Jediný, co já vím, co se musí začít splácet a ten se pravidelně splácí, tak je bohužel ta jedna miliarda, která se proinvestovala na silnice, minulý rok.
Senátor Řihák se mýlí, neboť kromě splácení dluhu z roku 2007 se splácí také úvěr, který si Středočeský kraj vzal na nemocnice v roce 2008. Výrok je tak hodnocen jako nepravdivý, a to na základě rozpočtů z let 2011 a 2012.
RokÚvěr 2007 - splátkaÚvěr 2008 - splátka 2011 (.xls - Dluhová služba) 271 440 000192 488 000 2012 (.xls - Dluhová služba) 296 757 000185 979 000
Já jsem dopředu řekla, že nikdy žádné funkce kumulovat nebudu, proto také pokud bych se stala hejtmankou, tak se vzdám i svého poslaneckého mandátu.
Nejen Helena Langšádlová, ale i ostatní kandidáti na hejtmana z koalice stran TOP 09 a Starostové slíbili, že v případě získání postu složí své senátorské či poslanecké mandáty. Tato informace je uvedena v tiskové zprávě TOP 09 z 31. května 2012.
Ano, protože si o něj může žádat kdokoliv a zatím to bylo propláceno všem. (myšleno proplácení jízdného)
Podmínky tzv. Stipendia Středočeského kraje na dojíždění do školy jsou stanoveny tak, že o ně mohou požádat všichni studenti studující standardní základní a střední školy na území Středočeského kraje
Mezi podmínky patří:
Další informace lze získat v dokumentu, který je ke stažení na konkrétních stránkách Středočeského kraje
Já jenom bych chtěla ještě upřesnit, když tady padlo číslo, že rozpočet kraje je těch 17 miliard korun, to je sice pravda, ale 10 miliard korun z toho jsou transfery, zejména transfery, které jdou do regionálního školství a přibližně 5 miliard jsou vlastně mandatorní a kvazi mandatorní výdaje. Takže těch disponibilních prostředků je přibližně ve výši asi 750 tisíc ročně. Promiňte, milionů.
Dle informací Středočeského kraje byl pro letošní rok schválen rozpočet (.xls) s předpokládanými příjmy ve výši 15 626 836 korun. Transfery tvoří 8 885 559 tisíc korun z této částky. V těchto údajích se tedy Helena Langšádlová mýlí vždy o více než jednu miliardu korun. Do školství jde celkem 9 294 092 korun, ale není jasné, zda je tato částka čerpána z transferů nebo z vlastních příjmů kraje.
Bohužel nelze také dohledat, jakou část z celkových příjmů tvoří mandatorní a kvazimandatorní výdaje a proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Úvěr 3,9 miliardy byl podepsán ještě za vlády Petra Bendla.
Dle informací Komerční banky byl zmiňovaný úvěr až do výše čtyř miliard korun podepsán 12. září 2007, tedy v době, kdy byl hejtmanem Středočeského kraje skutečně Petr Bendl.
Výrok Heleny Langšádlové na základě informací Komerční banky tedy hodnotíme jako pravdivý.
S Národní radou osob se zdravotním postižením jednáme velmi intenzivně. Já jsem už několik jednání s panem předsedou Krásou absolvovala.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat informace o počtu setkání mezi předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením Václavem Krásou a ministryní Ludmilou Müllerovou.
Podařilo se nám dohledat informace pouze o jednom potvrzeném setkání, které proběhlo 22. listopadu 2012.
Nejsme tedy schopni potvrdit ani vyvrátit, zda proběhla další setkání, jak tvrdí ministryně Müllerová.
Víte, ten problém vznikl ve chvíli, kdy se zákonem České dráhy rozdělily na České dráhy jako dopravní společnost, a Správu železniční dopravní cesty. My jsme proto hlasovali.
