Přehled ověřených výroků

Výrok Zbyňka Stanjury je na základě dohledaných hlasování Kateřiny Klasnové hodnocen jako pravdivý.

Zavedení druhého pilíře důchodové reformy je obsaženo v zákoně č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření (.pdf). Sněmovnou prošel tento zákon jako tisk 412. Co se týká samotného hlasování Kateřiny Klasnové, ta pro tento návrh zákona aktivně hlasovala v 1. čtení (13. července 2011), kdy se hlasovalo o zamítnutí tohoto návrhu a dále jej pak aktivně svým hlasem podpořila ve 3. čtení (9. září 2011). Pro 2. pilíř důchodové reformy pak Klasnová hlasovala také po vrácení tohoto návrhu ze Senátu.

Předsedkyně poslaneckého klubu VV tak pro druhý pilíř penzijní reformy hlasovala ve 3. čtení, po vrácení zákona Senátem a v 1. čtení tento zákon podpořila tím, že hlasovala proti jeho zamítnutí.

Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme jako pravdivý na základě informací dostupných na webových stránkách Karlovarského kraje a portálu volby.cz. Zde se uvádí, že pro období 2008 - 2012 byl náměstkem hejtmana pro oblast majetkoprávní a vnitřních věcí Jaroslav Borka za KSČM, dalším členem rady za KSČM byla Eva Valjentová.

Na portálu volby.cz se můžeme dozvědět, že KSČM získala v Karlovarském kraji 22,98 % hlasů, což byl skutečně nejlepší výsledek v tomto kraji.

Po více než ročním nevyplácení peněz z evropských fondů bylo Komisí zasláno 24. října 2012 přibližně 21 miliard korun jako průběžná platba v rámci obnoveného čerpání na projekty Operačního programu Doprava.

Výrok předsedkyně posl. klubu VV je na základě dohledaných veřejných informací MFČR hodnocen jako pravdivý.

Ministerstvo financí zveřejnilo pokladní plnění státního rozpočtu za období leden až červen 2012. Co se týká DPH, tak uvádí: "Inkaso DPH představovalo 92,1 mld. Kč, tj. 41,6 % rozpočtu, což je o 6,9 procentního bodu nižší plnění než v červnu minulého roku. Meziročně kleslo o 2,5 mld. Kč, tj. o 2,6 %. Rozpočet počítá s růstem o 15,5 % proti skutečnosti roku 2011." Je tedy zcela zjevné, že výběr DPH velmi významně zaostává za očekávanou predikcí výběru daně a to za oba kvartály roku 2012. Na základě tohoto zjištění hodnotíme výrok Kateřiny Klasnové jako pravdivý.

V roce 1998 proběhlo na Slovensku celkem 9 kol prezidentské volby (od 29. ledna až do 17. prosince). V šestém až devátém kole ovšem nebyl navrhnut žádný kandidát. Poslední volba, ve které někdo kandidoval, byla tedy pátá, která se konala 9. července, což odpovídá Sobotkou uváděnému intervalu půl roku. Přehlednou chronologii průběhu volby nabízí např. slovenská wikipedie. K důvodům přímé volby se vyjádřil např. prezident Kováč tak, že přímá volba zaručí rychlé obsazení prezidentského křesla. „Jak víme, současné složení parlamentu a permanentní nemožnost dohody mezi koalicí a opozicí nedává záruky, že prezident bude včas zvolený parlamentem.“, uvedl konkrétně. Hodnotíme proto výrok jako pravdivý.

V usnesení ustavujícího sjezdu strany SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové je v části IV. nazvané “sjezd ukládá Republikové radě” uvedeno: “v případě přímé volby prezidenta republiky kandidovat do této funkce předsedkyně SBB Jana Bobošíková; pokud bude volba prezidenta České republiky nepřímá Parlamentem České republiky, hledat napříč politickým spektrem podporu pro její volbu”.

