Petr Nečas
Tady skutečně čtvrté krajské volby v řadě, kdy vždycky vládní strana prohrála v roce 2000, v roce 2004, v roce 2008 i v roce 2012.
V každých volbách do krajských zastupitelstev utrpěly vládní strany porážku. Výrok premiéra Nečase tedy hodnotíme jako pravdivý.
První volby do zastupitelstev krajů se konaly v listopadu 2000, tyto volby celkově vyhrála ODS. V té době fungovala menšinová vláda (.pdf, str. 1), jejímž předsedou byl Miloš Zeman (ČSSD).
Volby do krajských zastupitelstev z listopadu 2004 vyhrála opět ODS. Premiérem byl Stanislav Gross (ČSSD), vládu (.pdf., str. 1) tvořila koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU.
V říjnu 2008 vyhrála krajské volby celkově ČSSD. Vládla druhá vláda Mirka Topolánka (ODS), koalice (.pdf, str. 1) byla tvořena ODS, KDU-ČSL a Stranou zelených.
Prozatím poslední krajské volby z října 2012 vyhrála ČSSD. Premiérem je Petr Nečas (ODS), v současnosti vládu tvoří ODS, TOP 09 a LIDEM.
Zisky hlasů vybraných stran ve volbách do krajských zastupitelstev:
2000
2004
2008
2012
4Koalice
22,86 %
x
ČSSD
14,66 %
14,03 %
35,85 %
23,58 %
KDU-ČSL
10,67 %
6,65 %
5,82 %
KSČM
21,14 %
19,68 %
15,03 %
20,43 %
ODS
23,80 %
36,35 %
23,57 %
12,28 %
TOP 09 STAN
6,63 %
(zdroj: volby 2000, volby 2004, volby 2008, volby 2012)
Já chci připomenout, že důchodová reforma byla schválena v listopadu loňského roku.
Na 25. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která se konala 6. listopadu 2011, byl přijaty následující zákony:
Zákon o důchodovém spoření - přijat celkovým počtem 109 hlasů ze 179 přítomných poslanců Zákon o doplňkovém penzijním spoření - přijat celkovým počtem 109 hlasů pro ze 179 přítomných poslanců
Na základě těchto údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Bohuslav Sobotka
Sociální demokracie tyto volby vyhrála.
Na základě informací z volebního serveru Českého statistického úřadu ČSSD vyhrála krajské volby 2012. Procentuální zisk stran přítomných ve studiu je dostupný v tabulce níže.
Politická stranaCelkový zisk v %ČSSD23,58KSČM20,43ODS12,28TOP 096,63KDU-ČSL5,82
Jiří Dienstbier
Jan Sváček neprošel, protože byly pochybnosti, snad ani ne tak o jeho odborné kvalifikaci, ale o některých jeho vazbách – to byl ten zásadní problém. Já jsem pro pana Sváčka v senátu nehlasoval. (neprošel v Senátu na post ústavního soudce -pozn. Demagog.cz)
Senátor Dienstbier zřejmě poukazuje na Sváčkovo působení ve státních orgánech před listopadem 1989 a vazby na lobbisty, čemuž se (např. dle Ihned.cz) přisuzuje vina za jeho zmařenou nominaci. Její potvrzení ze strany horní komory, projednával Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice (.doc) 11. ledna 2012, Ústavně-právní výbor (.doc) 1. února a Senát sám o týden později. Ani na jednom z těchto zasedání se ale některý ze senátorů (dle zápisu) o Sváčkově minulosti a vazbách nezmínil. Ve všech případech byla nominace projednána velmi rychle, téměř bez komentáře, pouze Sváček sám ke zmíněným věcem hovořil na půdě Senátu. Ve všech případech také senátoři přistoupili k tajnému hlasování. Senátoři se tak k důvodům svého hlasování ve většině nevyjádřili, ostatně ani nevíme, jak hlasovali. Výjimkou je právě Dienstbier, který pro Ihned.cz uvedl “Pan doktor Sváček na některé věci odpovídal vyhýbavě”. Tvrzení senátora Dienstbiera tedy není možné potvrdit ani vyvrátit.
Karel Schwarzenberg
Zadruhé mého oboru zahraniční politiky jsem se vždycky snažil udržet živý styk a diskusi s opozicí, s hlavním mluvčím za sociální demokracii – panem Zaorálkem - jsem se vždycky bavil.
