Karel Schwarzenberg
...řečený pan Fuksa je ostatně zkušený člověk, který byl náměstkem na Ministerstvu financí, zastával různé hospodářské funkce.
Dle životopisu Ivana Fuksy (ODS), který je uveden na jeho oficiálních stránkách, působil tento bývalý poslanec v letech 2007 - 2010 na pozici prvního náměstka na Ministerstvu financí ČR. V roce 1992 byl Ivan Fuksa zvolen do zastupitelstva města Příbrami. Do jeho kompetence spadaly odbory ekonomický, investiční, dopravy, územního plánování, Technické služby a Městské lesy. V letech 2010-2011 zastával funkci ministra zemědělství ČR.
Zuzana Roithová
Další problém se týká kapacit soudců. To se změnilo zhruba před 3 lety, kdy bylo umožněno zavést institut asistentů.
Institut asistentů soudců opravdu pomohl, aspoň částečně, vyřešit problém s přetíženou kapacitou soudců. Tato možnost však nebyla do našeho právního řádu zavedena před třemi lety, nýbrž v roce 2006, konkrétně je novela hned několika zákonů účinná od 1. dubna 2006.
Institut asistentů byl schválen jako "přílepek" novely zákona o advokacii. Jeho konkrétní znění najdete v části desáté zákona 79/2006 Sb (.pdf). Souhrn novinek ve schválené novele lze najít i na stránkách České advokátní komory.
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Zuzana Roithová sice správně uvedla, že institut asistentů soudců hrál roli ve vytíženosti kapacit. Hovoří však o umožnění zavedení tohoto institutu, a to bylo umožněno ne před třemi, ale šesti lety.
Vladimír Franz
Sám pracuju ve vysokém školství a víme z různých zemí, že ve Finsku třeba neplatí školné
Prof. JUDr. Vladimír Franz působí jako vysokoškolský pedagog na Katedře činoherního divadla Divadelní fakulty Akademie múzických umění (DAMU).
Ve Finsku se skutečně na vysokých školách školné neplatí. Zpoplatněno je pouze členství ve studentské unii.
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Miroslav Kalousek
Jakkoliv skoro celý rok slyšela, že neumí čerpat prostředky z fondů Evropské unie, tak rok 2012 byl nejlepší čistou pozicí v historii čerpání prostředků od roku 2004. Jestliže v roce 2004 se čerpalo velmi málo, v roce 2012 se vyčerpalo 74 miliard.
Dle údajů z Ministerstva financí ČR jsme zjistili, že v roce 2004 bylo z prostředků EU vyčerpáno 7,3 mld. Kč a od té doby měla výše vyčerpaných prostředků spíše vzestupnou tendenci, a to vyjma let 2005 a 2011. V roce 2012 bylo vyčerpáno 73,8 mld. Kč, což je oproti roku 2011, kdy bylo čerpáno pouze 30,8 mld. Kč, značné navýšení.
Miloš Zeman
Všechny země, všechny státy, které zavedly ochranná cla v zájmu ochrany svého průmyslu, na tom dlouhodobě prodělaly. Protože ten domácí průmysl ztratil konkurenceschopnost, zvýšil ceny domácích výrobků, protože mu zahraniční dovozce nekonkuroval. No a klasickým příkladem bylo svého času Španělsko.
Přestože proti protekcionismu hovoří podle OECD fakta, např. negativní dopad na globální trh a snížení konkurenceschopnosti domácích firem, ne nutně všechny státy světa na zavedení ochranářské politiky musely prodělat. Příkladem budiž Spojené státy v období 1816 - 1945, které sice měly jedny z nejvyšších cel na světě, ale dlouhodobě hospodářsky rostly. Politiku ochrany strategických odvětví (automobilky, ocelářský prumysl, petrochemický průmysl apod.) uplatňovalo v 60. a 70. letech Japonsko. Postupně jak se zvyšovala konkurenceschopnost strategických odvětví, snižovala vláda zároveň cla na dovoz a jiná ochranná opatření (Kagami, M. pdf s. 124-128). Současně v období ochranářské politiky zaznamenalo Japonsko také růst životní úrovně.
Co se týče Španělska, hovoří Miloš Zeman nejspíše o období 40. - 50. let 20. století, kdy byla snaha uplatnit tzv. import substitution industrialization, tedy nahrazení importovaného zboží domácí produkcí. V tomto případě se jednalo o naprosté hospodářské fiasko, neboť na počátku 50. let se španělský hrubý domácí produkt nacházel přibližně na 40 % HDP západoevropských zemí. Je však třeba doplnit, že nejen španělské hospodářství ale celá země byla ve třicátých letech rozvrácena občanskou válkou.
Tahle otázka je ovšem velmi diskutabilní, neboť i přes přítomnost některých konkrétních případů nelze zcela přesně určit, co míní Miloš Zeman onou dlouhodobostí. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Petr Nečas
Zvyšujeme o téměř 4 % výdaje na školství (v letošním roce oproti loňskému, pozn.).
