Přehled ověřených výroků

Ústav pro studium totalitních režimů uvádí, že počet vynesených rozsudků smrti v období 1948-1989 se může v různých pramenech lišit: “Můžeme se tak mimo jiné setkat s číslem 248 (Liška, O. a kol.: Vykonané tresty smrti. Československo 1918–1989. Praha, ÚDV 2000) nebo také s číslem 262, respektive 227 (Rázek, A.: Seznamy popravených: Vykonané tresty smrti z politických důvodů od 25. 2. 1948 do 29. 12. 1989. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu [online], 14. 11. 2005 [cit. 30. 6. 2008]).”

Milošem Zemanem zmíněných 230 vynesených rozsudků zapadá do tohoto rozpětí a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Česká politická scéna reagovala na kosovský konflikt nejednoznačně. Velvyslanec ČR při NATO Karel Kovanda uvedl, že: "Chybí explicitní podpora postupu aliance z řad českých představitelů - se světlou výjimkou pana prezidenta Havla a pana ministra Kavana." Diplomatické úsilí vlády Miloše Zemana o urovnání konfliktu vyústilo v tzv. česko-řeckou iniciativu, šlo o společný dokument diplomatů České republiky a Řecka. Stěžejní body této iniciativy byly: 1. Aliance přeruší na 2-3 dny bombardování; 2. Bělehrad stáhne své jednotky z Kosova; 3. Kosovská osvobozenecká armáda složí zbraně; 4. V Kosovu vznikne etnicky smíšená policie kontrolovaná jednotkami OSN.

Tento plán ovšem nakonec nebyl vedením NATO přijat.

Ústava byla skutečně měněna postupně.

Ústava ČR byla měněna následujícími novelami:

• zákonem č. 347/1999 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávných celků;
• zákonem č. 300/2000 Sb., o bezpečnosti České republiky;
• zákonem č. 395/2001 Sb., který pozměňoval čl. 10, 49, 52 a 95;
• zákonem č. 448/2001 Sb., který se týkal České národní banky;
• zákonem č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení ČR k Evropské unii;
• zákonem č. 319/2009 Sb., který se týkal rozpuštění Poslanecké sněmovny;
• zákonem č. 71/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky.

Dále došlo k přijetí řady ústavních zákonů, jejich soupis nabízí např. Wikipedie.

Ústava se tedy novelizovala skutečně v několika krocích a nikoliv komplexně naráz, hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.

Pravomoc jmenovat členy bankovní rady ČNB je zakotvena v Ćlánku 62 Ústavy ČR, který vyjmenovává výlučné pravomoce prezidenta, tedy takové, které nevyžadují žádnou kontrasignaci.

Podrobněji o tom, kdo může být jmenován do bankovní rady a na jak dlouho, hovoří Zákon o České národní bance v §6 (.pdf, strana 6).

Ke změnám došlo např. schválením novely zákona o veřejném zdravotním pojištění a zákona o zdravotních službách.

Novela zákona o veř. zdr. pojištění změnila ministrem zmíněná pravidla např. tím, že úhrady za péči nově se poskytují (§ 15) dle "ceny zdravotnického prostředku v ekonomicky nejméně náročném provedení". Jak uvádí Oborová zdr. pojišťovna, "Dosud zdravotní pojišťovna hradila 75 % z ceny jakéhokoliv prostředku, který lékař předepsal". Dochází tedy ke standardizaci péče a změně pravidel, jak tvrdí ministr.

Oproti původnímu zákonu o péči o zdraví lidu nese zákon o zdravotních službách řadu ustanovení o právech pacienta (§28-40). Prezentace ministra Hegera, která přibližně odpovídá zákonné úpravě, stručně shrnuje legislativní změny. Pro zákon s účinností od 1.dubna 2012 zatím nelze hodnotit faktické dopady na práva pacientů, v legislativě ale k jejich posílení došlo.

Volební účast v krajských volbách 2012 byla přesně 36.89 % a ČSSD vyhrála v devíti krajích a KSČM ve dvou. Tyto dvě strany tedy získaly většinu z 13 krajů a celkem 387 mandátů z celkových 675.

Souhrnný údaj o počtu členů družstev za První republiky se nám nepodařilo dohledat. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Zuzana Roithová zřejmě mluví o nejasnostech kolem financování ODS, které vyšly najevo r. 1996. Tato kauza vyústila v tzv. „sarajevský atentát" a následně došlo k odštěpení části členů ODS a vytvoření Unie svobody. Následně proběhl soudní proces s místopředsedou ODS Liborem Novákem, který byl Městským soudem v Praze a následně i Vrchním soudem v Praze zproštěn obžaloby.

Nehodnotíme zapojení Václava Klause do samotné kauzy financování ODS. Ze strany Policie ČR k osobě Václava Klause totiž nepadlo obvinění. Zuzana Roithová také ve svém výroku Klause z ničeho konkrétního neobviňuje, hovoří pouze o tom že „...byl spojen s nepříjemnostmi ohledně financování jeho politické strany...".

Faktem je, že Václav Klaus byl v té době skutečne předsedou strany, kterou tato finanční kauza zasáhla a v tomto smyslu byl tedy s kauzou spojen. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Na základě veřejně dostupných zdrojů nelze ověřit, zda vláda Miloše Zemana hledala spojence v rámci NATO, kteří by se spolu s ní postavili proti bombardování Jugoslávie.

Česko i Slovensko jsou skutečně silně proexportně orientovány

Česká republika je otevřenou ekonomikou, která skutečně je značně proexportně orientovaná, export tvoří zhruba 80% hrubého domácího produktu a je to také jednou z priorit zahraniční poltiky. Stejně tak i Slovensko je zaměřeno na export a tento poměr na celkovém HDP je zde dokonce ještě vyšší, podle stránek ministerstva vnitra SR dokonce na úrovni 85%.