Přehled ověřených výroků

Programové prohlášení vlády ze dne 4. srpna 2010 se výslovně o veřejné službě, tedy povinnosti vykonávat veřejnou službu (není definována) v případě, že je člověk více než dva měsíce nepřetržitě vedený v evidenci uchazečů o zaměstnání, výslovně nezmiňuje. Klade si pouze za cíl zpřísnit “ podmínky v oblasti podpory v nezaměstnanosti, která bude vázána na aktivitu nezaměstnaného” (.pdf - str. 7) Nicméně vzhledem k tomu, že na webu není dostupná žádná verze Programového prohlášení, ze které by bylo zřejmé, kdo jej podepisoval, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Na půdě Evropské unie je velmi široký pojem a není tak možné určit, co přesně Přemysl Sobotka myslí, respektive komu by se platy měly zvyšovat o 7 %. Nejsou to však evropští poslanci ani úředníci.

Například základní platy poslanců (.pdf, článek 10) Evropského parlamentu jsou od roku 2005 fixně stanoveny jako 38,5 % základního platu soudce Evropského soudního dvora a na jejich výši se aktuálně nic moc nemění. Mění se výše nejrůznějších příspěvků a náhrad (viz například web Edvarda Kožušníka).Úředníkům EU se bude jako každoročně korigovat výše platu, pro příští rok si ti, kteří pracují v Bruselu polepší o 1,7 %, což je pod úrovní inflace. Fakticky dojde podle stránek Zastoupení EK v ČR ke snížení jejich kupní síly o 1,1 %.

Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako zavádějící.

Nepodařilo se nám dohledat žádné zdroje, které by osobu Miloše Zemana spojovaly přímo s autorstvím pamfletu Olovo. Na druhou stranu však materiál vznikl v okruhu nejbližších poradců Miloše Zemana a jeho jméno ve spojitosti s Olovem (nikoliv jeho autorstvím) média zmiňovala - např. Idnes, který na tuto kauzu upozornil. Aféra se úzce pojí s tehdejším týmem poradců M. Zemana a to konkrétně se jmény Vratislav Šíma a Zdeněk Šarapatka. První jmenovaný byl v kauze i stíhán, ale trestní stíhání bylo zastaveno. Oba jmenovaní byli během vyšetřování kauzy postaveni mimo službu jako poradci M. Zemana

Podľa odhadov Eurostatu by Slovensko skutočne malo mať v roku 2013 pozitívny hospodársky rast (2%).

Rast ktorý Eurostat predpovedá Slovensku na rok 2013 možno považovať za jeden z najvyšších v celej EÚ, nakoľko by mal byť piatym najvyšším. Vyšší rast Eurostat predpokladá v Estónsku (3,1%), Lotyšku (3,6%), Litve (3,1%) a Rumunsku (2,2%). Inými slovami, by Slovensko podľa odhadov Eurostatu malo v tempe rastu predbehnúť až 22 iných krajín. Výrok predsedu vlády Fica preto hodnotíme ako pravdivý.

Nasledujúci graf porovnáva odhadovaný hospodársky rast 27 krajín EÚ v roku 2013 (zdroj:Eurostat):

Za Zemanovy vlády byla léčiva od DPH dokonce osvobozena.

Podle § 32 odst. 3 zákona o DPH (znění z r. 2003, v podobném znění platil již v r. 1998) byl "prodej a výdej léčiv" od daně osvobozen, pouze prodej některých zdravotnických pomůcek, nikoli léků, podléhal sazbě 5 %.

Daň u potravin činila (dle přílohy 1 uvedeného zákona, kde je vyjmenováno zboží ve snížené sazbě), ve většině skutečně 5 % (tu stanovil § 2, odst. 2, bod t).

Léky již (dle § 58 zákona o DPH) od daně osvobozeny nejsou, vládní návrh zákona v r. 2012 skutečně zvýšil sníženou sazbu (kam dle přílohy 3 zákona o DPH potraviny a léky patří) ze 14 na 15 %. V této části tedy Zeman hovoří pravdu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť se nám nepodařilo dohledat, že by skutečně veřejně onu formulaci směrem k Íránu řekl.

