Předpokládám, že tam existuje ústavně-právní výbor nebo výbor, kterému toto přísluší. (výbor Senátu, který řeší návrhy prezidenta na jmenování ústavních soudců)
Podle Ústavy ČR Senát vyslovuje (ne)souhlas se jmenováním ústavních soudců prezidentem republiky a tento proces se dále odvíjí od zákona č. 107/ 1999 Sb. (.pdf) o jednacím řádu Senátu.
§ 140: (1) “ Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu s jmenováním soudce Ústavního soudu postoupí předseda Senátu organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům. (2) Organizační výbor přikáže žádost podle odstavce 1 výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byla tato žádost zařazena na pořad schůze Senátu a projednána tak, aby Senát mohl ukončit hlasování o vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního soudu nejpozději do 60 dnů poté, kdy si prezident republiky souhlas vyžádal... ”
“ Z předchozí praxe jde o Ústavně-právní výbor, který se nachází v postavení garančního výboru a Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Oba výbory projednávají žádost samostatně za účasti zástupce navrhovatele (obvykle vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, výjimečně prezidentova tajemníka) a kandidáta. Výsledkem projednávání ve výborech je přijetí usnesení, které obsahuje doporučení Senátu pro vyřízení žádosti. ” Zdroj zde. (oddíl 3. 4.)
Ten nárůst zhruba 7% je tím, že zrovna na Karvinsku se ta kriminalita zvedla extrémně asi o 20 % a částečně hodně také na Bruntálsku. Ale v těch ostatních částech kraje to není problém. (nárůst kriminality)
Podle dokumentu Základní statistické údaje o trestné činnosti v roce 2011 (.ppt, Prezentace NPP SKPV) se kriminalita v Moravskoslezském kraji v roce 2011 zvedla oproti roku 2010 o 6,9 %.
Podle mapy Česká republika - celková kriminalita - rok 2011 (.pdf) se v jednotlivých částech kraje liší rozdíly oproti roku 2010. Na Karvinsku došlo k nárůstu o 21,3 %, na Bruntálsku o 14,85 %, na Opavsku o 11,02 %, v okrese Nový Jičín o 4,73 %, na Frýdecko-Místecku o 3,31 %. V Ostravě došlo k poklesu o 0,36 %.
Svenek hovoří o tom, že v ostatních částech kraje (mimo Bruntálsko a Karvinsko) problém s nárůstem kriminality není, ale na Opavsku došlo ke zvýšení o 11,02 %, které nezmiňuje. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.
Já jsem z Moravskoslezského kraje, kde je nejvíc mrtvých.
Lubomír Zaorálek dle svého životopisu vykonává funkci předsedy Krajského výkonného výboru ČSSD pro Moravskoslezský kraj.
Moravskoslezský kraj eviduje dle přehledu zpravodajského serveru ČTK celkem osmnáct mrtvých, zatímco Zlínský kraj zaznamenal čtyři oběti, Olomoucký kraj a Jihomoravský kraj po třech a Středočeský a Plzeňský kraj po jedné.
Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Tak samozřejmě na okrese Příbram máme místní akční skupiny Podbrdsko.
Místní akční skupina Podbrsko skutečně v regionu funguje. Dokládá to zpráva o jejím založení a také webové stránky, které mapují její činnost. Že toto sdružení funguje v okrese Příbram pak dokládá mapa zájmového území (.pdf) této místní akční skupiny.
Když Nejvyšší soud vynesl rozsudek, hned druhý den jsem šel do podatelny Pražského hradu a dal jsem žádost o milost pro Romana Smetanu.
Výrok jako neověřitelný. V. Franz se v anketě Lidových novin věnované případu R.Smetanu vyjádřil následovně: " Rozhodnutí Nejvyššího soudu v případě řidiče Romana Smetany respektuji. Litera zákona je striktní. Nemyslím si ale, že by pan Smetana měl jít znovu do vězení. Společenská nebezpečnost toho, co udělal , je nízká, pakliže vůbec nějaká. Na nikoho svým autobusem v opilosti nenajížděl, nikoho nezranil a nic neukradl, ale vyjadřuje svůj názor. A obávám se, že i náklady na celé řízení překračují způsobenou škodu. Tykadlovou taškařici je na čase ukončit. je to šance pro moudrost prezidenta republiky ". Zda žádal V.Franz milost pro R.Smetanu v podatelně Pražského hradu se nám zjistit nepodařilo.
Vláda má rekordně nízkou úroveň důvěry občanů. Od roku 93, kdy se dělají výzkumy veřejného mínění, tak ještě tady nikdy nebyla vláda, která by měla takto nízkou podporu.
