Přemysl Sobotka
V Maďarsku se pokusili zrušit ten druhý pilíř, ale oni ho pouze v uvozovkách znárodnili. Oni ho nezrušili.
Podle dohledaných informací a zpravodajských článků hovoří Přemysl Sobotka pravdu, systém tzv. druhého pilíře (tedy soukromých penzijních fondů) v Maďarsku zrušen nebyl, reforma však doporučovala převést úspory zpět do státního systému.
Maďarský systém obsahující také pilíř spoření v individuálních penzijních fondech byl předmětem reformy vlády Viktora Orbána z roku 2010. Systém více pilířů byl zaveden v Maďarsku roku 1997 (další zdroj uvádí 1998). I když tento reformní krok je označován jako reforma systému, jedná se de facto o znárodnění úspor. Odhadem se mělo jednat až o 3 miliony občanů a v přepočtu o 270 mld. Kč.
Maďarští občané, kteří spoří na penzi v soukromých fondech, měli převést tyto úspory zpět do toho státního. To sice nebylo povinné (lidé směli v těchto fondech nadále zůstat, a pilíř tedy opravdu zrušen nebyl), může se však stát, že takový člověk poté nebude mít nárok na důchod ze státního pilíře (tj. až 70%).
Miloš Zeman
"Tak zaprvé, pane ministře, to setkání (Šlouf- Weigl - pozn. Demagog.cz) bylo zcela veřejné, kdyby mělo být utajeno, tak by se patrně setkali někde v podzemí a ne ve veřejné restauraci."
Jak informoval server Aktuálně.cz, několik dní před prezidentskou volbou v roce 2008 se sešel Jiří Weigl, kancléř tehdejšího prezidenta Václava Klause, usilujícího o znovuzvolení, s Miroslavem Šloufem, blízkým spolupracovníkem Miloše Zemana. Údajně došlo minimálně ke dvěma krátkým schůzkám v salonku hotelu Savoy nedaleko Pražského hradu. Oba muži setkání potvrdili, kancléř Weigl později přiznal, že skutečně hovořili o volbě prezidenta. Salonek hotelu však není zcela veřejné místo, výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.
Petr Nečas
Například Česká republika je více urbanizovanou zemí, to znamená větší proporce obyvatel žije v městech střední a větší velikosti.
Míru urbanizace lze číselně vyjádřit jako podíl obyvatelstva žijícího ve městech oproti celkovému počtu obyvatel. Podle údajů Organizace spojených národů byla celková míra urbanizace (k metodologii výpočtu více zde) v České republice v roce 2010 na úrovni 73.5 procent (na odkazované webové stránce je nutné zadat požadovaná data, neboť odkaz s výsledkem nelze zkopírovat). V případě Slovenska to bylo 54.8 procenta (na odkazované webové stránce je opět nutné zadat požadovaná data). Koncentrovaná data pro 2008 nabízí dále také např. server zemepis.com. Na základě těchto údajů označujeme výrok premiéra Nečase za pravdivý.
V krajských volbách komunisté a sociální demokraté získali většinu při účasti 36%.
Volební účast v krajských volbách 2012 byla přesně 36.89 % a ČSSD vyhrála v devíti krajích a KSČM ve dvou. Tyto dvě strany tedy získaly většinu z 13 krajů a celkem 387 mandátů z celkových 675.
Karel Schwarzenberg
"Tedy například český prezident nemá pravomoc, kterou považuji za velice užitečnou, kterou má například rakouský prezident, že může odmítnout člena vlády, kterého mu premiér předkládá."
Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací uvedených v Ústavě ČR a informací uvedených v dokumentu Parlamentního institutu (.doc), který se zabývá analýzou politických systémů vybraných evropských států (mezi nimi i Rakouska).
Ústava ČR v článku 68 uvádí: “(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. (...)”
V článku 74 Ústavy ČR je uvedeno následující: “Prezident republiky odvolá člena vlády,jestliže to navrhne předseda vlády.”
Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že pravomoci prezidenta ČR mu neumožňují odmítnout jmenovat jednotlivé členy vlády, kteří byli navrženi předsedou vlády.
Pro srovnání uvedeme níže parafrázi rakouské ústavy, jež prezidentovi naopak tuto pravomoci přiznává: “Prezident jmenuje podle svého uvážení spolkového kancléře i ostatní členy vlády, vázán je při tom pouze rozložením politických sil v Národní radě, protože vláda se musí ucházet o vyslovení důvěry dolní komorou Parlamentu. Prezident při sestavování vlády bere na zřetel návrhy designovaného kancléře, nicméně jimi není vázán.”
Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Robert Fico
Slovensko sa medzinárodne zaviazalo, že do konca roku 2013 budeme mať deficit pod úrovňou 3%.
