Přehled ověřených výroků

Kraje získaly možnost vydávat integrovaná povolení v roce 2003. Tato integrovaná povolení nahradila dílčí povolení v oblasti ovzduší, vod nebo odpadů.

Program KSČM pro volby do Poslanecké sněmovny 2010 obsahuje následující formulaci: “Základním programovým cílem KSČM je socialismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní, v ekonomice s klíčovou rolí společenského vlastnictví.”

Dodáváme také, že i volební program strany (.doc - odst. 3) pro předchozí sněmovní volby popisuje orientaci KSČM na socialismus, konkrétně je zde uvedeno, že jej (socialismus) chce dosáhnout demokratickými prostředky.

Edvard Kožušník je poslancem Evropského parlamentu, mandát získal ve volbách v roce 2009.

V květnu letošního roku oznámil spuštění vlastního diskusního pořadu Evropa z metropole na regionální stanici Metropol TV. Pořad se vysílá ze studia ve Štrasburku a Kožušník si do něj zve osobnosti evropské politiky.

K tomuto Kožušníkově angažmá se nepodařilo dohledat žádné vyjádření Petra Nečase, ani žádného jiného představitele ODS. Na oficiálním stranickém webu se však občas objeví upozornění na tento pořad (například zde), zdá se tedy, že straničtí kolegové se nestaví zásadně proti této aktivitě Edvarda Kožušníka.

Ze zprávy agentury Mediafax můžeme citovat mluvčího Nejvyššího správního soudu : " Odsouzení Romana Smetany je za majetkový trestný čin, tedy za útok proti majetku, kterým způsobil škodu výrazně přesahující hranici trestného činu," konstatoval Knotig. Škoda, kterou Smetana počmáráním billboardů způsobil, dosáhla 17 tisíc korun.”

Z informací na transparentním účtu vyplývá, že počáteční vklad Vladimíra Franze na jeho volební (transparetní) účet byl 50 000 Kč a ne 10 000 Kč, jak uvedl. Politické strany ani zajmové skupiny mu na tento účet žádné přímé dary neposkytly.

Podívejme se, zda jsou jednotlivá témata, které zmiňuje Petr Gazdík ovlivnitelná na centrální nebo na krajské úrovni.

Výše starobních důchodů je upravena v Zákoně č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně pak v paragrafech 33, 34 a 36. Kraj tedy může výši důchodů v ČR ovlivnit pouze s využitím své zákonodárné iniciativy, tj. předložením návrhu zákona. Toto právo je zastupitelstvu kraje garantováno Ústavou ČR v Článku 41, odstavci 2.

Není úplně jasné, co Petr Gazdík míní pod problémem odluky církve od státu. Pokud bychom odluku církve od státu chápali jako nezasahování státu do věcí církve, včetně jejího financování, dali bychom mu za pravdu, jelikož financování církví je dáno Zákonem č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů. Církve jsou financovány ze státního rozpočtu, od roku 2011 jde o pevnou částku 1,348 miliard korun na platy duchovních. Pokud měl Petr Gazdík na mysli aktuální problém majetkového vyrovnání s církvemi, je tato část výroku též pravdivá, jelikož tuto oblast řeší vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, který byl zatím Poslanecké sněmovně vrácen Senátem.

Poslední téma, čili exekuce, upravuje Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekučních činnostech ve znění pozdějších předpisů. Zákon definuje roli exekutora a výkon samotných exekucí. Státní dohled nad exekutory dle paragrafu 7 zákona vykonává Ministerstvo spravedlnosti.

Jelikož všechny tři oblasti, které zmiňuje Petr Gazdík, jsou upraveny zákony, kraje, resp. zastupitelstvo kraje, může do těchto oblastí zasahovat pouze využije-li svého práva navrhovat zákony. Výrok tedy na základě těchto informací hodnotíme jako pravdivý.

Moderátorka se jasné ptá na fázi navrhování ústavních soudců. Jak je uvedeno v článku 84 Ústavy ČR: “ Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu.” Hlavní úlohu při výběru kandidátů na post soudce Ústavního soudu tak zastává prezident ČR. Je zcela na jeho uvážení, koho na tuto funkci navrhne. Na samotném výběru kandidáta se Senát ČR nikterak nepodílí. Má pouze možnost prezidentem navrženého kandidáta neschválit.

Výrok hodnotíme jako závádějící, protože ve fázi navrhování může hrát maximálně roli výhružnou - může signalizovat, jaké kandidáty nepřijme. Nicméně to rozhodně nebrání v nominaci podle vůle prezidenta, resp. prezidentky.

Na základě návrhu pořadu 47. schůze Poslanecké sněmovny PČR zveřejněném na webu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Projednávání Zákona o státním rozpočtu je pevně zařazeno jako bod 2 v rámci 47. schůze na středu 24. října. V programu je dále případně druhé a první čtení dalších zákonů, tyto ale nejsou pevně zařazené.

Na webu Zuzany Roithové jsou vypsána jména členů její předvolebního týmu a u každého je uvedena jejich profese či obor ve kterém se pohybují. Jmenovitě jsou to filosof a vysokoškolský pedagog Prof. PhDr. Jan Sokol, CSc, JUDr. Ondřej Závodský, JUDr. Lenka Deverová, finanční auditor a daňový poradce Ing. Jaromír Adamec, a účetní Bc. Jana Janulíková. Konkrétní životopisy na webu uvedeny nejsou, což ohodnotila negativně Transparency International.

Ze zjištěných informací na stránkách volby.cz a oficiálních stránek Heleny Langšádlové hodnotíme výrok Karla Schwarzenberga jako pravdivý.

Helena Langšádlová je členkou a předsedkyní středočeské organizace TOP 09 od roku 2009, místopředsedkyní TOP 09 se pak stala v roce 2011.

Co se týče volebního výsledku, podle informací Českého statistického úřadu na stránkách volby.cz, ve Středočeském kraji dosáhla TOP 09 nejlepšího výsledku ze všech třinácti krajů. Strana získala 11,71 % hlasů, což je 40 981 voličů, a skončila tak na čtvrtém místě po ČSSD, KSČM a ODS se ziskem deseti mandátů. Dodáváme, že pro TOP 09 jsou to první krajské volby.

Helena Langšádlová pak dostala ze všech kandidátů TOP 09 ve Středočeském kraji největší počet preferenčních hlasů. Celkem 3 920 voličů tvoří 9,56 %. Krajskou zastupitelkou byla také v letech 2000 - 2008. Ve volbách roku 2000 získala jako kandidátka KDU-ČSL 2957 preferenčních hlasů (4,88 %) a v roce 2004 jako kandidátka Koalice pro Středočeský kraj 998 hlasů (5,42 %).