Přehled ověřených výroků

Výrok Josefa Řiháka je hodnocen jako zavádějící, neboť úvěr sice podepsal Antonín Podzimek, jeho zmocnění k podpisu však schválilo zastupitelstvo, nikoli pouze hejtman Bendl.

Dle informací Komerční banky byl zmiňovaný úvěr až do výše čtyř miliard korun podepsán 12. září 2007, tedy v době, kdy byl hejtmanem Středočeského kraje skutečně Petr Bendl. Z uvedené zprávy Komerční banky vyplývá, že smlouvu skutečně podepsal radní Středočeského kraje pro finance Antonín Podzimek. Antonína Podzimka zmocnilo k podpisu příslušného úvěru zastupitelstvo, nikoli hejtman a to na jednání (.zip; .doc - str. 4; bod 4a) 13. srpna 2007.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Oficiální oznámení o obvinění bylo tehdejšímu ministru Svobodovi doručeno 14. července 1999 .Svoboda byl z funkce odvolán dne 20. července 1999. Podle mediálních zpráv bylo ale jméno ministra spojeno s vyšetřovacím spisem již od 6. prosince 1998. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Dle údajů dostupných ve výroční zprávě za rok 2011 (.pdf - str. 9) byly tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb společnosti ČD Cargo a.s. v posledních letech následující:

Rok200920102011Tržby z prodeje vlastních

výrobků a služeb (v mil. Kč)13 27214 12114 404

Vzhledem k tomu, že v posledních třech letech byly tržby vyšší než 12 mld. Kč ročně, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Informace o počtu členů jednotlivých poslaneckých klubů lze nalézt na stránkách Poslanecké sněmovny. Současná vládní koalice se skládá ze tří stran - strany ODS, TOP 09 a Starostové a uskupení LIDEM. Na stránkách poslanecké sněmovny se uvádí, že poslanecký klub ODS má v současnosti 51 členů. Dle aktuálních informací serverů ČT24 však 31. října odešel z ODS poslanec Radim Fiala. Na jmenovaném serveru lze dohledat také videozáznam prohlášení tohoto poslance. V poslaneckém klubu ODS je tedy celkem 50 poslanců, přičemž o pěti z nich se hovoří jako o "rebelech", zejména ve spojitosti s daňovým balíčkem.

Poslanecký klub strany TOP09 a Starostů čítá dle informací na stránkách sněmovny 41 poslanců.

Dále je ve sněmovně 15 tzv. nezařazených poslanců. Část z této skupiny tvoří členové nově vzniklého uskupení LIDEM, které ještě nemá svůj poslanecký klub, v tomto uskupení je dle informací strany 7 poslanců.

Pokud vycházíme z údajů o počtech členů jednotivých poslaneckých klubů, lze tedy celkem k vládní koalici oficiálně počítat 98 poslanců, včetně pěti tzv. "rebelů", uvedených výše. Ačkoliv při hlasování o konkrétních zákonech může dojít k podpoře vládních návrhů ze strany některých nezařazených poslanců, a jelikož není jasné, jak se zachovají tzv. "rebelové", vládní koalice v současnosti ve sněmovně nedisponuje stabilní absolutní většinou, a proto hodnotíme výrok Jeronýma Tejce jako pravdivý.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz, který proběhl již 18. 2. 2012 (tedy asi 10 dní po schválení zákona o přímé volbě prezidenta) Jana Bobošíková tvrdí: ,, My jako Suverenita jsme pro přímou volbu, ale my jsme chtěli změnu pravomocí řady vrcholných orgánů. Ne pro ten současný konstrukt, kdy došlo jen ke změně dvou nebo tří paragrafů v ústavě a jinak se nic nezměnilo. V této podobě se toho obávám.”

Z čehož vyplývá, že skutečně od začátku aktuální úpravy volby preferuje její jinou podobu, ale není proti přímé volbě jako takové

Vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo najít tabulku ilustrující výběr DPH po měsících, musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

V přehledu plnění státního rozpočtu lze najít výši výběru DPH za období leden-květen (75,66 miliard). Jediné, co lze konstatovat, tak že došlo k poklesu výběru oproti loňskému roku o 2,26 miliardy. Konkrétní údaje za měsíc květen však nemáme.

1. náměstek ministra financí Ladislav Minčič v rozhovoru říká, že v květnu došlo k poklesu výběru, nespecifikuje však v jaké výši nebo poměru.

Tento výrok Miroslava Kalouska jsme pro vás ověřovali na konci června 2012 po Otázkách Václava Moravce s tématem: Oprávněná obvinění v kauze CASA? Výsledky reformních kroků vlády - Miroslav Kalousek x Bohuslav Sobotka a také ve stejném pořadu z 30. srpna 2012, kde se hosté Miroslav Kalousek, Bohuslav Sobotka a Boris Šťastný věnovali kauze methanol. Situace se od té doby opět nikterak nezměnila, a my tak nadále označujeme tento výrok jako nepravdivý.

