Bohuslav Sobotka
Je tady 9 kandidátů, kteří se uchází o důvěru v přímé volbě prezidenta republiky.
Do první přímé volby prezidenta ČR bylo skutečně zaregistrováno 9 kandidátů. Abecedně (Ministerstvo vnitra): Bobošíková, Dienstbier, Fischer, Fischerová, Franz, Roithová, Schwarzenberg, Sobotka, Zeman.
Podrobný informační přehled o jednotlivých kandidátech (i vyřazených), o aktualitách spojených s přímou volbou, nabízí web České televize.
Karel Schwarzenberg
Plyn dostáváme většinou, skoro výlučně, z Ruska, taktéž velkou část nafty.
Výrok potvrzuje Státní energetická koncepce.
Aktualizace Státní energetické koncepce z roku 2012 (.doc, str. 9) uvádí, že "dominantním dodavatelem (plynu - pozn.) zůstává Ruská federace." To samé se na str. 10 uvádí u dodávek ropy (kterou pravděpodobně Karel Schwarzenberg myslí, když hovoří o naftě). Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.
Jana Bobošíková
...já jsem hlasovala pro to, aby poslancům se snižovaly diety a platy... (europoslancům)
Vzhledem k absenci záznamu hlasování o přijetí statutu poslanců Evropského parlamentu, a nedohledatelnosti jiných návrhů týkajících se platů poslanců hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Ve volebním období 2004-2009, kdy Jana Bobošíková byla europoslankyní a mohla tedy pro takový návrh hlasovat, byl přijat pouze jeden dokument ovlivňující platy a diety europoslanců - statut poslanců EP (.pdf). V tomto dokumentu došlo ke sjednocení platů europoslanců, nejednalo se ale ani zdaleka o snížení. Před touto úpravou měli europoslanci stejný plat jako jejich národní kolegové (.pdf, ang.), podle země ze které pocházeli. V článku BBC (ang., graf dole) je znázorněno, v jakém poměru byly dřívější platy a nově stanovený plat - podle této tabulky si jedině italští europoslanci plat pokrátili a nešlo tedy o snižování diet a platů, jako spíše o zvyšování. Nemůžeme ani zjistit, jestli Jana Bobošíková hlasovala proti tomuto návrhu, protože toto konkrétní hlasování nebylo zaznamenáno (v EP se zaznamenávají hlasování pouze v případě, že to vyžaduje evropské právo nebo pokud se na tom poslanci dohodnou).
Nemůžeme však vyloučit, ale ani potvrdit, že hlasováním v EP proběhl nějaký alternativní návrh, který by platy a diety snižoval a pro který by Jana Bobošíková hlasovala, ale nebyl schválen. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.
...je pravda, že se u nás taky objevily jisté případy korupce, příliš časté střídání členů vlády... (myšlena je vláda Petra Nečase)
Podle informací médií dokonce Nečasova vláda střídala ministry častěji než tři sociálně demokratičtí premiéři před ní dohromady. Souhrn některých vládních krizí a korupčních kauz nabízí server Aktuálně.cz - jmenujme například kauzy náměstka ministra práce Šišky, PromoPro a kauzu Drobil.
(Miroslav Kalousek: Přečtěte si program TOP 09, pane předsedo. Tam je řečeno, že v souvislosti s penzijní reformou, bude-li to nutné, jsme připraveni zvyšovat DPH, nikoliv zdaňovat výkon a tvořivost.) Ano, ztrojnásobit DPH.
Vývoj DPH za poslední tři roky
(základní a snížená sazba) :
01. 01. 2010 – 31. 12. 2011
20 % 10 %
01. 01. 2012 – 31. 12. 2012
20 % 14 %
01. 01. 2013 - X 21 % 15 %
Vláda Petr Nečase tedy DPH tedy dvakrát zvyšovala, ale rozhodně celkově neztrojnásobila.
(zdroje tabulky - minulé léta, současný stav)
Pavel Blažek
Zdeněk Koudelka je v podstatě, když to řeknu, není podřízen přímo mně. On je podřízen Danielu Volákovi, což je první náměstek pro vězeňství a justici. Ale v podstatě podílí se hlavně na legislativě.
Bohužel nelze jednoznačně ověřit, neboť stránky Ministerstva spravedlnosti ani životopis Zdeňka Koudelky nenabízí žádné potřebné informace. O jeho skutečném pracovním působení na ministerstvu se tak můžeme pouze dohadovat.
JUDr. Daniel Volák je 1. náměstek ministra spravedlnosti a náměstek sekce justiční. doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. je pak v současnosti státní zástupceNejvyššího státního zastupitelství a údajně stážista na Ministerstvu spravedlnosti. Na stránkách ministerstva však jeho jméno vůbec nefiguruje; s ohledem na jeho působení na NSZ (analytický a legislativní odbor) se dá však předpokládat, že by se mohl podílet na legislativě. Ať už tedy je Zdeněk Koudelka formálně podřízen Danielu Volákovi, nebo nikoliv, náměstek stále zůstává podřízeným ministra spravedlnosti, tedy i Koudelka je jeho nepřímým podřízeným; neboť jak vyplývá z organizačního řádu (první odkaz, str. 3) Ministerstva spravedlnosti ČR (účinnost od 1. 1. 2013), ministr pochopitelně řídí ministerstvo.
