Já chci připomenout, že důchodová reforma byla schválena v listopadu loňského roku.
Na 25. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která se konala 6. listopadu 2011, byl přijaty následující zákony:
Zákon o důchodovém spoření - přijat celkovým počtem 109 hlasů ze 179 přítomných poslanců Zákon o doplňkovém penzijním spoření - přijat celkovým počtem 109 hlasů pro ze 179 přítomných poslanců
Na základě těchto údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Už tehdy hned od začátku se mluvilo třeba právě o projektu IZIP, který ale pokračoval dál a to i díky hlasům vlastně těch, kteří tam (ve správní radě, pozn.) zastupují vládní koalici a ministerstvo zdravotnictví, takže vše, co se tam dělo, bylo i se souhlasem ministerstva zdravotnictví.
Z dostupných internetových zdrojů nelze ověřit, jak konkrétně v minulosti hlasovala správní rada VZP v této věci. Záznamy o hlasování rady nejsou totiž na internetu dostupné (nebudou veřejnosti k nahlédnutí zřejmě vůbec) . Výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Navíc my jsme mohli mít ve druhém kole ještě víc kandidátů, protože proti nám, nebo hlasy nám odebírali kandidáti KSČ, tedy strany Miroslava Štěpána, například na to doplatil náš Miroslav Opálka v Opavě.
Miroslava Opálku dle volebních výsledků skutečně oslabila účast "konkurenčního" komunistického kandidáta z KSČ.
Komunistická strana Československa (KSČ) staví na programových bodech jako " v této zemi již bylo lépe " (myšleno před r. 1989), ovšem programem se vymezuje vůči Filipově KSČM, která údajně " zapomíná na cesty ", které vedou k socialismu.
Lze nicméně souhlasit s Vojtěchem Filipem, že KSČ nejspíše "odebírá hlasy" KSČM, obě komunistické strany tedy čerpají z obdobné základny volební podpory.
V senátních volbách letos o zisk mandátu usilovali tři kandidáti za stranu KSČ a mezi nimi byl Jindřich Skařupa, který v obvodu Opava získal 5,04 %. Filipův spolustraník, Miroslav Opálka, se přitom v Opavě umístil na třetím místě, z něhož těsně (o 2,03 %) nepostoupil do druhého kola volby.
Tento Filipův příklad je sice zároveň jediným případem z těchto senátních voleb, kdy KSČ "odebrala" kandidátovi KSČM dostatečný počet hlasů k postupu do druhého kola, poslancův výrok je nicméně ve všech částech pravdivý.
O:Ale třeba sponzor Kamil Kolek, který ODA věnoval tři miliony korun, koupil opavský obchodní dům Breda za poloviční cenu, kterou zařídilo ministerstvo průmyslu, které jste v té době řídil. VD:S tím nesouhlasím. O:Takto to stojí v tisku, ze kterého jsem čerpala. Pan Kolek navíc přiznal, že byl donucen ODA zasponzorovat. Tak to vysvětlete. VD:Já jsem s panem Kolkem nikdy o žádném sponzoringu nejednal, pokud vím, tak pan Kolek měl spíše zájem kontaktovat ODA, a celé to rozhodování, které nešlo za mnou, ale za vrchním ředitelem ministerstva průmyslu, který se jmenoval inženýr Rulf, to soudní projednávání trvalo přes deset let a pan Rulf v době, kdy já už jsem nic nemohl ovlivnit, byl jednoznačně zproštěn jakékoliv viny. Rozhodování ministerstva průmyslu bylo dodatečně shledáno jako čisté.
Ke zmiňované privatizaci obchodního domu Breda došlo v roce 1994, kdy byl Vladimír Dlouhý ministrem průmyslu a obchodu. Konečné rozhodnutí soudu v této kauze padlo v roce 2001, kdy soud Ivana Rulfa, úředníka zmíněného ministerstva, osvobodil. Byl však odsouzen likvidátor společnosti Leoš Nechvátal.
V souvislosti s podezřele nízkou cenou, za kterou byl obchodní dům privatizován do rukou Kamila Kolka, čelila ODA podezření z nečistého financování. Tata podezřelá privatizace byla také předmětem interpelací na Ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Jiřího Skalického a i v této interpelaci je zpochybňována prodejní cena.
Ivan Rulf se posléze soudil o odškodnění za ušlý zisk, přiznané odškodnění mu však bylo vyšším soudem zase v roce 2007 odebráno.
Propláceno je školní jízdné jenom některým Středočechům, ne těm, kteří dojíždí do Prahy.