Podle zprávy ČT z června letošního roku by měl být do konce roku vyroben a vydán necelý milion sKaret. Zpráva portálu sKontakt, který provozuje přímo Česká spořitelna, pak ukazuje, že k 27.listopadu 2012 bylo vyrobeno teprve 218 000 sKaret. Během několika dnů mezi uveřejněním odkazované zprávy a vysíláním OVM jistě nedošlo k výrobě a vydání čtvrt milionu karet. Polovina jich tedy není ani vyrobena, natož vydána, jak pravdivě uvádí ministryně.

Podívejme se, zda jsou jednotlivá témata, které zmiňuje Petr Gazdík ovlivnitelná na centrální nebo na krajské úrovni.

Výše starobních důchodů je upravena v Zákoně č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně pak v paragrafech 33, 34 a 36. Kraj tedy může výši důchodů v ČR ovlivnit pouze s využitím své zákonodárné iniciativy, tj. předložením návrhu zákona. Toto právo je zastupitelstvu kraje garantováno Ústavou ČR v Článku 41, odstavci 2.

Není úplně jasné, co Petr Gazdík míní pod problémem odluky církve od státu. Pokud bychom odluku církve od státu chápali jako nezasahování státu do věcí církve, včetně jejího financování, dali bychom mu za pravdu, jelikož financování církví je dáno Zákonem č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů. Církve jsou financovány ze státního rozpočtu, od roku 2011 jde o pevnou částku 1,348 miliard korun na platy duchovních. Pokud měl Petr Gazdík na mysli aktuální problém majetkového vyrovnání s církvemi, je tato část výroku též pravdivá, jelikož tuto oblast řeší vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, který byl zatím Poslanecké sněmovně vrácen Senátem.

Poslední téma, čili exekuce, upravuje Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekučních činnostech ve znění pozdějších předpisů. Zákon definuje roli exekutora a výkon samotných exekucí. Státní dohled nad exekutory dle paragrafu 7 zákona vykonává Ministerstvo spravedlnosti.

Jelikož všechny tři oblasti, které zmiňuje Petr Gazdík, jsou upraveny zákony, kraje, resp. zastupitelstvo kraje, může do těchto oblastí zasahovat pouze využije-li svého práva navrhovat zákony. Výrok tedy na základě těchto informací hodnotíme jako pravdivý.

Rada Moravskoslezského kraje má 7 uvolněných členů, kteří vykonávají funkci hejtmana a náměstka/náměstkyně. Jak vyplývá ze zápisu (bod 9) z ustavujícího jednání zastupitelstva kraje pro toto volební období, další uvolněné radní kraj skutečně nemá.

Počet náměstků hejtmana v jiných krajích: Zlínský: 2 Olomoucký: 7 Jihomoravský: 4 Pardubický: 2 Vysočina: 2 Jihočeský: 2 Středočeský: 5 Plzeňský: 3 Karlovarský: 4 Ústecký: 1 Liberecký: 4 Královéhradecký: 3

Vzhledem k tomu, že až na 1 kraj má skutečně Moravskoslezský kraj větší počet náměstků hejtmana a současně nemá žádné uvolněné radní, hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako pravdivý.

Na stránkách organizace Transparency International je uveden soubor třinácti kritérií, dle kterých je hodnocena transparentnost jednotlivých prezidentských kampaní. Zuzana Roithová skončila na třetím místě za Janem Fischerem a Karlem Schwarzenbergem. Konkrétní rozpis kritérií a jejich hodnocení u Zuzany Roithové lze nalézt zde. Zuzana Roithová od Transparency International skutečně dostala pouze 50% u kritéria dohledatelnosti a přehlednosti účtu daného kandidáta s odůvodněním, že kandidátka má volební účet, který však není přístupný online, ale zveřejňuje pouze ručně vytvořený výpis. Pravdou také je, že Equa banka skutečně na svých internetových stránkách transparentní účet nenabízí.