Dnes jsou jihočeské nemocnice akciovky, fungují výborně. Jihočeský kraj jako jeden z mála krajů do nich nemusí dávat ze svého rozpočtu ani korunu. Ještě mají na vlastní investice.
Nemocnice v Jihočeském kraji jsou spravovány prostředictvím holdingu Jihočeské nemocnice, a.s..Tato servisní organizace je plně ve vlastnictví Jihočeského kraje a má zajišťovat například centrální nákupy, administraci veřejných zakázek nebo PR. Hospodaření tohoto holdingu bylo v roce 2009 silně kritizováno a označeno za nehospodárné a pravděpodobně i na základě těchto skutečností rozhodla Rada Jihočeského kraje v roce 2010 o zastavení financování holdingu z krajského rozpočtu.
V aktuálním dostupném rozpočtu (.pdf, str. 6) na rok 2012 tedy není ani pro holding, ani pro nemocnice vyčleněná žádná částka na provozní výdaje, najdeme zde pouze 82 milionů pro několik krajských nemocnic na investiční projekty. Jak vidíme ve výroční zprávě z roku 2011 přehledu investic např. Nemocnice České Budějovice (PDF, str. 38), většina investic je hrazená z vlastních zdrojů, případně z finančních darů soukromých osob či z dotačních programů EU.
Podle dostupných zdrojů kraj poskytuje nemocnici pouze tzv. příspěvek krajského úřadu na činnosti nehrazené ze zdrav. pojištění, což znamená provoz Lékařské služby první pomoci a Rychlé záchranné služby, kde byl kraj do konce roku 2011 zřizovatelem (.doc).
Hospodařením jihočeských nemocnic jsme se zabývali také ve speciálu OVM z Jihočeského kraje, viz výrok hejtmana Zimoly.
Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok ministra Kuby jako pravdivý.
V posledním návrhu krajského rozpočtu na rok 2013, který převezme nové zastupitelstvo, které vzejde z voleb, jestli tam budu nebo nebudu, tak budoucí náměstek tam má uložených 25 milionů z krajských prostředků (plus 10 milionů korun, které jsem minulý týden podepsal s největšími průmyslovými podniky, že přispějí do fondu kraje.)
Výrok současného náměstka hejtmana pro dopravu, životní prostředí a zemědělství Miroslava Nováka bohužel nelze ověřit, jelikož návrh rozpočtu Moravskoslezského kraje na rok 2013 je nedohledatelný.
Středočeský kraj paradoxně na jedné straně proplácel poplatky ve zdravotnictví, na druhé straně sociálně demokratická vláda (v kraji) snížila výdaje do sociální oblasti.
Podle údajů uvedených ve statistických ročenkách Středočeského kraje, které jsou dostupné na stránkách Českého statistického úřadu, poskytl Středočeský kraj následující finanční prostředky na sociální služby (.xls - Vybrané ukazatele sociálních služeb; součet výdajů na sociální služby):
2009: 360 894 000 Kč
2010: 360 130 000 Kč
V roce 2011 pak bylo Středočeským krajem poskytnuto 147 350 000 Kč, jak uvádí server České noviny.cz. Výdaje kraje na sociální služby tak byly sníženy o více než polovinu.
Zdravotnické poplatky kraj proplácí (iDnes) od roku 2008, tedy od nástupu ČSSD do vedení kraje a činí tak doposud.
Vzhledem k výše uvedeným informacím hodnotíme výrok jako pravdivý, jelikož skutečně došlo ke snížení výdajů Středočeského kraje do sociální oblasti.
(..) jsou i tak velké rozdíly v těch volebních výsledcích, kde na jedné straně jsme měli relativně úspěšné kraje, nebo velmi úspěšné kraje jako Plzeň, jako je Středočeský kraj, kde jsme dosáhli slušného procenta. A pak kraje, kde to procento bylo velmi slabé.
Na základě dostupných volebních statistik ČSÚ výrok hodnotíme jako pravdivý.
Volební výsledek ODS v jednotlivých krajích
Kraj
Výsledek
Plzeňský
26,48 %
Středočeský
18,32 %
Jihočeský
12,56 %
Olomoucký
10,91 %
Pardubický
10,90 %
Královéhradecký
10,62 %
Vysočina
10,29 %
Moravskoslezský
9,92 %
Karlovarský
9,79 %
Ústecký
9,68 %
Zlínský
9,49 %
Liberecký
9,26 %
Jihomoravský
9,21 %
Rozhodující pro nás jsou vlastní příjmy kraje a za poslední tři roky my jsme dostali o dvě miliardy méně a proti, my jsme nastoupili v roce 2008, proti nejlepším časům za pana Bendla je tam výpadek 1,5 miliardy.