Dle informací uvedených na internetových stránkách Středočeského kraje může být školní jízdné propláceno pouze žákům, učňům a studentům "... S trvalým bydlištěm na území kraje a navštěvující středočeské školy. Je jim poskytováno stipendium ve výši nejlevnějšího možného jízdného v přepravní relaci trvalé bydliště - škola a zpět, jež se ale netýká dojíždění do Prahy a zpět..." Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Pokud se podívám na parlamentní volby poslední, tak všechny předvolební průzkumy české televize nám dávaly nulu, tak konečný výsledek byl 3,7 a v některých krajích jsme měli dokonce víc než pět procent
Strana Jany Bobošíkové získala ve volbách 2010 3.67% a v Ústeckém a Plzeňském kraji získala stran 5,28% a 5,18%. Tady ovšem jasně ověřitelné informace ve výroku končí - nelze ověřit jak přesně Česká televize informovala o výsledcích parlamentních voleb 2010. Jediné co lze dohledat je, že výsledky průzkumů, které dělaly pro pořad Otázky Václava Moravce speciál předvolební výzkumy agentury SC&C a STEM straně Suverenita-blok Jany Bobošíkové nevynesly nikdy ani pět procent - ani v krajích ve který se pak nad pět procent dostala.
Ano, čerpala se miliarda, ale kdyby nikdo nechtěl pokračovat v čerpání, tak samozřejmě nemusel čerpat dále a dlužil by ten kraj jenom jednu miliardu, zatímco pan doktor Rath se rozhodl, že bude i nadále čerpat, vyčerpal celý ty 4 miliardy.
Na základě dohledaných informací o samotném úvěru a také o jeho čerpání je výrok hodnocen jako pravdivý.
Z informací o podpisu zmíněného úvěru vyplývá, že: "...Zástupci Komerční banky, Vladimír Jeřábek, výkonný ředitel pro distribuční síť a Vlastimil Czabe, ředitel Regionu Praha a radní Středočeského kraje pro finance Antonín Podzimek podepsali dnes smlouvu o úvěru, který lze čerpat až do výše 4 miliardy korun". Z této formulace vyplývá možnost čerpat úvěr, nikoli automaticky operovat s maximální možnou výší.
V roce 2008 bylo vyčerpáno z úvěru 920 milionů. Kraj i po nástupu sociální demokracie skutečně čerpal tento úvěr nadále (.xls), v roce 2009 šlo o 1,62 miliardy, v roce 2010 o 620 milionů a v roce loňském o 770 milionů. Součet těchto financí s již vyčerpanou částkou z roku 2008 celkově vychází na 3,93 miliardy. Lze tedy konstatovat, že tento úvěr byl téměř bezezbytku vyčerpán.
Průměrný plat (poslanců a senátorů, pozn.) je asi 57 tisíc korun.
Na základě informací z portálu Poslanecké sněmovny ČR, Senátu ČR a vlastních výpočtů, hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Plat poslanců (podle zákona 236/1995 Sb., §1, bodu 1 je jako poslanec označován poslanec i senátor) je stanoven zmíněným zákonem a vyhláškou. Celý výpočet je podrobně vysvětlen na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.
Základní plat poslance je vypočten z platové základny vynásobené koeficientem 1,08. Platová základna je v současné době stanovena novelou zákona jako pevná částka. Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2014 je to dle zákona 51 731 Kč. Pro poslance a senátora je tedy základní plat vypočten jako 51 731 x 1,08 = 55 869,48.
Stejný zákon ale jasně vyjmenovává i navýšení koeficientů, které nálěží funkcionářům obou komor. Do výpočtu průměrného platu poslanců a senátorů jsme tedy zahrnuli i tyto koeficienty (podrobně rozepsaný výpočet v tabulce (.xls)). Průměrný plat poslanců a senátorů je ve skutečnosti 68 397,22 Kč.
My jsme zdědili deficit po Fischerově vládě ve výši 5,8% HDP.
Ministr Kalousek zjevně vychází z revidovaných údajů o deficitu veřejných financí v roce 2009, které ještě v roce 2010 zveřejnilo ČSÚ. O předběžné hodnotě 5,9 % informovala např. agentura Mediafax, o pozdější revizi na 5,8 % mj. portál finance.cz.
Tuto hodnotu akceptujeme jako "dědictví" po Fischerově vládě. Kalousek totiž netvrdí, že ji Fischerova vláda (ve funkci mezi květnem 2009 a červencem 2010) způsobila. Zároveň nelze stanovit hodnotu deficitu, který se počítá za období kalendářního roku, pro okamžik výměny vlád. Kalouskem uvedená hodnota deficitu za rok 2009 je tedy nejpřesnější, která je k dispozici.
Ne to jsou poměrně vyvážené obvody, všude je to spočítáno tak, aby každý senátní obvod měl přibližně nějaký počet hlasů.
Počet voličů v jednotlivých obvodech se pohybuje od cca 83 tisíc (Praha 2) do cca 120 tisíc (Rokycany). Rozdíl mezi počty voličů v nejmenším a největším senátním obvodem je zhruba 37 tisíc voličů.
Volby do Senátu řeší zákon č. 247/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Pokud by se ve volebním obvodě změnil celkový počet obyvatel o 15 % oproti celorepublikovému průměru, došlo by ke změně hranic senátního obvodu. Změnu je možno provádět pouze v letech, kdy jsou volby do Senátu vyhlášeny (§ 59).
V současnosti připadá na jeden senátorský mandát v průměru 130 034 obyvatel.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože rozdíly mezi jednotlivými obvody nejsou tak markantní a počty voličů jsou poměrně vyvážené.