Podrobnou informaci o rozdělení drah podává SŽDC:
"Na základě zákona o transformaci Českých drah, státní organizace (č.77/2002 Sb.) došlo 31. 12. 2002 k zániku státní organizace České dráhy bez likvidace. K 1. 1. 2003 vznikly dvě nástupnické organizace, a to České dráhy a.s., a Správa železniční dopravní cesty, státní organizace." Zákon č. 77/2002 Sb. přitom prošel díky hlasům ČSSD, KDU-ČSL, nezařazených poslanců, Vladimíra Mlynáře (US) a KSČM, z jejíchž 24 poslanců hlasovalo pro zákon 18.
...tak jak je u nás rozvinutá plynofikace, například v Polsku ani náhodou.
Míru plynofikace Polska ve srovnání s Českou republikou lze hodnotit na základě různých indikátorů.
Nejprve se můžeme podívat na hrubou spotřebu zemního plynu v obou zemích. Dle statistik (.pdf, aj) Evropské komise činila v roce 2010 hrubá vnitrostátní spotřeba plynu v ČR 8 milionů tun ropného ekvivalentu (str. 138), tj. 0,761 tun ropného ekvivalentu na obyvatele (pokud počítáme se středním stavem obyvatelstva k 1.červenci 2010, tak jak jej udává ČSÚ (.xls)). V Polsku pak činila 12,8 milionů tun ropného ekvivalentu (str. 172), tj. 0,335 tun ropného ekvivalentu na obyvatele (počet obyvatel jsme čerpali z demografické ročenky (.pdf, aj., str. 68) polského Centrálního statistického úřadu).
Dále lze ve výše zmiňovaných statistikách Evropské komise na straně 19 nalézt také znázornění tzv. energetických mixů jednotlivých zemí EU-27. Z uvedeného grafu vyplývá, že podíl plynu na hrubé domácí spotřebě v Polsku je mnohem nižší než v ČR. Spotřeba Polska je do velké míry závislá na uhlí.
Na základě statistik Evropské komise tedy hodnotíme výrok Víta Slováčka jako pravdivý.
Když jsem pracovala v roce 2002 na ministerstvu práce a sociálních věcí jako náměstkyně, tak v té době byla nezaměstnanost v takové úrovni, že bylo bez práce více než 550 tisíc lidí.
Výrok Ludmily Müllerové je nepravdivý, o čemž vypovídá níže uvedená tabulka čtvrtletního vývoje nezaměstnanosti v roce 2002:
31.12.200131.3.200230.6.200230.9.200231.12.2002Uchazeči o zaměstnání (tis. osob)461,9471,7454,3492,9514,4Zdroj: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2002 (pdf - str. 12)
Průměr za rok 2002 poté činil 477,5 tisíc nezaměstnaných lidí.
Ostatně nebyli bychom prvním státem, kterému se toto přihodilo, že byl po jistou dobu bez prezidenta a vlastně i dost dlouhou dobu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k tomu, že formálně bylo po jistou dobu bez prezidenta na začátku roku 2012 Německo a o něco později i Maďarsko.
V případě Německa rezignoval tamní prezident Christian Wulff 17. února 2012 z důvodu řady skandálů, které byly spojeny s jeho kontakty na vlivné podnikatele. Funkci německého prezidenta tak zastával tzv. úřadující prezident na základě článku 79 německé ústavy:
"V případě nemožnosti výkonu funkce bude prezident zastoupen prezidentem horní komory parlamentu." (překlad autora)
V tomto případě byl úřadujícím prezidentem Horst Seehofer a to v době od 17. února 2012 do 18. března 2012, kdy byl zvolen nový prezident Joachim Gauck.
Jako další příklad lze Maďarsko, kde 2. dubna 2012 rezignoval prezident Pál Schmitt z důvodu plagiátorství.
Na jeho místo dočasně nastoupil László Köver, předseda Országgyülés, který vykonával prezidentské pravomoci do 2. května 2012, kdy byl zvolen novým maďarským prezidentem János Áder.
