Přehled ověřených výroků

Novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, která nabývá účinnosti k 5.1.2012 v části VII., §136 výslovně ustavuje povinnost právnické nebo fyzické osoby mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu a dokladů, které je povinna uchovávat podle § 102 odst. 3. Tato povinnost se vztahuje na zaměstanvatele, nikoliv na zaměstnance, pro ty se v této oblasti nic nemění.

Zákon č. 251/2005 Sb.,o inspekci práce, v §7 odst. 1. stanovuje právo inspektora požadovat na kontrolovaných osobách, aby v určených lhůtách předložily originální doklady. Běžná praxe tedy byla stanovit nějakou lhůtu, ve které bylo nutné doručit požadované doklady. Tato praxe byla výše zmíněnou novelou za úřadování ministra Drábka změněna.

Jiří Dienstbier se již před volbami vymezoval proti uzavření koalice s ODS, jako například v tomto rozhovoru z 6. října 2010, kde mimo jiné prohlásil: "Je pro mě nepředstavitelné, abychom uzavřeli jakoukoli koalici s lidmi, kteří dnes v Praze vládnou a kteří mají podíl na vytvoření korupčního, řekl bych až mafiánského prostředí v Praze."

Po volbách pak své odhodlání nepodílet se na koalici s ODS, která byla vytvořena na pražském magistrátu, znovu potvrdil například Ihned.cz nebo v online chatu na serveru Novinky.cz.

Sám se pak stal řadovým zastupitelem a září 2012 rezignoval i na tuto funkci.

Na základě výše uvedeného tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle webových stránek internetové prodejny www.sbirkyzakonu.cz, který je provozovaný společností MORAVIAPRESS a.s., výhradním distributorem sbírek zákonů, stojí tištěná verze občanského zákoníku (v aktuálním znění), tedy zákona č. 40/1964 Sb. 73,50 Kč (pro ověření nutno zadat do vyhledávání vpravo rok 1964 a č. zákona 40 zde) a PDF verze 144,- Kč (pro ověření opět nutno zadat stejné údaje zde). Zároveň tištěná verze nového občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb., stojí 586,- Kč (pro ověření nutno zadat do vyhledávání vpravo rok 2012 a č. zákona 89 zde) a PDF verze 1.020,- Kč (pro ověření opět nutno zadat stejné údaje zde).

Výrok na základě zjištěných údajů hodnotíme jako nepravdivý.

Ačkoli příjem Středočekého kraje v roce 2012 zhruba odpovídá uvedenému údaji, stejně jako výše úvěru přijatého krajem, v případě priboru je odchylka od skutečné hodnoty příliš velká a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Příjem Středočeského kraje činí dle rozpočtu na rok 2012 (.xls), který je uveden na internetových stránkách Středočeského kraje, 15 626 836 000 Kč.

Co se týká úvěru Středočeského kraje, na oficiálních stránkách lze nalézt zprávu, že byly podepsány úvěry smlouvy v hodnotě 6 miliard Kč, z toho 4 miliardy si vzal kraj a 2 miliardy nemocnice.

Zároveň v archivu tiskových zpráv Komerční banky, se kterou Středočeský kraj uzavřel úvěrovou smlouvu, je uvedeno, že Komerční banka poskytla kraji tříměsíční referenční úrokové sazby vyhlašované ČNB - tzv. 3M PRIBOR, který ke 12. září 2007, kdy byla smlouva podepsána, činil 3,30 %. Doba splatnosti má být až 20 let, tedy do roku 2027.

Program KSČM pro volby do Poslanecké sněmovny 2010 obsahuje následující formulaci: “Základním programovým cílem KSČM je socialismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní, v ekonomice s klíčovou rolí společenského vlastnictví.”

Dodáváme také, že i volební program strany (.doc - odst. 3) pro předchozí sněmovní volby popisuje orientaci KSČM na socialismus, konkrétně je zde uvedeno, že jej (socialismus) chce dosáhnout demokratickými prostředky.

Na základě dohledaných informací o samotném úvěru a také o jeho čerpání je výrok hodnocen jako pravdivý.

