Přehled ověřených výroků

Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme na základě informací z Ministerstva zahraničí a zpravodajských článků jako pravdivý.

Dva čeští občané - Ivan Buchta a Martin Pezlar - byli zadrženi v neděli 9. září 2012 na ostrově Limnos v Řecku z důvodu podezření ze špionáže při focení vojenského objektu. Stávka soudců v Řecku pak započala 17. září 2012, tedy několik dní po zmíněném zatčení, a podle dostupných informací pokračovala i v říjnu a listopadu. Rozhodnutí o odvolání se díky tomu mělo odložit na neurčito.

K případu vydalo zprávu i Ministerstvo zahraničí, kde mj. problémy s touto stávkou zmiňuje. Uvádí se zde, že i přes problémy se stávkami se nakonec podařilo zařadit tento případ mezi ty, jejichž projednávání pokračují i přes stávku.

Do první přímé volby prezidenta ČR bylo skutečně zaregistrováno 9 kandidátů. Abecedně (Ministerstvo vnitra): Bobošíková, Dienstbier, Fischer, Fischerová, Franz, Roithová, Schwarzenberg, Sobotka, Zeman.

Podrobný informační přehled o jednotlivých kandidátech (i vyřazených), o aktualitách spojených s přímou volbou, nabízí web České televize.

Dle střední varianty poslední demografické projekce (.pdf) pro ČR Českého statistického úřadu z roku 2009 se bude tzv. Index ekonomického zatížení (který porovnává počet ekonomicky neaktivních osob ve věku 0-19 let a nad 65 let s počtem ekonomicky aktivní populace - ve věku 20-64 let) v roce 2030 rovnat 73 a v roce 2040 dosáhne hodnoty 80. To znamená, že na 100 ekonomicky aktivních obyvatel bude připadat v roce 2030 73 ekonomicky neaktivních, v roce 2040 pak 80 ekonomicky neaktivních osob.

Jelikož ale Přemysl Sobotka hovoří pouze o poměru ekonomicky aktivní populace a důchodců, musíme se podívat na konkrétní data v tabulkové (viz. Tabulka 2, xls.) části zmíňované projekce. Za dvacet let, tedy v roce 2032, bude dle střední varianty projekce v ČR 2 582 762 osob nad 65 let a 6 286 549 (po součtu hodnot v příslušných buňkách) osob ve věku 20-64 let. Na jednu ekonomicky aktivní osobu bude tedy připadat 0,41 osob nad 65 let. Jinak řečeno, na jednoho důchodce bude připadat 2,4 ekonomicky aktivních osob.

V roce 2042 by pak dle střední varianty prognózy měl počet osob nad 65 let činit 3 046 955, ekonomicky aktivních osob by mělo být 5 912 419. Na jednoho ekonomicky aktivního by tedy připadalo 0,52 osob starších 65 let.

Bohužel tato čísla jsou velmi hrubá, jelikož nehovoří o skutečně výdělečně činných osobách a důchodcích.

Další prognóza (.pdf), zveřejněná na stránkách Ministerstva financí, dochází k podobným závěrům jako výše uvedená studie ČSÚ, ačkoliv se zaměřuje na poměr odlišně věkově vymezených skupin: skupiny obyvatel ve věku 15-59 let a skupiny obyvatel nad 60 let (viz. obr. 21 na str. 26).

Na stránkách VŠE lze dohledat článek (.pdf) z roku 2011, ve kterém se autoři snaží o lepší aproximaci počtu důchodců. Tento počet odhadují ve vztahu k současnému nastavení věku odchodu do důchodu. V tabulce 7 uvádějí, že v roce 2030 by v případě střední varianty na jednoho důchodce připadalo 1,96 zaměstnaných osob, v roce 2040 potom 1,86.

Nakonec na stránkách MPSV, kde se autoři důchodové reformy vyjadřují k demografickému vývoji populace, je uvedeno, že v roce 2050 bude na jednoho důchodce připadat přibližně 1,2 ekonomicky aktivních lidí - plátců sociálního pojištění.

Na základě těchto veřejných zdrojů tedy hodnotíme výrok Přemysla Sobotky jako nepravdivý. Nepodařilo se nám dohledat žádnou prognózu, která by uvedená data potvrzovala.

Dle informací ČTK či online vydání TIME (aj.) vydal v úterý 15. ledna 2013 nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí fatwu zakazující výrobu jaderných zbraní.

Ve svém oficiálním životopise uvádí Miloš Zeman, že v Prognostickém ústavu ČSAV začal pracovat až v lednu 1990, přičemž Václav Klaus se stal federálním ministrem financí v prosinci 1989.

Předsedkyně strany LIDEM Karolína Peake v prosinci minulého roku oznámila, že ke dni 10. ledna 2013 podají všichni ministři za tuto stranu demisi a strana odejde z vládní koalice. Dle Hospodářských novin 3. ledna řekla, že plánované demise stále platí, ale že uvítá jednání s ostatními vládními stranami. Na tiskové konferenci 8. ledna již demise členů své strany stáhla.

Dle článku 64 Ústavy České republiky se prezident republiky může zúčastnit nejen zasedání vlády, ale i obou komor Parlamentu ČR, kde je mu uděleno slovo pokaždé, když o to požádá.

V Rakousku (dle rak. ministerstva vnitra, něm.) je k návrhu kandidáta na Spolkové prezidentství potřeba získat podporu nejméně 6000 občanů. Ti mohou podporu deklarovat vyplněním prohlášení (tzv. Unterstützungserklärung) na úřadě ekvivalentním obecnímu úřadu v ČR. Notářské či soudní potvrzení je pak pouze alternativou podpisu prohlášení na úřadě. Přímo notářské potvrzení tak není nezbytné.

Ústava ČR, Hlava čtvrtá, Článek 82, článek 3 přímo uvádí:

"(3) Funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu ani s jakoukoli funkcí ve veřejné správě; zákon stanoví, se kterými dalšími činnostmi je výkon soudcovské funkce neslučitelný."

Článek 84 Ústavy ČR, odst. 3:

"(3) Soudcem Ústavního soudu může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu, má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně deset let činný v právnickém povolání."

V zákoně o soudech a soudcích § 74 (strana 25) čteme:

"(1)Funkce soudce a přísedícíhoje veřejnou funkcí.
(2) Funkce soudce není slučitelná s funkcemi a činnostmi, o nichž to stanoví zákon."

Zákon o střetu zájmů § 4 (strana 3) pak uvádí:

"(1) Veřejný funkcionářuvedený v § 2 odst. 1 písm. c) a i) nesmí
a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost,
b) být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nebo
c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář."

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož prezident ČR má možnost vyžádat si zprávy a ukládat úkoly BIS, což explicitně uvádí § 8 zákona č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách České republiky (.pdf):

"(1) Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoliv o to požádají zprávy o své činnosti....(4) Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády."