Český Těšín dlouhodobě realizuje ozdravné pobyty pro děti...
Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací z webu města Český Těšín jako pravdivý.
Na webových stránkách města se konkrétně píše: "Město Český Těšín každoročně pořádá zahraniční ozdravné pobyty pro děti. Na jejich organizaci spolupracuje s Domem dětí a mládeže v Českém Těšíně (DDM vysílá jako doprovod vlastní pedagogické pracovníky a externí pracovníky, tj. osoby mající zkušenosti s prací s dětmi). Pobyty jsou hrazeny z rozpočtu města. Administrativní práci, výběr dětí a komunikaci s rodiči zajišťuje Město – Odbor školství a kultury." Dále jsou na tomto webu zveřejněny destinace a podmínky pro ozdravný pobyt na léto 2012.
Z veřejných zdrojů je dohledatelné, že ozdravné pobyty pro děti se uskutečnily i v letech 2010 a 2011.
Dneska ty ceny dřeva jenom například oproti roku 2000 odhaduju, že jsou o 30-40 % někde jinde směrem nahoru.
Na základě dohledaných informací o cenách dřeva je výrok hodnocen jako neověřitelný.
Server Lesniznalec.cz (.doc) uvádí přehled o průměrné ceně surového dřeva a to na základě vyhlášení Ministerstva zemědělství. Průměrná cena dřeva v roce 2000 podle tohoto zdroje byla pak 1046 Kč, vyhlášení (.pdf) na letošní rok pak je ve výši 983 Kč.
Podle statistické analýzy, kterou nechalo zpracovat Ministerstvo průmyslu a obchodu, se ceny palivového dříví zvýšily mezi roky 2000 a 2010 o více než 100%. Analýza doslova uvádí (v bodu 3 - Vývoj ceny palivového dřeva): "Základní představu o vývoji ceny palivového dřeva poskytuje v [1] následující graf. Ve sledovaném období 2000 - 2010 vzrostla cena jehličnatého palivového dřeva z 320 Kč/prm (s kůrou) na 796 Kč/prm. Nárůst ceny o 149 %. U listnatého palivového dřeva pak byl nárůst z 500 na 1 118 Kč/prm, tedy o 124%." Jelikož se rozcházejí zdroje, které o ceně dřeva (v závislosti na typu a jeho využití) referují, je výrok poslance Olivy hodnocen jako neověřitelný.
Prezident není odpovědný ze své funkce, ale vláda ano.
Ústava ČR článek 54 bod 3 doslova uvádí, že “ prezident není z výkonu své funkce odpovědn ý”. Článek 68 bod 1 pak uvádí, že “ vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně ”.
Zavedení přímé volby prezidenta bylo v programu nejen Věcí veřejných, ale také TOP 09.
Do voleb do Poslanecké sněmovny PČR měly Věci veřejné ve svém Desateru Věcí veřejných pro volby 2010 bodem 10, který stanovil: " Přímá volba prezidenta, hejtmanů a starostů. "
Strana TOP 09 požaduje přímou volbu prezidenta ve Volebním programu (.pdf) pro volby do Poslanecké sněmovny 2010 v sekci 08 na straně 27 ve znění: " [Vláda] navrhne proto přímou volbu starostů, primátorů a přímou volbu prezidenta republiky. " (Pozn. Program TOP 09 byl vytvořen formou fiktivního prohlášení vlády, proto se zdá, že formulace pochází z vládního zdroje, jedná se ale skutečně o programový dokument TOP 09.)
Na základě zjištěných údajů hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Václav Moravec: V tomto týdnu rozhodl antimonopolní úřad, že je právně vadný plán vašeho úřadu uzavřít s firmou IBM smlouvu na miliardovou zakázku na kontrolu sociálních dávek. Tak já jsem rád, že se ptáte konkrétně na tuto kauzu, protože tam nebyla zrušena antimonopolním úřadem žádná zakázka, ministerstvo neudělalo nic nezákonného, dokonce ani nedostalo pokutu.
Podle rozhodnutí (.pdf) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (antimonopolního úřadu) ze dne 24. října 2012 se Ministerstvo práce a sociálních věcí dopustilo porušení § 21 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách, zadávací řízení tedy bylo zrušeno a MPSV musí zaplatit náklady řízení ve výši 30.000,- Kč.
Přestože MPSV nebylo uloženo zaplatit pokutu, antimonopolní úřad v minulém týdnu o věci rozhodoval a našel v postupu MPSV pochybení. Z toho důvodu hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.
Průmysl v České republice je velkým tvůrcem hodnot. 32 procent tvoří hrubý domácí produkt.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů z analýzy Informačního systému statistiky a reportingu.
V analýze Informačního systému statistiky a reportingu, v podrobném vyhodnocení - textové části, se uvádí, že dlouhodobě se podíl průmyslu na HDP pohybuje kolem 30%. Poslední aktualizace této analýzy proběhla 11.9.2012. Tento údaj tedy dostatečně potvrzuje slova Milana Urbana.
Čistě nominálně, kdybychom to brali podle členů klubů, tak už dokonce vláda ani většinu nemá.
Na základě informací z Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a zpravodajských článků hodnotíme výrok jako pravdivý.
Pokud bereme v potaz pouze členy poslaneckých klubů, pak je vláda postavena na podpoře pouze 90 poslanců, z nich 49 jsou členové poslaneckého klubu ODS, 41 pak TOP 09. Věci veřejné vládu opustily a nově vzniklá formace LIDEM má osm členů, kteří musí vystupovat jako nezařazení poslanci, protože nesplňují podmínku 10 poslanců pro založení poslaneckého klubu.
Řada kandidátů odmítla (Rychetský, Motejl). (myšleno kandidovat na prezidenta v roce 2008)
Jak Pavel Rychetský, v té době předseda Ústavního soudu, tak Otakar Motejl, tehdy ombudsman, odmítli v roce 2008 kandidaturu na prezidenta republiky. Rychetský navíc odmítl kandidovat již ve volbě v roce 2003 a jeho názor se nezměnil, jak sám prohlásil. Motejl se také odmítl stát kandidátem; řekl však, že by svou kandidaturu ještě zvážil, pokud by odstoupil Jan Švejnar, jemuž vyjádřil podporu.
Prezident má pravomoc například úkolovat Bezpečnostní informační službu, vyžadovat od ní zprávy. Nebo předložit návrh zákona ústavnímu soudu, aby posoudil jeho soulad s ústavou.
Jelikož platné zákony popisují pravomoci ve znění výroku senátora Dientsbiera, je výrok hodnocen jako pravdivý.
Prezident je oprávněn podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení. (Zákon o Ústavním soudu, § 64, odst. 1, písm. a) ).
Zákon o zpravodajských službách (č. 153/1994 Sb.) v § 8 řeší Dientsbierem zmíněné pravomoci. Konkrétně tato pasáž zákona zní: "(1) Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoli v o to požádají zprávy o své činnosti . (4) Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády."
Je pravda, že pan Bendl vyčerpal 0,9 miliardy z těch 4 miliard korun toho konkrétního úvěru.
Z tabulky (.xls) o čerpání rozpočtů Středočeského kraje v letech 2001-2011 vyčteme, že v roce 2008, který byl posledním rokem vlády Petra Bendla v kraji, byl přijat úvěr 920 milionů korun, čili 0,9 miliardy korun.
Na základě těchto zjištění hodnotíme výrok jako pravdivý. Pro úplnost pouze dodáváme, že zmiňovaný úvěr až do výše čtyř miliard korun byl dle informací Komerční banky podepsán 12. září 2007.
