Zrušení stropů na zdravotní pojištění, to je koneckonců věc, kterou levice prosazuje v Poslanecké sněmovně opakovaně šest let a zatím se nám to nedaří.
Výrok Jeronýma Tejce je hodnocen jako zavádějící, neboť levice sice skutečně prosazovala rušení stropů v čase po jejich zavedení, nicméně nešlo o dobu 6 let, protože tak dlouho nejsou ani zavedeny.
Tzv. stropy na zdravotní pojištění byly zavedeny k 1. lednu 2008, tedy za vlády Mirka Topolánka, což není poslancem Tejcem zmíněných 6 let, ale zhruba roků 5.
Levicové strany v Poslanecké sněmovně od té doby velmi kritizují toto opatření, samy navrhovaly několikrát jejich zrušení. Např. v dubnu 2009 či v únoru 2012 (oba návrhy pocházely z dílny poslanců KSČM, ty zastupovala Soňa Marková).
Byť levice skutečně navrhuje v posledních letech rušení stropů na zdravotní pojištění, nejde o dobu 6 let, neboť tak dlouho ani nejsou zavedeny. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící.
Radek John je můj soused v poslanecké lavici.
Dle informací z webu Poslanecké sněmovny Jeroným Tejc opravdu sedí vedle Radka Johna.
Jediný pevný bod, který na té schůzi je zařazen, z těch vážných bodů, tak je státní rozpočet a to jeho projednávání je určeno na středu hned tedy ten druhý den schůze.
Na základě návrhu pořadu 47. schůze Poslanecké sněmovny PČR zveřejněném na webu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Projednávání Zákona o státním rozpočtu je pevně zařazeno jako bod 2 v rámci 47. schůze na středu 24. října. V programu je dále případně druhé a první čtení dalších zákonů, tyto ale nejsou pevně zařazené.
Je potřeba říci také to, že zavedením toho nového systému (vyplácení sociálních dávek, pozn.) bylo ušetřeno 200 miliard korun provozních nákladů.
Dle tiskové zprávy (.pdf) MPSV z 26. června 2012 dosahovala výše plánované úspory pro státní rozpočet 200 milionů korun, nikoliv 200 miliard, jak uvádí Helena Langšádlová. Její výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.
Proto jsem už v únoru řekla, že budu vděčná za příspěvky, které budou pouze od fyzických osob, těch příspěvků přišlo skoro 200 tisíc, dalších 300 tisíc jsem do toho dala já.
Celkové příjmy na účet Zuzany Roithové na účet vedený u Equa bank činí podle přehledu na jejích oficiálních webových stránkách přibližně 440 tisíc korun (poslední zaznamenaný pohyb 28.11.2012), sama Zuzana Roithová vložila na účet téměř 200 tisíc korun jako počáteční vklad, dalších 100 tisíc, které - jak sama zmiňuje v interview - přispěl její manžel, se nepodařilo dohledat. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.
Za šest let pravicových vlád se dluh nesnížil, ale zvýšil se z 25 na 40 procent hrubého domácího produktu.
Tato výše dluhu přibližně odpovídá údajům Minstersva financí a Českého statistického úřadu byla vyšší.
Protože existuje několik způsobů výpočtu "dluhu", v hodnocení výroku jsme především zjištovali, zda s použitím některého lze dojít ke stejným hodnotám, jako poslanec Tejc. Za "šest let pravicových vlád" pak postačí roky 2006-2011 (za rok 2012 dluhová statistika není úplná, tudíž ani přesná).
Např. údaje Eurostatu (zde převzaty Českou Spořitelnou) ukazují odlišné hodnoty státního dluhu, tj. nárůst z 28,3 % na 41,2 % HDP v letech 2006-2011, zatímco statistika OECD (zahrnující zjevně i dluhy jiné než státní) dokonce z 33,9 % na 46,6 % v letech 2006-2010.
Pokud bychom však vycházeli z výše státního dluhu zveřejněné Ministerstvem financí a porovnávali je s HDP, jak jej počítá Český statistický úřad, získali bychom pro rok 2006 číslo 23,9 % a pro rok 2011 39,0 %. Poslancových 25 % a 40 % je téměř na procentní bod odpovídající hodnota, odsud tedy lze výrok uznat za pravdivý.
