 z 23. července 1997, které znělo (zápis z jednání vlády - samotné usnesení nelze dohledat; č. 465 na webu vlády chybí)
32. Informace o rušení zastupitelských úřadů č.j. 0126/97 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- V l á d a projednala materiál předložený místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a přijala u s n e s e n í č. 465. Co se týče zmínky o Mercosuru, Montevideo je skutečně sídlem administrativního sekretariátu latinskoamerického společenství. Tuto funkci Montevideu přiřazuje článek 15 Smlouvy z Asuciónu (.pdf, anglicky) z 26. března 1991, která tento společný trh zakládá. Další informace o Mercosuru např. na stránkách BBC (anglicky).
Když se podíváte, pane ministře, na Státní fond dopravní infrastruktury, kdy při nástupu Nečasovy vlády jste slibovali zachování rozsahu toho Státního fondu dopravní infrastruktury, podívejte se, jak tam ty peníze klesají a ve výhledu 2015 máte polovinu částky, která byla slíbena.
Vláda při svém nástupu slíbila, že: Vláda zachová výši investic do dopravní infrastruktury.
Výdajové rámce (str. 3) Státního fondu dopravní infrastruktury byly stanoveny v roce 2011 na 33miliard korun, výhled na rok 2013 byl pak47 miliard národních fondů. V letošním výhledu financování (str.12 tabulka č.6) dopravního fondu se pak počítá s výdaji ve výši 37miliard korun pro rok 2013, 2014 a 2015. Částka na investice tedy klesla o 21% a ne o 50% jak uvadí Milan Chovanec.
Analýza Demagog.cz nebilancuje zdroje z úvěrů Evropské investiční banky a z evropských fondů (Operační program Doprava), které jsou součastí výdajových rámců SFDI. V době vzniku plánů na roky 2014 a 2015 ještě nebyl schválen rozpočet Evrospké unie, tedy ani Ministerstvo dopravy nemohlo do svých výdajů započítat peníze o kterých ještě neví, zda je vůbec bude mít k dispozici. Srovnáváme tedy položky, které se objektivně srovnat dají - a to jsou právě národní výdaji SFDI.
Já jsem v roce 2004 dělala Sedmičku na Nově, jenom bych ráda připomněla, že to byl pořad, který překračoval i milionovou sledovanost, byl relativně úspěšný a mně tam chodili politici, kteří říkali pořád totéž.
Jana Bobošíková byla moderátorkou diskuzního politického pořadu Sedmička na TV Nova v letech 2001-2004 (web NašiPolitici.cz). Na youtube lze nalézt také upoutávku na tento pořad s Janou Bobošíkovou.
Nepodařilo se nám dohledat data o sledovanosti pořadu v roce 2004 a není reálné dohledat ani vystoupení různých politiků, kteří by "říkali pořád totéž". Z těchto důvodů je výrok hodnocen jako neověřitelný.