Slovensko sa zaviazalo udržať deficit štátneho deficitu na úrovni 3 % HDP tzv. Fiškálnym paktom (Treaty on Stability, Coordination and Governance in the Economic and Monetary Union, . pdf), z ktorého vychádza aj Program stability Slovenskej Republiky pre roky 2012 - 2015 (. pdf, p. 6). Fiškálny pakt podpísalo 25 štátov EU 2. marca 2012 (okrem Veľkej Británie a Českej republiky) a vstúpil do platnosti 1. januára 2013 ratifikáciou v 12 z 17 krajín eurozóny (BBC). Slovensko ratifikovalo fiškálny pakt 18. decembra 2012.
Táto fiškálna zmluva stanovuje sankcie za porušenie týchto kritérií až do výšky 0,2% HDP (sme.sk).
"Číslo je přibližně 230 vynesených rozsudků smrti." (za dobu trvání komunistického režimu - pozn. Demagog.cz)
Ústav pro studium totalitních režimů uvádí, že počet vynesených rozsudků smrti v období 1948-1989 se může v různých pramenech lišit: “Můžeme se tak mimo jiné setkat s číslem 248 (Liška, O. a kol.: Vykonané tresty smrti. Československo 1918–1989. Praha, ÚDV 2000) nebo také s číslem 262, respektive 227 (Rázek, A.: Seznamy popravených: Vykonané tresty smrti z politických důvodů od 25. 2. 1948 do 29. 12. 1989. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu [online], 14. 11. 2005 [cit. 30. 6. 2008]).”
Milošem Zemanem zmíněných 230 vynesených rozsudků zapadá do tohoto rozpětí a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Zuzana Roithová
Tam byl problém už při jeho nástupu do té funkce, protože vlastně byl spojen s nepříjemnostmi ohledně financování jeho politické strany, když byl předsedou té strany. (myšlen je Václav Klaus)
Zuzana Roithová zřejmě mluví o nejasnostech kolem financování ODS, které vyšly najevo r. 1996. Tato kauza vyústila v tzv. „sarajevský atentát" a následně došlo k odštěpení části členů ODS a vytvoření Unie svobody. Následně proběhl soudní proces s místopředsedou ODS Liborem Novákem, který byl Městským soudem v Praze a následně i Vrchním soudem v Praze zproštěn obžaloby.
Nehodnotíme zapojení Václava Klause do samotné kauzy financování ODS. Ze strany Policie ČR k osobě Václava Klause totiž nepadlo obvinění. Zuzana Roithová také ve svém výroku Klause z ničeho konkrétního neobviňuje, hovoří pouze o tom že „...byl spojen s nepříjemnostmi ohledně financování jeho politické strany...".
Faktem je, že Václav Klaus byl v té době skutečne předsedou strany, kterou tato finanční kauza zasáhla a v tomto smyslu byl tedy s kauzou spojen. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Bohuslav Sobotka
(..) desítky tisíc [lidí] podepisují petice proti amnestii (..)
K dohledání je skutečně internetová verze petice vyjadřující nesouhlas s prezidentskou amnestií, k dnešnímu dni (8.1. 2013) ji podepsalo více než 106 000 lidí. Hodnotíme tedy Sobotkův výrok jako pravdivý.
Lubomír Zaorálek
Na co bych byl teda pyšný je, že jsme prosadili poprvé v historii limit na volební kampaň, když jsme chtěli nižší 10, 20, tak je tam ten 40, 50, že jsme prosadili transparentní účet, vyúčtování a dokonce sankce za překročení a podobně.
V původním návrhu (.pdf) zákona o volbě prezidenta republiky v roce 2013 se opravdu zmiňované věci (tedy finanční limit na volební kampaň, volební účet, vedení účetnictví a sankce za překročení) nenachází. Ty byly předmětem až pozměňovacích návrhů (.pdf) dodaných po jednání (.doc) ústavně právního výboru ke druhému čtení. Ve třetím čtení byl pak zákon schválen 171 poslanci. V platné verzi zákona (.pdf) můžeme nalézt v paragrafech:
O informaci, že tento zákon byl schválen jako kompromis mezi vládními stranami i ČSSD informovaly média, o roli ČSSD informoval např. i Bohuslav Sobotka nebo Novinky.cz. Podle ČTK se návrhům sociální demokracie např. vládní ODS nebránila, návrh finančních stropů zmiňovala již v únoru také např. strana Věci veřejné.
Že se výše zmíněné podobné návrhy snažila prosadit sociální demokracie můžeme odvodit také například ze slov poslance Jana Chvojky, který v prvním čtení tohoto zákona jménem sociální demokracie označil za nejzásadnější výhradu otázku řešení financování a limitů. Také zmínil svou představu tohoto stropu ve výši 20 mil. Kč, podle zpravodajství pak ČSSD uvažovala o 15 mil. Kč (v platném znění je to však jak uvádí Lubomír Zaorálek 40 mil. Kč v případě účasti v prvním kole, 50 mil. Kč v případě účasti v obou kolech volby).
