Přehled ověřených výroků

Přestože se rozdíly v částkách na první pohled nemusí jevit příliš vysoké, jedná se z Nwelatiho strany o nepravdivé částky, v nichž podle dostupných informací vylepšuje reálné hodnoty.

Hovoří o nové mateřské škole u 9. ZŠ Pastelka 17. listopadu Mladá Boleslav, jejíž provoz byl zahájen školním rokem 2012/2013. Původně měla nová mateřská škola se čtyřmi třídami stát město 20 mil. Kč, ale v novém výběrovém řízení zvítězila nabídka v hodnotě 14,3 mil Kč (bez vybavení a hřiště).

Nelze ověřit, zda výsledná cena stavby nebyla po dokončení jiná, neboť rozpočet pro rok 2012 nabízí pouze předem schválenou částku na výstavbu nové mateřské školy ve výši 20 mil. Kč. (.xls - č. 3111)

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na Slovensku je od roku 2005 v platnosti důchodová reforma, která mimo jiné zavedla i tzv. 2 pilíř důchodového spoření. Jeho podstatou je, že část odvodů na důchod je rozdělena mezi povinný průběžný systém, který zajišťují státní pojiěťovny (tzv. 1.pilier) a osobní účet spořitele v soukromém penzijním fondu (2. pilíř). Část stržená ze mzdy se rozdělí mezi oba pilíře. Jedná se tedy o principiálně stejný systém jako v ČR.

V usnesení Vlády ČR č. 819 ze dne 28. července 1999 byla kupní cena celkového počtu 4 089 763 ks akcií o nominální hodnotě 1 000,- Kč/1 ks stanovena na 650 000 000,- Kč. Tržní cena akcie Mostecké uhelné společnosti byla 28. července 1999 ve výši 127,040,- Kč/ks. Na základě výpočtu cena/ks zjistíme, že kupní cena v případě prodeje státních akcií byla stanovena na 158,933,- Kč/ks. To je cena odpovídající 125,1%, tedy o 25,1% vyšší. Sám například v rozhovoru pro on-line deník Týden.cz z listopadu 2011 také uvádí údaj 25%. Zde tedy o 5% přidává.

Na základě informací ze zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, lze výrok hodnotit jako pravdivý.

V §7 tohoto zákona je ustanoveno mimo jiné, že návrh smlouvy musí být písemný, podepsaný smluvními stranami na téže listině. Zástupcem MPSV ČR jako jedné ze smluvních stran by tedy měl být právě ministr.

Veřejný ochránce práv Varvařovský pravidelně a jednoznačně kritizoval některé problematické body sociální reformy, např. odstupné nebo veřejnou službu, Ministerstvo však konkrétně tuto kategorickou kritiku nebralo vůbec v potaz. Jedná se proto o zavádějící tvrzení, protože řada věcí mohla být sice změněna, ale zásadní výtky ombudsmana k reformě nebyly reflektovány v nové legislativě.

Pochopitelně nelze bezpečně ověřit veškeré způsoby jednání, ale jak vyplývá ze zpravodajství, minimálně jistá mediální a připomínková komunikace mezi vládou, respektive Ministerstvem práce a sociálních věcí a Veřejným ochráncem práv o sociální reformě přesto probíhala po celou dobu její přípravy. Již v roce 2010 navrhoval ombudsman Varvařovský poslancům některé úpravy týkající se podmínek neposkytnutí podpory v nezaměstnanosti, které by zabránily situaci, kdy by nezaměstnaný nedostal odstupné a následně ani státní dávku v hmotné nouzi. Tato obava, na kterou upozorňovala i Legislativní rada vlády se nakonec potvrdila hned na začátku roku 2011. Ministerstvo na ombudsmanovu kritiku legislativně nereagovalo, teprve poslanci v roce 2012 změnili spornou část týkající se odstupného. Navíc kritizovaná podoba současné veřejné služby se dosud nezměnila.

Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k tomu, že formálně bylo po jistou dobu bez prezidenta na začátku roku 2012 Německo a o něco později i Maďarsko.

V případě Německa rezignoval tamní prezident Christian Wulff 17. února 2012 z důvodu řady skandálů, které byly spojeny s jeho kontakty na vlivné podnikatele. Funkci německého prezidenta tak zastával tzv. úřadující prezident na základě článku 79 německé ústavy:

"V případě nemožnosti výkonu funkce bude prezident zastoupen prezidentem horní komory parlamentu." (překlad autora)

V tomto případě byl úřadujícím prezidentem Horst Seehofer a to v době od 17. února 2012 do 18. března 2012, kdy byl zvolen nový prezident Joachim Gauck.

Jako další příklad lze Maďarsko, kde 2. dubna 2012 rezignoval prezident Pál Schmitt z důvodu plagiátorství.

Na jeho místo dočasně nastoupil László Köver, předseda Országgyülés, který vykonával prezidentské pravomoci do 2. května 2012, kdy byl zvolen novým maďarským prezidentem János Áder.