Zákon o stáním rozpočtu na rok 2012 uvádí výdaje na kapitolu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (.pdf) ve výši 137 851 240 000 Kč, schválený rozpočet na rok letošní (.pdf) pak na stejnou kapitolu vyčleňuje 140 411 693 000 Kč. Meziročně tak jde o nárůst o necelá 2% (1,85%), výrok Petra Nečase je tak nepravdivý.
Pavel Blažek
Zdeněk Koudelka je v podstatě, když to řeknu, není podřízen přímo mně. On je podřízen Danielu Volákovi, což je první náměstek pro vězeňství a justici. Ale v podstatě podílí se hlavně na legislativě.
Bohužel nelze jednoznačně ověřit, neboť stránky Ministerstva spravedlnosti ani životopis Zdeňka Koudelky nenabízí žádné potřebné informace. O jeho skutečném pracovním působení na ministerstvu se tak můžeme pouze dohadovat.
JUDr. Daniel Volák je 1. náměstek ministra spravedlnosti a náměstek sekce justiční. doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. je pak v současnosti státní zástupceNejvyššího státního zastupitelství a údajně stážista na Ministerstvu spravedlnosti. Na stránkách ministerstva však jeho jméno vůbec nefiguruje; s ohledem na jeho působení na NSZ (analytický a legislativní odbor) se dá však předpokládat, že by se mohl podílet na legislativě. Ať už tedy je Zdeněk Koudelka formálně podřízen Danielu Volákovi, nebo nikoliv, náměstek stále zůstává podřízeným ministra spravedlnosti, tedy i Koudelka je jeho nepřímým podřízeným; neboť jak vyplývá z organizačního řádu (první odkaz, str. 3) Ministerstva spravedlnosti ČR (účinnost od 1. 1. 2013), ministr pochopitelně řídí ministerstvo.
jako prezident musím ocenit jeho snahu pomáhat českému průmyslu v pronikání do zahraničí. Jeho cesty některé byly velmi dobře připravené, zejména například poslední do Turecka. (myšlen je Václav Klaus v pozici prezidenta)
S Václavem Klausem cestovalo do Turecka i šedesát českých podnikatelů z oblasti energetiky, životního prostředí, dopravy nebo těžby surovin.
"Proto jsme zde, proto jsme sem přijeli, máme zájem diverzifikovat náš export. A Turecko považujeme za prioritního, naprosto strategického partnera," uvedl na této cestě prezident.
Výrok hodnotíme tedy jako pravdivý
V této vládě (myšlena vláda Miloše Zemana - pozn. Demagog.cz) se ministři zahraničí a ministři průmyslu a obchodu dohodli na posílení obchodních zastupitelství, což prospělo a prokazatelně v posledních 2, 3, možná i více letech, dochází naopak k omezování obchodních zastupitelství jak personálně, tak kvalifikačně a naopak k rozšiřování těch kariérních diplomatů.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Na základě dostupných informací se nám nepodařilo výrok ověřit. Část výroku, že vláda M. Zemana se dohodla na rozšiřování obchodních zastúpení v zahraničí již v programovém prohlášení vlády (pdf. str.10) je pravdou.Zda došlo v posledních letech k omezení obchodních zastoupení na úkor kariérních diplomatů se nám ověřit nepodařilo. Agendu ekonomického zastoupení v zahraničí pokrývá hlavně ministerstvo zahraničí a státní agentury CzechInvest a CzechTrade pod Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a CzechTourism pod Ministerstvem pro místní rozvoj ČR.
Je to kompetence premiéra a vlády za ČR vyjednávat a jednat v rámci EU.
Podle Ústavy ČR, čl. 63 zastupuje republiku navenek prezident, je však obvyklé, že ho na evropské úrovni někdy nahrazuje předseda vlády (dokumentace například na stránkách vlády) nebo na nižších úrovních například jednotlivý ministři.
Jak uvedl server iHNed.cz, Václav Klaus a Petr Nečas uzavřeli v roce 2010 dohodu o zastupování republiky na nejvyšší evropské úrovni - Evropské radě. Václav Klaus se má účastnit summitů "významnějších", zejm. k vnějším vztahům unie, zatímco na setkáních k vnitřním záležitostem EU má jednat premiér Nečas.
Předseda vlády navíc nemá neomezené pravomoci k vyjednávání na Evropské unii. Na každé jednání mu Výbor pro EU schválí speciální mandát, v rámci kterého se při jednání může pohybovat. Pro ilustraci přidáváme odkaz na mandát pro předsedu vlády pro listopadové jednání Evropské rady.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož kompetenci vyjednávat a jednat za republiku nemá pouze premiér nebo vláda, byť se na něm v praxi významně podílí. Zastupování ČR navenek podle ústavy pravomocí prezidenta.
