Karel Schwarzenberg
"... Např. řečený Ronald Reagan, který zahájil něco, co se jmenovalo Deregulation, opravdu dělal důkladnou probírku a prořízku, smím-li používat tyto lesnické výrazy, všech zákonů a předpisů a bezpočet takovýchto zbytečných obtěžujících zrušit."
Nepodařilo se nám dohledat nic o politice, která by byla pojmenována Deregulation s velkým D. Před Ronaldem Reaganem deregulativní politiku v určitých oblastech prováděli i prezidenti Ford a Carter (.pdf; str. 413) a proto je nesprávné tvrdit, že tuto politiku zahájil R. Reagan.
Reaganova administrativa však prováděla politiku deregulace ve velké míře. V roce 1981 byl založen tzv. ,, Task Force on Regulatory Relief ”, který měl za úkol prověřovat nově navrhované regulace, ale i ty, které již byly v minulosti přijaty. Kroky Reaganovy administrativy měly skutečně významný dopad na navrhovanou legislativu, která byla ve velké míře vracena, měněna či stahována.
Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, Ronald Reagan politiku deregulace nezahájil, ale je pravda, že byla za jeho administrativy ve velké míře aplikována.
Máme, když porovnám podobné teritoria v Evropě, příliš malé kraje.
Za "podobná teritoria" považujeme evropské země s podobnou územní rozlohou a Slovensko (vycházíme z údajů europa.eu a pro Srbsko worldstat). Pokud budeme za správní dělení ekvivalentní krajům považovat nejvyšší úroveň dělení v dané zemi, které má vlastní samosprávu (pro zjednodušení souhrnné údaje o správním dělení z Wikimedia), získáme následující přehled:
Země
Rozloha (čtver. km)
Počet obyvatel (mil.)
Počet regionů
Průměrná rozloha regionu (čtver. km)
Průměrný počet obyvatel regionu (tis.)
Irsko
70 000
4,5
34
2058
132
Lotyšsko
65 000
2,3
26
2500
88
Srbsko
88 361
7,3
29
3046
251
Maďarsko
93 000
10
20
4650
500
Portugalsko
92 072
10,6
18
5115
588
ČR
78 866
10,5
14
5633
750
Slovensko
48 845
5,4
8
6105
675
Litva
3,3
6500
330
Rakousko
83 870
8,3
9
9318
922
Kraje ČR tedy svou průměrnou rozlohou i průměrným počtem obyvatel patří spíše mezi rozsáhlejší území této úrovně.
Pokud bychom vzali v potaz evropskou úroveň správního dělení NUTS 3, ke které české kraje patří, stačí zběžný pohled na mapu regionů NUTS 3 v Evropě, kde se naše kraje rozhodně nejeví neúměrně malé (k zalidnění NUTS 3 nemáme veškreré údaje, ovšem hustota zalidnění českých krajů se nejeví nižší, nežli u stejně velkých jednotek NUTS 3 jinde). Podobně je tomu u dělení NUTS 2.
VM: Vy jste, Karle Schwarzenbergu, v rámci povolební euforie z těch výsledků prvního kola označil Miloše Zemana, cituji, za muže minulosti. Co možná námitka, že jste tím pro druhé kolo odstartoval negativní část volební kampaně? KS: Ne. To vůbec ne. Poněvadž, kdybyste celé moje vyjádření citoval, tak jsem taky říkal, že Miloš Zeman je opravdu velký politik, s kým je střet něco opravdu, co stojí zato.
Karel Schwarzenberg hned z kraje svého projevu po prvním kole řekl: " Miloš Zeman je zajisté velký politický profesionál, bývalý premiér, tedy protivník, se kterým stojí za to se střetnout. Nicméně, já jsem přesvědčen, že on reprezentuje minulost. Naší minulost posledních 10-15 let.... "
Zuzana Roithová
Pokud vím, tak prezident Klaus si vymínil, že se bude účastnit poloviny summitů.
Klaus si účast nevymínil, jezdil na summity již dřív, navíc nejde právě o polovinu.
Prezident podle Ústavy ČR (čl 63) "zastupuje stát navenek" a Václav Klaus vedl české delegace na řadě Summitů s účastí ČR již před nástupem Nečasovy vlády (jak ukazují např. tiskové zprávy prezidentské kanceláře).
V létě 2010 pak došlo k dohodě mezi prezidentem a vládou, podle které je účast na summitech EU a zasedáních Evropské rady rozdělena nikoliv na poloviny (uvedly např. HN), nýbrž tak, že Václav Klaus se má účastnit summitů "významnějších", zejm. k vnějším vztahům unie, zatímco na setkáních k vnitřním záležitostem EU má jednat premiér Nečas.
Není přitom zřejmé, jaký bude konečný počet summitů obou typů, Zuzana Roithová tedy slovem polovina zavádí, stejně jako tím, že si Klaus měl účast vymínit.
Jana Bobošíková
Miloš Zeman několikrát velmi jasně deklaroval, že je eurofederalista.
Na základě informací z různých médií hodnotíme výrok jako pravdivý.
Přímo se za eurofederalistu Miloš Zeman označil v rozhovoru pro Euractive ("Jsem eurofederalista, .."), na stejném serveru přiřkl tento postoj i celé Straně práv občanů Zemanovci.
