Bol som začínajúci politik na slovenskej politickej scéne, ktorí aktívne hlasovali či už za slovenskú ústavu alebo Deklaráciu zvrchovanosti slovenského národa.
Robert Fico bol v roku 1992, kedy sa schvaľovala Deklarácia zvrchovanosti slovenského národa a Ústava SR, poslancom Slovenskej národnej rady (SNR) za stranu SDĽ. SDĽ hlasovala za obidva dokumenty, Robert Fico bol prítomný na rokovaniach. Demagog.sk nemá prístup k oficiálny výstupom hlasovaní, či k nahrávke z hlasovania. Na základe dostupných informácií však R. Fico hlasoval za oba dokumenty.
Deklarácia zvrchovanosti sa schvaľovala na 3. schôdzi (. pdf) SNR 17. júla 1992 a o Ústave sa hlasovalo 1. septembra 1992 na 5. schôdzi (. pdf). Podľa prezenčných listín bol Robert Fico na oboch schôdzach prítomný.
Portál Aktuality.sk uvádza, že R. Fico ako poslanec, prvýkrát zvolený do SNR za SDĽ hlasoval za deklaráciu. P. Paška daroval R. Ficovi pri príležitosti 20. výročia samostatnosti videonahrávku z hlasovania, na ktorej hlasoval za deklaráciu. Demagog.sk nemá prístup k tejto nahrávke.
Denník SME k pripravovaným oslavám 20. výročia samostatnosti uvádza, že R. Fico a I. Gašparavič sú v súčasnosti jediní politici aktívny vo vysokej politike, ktorí hlasovali za zvrchovanosť SR a ústavu SR. Túto informáciu potvrdzujú aj rozhovore s premiérom R. Ficom v Hospodárske noviny.
Podľa denníka Pravda sa " ústava 1. septembra 1992 neprijímala pomocou hlasovacieho zariadenia, ale slovne: Hlasujem za Ústavu SR. Takto sa vyjadrilo zo 134 poslancov 114, proti bolo 16 a zdržali sa 4 poslanci. " Poslanci strán KDH hlasovali proti, a poslanci za MKDH a Spolužitie (predchodca SMK) pred hlasovaním opustili rokovaciu sálu. Za ústavu hlasovali poslanci strán HZDS, SNS a SDĽ. Deklarácia zvrchovanosti sa tiež podľa zápisnice príslušnej schôdze prijímala slovným hlasovaním. Podľa denníka SME hlasovalo za 25 z 29 poslancov za SDĽ.
Myslím, že i sociální demokracie to jasně vyjádřila, že tedy podporuje jej jako budoucího prezidenta.
Ve svém prohlášení po 1. kole volby prezidenta republiky Předsednictvo ČSSD skutečně nabádá veřejnost k volbě Miloše Zemana v druhém kole prezidentské volby. Dle slov Bohuslava Sobotky.: „Předsednictvo Sociální demokracie tedy doporučuje občanům, voličům/voličkám Sociální demokracie, našim sympatizantům, aby přišli ke 2. kolu volby prezidenta republiky a zvážili svoji podporu kandidátu, který není spojen s pravicovou vládou a tím kandidátem je Miloš Zeman."
Nemá hlasovací právo (pozn. prezident), jak známo, ani ve vládě, ani ve sněmovně, takže by tam mohl opravdu jenom méně nebo více plamenný proslov mít a to vím, že potom je malý účinek.
Hlava třetí Ústavy ČR hovoří mj. o roli prezidenta republiky. Článek 63 pak hovoří o právu prezidenta účastnit se schůzí obou komor Parlamentu a schůzí vlády. Doslova se v tomto článku praví:
“(1) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá. (2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.”
Fakt, jestli má případný proslov prezidenta v těchto institucích malý či větší účinek, nehodnotíme.
"Druhá je u pana Čunka, byl to opravdu problém, že se nepodařilo objasnit situaci. Přiznávám, že tu bitvu jsem prohrál, to řeknu otevřeně, já jsem investoval spoustu peněz do nejrenomovanější firmy, aby prošetřila kauzu Čunek a ona nepřišla s jednoznačným výsledkem. S tím výsledkem jsem byl velice nespokojený, ale nedal mi k tomu oprávnění, abych mohl odstoupit, jenom kvůli neurčitému výsledku. Já jsem řekl buď to bude jednoznačný výsledek, tak odstoupím, když pan Čunek neodstoupí."
Po návratu Jiřího Čunka do vlády v roce 2008 dal ministr Karel Schwarzenberg pořídit audit Čunkových rodinných financí u americké konzultační společnosti Kroll, dle jehož výsledku se plánoval rozhodnout o svém setrvání ve vládě (více Aktuálně.cz, HN). Po dokončení auditu skutečně vyjádřil pochybnosti (Deník.cz) a zmínil “otázky, které audit nechal nezodpovězené”. Přesto však z jeho výsledku v rozhovoru pro Týden vyvodil zcela jednoznačné závěry: “Z věci korupce, na kterou byl audit vypracován, ho (J. Čunka - pozn. Demagog.cz) považuji za očištěného.”