Dle tabulky (.xls) uveřejněné na stránkách Středočeského kraje, která mapuje čerpání rozpočtů kraje v letech 2001-2011 nelze dojít k závěru, že by vlastní příjmy kraje v posledních třech letech byly nižší než v nejlepším roce vlády Petra Bendla (který byl hejtmanem kraje v letech 2004-2008), tj. v roce 2008.
Níže uvádíme vlastní příjmy kraje v jednotlivých zmiňovaných letech - jde o skutečně přijaté částky, v případě roku 2012 potom o schválený (.xls) rozpočet:
2008: 7 488 282 tis. korun
2009: 6 670 037 tis. korun
2010: 7 188 358 tis. korun
2011: 6 820 998 tis. korun
2012: 6 741 277 tis. korun
V případě, že by měl Pavel Jetenský na mysli celkové příjmy kraje, je situace obdobná:
2008: 16 667 794 tis. korun
2009: 17 073 719 tis. korun
2010: 17 042 556 tis. korun
2011: 16 896 455 tis. korun
2012 (schválený rozpočet): 15 626 836 tis. korun
Na základě údajů zveřejněných Středočeským krajem musíme výrok Pavla Jetenského označit za nepravdivý.
V ODS dneska není, má pozastavené členství, já osobně i mnozí další jsme ho vyzvali, aby odstoupil. (poslance Pekárka - pozn. Demagog.cz)
Poslanec Roman Pekárek sám o pozastavení členství v ODS požádal a je v současné době veden v Poslanecké sněmovně jako nezařazený poslanec. Není uveden ani mezi členy na oficiálních stránkách ODS. Přemysl Sobotka sám k Romanovi Pekárkovi uvedl: „Věřím, že se mandátu poslance vzdá a nebude morálně zahanbovat ODS. Ústava naší země bohužel nedává žádnou možnost, jak jej k takovému kroku přimět.“
Zmínila bych i otázku předdůchodů, na které byla všeobecná politická shoda a napříč politickým spektrem.
Výrok Ludmily Müllerové označujeme za pravdivý na základě informací ze stránek Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a zpravodajských článků.
O nalezené politické shodě mezi vládou i opozicí informovala různá média (např. socialnidialog.cz; financninoviny.cz nebo mediafax.cz).
Celý legislativní proces pak můžete shlédnout na stránkách Poslanecké sněmovny, zákon o tzv. předdůchodech byl předmětem hlasování č. 242 dne 26. září 2012. V tomto hlasování se pro vyslovilo 115 poslanců, proti nebyl nikdo. Podobná situace byla v Senátu na schůzi ze dne 25. října 2012. Zde se pro vyslovilo 51 senátorů z 58 a nikdo nehlasoval proti návrhu.
Já se domnívám, že jich (S-karet, pozn.) možná ani polovina vydána není.
Podle zprávy ČT z června letošního roku by měl být do konce roku vyroben a vydán necelý milion sKaret. Zpráva portálu sKontakt, který provozuje přímo Česká spořitelna, pak ukazuje, že k 27.listopadu 2012 bylo vyrobeno teprve 218 000 sKaret. Během několika dnů mezi uveřejněním odkazované zprávy a vysíláním OVM jistě nedošlo k výrobě a vydání čtvrt milionu karet. Polovina jich tedy není ani vyrobena, natož vydána, jak pravdivě uvádí ministryně.
Otázka: koho budete navrhovat jako soudce Ústavního soudu? Odpověď: Jasno mohu mít, ale klíčovou roli hraje Senát .
Moderátorka se jasné ptá na fázi navrhování ústavních soudců. Jak je uvedeno v článku 84 Ústavy ČR: “ Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu.” Hlavní úlohu při výběru kandidátů na post soudce Ústavního soudu tak zastává prezident ČR. Je zcela na jeho uvážení, koho na tuto funkci navrhne. Na samotném výběru kandidáta se Senát ČR nikterak nepodílí. Má pouze možnost prezidentem navrženého kandidáta neschválit.
Výrok hodnotíme jako závádějící, protože ve fázi navrhování může hrát maximálně roli výhružnou - může signalizovat, jaké kandidáty nepřijme. Nicméně to rozhodně nebrání v nominaci podle vůle prezidenta, resp. prezidentky.
Myslím, že instrument (VETO - pozn. Demagog.cz) není příliš účelný, hlavně v zemi, kde ústava káže, že může být velice lehce přehlasován. V jiných zemích je ten rozdíl mnohem větší.
Právo veta v České republice upravuje Čl. 50 Ústavy ČR, který v odst. 2 stanoví, že prezidentem vrácený zákon musí být přijat nadpoloviční většinou všech poslanců, jinak nebyl přijat. Např. ve Spojených státech amerických (. pdf - str. 65) může být prezidentské veto přehlasováno pouze dvoutřetinovou většinou každé z komor Kongresu, v Polsku je možné prezidentem vrácené veto přehlasovat třípětinovou většinou všech poslanců.