Nepodařilo se nám dohledat mnoho materiálu, ukazujícího na vztah mezi oběma politiky. Z fotografií jde zejména o ty pořízené při natáčení Otázek Václava Moravce (oba se účastnili OVM 4. března a 8. července 2012). Nenašli jsme žádnou fotografii obou mužů spolu v Poslanecké sněmovně, nepotkali se ani ve výborech. Oba se ovšem vcelku pravidelně společně účastní konferencí k zahraniční politice: v roce 2009 konf. COFACC, v letech 2009 a 2011 konf. EUROPINION či v květnu 2012 konf. Kecejme do toho. Z toho soudíme, že oba politici “živý styk” udržují a výrok je pravdivý.
Pavel Suchánek
Paní předsedkyně Němcová vlastně zavedla do jednacího řádu úzus, že pokud není pozměňovací návrh podán v elektronické podobě v určitém termínu do systému sněmovny, tak už na plénu se nesmí načítat takové ty hodinu předdomluvené pozměňovací návrhy, které byly načítány v dřívější době.
Ani v rozhodnutích předsedkyně sněmovny, usneseních Poslanecké sněmovny nebo v jednacím řádu Poslanecké sněmovny nelze najít ustanovení, o kterém hovoří poslanec Suchánek, a proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Petr Šimůnek
Průlom, který udělal kandidát Jiří Dolejš v Praze. Ve druhém kole byl nárůst 100 % hlasů pro Jiřího Dolejše.
Jiří Dolejš dostal podle stránek volby.cz ve druhém kole 11 606 hlasů, to znamená nárůst o 76,7% oproti prvnímu kolu senátních voleb, kdy pro něj hlasovalo 6 568 voličů.
Petr Gazdík
(Sociální demokracie měla při svých vládách šestiprocentní hospodářský růst) a její ministr financí Bohuslav Sobotka přesto byl schopen vytvořit devadesátimiliardový státní deficit.
Dle informací z Českého statistického úřadu a osobních stránek Bohuslava Sobotky hodnotíme výrok Petra Gazdíka jako pravdivý.
Bohuslav Sobotka byl podle životopisu na svých osobních stránkách ministrem financí od července 2002 do září 2006.
Devadesátimiliardovým státním deficitem myslí Petr Gazdík pravděpodobně deficit státního rozpočtu. V dokumentu (.xls) ČSÚ můžeme nalézt informace, které uvádějí, že v roce 2006, kdy Bohuslav Sobotka funkci ministra financí opouštěl, byl tento deficit 97,3 mld. Kč.
Pro úplnost: V předchozím roce (také s hospodářským růstem nad 6%) byl tento deficit nižší ve výši 56,4 mld. Kč a v roce 2002, kdy Bohuslav Sobotka do funkce ministra financí nastupoval byla výše deficitu 45,7 mld. Kč. Na nejvyšší úroveň se však dostal v roce 2003, kdy dosahoval výše 109,1 mld. Kč.
Jana Bobošíková
Předpokládám, že tam existuje ústavně-právní výbor nebo výbor, kterému toto přísluší. (výbor Senátu, který řeší návrhy prezidenta na jmenování ústavních soudců)
Podle Ústavy ČR Senát vyslovuje (ne)souhlas se jmenováním ústavních soudců prezidentem republiky a tento proces se dále odvíjí od zákona č. 107/ 1999 Sb. (.pdf) o jednacím řádu Senátu.
§ 140: (1) “ Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu s jmenováním soudce Ústavního soudu postoupí předseda Senátu organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům. (2) Organizační výbor přikáže žádost podle odstavce 1 výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byla tato žádost zařazena na pořad schůze Senátu a projednána tak, aby Senát mohl ukončit hlasování o vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního soudu nejpozději do 60 dnů poté, kdy si prezident republiky souhlas vyžádal... ”
“ Z předchozí praxe jde o Ústavně-právní výbor, který se nachází v postavení garančního výboru a Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Oba výbory projednávají žádost samostatně za účasti zástupce navrhovatele (obvykle vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, výjimečně prezidentova tajemníka) a kandidáta. Výsledkem projednávání ve výborech je přijetí usnesení, které obsahuje doporučení Senátu pro vyřízení žádosti. ” Zdroj zde. (oddíl 3. 4.)
Miroslav Kalousek
Podívejte se na jejich (Polska, pozn.) makroekonomickou nerovnováhu na účtu platební bilance.
Z dat Eurostatu aktualizovaných k 5. 11. 2012 je patrné, že česká platební bilance (Balance of Payments) je podstatně lepší než ta polská. V roce 2012 dosáhla v tradičně silném prvním čtvrtletí dokonce přebytku vice než 900 mil. EUR, zatímco Polsko vykazovalo -4,500 mil. EUR a podobně bychom mohli srovnávat další čtvrtletí.
Tato statistika nicméně také ukazuje, že Česká republika je na rozdíl od Polska velmi závislá na exportu, zatímco na polském HDP se větší měrou podílí i domácí spotřeba.