Z informací o podpisu zmíněného úvěru vyplývá, že: "...Zástupci Komerční banky, Vladimír Jeřábek, výkonný ředitel pro distribuční síť a Vlastimil Czabe, ředitel Regionu Praha a radní Středočeského kraje pro finance Antonín Podzimek podepsali dnes smlouvu o úvěru, který lze čerpat až do výše 4 miliardy korun". Z této formulace vyplývá možnost čerpat úvěr, nikoli automaticky operovat s maximální možnou výší.

V roce 2008 bylo vyčerpáno z úvěru 920 milionů. Kraj i po nástupu sociální demokracie skutečně čerpal tento úvěr nadále (.xls), v roce 2009 šlo o 1,62 miliardy, v roce 2010 o 620 milionů a v roce loňském o 770 milionů. Součet těchto financí s již vyčerpanou částkou z roku 2008 celkově vychází na 3,93 miliardy. Lze tedy konstatovat, že tento úvěr byl téměř bezezbytku vyčerpán.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Náhradníkem za Radka Johna, v případě jeho odstoupení z funkce poslance, je v Praze (v kraji kde Radek John kandidoval) ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský.

Že Vladimír Franz nedostal podpisy členů parlamentu, je zjevné už z rozhodnutí Ministerstva vnitra (.pdf) o jeho registraci jako prezidentského kandidáta, kde nejsou podpisy ústavních činitelů uvedeny. Ovšem jeho tvrzení, že od začátku srpna “jezdí po Čechách...” se nám nepodařilo potvrdit. Informaci o jakémkoli Franzově setkání s voliči alespoň v první polovině srpna nenajdeme mezi zmínkami médií, na jeho kanálu na Twitteru, na Youtube ani na oficiálním webu kampaně. Na facebookovém profilu nalezneme první doklad takového setkání v podobě fotografie z 31. srpna. Franzovo tvrzení přirozeně nemůžeme vyvrátit, proto jej označujeme jako neověřitelné.

Podívejme se, zda jsou jednotlivá témata, které zmiňuje Petr Gazdík ovlivnitelná na centrální nebo na krajské úrovni.

Výše starobních důchodů je upravena v Zákoně č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně pak v paragrafech 33, 34 a 36. Kraj tedy může výši důchodů v ČR ovlivnit pouze s využitím své zákonodárné iniciativy, tj. předložením návrhu zákona. Toto právo je zastupitelstvu kraje garantováno Ústavou ČR v Článku 41, odstavci 2.

Není úplně jasné, co Petr Gazdík míní pod problémem odluky církve od státu. Pokud bychom odluku církve od státu chápali jako nezasahování státu do věcí církve, včetně jejího financování, dali bychom mu za pravdu, jelikož financování církví je dáno Zákonem č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů. Církve jsou financovány ze státního rozpočtu, od roku 2011 jde o pevnou částku 1,348 miliard korun na platy duchovních. Pokud měl Petr Gazdík na mysli aktuální problém majetkového vyrovnání s církvemi, je tato část výroku též pravdivá, jelikož tuto oblast řeší vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, který byl zatím Poslanecké sněmovně vrácen Senátem.

Poslední téma, čili exekuce, upravuje Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekučních činnostech ve znění pozdějších předpisů. Zákon definuje roli exekutora a výkon samotných exekucí. Státní dohled nad exekutory dle paragrafu 7 zákona vykonává Ministerstvo spravedlnosti.

Jelikož všechny tři oblasti, které zmiňuje Petr Gazdík, jsou upraveny zákony, kraje, resp. zastupitelstvo kraje, může do těchto oblastí zasahovat pouze využije-li svého práva navrhovat zákony. Výrok tedy na základě těchto informací hodnotíme jako pravdivý.

Jak zmiňují ve svých článcích například Patria.cz (ČTK) nebo rozhlas.cz, v Německu je skutečně cena tzv. solárních dotací rozložena do ceny energií a jejich náklady tak zatěžují konečné spotřebitele energie.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.