Že je Miloš Zeman zastáncem evropské federace se můžeme dočíst i v článku České pozice, shrnujícím postoje všech kandidátů (v sekci Integrace do EU), nebo v profilovém článku ČT24 (v části Vytvořit prostor pro dialog).
Robert Fico
Ideme do obrovskej reformy miestnej štátnej správy. Chceme ušetriť 700 miliónov eur, zlúčením úradov, my sme zrušili kompletne krajskú štátnu správu od 1. januára 2013.
Výrok predsedu vlády Róberta Fica hodnotíme ako pravdivý, pretože krajská štátna správa bola skutočne k 1. januáru 2013 zrušená a úspora reformy ESO je plánovaná do roku 2016.
Predseda vlády hovorí o vládnom programe ESO (Efektívna, Spoľahlivá a Otvorená štátna správa). Členovia vlády už v minulosti proklamovali zámer ušetriť vďaka tomuto programu do roku 2016 až 700 miliónov eur. Prvým krokom k naplneniu cieľov tohto programu je zákon č. 345/2012 Z.z. (.pdf) o niektorých opatreniach v miestnej štátnej správe, ktorý nadobudol účinnosť práve 1. januárom roku 2013. Týmto dátumom bolo zrušených 64 úradov krajskej štátnej správy. Kompetencie zrušených úradov krajskej štátnej správy prešli na existujúce obvodné úrady v sídlach krajov.
Vždy (po zavedení priamej voľby prezidenta SR, pozn.) bez akýchkoľvek ťažkostí bol vybraný človek, ktorý sa stal prezidentom Slovenskej republiky.
Priama voľba prezidenta Slovenskej republiky bola zavedená po neúspešných pokusoch zvoliť prezidenta v procedúre nepriamej voľby v roku 1998. Prvé voľby prezidenta SR sa konali v roku 1999, kedy v druhom kole zvíťazil kandidát Rudolf Schuster. Odvtedy sa voľby prezidenta republiky na Slovensku konali ešte dva krát, a to v rokoch 2004 a 2009, o víťazovi zatiaľ vždy rozhodlo druhé kolo volieb. História priamych prezidentských volieb na Slovensku je zatiaľ skutočne bez škandálov, pochybení či akýchkoľvek problémov.
Říkám, že jsem hlasovala proti většině, bylo nás zhruba třetina. (myšleno je hlasování o tzv. Lisabonské smlouvě v Evropském parlamentu - pozn. Demagog.cz)
Na základě informací z portálu Evropského parlamentu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jana Bobošíková podle jmenného záznamu o hlasování (.pdf, str. 75-76) skutečně hlasovala proti přijetí Lisabonské smlouvy. Z celkového shrnutí hlasování můžeme doložit její tvrzení, že hlasovala proti většině. Pro bylo 525 europoslanců, proti 115 a 29 se zdrželo. Skupina 115 nesouhlasících poslanců je dokonce ještě menší než třetinová, oproti skupině hlasující pro (je to zhruba jedna pětina). Jana Bobošíková tedy hlasovala proti ještě větší převaze, než uvádí a vlastně tak ubrala na důrazu ve svém výroku. Nebudeme proto tuto nepřesnost promítat v celkovém hodnocení výroku.
Miroslav Kalousek
Nám se, já jsem neměl o tom možnost mluvit v podstatě s nikým z, ani s panem premiérem ani s panem ministrem spravedlnosti, protože jsme se o tom dozvěděli, drtivá většina členů vlády, až z novoročního projevu.
Od vyhlášené podoby amnestie se již ve čtvrtek 3. ledna distancovala TOP 09 usnesením svého předsednictva. V prohlášení tvrdí, že vláda o připravované amnestii nejednala, ministři za TOP 09 o ní nebyli informováni a dozvěděli se o ní až z novoročního projevu prezidenta republiky.
Předsedkyně nejmenší vládní strany LIDEM a vicepremiérka Karolína Peake v nedělní Partii řekla, že čeká, že vláda bude na nejbližším jednání diskutovat o amnestii. Informoval o tom například denik.cz.
Ministr spravedlnosti Blažek v rohovoru pro Radiožurnál ze dne 3.1.2013 potvrdil, že text amnestie měl k dispozici už před svátky. Také v oficiálním prohlášení ministerstva ze 3. ledna 2013 se dočteme, že ministerstvo spravedlnosti v této věci poskytovalo pouze formulačně-právní konzultace.
Připomínáme zde i výrok prezidentova tajemníka Jakla pro lidovky.cz, kde prohlásil, že na podobě amnestie pracoval široký okruh tří lidí.
Z těchto mediálních prohlášení lze usuzovat, že o chystané amnestii byl předem informován skutečně jen premiér a ministr spravedlnosti a vláda materiál, za který podle Ústavy ČR (čl. 63, odst 4) odpovídá, předem neprojednávala. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Pavel Blažek
Ano, to už vláda schválila ve věcném záměru (vznik specializovaného protikorupčního státního zastupitelství, pozn.).
Vláda schválilavěcný záměr zákona o 10.10. 2012 v tomto dokumentu (.doc, str.52) se počítá se vznikem tzv. Úřadu pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismem.