Lubomír Zaorálek
V této zemi platí zákon, je to paragraf 61 volebního zákona, podle kterého když někdo kandiduje do Senátu a je nezávislý kandidát, tak si shání tisíc podpisů a neověřují se.
Lubomír Zaorálek hovoří pravdu, neboť se jedná o paragraf 61, odstavec 2, bod d) zákona 247/1995 Sb., v němž stojí: "k přihlášce nezávislého kandidáta se připojí petice podporující jeho kandidaturu, která musí být podepsána alespoň 1 000 oprávněných voličů z volebního obvodu, kde kandidát kandiduje, s uvedením jejich jména, příjmení, rodného čísla a místa, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu; chybí-li některý z uvedených údajů nebo je uveden neúplně nebo nepodepsal-li se volič, podpis se nezapočítává; v záhlaví petice se uvede jméno a příjmení kandidáta, číslo a sídlo volebního obvodu, do kterého kandidát kandiduje, a rok konání voleb,".
A výše daní tedy, když jsem se podíval do minulosti, tak sociálnědemokratické vlády měly mnohem vyšší daně, než jsou tady u nás.
Přestože lze nalézt konkrétní sazby daně, které došly snížení, celkové daňové zatížení ve srovnání s dobou vlád ČSSD není "mnohem" nižší.
Příklady sazeb daní, které po roce 2006 poklesly, najdeme v dani z příjmů právnických osob (PO - přehledně shrnují např. portály účetní kavárna a euroekonom) či nejvyšší sazbě daně z příjmů fyzických osob (FO - fullcom.cz). Narostla naopak zejm. snížená sazba DPH (berne.cz). K posouzení celkové daňové zátěže ale nestačí porovnávat jednotlivé sazby: vhodná je zejm. složená daňová kvóta (dále jen kvóta, podíl daní a odvodů na sociální zabezpečení ku HDP). I ministrův kolega, Miroslav Kalousek, se na její výši často odvolává (např. pro LN). Níže proto kromě sazeb zmíněných daní uvádíme také kvótu dle údajů OECD (dále zde, .xls) a pro srovnání také Eurostatu v letech nástupu a odchodu ČSSD z vlády v roce 2004, kdy kvóta v ČR dosáhla maxima, a v r. 2011, pro který jako poslední máme data.
(vše v %)
1998200420062011daň z příjmu PO
35
28
24
19
nejv. sazba DPFO
40
32
15
DPH (zákl./sníž.)
22/5
19/5
19/9
20/10
kvóta (OECD)
33,8
36,3
35,6
35,3
kvóta (EUROSTAT)
33,5
35,9
35,4
34,5
Kvóta v roce 2011 byla proti roku 2004 nižší o 1 % (OECD), resp. 1,4 % (Eurostat). To ovšem hovoříme pouze o maximu z doby vlád ČSSD, v jiných letech bylo celkové zatížení dokonce nižší, než je nyní.
Je tedy zjevné, že daně, vyjádřené jako celkové daňové zatížení, za vlád ČSSD obecně "mnohem vyšší" nebyly. Některé daňové sazby (zejm. přímých daní) však výrazně poklesly a výrok ministra Schwarzenberga je tak alespoň zčásti pravdivý.
Miloš Zeman
Obchodní radové se právě teď omezují, jejich kompetence, jejich rozsah se právě teď omezují.
Ministerstvo zahraničí rušilo jednotlivá obchodní oddělení na ambasádách, což postihlo zvláště obchodní rady a jejich úřednický aparát. Zároveň je však nutné dodat, že se minimálně část poptávky společností (dříve obsluhované ambasádami) po pomoci při exportu přesunula směrem k agentuře Czech Trade.
Pro doplnění uvádíme informaci agentur Mediafax, která informovala o záměru ministra Kuby na navrácení obchodních radů na jednotlivé ambasády. Tento koncept je ovšem ve stadiu příprav.
Petr Nečas
Chci připomenout, že v letošním roce v porovnání s loňským rokem o 8 miliard zvyšujeme výdaje na dopravní infrastrukturu.
Na základě údajů uvedených v Zákoně o státním rozpočtu na rok 2012 (pdf, strana 21) a Zákoně o státním rozpočtu na rok 2013 (pdf, strana 20) označujeme výrok jako pravdivý.
V roce 2012 bylo na dopravní infrastrukturu poskytnuto 25 160 003 000 Kč, zatímco na rok 2013 je plánováno uvolnit 33 692 947 000 Kč, tedy o 8 532 944 000 Kč více.
