V mé době vláda podala dva tisíce 500 trestných oznámení na lidi podezřelé z tunelování
Výrok nelze ověřit, neboť neexistuje zdroj, který by popisoval oznamovatele trestných činů, nelze tedy přesně uvést, kolik trestních oznámení podala vláda Miloše Zemana v letech 1998 - 2002.
To dochází drobné sponzorské dary občanů po tisícikoruně a na to jsou samozřejmě všechno smlouvy.
Finanční dary na volební kampaň od jednotlivých občanů se pohybují v řádech stovek až tisíců korun. Jako nejvyšší darovaná částka je na účtu Vladimíra Franze uvedeno 10.000,- Kč, nejnižší sumy jsou 100,- Kč.
Co se týče smluv ohledně sponzorských darů, podle informací ze stránek Vladimíra Franze je darovací smlouva nutná u darů nad 3.000,- Kč. V případě neuzavření darovací smlouvy se tento finanční dar vrací zpět odesílateli. O darovacích smlouvách v případě nižší částky není zmínka.
V tom rozpočtu je 80 nebo více ne 80 procent jsou mandatorní výdaje. Ministr financí nebo vláda operuje pouze s 20 procenty výdajů rozpočtu.
Výrok Petra Gazdíka hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo najít relevantní informace (tj. týkající se návrhu státního rozpočtu pro rok 2013).
Pro úplnost ale připojujeme citaci ze Stanoviska NKÚ ke zprávě o plnění státního rozpočtu pro rok 2011 (.pdf), kde se uvádí: " Na růstu rozpočtovaných výdajů se podílejí zejména mandatorní výdaje, které by měly dosáhnout výše 679,6 mld. Kč, což je o 51,5 mld. Kč více oproti skutečnosti roku 2010. Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích tak vzroste na 57,1 % (rozpočtovaný podíl v roce 2010 byl55,1 %, v roce 2009 činil 53,5 % a v roce 2008 dosáhl podíl 52,5 %). "
Otázka: jste připravený i na variantu, že by se přímá volba prezidenta nekonala v řádném termínu? Sobotka: Všechno je možné, a zase opakuji, bude v rukou soudu. NSS má na rozhodnutí lhůtu, ale ústavní soud ne.
Podle dohledaných informací má v případě volby prezidenta Nejvyšší správní soud určeny lhůty na svá rozhodnutí v různých případech v délce patnácti dní. Naopak v případě Ústavního soudu je zmíněna pouze 60 denní lhůta pro podání ústavní stížnosti. Lhůta pro rozhodnutí soudu v případě ústavní stížnosti není určena.
Když se podíváte na neveřejnou část BIS, tak už tam se dozvíte, že ona sama je znepokojena tím, jak tady prorůstají různé vlivy, ze zahraničí i Česka do politiky a že tím může být ohrožena demokracie.
Mluví-li Z. Roithová o neveřejné části (pravděpodobně zprávy) BIS, je toto konstatování z principu neověřitelné. BIS zveřejňuje některé informace - ovšem ve veřejné části zprávy. O tomto informovala například Česká televize 22. srpna 2012 v Událostech (reportáž Varování BIS: prorůstání organizovaného zločinu do státní správy a justice nebo rostoucí vliv ruských rozvědek).
Ve svém výroku se europoslankyně Roithová dopustila pravděpodobně přeřeknutí (pokud by mluvila o veřejné části, tak by byl výrok hodnocen jako pravdivý), nicméně výrok je hodnocen jako neověřitelný.
Více než ústavní většina v Senátu i Sněmovně to odsouhlasila... (přímou volbu a prováděcí zákon - pozn. Demagog.cz)
Pro přijetí ústavního zákona o přímé volbě prezidenta byla nutná tzv. ústavní většina (120 hlasů v PSP a 49 v Senátu) a pro zákon hlasovalo 186 poslanců a 49 senátorů.