Novelou 298/2011 Sb. ze dne 14.10.2011, kterou se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, se přidává v §30 ke službám hrazeným z veřejného zdravotního pojištění několik druhů očkování.

Jak vyplývá například z tohoto rozhovoru, přenáší tímto stát povinnost nákupu očkovací látky na pojišťovny, zatímco dříve toto zajišťoval (a tedy i hradil) stát.

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Bohuslav Sobotka má formálně pravdu, neboť ČSSD odmítla privatizaci krajských nemocnic, nicméně již nedodává, že dva kraje pod vedením Sociální demokracie nemocnice v období 2008-2012 samy privatizovaly. Část jeho výroku o sociálních službách je pak již přesný.

Zdravotnictví

Strana neměla jednotný centrální program, ovšem lze dohledat jednotlivé krajské programy. Např. v programu (.pdf) Jihomoravské ČSSD lze najít formulaci " Stávající zdravotnické příspěvkové organizace nechceme převádět do rukou privátníchvlastníků". Moravskoslezská ČSSD ve svém programu (část Zdravotnictví) "jasné ne" privatizaci krajských nemocnic neříká, volební program podobnou formulaci neobsahuje. Konkrétně uvádí: "Nedopustíme rozsáhlou likvidaci značné části krajské nemocniční sítě, jak se o to pokouší zdravotní pojišťovny s podporou ministerstva zdravotnictví. Rozumnou racionalizaci krajské nemocniční sítě neodmítáme, nesmí však dojít k ohrožení dostupnosti péče." Karlovarská ČSSD ve svém programu hovoří o zachování základní sítě krajských nemocnic pod veřejnou kontrolou. Co se týká minulosti, na což Václav Moravec naráží, kraje pod vedením ČSSD (Moravskoslezský a Karlovarský) samy privatizovaly (dlouhodobě pronajaly) nemocnice na svém území. Karlovarský kraj pronajal soukromé společnosti Nemos na 20 let nemocnici v Sokolově. O této akci informoval server iHNed 27. prosince 2010. Celkem za těchto 20 let si má přijít na 60 miliónů Kč, tudíž jde o 3 mil. ročně. Kromě této částky se zavázal investor, že do nemocnice nalije dalších 30 mil. Kč.

Situace v Moravskoslezském kraji se točila kolem nemocnice v Novém Jičíně. Hejtman Palas ji pronajal na 20 let společnosti Agel (tu vlastní Tomáš Chrenek). Server Aktuálně.cz informoval, že se investor zavázal k převzetí závazků nemocnice (výše 270 mil. Kč), dále k investicím do zařízení ve výši 200-220 mil. Kč. Za roční pronájem by pak investor po dobu 20ti let platil 25 mil. Kč bez DPH.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v kauze privatizace nemocnice v Novém Jičíně veřejně tvrdil (video), že "Sociální demokracie je politická strana, která se staví programově proti tomu, aby se pronajímala, či privatizovala krajská či státní lůžková zdravotnická zařízení, pokládám tuto věc za velmi zásadní..." V již zmíněném článku serveru iHNed z 27. prosince roku 2010 mluví o pronájmu nemocnice v Sokolově, tedy v Karlovarském kraji David Rath (tehdejší poslanec, hejtman a stínový ministr zdravotnictví za ČSSD), kdy tvrdí: "Pronájem jakékoli nemocnice je ve skutečnosti prakticky to samé jako její privatizace. Pronájem sokolovské nemocnice je proto hrubé porušení programu ČSSD. Pokud by byla sokolovská nemocnice zbytečná, tak bych její pronájem ještě možná pochopil. Jenže tato nemocnice patří do základní sítě nemocnic. Pan Novotný (hejtman Karlovarského kraje) byl kvůli této věci na předsednictvu strany a tam mu bylo jasně řečeno, že je to nepřijatelné".

Sociální služby Z výše zmiňovaných programů ČSSD do jednotlivých krajů nejvíc explicitně popisuje program Karlovarské ČSSD, když uvádí: " Navrhujeme, prosadíme, podpoříme -Všechny kroky, které budou bránit privatizaci a komerčnímu pronájmu svěřených sociálních služeb."

Ustanovení § 58 odst. 3 věta první zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, stanoví, že: " Dávka se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů, a to převodem na účet příjemce, v hotovosti, nebo využitím platební funkce karty sociálních systémů ".

Zákonná definice a obecná úprava karty sociálních systémů je pak upravena ustanovením § 4b zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky.

Obě uvedená ustanovení jsou v platnosti.

Na základě zjištěných informací hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože tendru se skutečně účastnily všechny tři největší české banky: Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka.

Na webu Ministerstva práce a sociálních věcí, lze pak dohledat dokument Dodatečné informace k podmínkám soutěže 17.8. 2012 (.pdf) ve kterém se nacházejí otázky účastníků tendru a odpovědi ministerstva.