Že Čunek jako vsetínský starosta v roce 2002 nevzal úplatek (500 tis. korun), označil za “naprosto jasné.” (rozhovor pro MF Dnes) Podezření z převzetí tohoto úplatku přitom bylo hlavním důvodem pro Čunkův odchod z vlády v listopadu 2007, kdy nejvyšší státní zástupkyně Vesecká obnovila jeho vyšetřování. (shrnuje Aktuálně.cz)
Výrok hodnotíme jako zavádějící - v době vyhodnocení auditu přijal Karel Schwarzenberg zcela jednoznačný postoj, když prohlásil Jiřího Čunka za očištěného. Audit tedy přišel s jednoznačným výsledkem.
"Mnohokrát jsem řekl, že jako neprávník bych se raději o složení Ústavního soudu poradil s Pavlem Rychetským."
Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě dostupných rozhovorů s Milošem Zemanem, v rámci nichž explicitně uvádí, že by se o jmenování ústavních soudců radil se stávajícím předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským.
Například na webu Britských listů je uvedeno následující: ”(...) Při výběru ústavních soudců považuji za důležité dvě věci: radit se s kvalifikovaným předsedou ústavního soudu – což Pavel Rychetský splňuje – a předjednávat to – možná i spolu s ním – s jednotlivými senátory.“ Obdobný výrok lze nalézt například také na webu České televize.
Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Máme sedmý nejnižší dluh, veřejný dluh v celé Evropské unii.
Tento výrok premiéra Nečase jsme ověřovali již několikrát, naposled v OVM z 9. září 2012.
Podle zatím poslední dostupné výroční statistiky Eurostatu za rok 2011 je Česká republika skutečně na 7. místě v rámci EU.
Atuální čtvrletní údaje Eurostatu z 22. října 2012 však obsahují data ke konci druhého čtvrtletí, kde došlo ke změně a Česká republika se posunula na osmé místo za Lotyšsko (Latvia), jehož schodek v poměru k HDP je o jeden procentní bod nižší než český. Ten činil na konci druhého čtvrletí 44%.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem k nejaktuálnějším údajům.
My jsme zvýšili spoluúčast pacientů za pobyt v nemocnici na stokorunu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle webu České televize ze 6.září 2011: " Sněmovna opět schválila první část zdravotnické reformy, která mimo jiné nově zavádí připlácenou nadstandardní zdravotní péči. Zvyšuje také poplatek za pobyt v nemocnici z 60 na 100 korun za den. Koalice dnes podle očekávání hlasy 103 ze 177 přítomných poslanců přehlasovala veto levicového Senátu". Stejně o zvýšení spoluúčasti za ošetřovací den v nemocnici na 100 Kč informuje i stránka ministra Hegera věnovaná zdravotnické reformě.
Tam jsem byl jimi jmenovaný, nicméně jsem nikdy nebyl jejich kandidátem, oni mě teda navrhli jako ministra. (myšlena je Strana Zelených - pozn. Demagog.cz)
Tento výrok považujeme za pravdivý vzhledem k politické historii a kandidaturám Karla Schwarzenberga.
Současný předseda politické strany TOP 09, byl v letech 1996 - 2007 členem Občanské demokratické aliance. V roce 2002 neúspěšně kandidoval v senátních volbách v rámci obvodu Strakonice. V roce 2004 naopak uspěl v senátním volebním obvodu Praha 6. V obou případech byl nominován stranou US-DEU. Dne 9. ledna 2007 byl Karel Schwarzenberg jmenován ministrem zahraničních věcí ČR, kde byl nominován Stranou zelených. V roce 2009 se stává členem a prvním předsedou politické strany TOP 09, za kterou je zvolen v roce 2010 do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Karel Schwarzenberg nebyl v žádných uskutečněných volbách kandidátem Strany Zelených.
Já jsem velmi kritický ke Zdeňkovi Koudelkovi, proto jsem patřil k senátorům, kteří odmítli schválit jeho nominaci do Ústavního soudu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Dokazuje to stenografický záznam z 21. schůze Senátu PČR na které se J. Dienstbier vyjádřil následovně:
"Vážené kolegyně a kolegové, Senát často zdůrazňuje, že chce být pojistkou zákonnosti a ústavnosti v ČR. Nemyslím si, že by bylo dobrým signálem v tomto smyslu, pokud bychom rozhodli vyslat na Ústavní soud člověka, který působením v nejvyšším vedení Státního zastupitelství nepochybně nesl odpovědnost za stav a pověst české justice. To jsou důvody, proč i já jsem se rozhodl nepodpořit nominaci pana doktora Koudelky do Ústavního soudu".
Musí platiť jedna zásada pre všetkých v Európskej únii, buď sa zmenia pravidlá pre všetkých, alebo pre nikoho. Lebo už teraz počujem, že niektoré krajiny už uvažujú, že by chceli výnimku, pokiaľ ide o ozdravovanie verejných financií.
Demagog.sk nezistil žiadny zdroj, ktorý by hovoril o tom, že niektoré krajiny uvažujú o výnimke v ozdravovaní verejných financií. Uvedená požiadavka o výnimke mohla byť predmetom bilaterálnych alebo interných rokovaní, z ktorých nie je dostupný žiadny oficiálny výstup.