Podle webu iDnes.cz se Miloš Zeman při setkání s odpůrci amerického radaru v Brdech skutečně vyjádřil o možnosti preventivního úderu na Írán. Doslovně říká: " Zasáhnout leteckým úderem. Preventivní úder je levnější a efektivnější." Preventivní úder ovšem podmiňuje zjištěním o budování ramp schopných odpalovat jaderné rakety. Preventivní vojenský úder na Írán Miloš Zeman podpořil i nedávno na galavečery Dny pro Izrael v Hradci Králové 15. října 2012. Výrok ve kterém by M. Zeman po bombardování Íránu přímo volal se nám dohledat nepodařilo.

Data Eurostatu potvrzují slova Petra Nečase - ve druhém čtvrletí roku 2012 byla Česká republika na šestém místě se svou úrovní nezaměstnanosti (.pdf, strana č.5) v rámci celé EU. Dlouhodobě se udržuje na umístění, které zmiňuje Petr Nečas - tedy na šestém až sedmém místě - dle dat Eurostatu. Data z roku 2012 jsou k dispozici zde.

Přestože menšinové vlády jsou běžným jevem v západoevropských demokraciích, jak dokládá např. práce Strom, K. (1990): Minority government and majority rule. Cambridge: Cambridge University Press., nelze bezpečně potvrdit, ani vyvrátit také využívání tzv. opoziční smlouvy jako běžného politického nástroje při tvorbě vlád.

Opoziční smlouva, doslova Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená v roce 1998 mezi ČSSD a ODS, budí dodnes kontroverze především díky ustanovení, kterým se nejsilnější opoziční strana, tedy ODS, dobrovolně zavázala nevyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry menšinové vládě ČSSD, čímž de facto rezignovala na činnost demokratické opozice, byť zároveň nebyla součástí vlády a vytvořila vlastní stínovou vládu. S ohledem na nedostatek veřejně dostupných dat v českém, nebo v anglickém jazyce proto nelze dohledat podobné smlouvy pro náležité srovnání.

E-polis.cz: “ Empirický výzkum provedený Stromem* na vzorku čítajícím 15 demokratických parlamentních systémů v poválečném období, přinesl následující výsledky: (1) Menšinové vlády jsou napříč všemi zkoumanými parlamentními systémy jevem naprosto běžným... *Strom se zabýval politickými systémy: Belgie, Kanady, Dánska, Finska, Francie, Islandu, Irska, Itálie, Izraele, Nizozemska, Norska, Portugalska, Španělska, Švédska, Velké Británie v období 1945 – 1987.”

Několik dalších příkladů menšinových vlád z přelomu tisíciletí:

○ Švédsko 1994: sociální demokraté (I. Carlsson)

○ Itálie 1996: tzv. Olivovník - středolevá koalice (Roman Prodi)

○ Irsko 1997: Fianna Fáil s pokrokovými demokraty podporovaná nezávislými poslanci

○ Švédsko 2002: sociální demokraté (G. Persson)

○ Španělsko 2004: sociální demokraté (Zapatero)

STRMISKA, Maxmilián. Politické strany moderní Evropy: analýza stranicko-politických systémů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 727 s. ISBN 8073670380.

Na základě dohledaných informací o pozici ODS v Liberci, potažmo v Libereckém kraji, hodnotíme výrok jako pravdivý.

V současné době ODS skutečně není na radnici v Liberci (tedy v radě města) zastoupena.

Co se týká krajské úrovně, ODS v Libereckém kraji v minulém volebním období nevládla, kraj spravovala vítězná ČSSD spolu se stranou SOS.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na oficiálních stránkách VZP se můžeme dočíst: "Kontrola využívání a poskytování zdravotní péče v jejím objemu a kvalitě je povinností zdravotních pojišťoven, vyplývající ze zákona. Kontrolní činnost provádí VZP ČR prostřednictvím revizních lékařů a dalších odborných pracovníků ve zdravotnictví způsobilých k revizní činnosti."

VZP je tedy ze zákona odpovědná za veškerou revizní činnost a dá se tedy souhlasit s Leošem Hegerem, že i společná metodika by mohla být v její kompetenci.