Viděli jsme titulky, že druhý pilíř byl vetován. Není to pravda. Od 1. ledna každý občan České republiky má právo s rozhodnout, že 3%, které platí na důchodové pojištění, nemusí hradit státu, může si odvádět na svůj soukromý účet, k tomu musí přidat 2%. Tento zákon platí. My jsme ho přijali, ve sněmovně jsme přehlasovali veto Senátu 6. listopadu loňského roku, to znamená, už platí skoro rok a na tom se tím vetem nic nemění.
Předmětný zákon, tedy zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, byl Senátem vrácen Poslanecké sněmovně, která toto veto Senátu přehlasovala 6. listopadu 2011, a to 346. hlasováním v poměru 109 hlasů pro zákon v nezměněné podobě a 70 hlasů proti. Postup schvalování zákona je dostupný na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.
Po schválení Poslaneckou sněmovnou byl zákon doručen k podpisu Prezidentovi ČR, který zákon nepodepsal, ale ani jej Poslanecké sněmovně nevrátil. Tento postup není vetem, a proto byl zákon předložen předsedovi vlády k podpisu, čímž bylo završeno jeho přijetí.
Český právní řád rozlišuje platnost zákona a jeho účinnost. Zákon se stává platným dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy v tomto případě 28. prosince 2011 v částce 149 Sbírky zákonů pod číslem 426/2011. Nestanoví-li zákon jinak, platný zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po nabytí platnosti. Tento zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení § 25 až § 29 a § 110, které nabývají účinnost 1. ledna 2012.
Základ druhého pilíře penzijní reformy je ale primárně upravován zákonem č. 426/2011 Sb. Podle informaci Ministerstva financí ČR je základem II. pilíře, to že " Občané, kteří budou účastníky II. pilíře, si budou moci na osobním účtu spořit prostředky tím, že odvedou část pojistného na důchodové pojištění (3 % z vyměřovacího základu) do II. pilíře (odvod do I. pilíře se jim tedy sníží). K této částce však budou muset přidat další 2 % z vlastních prostředků. Celkově tedy bude výše odvodu činit 5 % z vyměřovacího základu. Vzhledem k tomu, že se sníží odvod těchto občanů do I. pilíře, bude jim adekvátně krácen státní důchod z I. pilíře. " (MFČR, Základní aspekty reformy penzijního systému ČR)
Vzhledem ke zjištěným informacím hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Za poslední dva roky klesly náklady na státní správu o 40 procent.
Vzhledem k nejasné metodice posuzování nákladů na státní správu výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Např. web ČSÚ nabízí statistiky výdajů vládních institucí od r. 1995 do r. 2007. Aplikovat užité postupy kvantifikace na zmiňované státní rozpočty pro roky 2010 a 2012 však není v silách našeho analytického týmu.
ROPové fondy Středočeského kraje měly 16,8 miliardy. (Regionální operační program)
Výrok Pavla Jetenského hodnotíme jako pravdivý, a to na základě dat měsíční zprávy o čerpání prostředků z ROP.
Jak uvádí měsíční zpráva (.pdf - str. 111) čerpání na měsíc říjen: "... S příjemci bylo podepsáno 643 Smluv o poskytnutí dotace v celkové hodnotě 15,0 mld. Kč (88,8 % z celkové alokace). Ke stejnému datu bylo příjemcům na jejich účty proplaceno 8,4 mld. Kč (50 % z celkové alokace) a certifikovány byly výdaje ve výši 5,5 mld. Kč, hodnota tvoří 32,5 % z celkové alokace." Celková alokace tedy tvořila 16,89 mld.
Nicméně pro to hlasovala i pravice, protože bylo před volbami a všichni hlasovali pro pastelkovné.
Takzvané pastelkovné bylo součástí novely zákona č. 117/1995, o státní sociální podpoře. Tato novela byla po vrácení senátem odsouhlasena 14.3.2006 a téměř všichni přítomní poslanci hlasovali pro její přijetí, nebo se zdrželi. Za ODS tehdy zákon podpořil například Petr Nečas nebo Vlastimil Tlustý. Jak bylo řečeno během Interview, Táňa Fischerová se na toto hlasování odhlásila.