Pro přijetí prováděcího zákona byla nezbytná prostá nadpoloviční většina přítomných senátorů a poslanců. Pro zákon hlasovalo 178 poslanců a 44 senátorů - tento zákon tedy neměl podporu ústavní většiny v Senátu.
Já chci připomenout, že do této chvíle nefungují informační systémy na úřadech práce.
Podobný výrok vyřkl Bohuslav Sobotka v Otázkách Václava Moravce dne 30. září.
Podle zprávy serveru iDnes.cz se úřady práce ještě na konci září potýkaly s problémy vyplácení dávek zapříčěnými novým počítačovým systémem.
Já, tak jako většina občanů této země, nejsem spokojen se stavem české politiky.
Při hodnocení vycházíme z průzkumu veřejného mínění agentury CVVM (.pdf) a STEM.
Nejaktuálnější průzkum STEM byl prováděn ve dnech 27. října – 5. listopadu 2012 na vzorku 1062 respondentů. Dotázaní na otázku „Jste Vy osobně spokojen(a) s naší současnou politickou situací?“ uvedlo 55 % určitě ne a 37 % spíše ne. Určitě ano uvedlo 1 % dotazovaných a spíše ano pak 7 %.
Jiný průzkum od agentury CVVM s názvem „Spokojenost se stavem ve vybraných oblastech veřejného života“ byl proveden v červnu 2012 na vzorku 1034 lidí. Součástí tohoto průzkumu bylo také zjišťováno, jak jsou občané spokojeni s politickou situací v ČR. Zde 45 % zvolilo možnost „velmi nespokojen“ a 31 % pak „spíše nespokojen“. Naopak velmi či spíše spokojeno bylo 6 % dotázaných.
Vycházíme-li z předpokladu, že “většina občanů” je hodnota přes 50 %, označujeme pak výrok jako pravdivý.
Míra nekompetentnosti občanských demokratů v Poslanecké sněmově už přesáhla všechny meze. Svolat rozpočtový výbor, neposlat tam lidi, aby tam vůbec měli většinu při hlasování, nepřijmout usnesení ke státnímu rozpočtu a hovořit tady o tom, že státní rozpočet - to je to nejdůležitější, to já nechápu.
Dle informací ze stránek Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a zpravodajských článků hodnotíme výrok Vojtěcha Filipa jako pravdivý.
Dle Jednacího řádu Poslanecké sněmovny schůze výboru svolává jeho předseda, popř. některý z místopředsedů (§36). V případě Rozpočtového výboru je jeho předseda člen ODS Pavel Suchánek. Dokladem, že schůzi svolal opravdu Pavel Suchánek, je tato pozvánka (.doc) ze 3. října 2012 umístěna na stránkách Poslanecké sněmovny.
Hlasování o usnesení ke státnímu rozpočtu se konalo 10. října 2012 a Rozpočtový výbor skutečně nepřijal (.doc) usnesení. Opozici se zde podařilo prosadit své stanoviska díky nepřítomnosti některých koaličních členů a jejich zdržení se hlasování. Rozpočtový výbor má celkem 28 členů, na schůzi podle dohledaných informací bylo přítomno 21 členů a to 11 členů opozice (ČSSD, KSČM a VV). Vycházíme především ze zpravodajských článků, protože zápisy z jednání prozatím ještě nejsou k dispozici (poslední z 18. září 2012).
Průmysl v České republice je velkým tvůrcem hodnot. 32 procent tvoří hrubý domácí produkt.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů z analýzy Informačního systému statistiky a reportingu.
V analýze Informačního systému statistiky a reportingu, v podrobném vyhodnocení - textové části, se uvádí, že dlouhodobě se podíl průmyslu na HDP pohybuje kolem 30%. Poslední aktualizace této analýzy proběhla 11.9.2012. Tento údaj tedy dostatečně potvrzuje slova Milana Urbana.