Na základě dohledaných dat je patrné, že za poslední rok je důvěra občanů ve vládu na svém dosavadním minimu. Protože se nepodařilo najít výsledky průzkumů veřejného mínění za sledovanou dobu pouze z jednoho zdroje, data pochází ze dvou odlišných zdrojů - do roku 2009 z agentury CVVM, v letech 2010 - 2012 z agentury STEM.
Vývoj důvěry vládě v ČR v letech 1990 - 2009 podle IVVM/CVVM (.pdf, str. 4), pololetní průměry; vývoj důvěry vládě v ČR v letech 2010 - 2012 podle STEM (prosinec 2010, červen 2011, prosinec 2011, září 2012):
důvěra v %
I/1990
79
I/1995
54
I/2000
28
I/2005
29
I/2010
x
II/1990
72
II/1995
II/2000
35
II/2005
42
prosinec/2010
32
I/1991
67
I/1996
51
I/2001
37
I/2006
červen/2011
16
II/1991
56
II/1996
49
II/2001
40
II/2006
prosinec/2011
I/1992
50
I/1997
39
I/2002
43
I/2007
33
září/2012
17
II/1992
II/1997
27
II/2002
II/2007
I/1993
58
I/1998
I/2003
41
I/2008
II/1993
57
II/1998
II/2003
II/2008
I/1994
I/1999
I/2004
31
I/2009
II/1994
55
II/1999
23
II/2004
34
II/2009
U nás v kraji Vysočina i díky našemu předsedovi legislativního výboru používáme nebo využíváme legislativní iniciativu krajů a nemyslím si, že by vždycky zůstaly naše návrhy zaparkovány. Jsou v Poslanecké sněmovně projednávány a někdy docela úspěšně.
Výrok označujeme jako zavádějící, neboť Kraj Vysočina předložil ve svém stávajícím volebním období (2008-2012) fakticky pouze dva návrhy zákonů. První z jmenovaných byl stažen ještě před projednáním (tudíž byl "zaparkován"). Druhý a třetí jsou totožné a týkají se pouze změny názvu kraje, což je nutně považováno za pouhou formalitu.
Z dat uveřejněných na webu Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky vyplývá, že Kraj Vysočina figuruje jako navrhoval legislativy ve svém volebním období 2008-2012 pouze ve třech případech.
Nejprve se jednalo o Novelu insolvenčního zákona číslo 777/0 (.doc). Tento návrh však byl vzat zpět před projednáním. Druhým a třetím návrhem jsou totožné Novely zákona o VÚSC číslo 1045/0 a 38/0 (.doc). Důvodem duplikace předložení novel je ukončení volebního období sněmovny a opětovné podání návrhu (původní novela byla projednána pouze v prvním čtení). Ten byl schválen jako Zákon č. 135/2011 Sb.
Předseda Podvýboru (nikoliv výboru) pro legislativu a kontrolní systémy (od 20. 1. 2011) RNDr. Vladimír Koníček byl a je autorem či spoluautorem třináctí legislativních návrhů v letech 2008-2010 a dalších šesti v letech 2010-2012 (2008-2012 je námi sledované volební období v Kraji Vysočina). Návaznost návrhů poslance Koníčka na Kraj Vysočina je však nejasná.
Úvěr 3,9 miliardy byl podepsán ještě za vlády Petra Bendla.
Dle informací Komerční banky byl zmiňovaný úvěr až do výše čtyř miliard korun podepsán 12. září 2007, tedy v době, kdy byl hejtmanem Středočeského kraje skutečně Petr Bendl.
Výrok Heleny Langšádlové na základě informací Komerční banky tedy hodnotíme jako pravdivý.
Jsou to čísla a data veřejně dostupná na stránkách České inspekce životního prostředí. Dnes je celkové množství spádu prachu na území Moravskoslezského kraje cirka 5000 tun. V roce 1970 to bylo 325 tisíc, to znamená 70 krát více.
Bohužel se nám informace, které uvádí Miroslav Novák na webu České inspekce životního prostředí nepodařilo dohledat. České inspekci životního prostředí byl již poslán e-mail a zjištěné informace doplníme do komentáře co nejdříve. Výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný.
(V posledním návrhu krajského rozpočtu na rok 2013, který převezme nové zastupitelstvo, které vzejde z voleb, jestli tam budu nebo nebudu, tak budoucí náměstek tam má uložených 25 milionů z krajských prostředků) plus 10 milionů korun, které jsem minulý týden podepsal s největšími průmyslovými podniky, že přispějí do fondu kraje.
Dle tiskové zprávy Moravskoslezského kraje ze dne 24. 9. 2012 velké průmyslové podniky (ArcelorMittal Ostrava, a.s., OKD, a.s., Třinecké železárny, a.s. a ČEZ, a.s.) kraji skutečně věnovaly deset milionů korun. Symbolické šeky předali zástupci společností náměstkovi hejtmana Miroslavu Novákovi.