V obou výše zmíněných analýzách jsme došly k tomuto závěru: Výrok Miroslava Kalouska je na základě dohledaných programových materiálů a rozhovoru Bohuslava Sobotky pro MF Dnes hodnocen jako nepravdivý.

V současnosti je složená daňová kvóta na úrovni 34,7 %, toto číslo potvrzuje i sám ministr financí Kalousek (Po schválení daňového balíčku, jehož účinnost je vztažena na rok 2013, by se složená daňová kvóta měla slovy Miroslava Kalouska dostat na úroveň 35,5 %.). V programových prioritách ČSSD je uvedeno, že socialisté chtějí zvýšit složenou daňovou kvótu alespoň na úroveň 36 %. Z uvedeného tedy není patrné o kolik přesně chtějí sociální demokraté kvótu navýšit. Stanovili pouze minimální hranici 36 % (.pdf), což byla úroveň na které byla kvóta v roce 2008. To by oproti současnému stavu znamenalo navýšení o 1,3 procentního bodu. Jediný zdroj, který toto Kalouskovo tvrzení potvrzoval byly Parlamentní listy, které se odvolávaly na rozhovor MF Dnes (Rozhovor je v online podobě dostupný pouze na stránkách ČSSD. Ověřit si jeho autenticitu však lze např. prostřednictvím mediální databáze Anopress - Monitoring.) s Bohuslavem Sobotkou. V tomto rozhovoru ale Bohuslav Sobotka mluví o zvýšení sazby o dva až tři procentní body, nikoli tři až čtyři, jak upraveně uvádí Parlamentní listy. Jelikož v případě složené daňové kvóty představuje každý procentní bod výrazný rozdíl, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Jestli 3 až 4 procentni body daňové zátěže představují 120-160 miliard se nám nepodařilo ověřit, nicméně Miroslav Kalousek není faktický přesný již v první části výroku, a tak to na celkovém hodnocení nic nezmění.

Členové Hospodářského výboru dle webu Poslanecké sněmovny takovouto disciplínu nedodržují.

Poslanec Urban zřejmě tvrdí, že členové Hospodářského výboru (HV) se na plénu sněmovny neúčastní hlasování o návrzích, které neprošly HV.

Již při prvním hlasování, na kterém jsme výrok ověřovali, jsme našli rozpor: 13.března 2012 jednal HV o návrhu změny zákona o poštovních službách (zápis zde, .doc, str. 3-4). O tři dny později sněmovna návrh projednala sněmovna ve druhém čtení, tj. jednala o pozměňovacích návrzích. K již předloženým pozměňovacím návrhům HV, které zahrnovaly dokonce i "disentní" návrhy menšiny členů výboru, zde pak poslanec Hojda (sám člen HV) předložil sadu pozměňovacích návrhů (.pdf, body D), které se setkaly s odporem vládních poslanců. Šlo tedy o individuální návrhy, neprojednané ve výboru. Když se pak jednalo např. o Hojdově bodech D7-D9, nezdržel se hlasování ani poslanec Urban.

Zjevně tedy není pravda, že poslanci na jednání sněmovny dodržují Urbanem popsanou disciplínu jako členové hospodářského výboru. Výrok neplatí ani pro jeho autora.

Dodejme, že pokud bychom poslancův výrok výkládali tak, že se vztahuje k hlasování na plénu samotného HV, byl by rovněž nepravdivý. I tam se hlasuje o předem neprojednaných pozměňovacích návrzích. Příkladem je zápis (zde, doc, str. 3-4) uvedený výše z jednání o zákoně o poštovních službách. V tom byl předložen návrh na poslední chvíli a poslanec Hojda v zápise o svých kolezích říká "PN ale dosud neviděli – i když s ním obecně souhlasí".

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože od letošního roku skutečně došlo k navýšení kompetencí Státního úřadu inspekce práce (.pdf).

Inspekce práce byla zřízena již r. 2005, vrcholným orgánem je Státní úřad inspekce práce(SÚIP), pod nějž pak spadají oblastní inspektoráty práce. Již od zřízení inspekce r. 2005 patřila do její agendy velká část agendy kontroly práce. V r. 2012 (.pdf) pak skutečně došlo k dalšímu přesunu kompetencí a zároveň do SÚIP přešlo 178 inspektorů, kteří dosud působili v rámci agend úřadů práce.

V usnesení ustavujícího sjezdu strany SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové je v části IV. nazvané “sjezd ukládá Republikové radě” uvedeno: “v případě přímé volby prezidenta republiky kandidovat do této funkce předsedkyně SBB Jana Bobošíková; pokud bude volba prezidenta České republiky nepřímá Parlamentem České republiky, hledat napříč politickým spektrem podporu pro její volbu”.