Přehled ověřených výroků

Na základě stenozáznamu z 24. schůze Senátu v jeho současném funkčním období hodnotíme výrok jako pravdivý.

Senátor J. Dienstbier skutečně podal pozměňující návrh k Návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, aby se náhrada nákladů právního zastoupení u tzv. bagatelních pohledávek vyplácela jen ve výjimečných případech.

Jiří Dienstbier svůj návrh Senátu vysvětloval takto: „Jestliže 80 – 90 % případů u bagatelních pohledávek nevyžaduje žádnou kvalifikovanou právní službu, potom princip by měl být, že se v tomto případě nepřiznává náhrada nákladů za takovouto službu, není-li poskytována. V těch 10 % případů může soud individuálně posoudit, že tam musela být právní služba poskytnuta, a proto, že náhradu v konkrétním případě přizná."

Výrok Jeronýma Tejce hodnotíme na základě údajů ze stránek Poslanecké sněmovny ČR jako pravdivý.

Sociální demokraté skutečně navrhovali změnu Ústavy v souvislosti s přímou volbou prezidenta České republiky. Konkrétně se jedná o návrhy ze dne 10. června 2003 (předložen vládou pod vedením sociální demokracie), ze dne 16. října 2007 (předložen skupinou poslanců za ČSSD) a ze dne 11. června 2010 (předložen skupinou poslanců za ČSSD).

Naopak žádné návrhy na změnu pravomoci prezidentské amnestie se nám dohledat nepodařilo, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jakub Klouzal obdržel od Národní fondu proti korupci Cenu za odvahu a finanční částku 100 000 Kč za to, že oznámil údajné nestandardní postupy při zadávání veřejných zakázek na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, kde byl zaměstnán. V důsledku této činnosti údajně o své zaměstnání na tomto ministerstvu přišel. V prohlášení na svém facebookovém profilu (přepis viz např. Britské listy) také oznámil, že připravuje trestní oznámení na Karla Schwarzenberga a odrazoval voliče od jeho podpory v prezidentské volbě. Pro informaci přidáváme vyjádření ministerstva zahraničí k celé kauze.

Výrok podle informací z Ústavy Slovenské republiky a stránek prezidenta Republiky Rakousko hodnotíme jako pravdivý.

Oficiální stránky rakouského prezidenta uvádí (odkaz v německém jazyce, možnost i anglické verze), že každá nominace musí být podepsána nejméně 6 000 způsobilými voliči. Na Slovensku je pro nominaci do přímé volby prezidenta republiky podle Ústavy (.pdf) SR (čl.101) potřeba 15 poslanců Národní rady nebo petice podepsaná minimálně 15 000 občany Slovenské republiky.

Na webu KDU-ČSL jsou zveřejněny výroční zprávy od roku 2009, zprávy všech parlamentních stran za rok 2008 dal na internet server PirateLeaks. Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože tři roky se nedají považovat za "mnoho, mnoho let".

Pro úplnost doplňujeme, že podle § 18 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, jsou politické strany a politická hnutí povinny předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu. Výroční finanční zprávy politických stran a hnutí jsou veřejným dokumentem, ze zákona jsou však povinně k dispozici pouze v Parlamentní knihovně a není tedy v současné době povinností stran publikovat je na internetu.

Výrok je na základě dohledaných informací o kauze H-System hodnocen s malou výhradou jako pravdivý. Zuzana Roithová popisuje vývoj kauzy přesně, pouze zaměňuje krajský a vrchní soud.

Na serveru iDnes lze najít krátký popis vývoje kauzy H-System: " Proces s manažery vytunelované firmy začal v roce 2002, první tresty padly o dva roky později. Smetku soud poslal za mříže v roce 2006. Definitivní tresty pro zbylé tři aktéry pak vyneslvrchní soudloni v létě.Proti rozsudku však podal dovolání nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Nezdála se mu totiž výše trestů. Nejvyšší soud mu nakonec vyhověl, když rozhodl, že podmíněné tresty pro Jaroslava Eliáše, Ladislava Tůmu a Jaroslava Vítka byly nepřiměřeně nízké."

Vzhledem k absenci záznamu hlasování o přijetí statutu poslanců Evropského parlamentu, a nedohledatelnosti jiných návrhů týkajících se platů poslanců hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Ve volebním období 2004-2009, kdy Jana Bobošíková byla europoslankyní a mohla tedy pro takový návrh hlasovat, byl přijat pouze jeden dokument ovlivňující platy a diety europoslanců - statut poslanců EP (.pdf). V tomto dokumentu došlo ke sjednocení platů europoslanců, nejednalo se ale ani zdaleka o snížení. Před touto úpravou měli europoslanci stejný plat jako jejich národní kolegové (.pdf, ang.), podle země ze které pocházeli. V článku BBC (ang., graf dole) je znázorněno, v jakém poměru byly dřívější platy a nově stanovený plat - podle této tabulky si jedině italští europoslanci plat pokrátili a nešlo tedy o snižování diet a platů, jako spíše o zvyšování. Nemůžeme ani zjistit, jestli Jana Bobošíková hlasovala proti tomuto návrhu, protože toto konkrétní hlasování nebylo zaznamenáno (v EP se zaznamenávají hlasování pouze v případě, že to vyžaduje evropské právo nebo pokud se na tom poslanci dohodnou).

Nemůžeme však vyloučit, ale ani potvrdit, že hlasováním v EP proběhl nějaký alternativní návrh, který by platy a diety snižoval a pro který by Jana Bobošíková hlasovala, ale nebyl schválen. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Tento výrok označujeme na základě srovnání skutečných návrhů objemů výdajů státního rozpočtu pro roky 2012 (před a po vázání výdajů) a 2013 jako pravdivý.

Objem navrhovaných výdajů pro rok 2013 (.pdf) vzhledem k návrhu na rok 2012 (.pdf) je nižší o částku 8 933 175 000 Kč (tedy téměř 9 miliard Kč). Objem navrhovaných výdajů pro rok 2013 (.pdf) vzhledem k roku 2012 po vázání výdajů k 31.3. 2012 je nižší o částku 14 666 825 000 Kč.Oba tyto tedy údaje tedy v zásadě potvrzují a dokonce překračují premiérem uvedených 10 miliard.

3. ledna 2012, uveřejnilo Ministerstvo financí údaje o plnění státního rozpočtu za 2012. Celkový objem skutečných výdajů je vzhledem k návrhu rozpočtu pro rok 2013 (.pdf) nižší dokonce o částku 28 377 603 000 Kč.

Na základě dohledaných informací o pozici ODS v Liberci, potažmo v Libereckém kraji, hodnotíme výrok jako pravdivý.

V současné době ODS skutečně není na radnici v Liberci (tedy v radě města) zastoupena.

Co se týká krajské úrovně, ODS v Libereckém kraji v minulém volebním období nevládla, kraj spravovala vítězná ČSSD spolu se stranou SOS.

Jana Bobošíková podle jmenného záznamu o hlasování (.pdf, str. 75-76) skutečně hlasovala proti přijetí Lisabonské smlouvy. Stejně tak můžeme potvrdit, že protestovala proti dalším snahám o ratifikaci Lisabonské smlouvy po Irském "ne" v referendu a podporovala irské rozhodnutí.

Vzhledem k tomu, že Jana Bobošíková neuvádí proti kterým směrnicím přesně hlasovala, nebudeme náhodně vyjmenovávat některé, proti kterým hlasovala. Jak hlasovala v zaznamenaných hlasováních si můžete projít na stránkách votewatch.eu.