Přehled ověřených výroků

Na základě informací dostupných na webu senátu hodnotíme výrok jako pravdivý. KSČM má v současné době skutečně dva senátory, jsou jimi: Václav Homolka (Chomutov) a Marta Bayerová (Znojmo). Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na základě dostupných volebních statistik ČSÚ výrok hodnotíme jako pravdivý.

Volební výsledek ODS v jednotlivých krajích

Kraj

Výsledek

Plzeňský

26,48 %

Středočeský

18,32 %

Jihočeský

12,56 %

Olomoucký

10,91 %

Pardubický

10,90 %

Královéhradecký

10,62 %

Vysočina

10,29 %

Moravskoslezský

9,92 %

Karlovarský

9,79 %

Ústecký

9,68 %

Zlínský

9,49 %

Liberecký

9,26 %

Jihomoravský

9,21 %

Na základě vyjádření tiskové mluvčí MPSV hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tisková mluvčí úřadu ministra Drábka na náš emailový dotaz potvrdila, že Ludmila Müllerová působí na ministerstvu jako vedoucí oddělení poradců.

Ze zjištěných informací na stránkách volby.cz a oficiálních stránek Heleny Langšádlové hodnotíme výrok Karla Schwarzenberga jako pravdivý.

Helena Langšádlová je členkou a předsedkyní středočeské organizace TOP 09 od roku 2009, místopředsedkyní TOP 09 se pak stala v roce 2011.

Co se týče volebního výsledku, podle informací Českého statistického úřadu na stránkách volby.cz, ve Středočeském kraji dosáhla TOP 09 nejlepšího výsledku ze všech třinácti krajů. Strana získala 11,71 % hlasů, což je 40 981 voličů, a skončila tak na čtvrtém místě po ČSSD, KSČM a ODS se ziskem deseti mandátů. Dodáváme, že pro TOP 09 jsou to první krajské volby.

Helena Langšádlová pak dostala ze všech kandidátů TOP 09 ve Středočeském kraji největší počet preferenčních hlasů. Celkem 3 920 voličů tvoří 9,56 %. Krajskou zastupitelkou byla také v letech 2000 - 2008. Ve volbách roku 2000 získala jako kandidátka KDU-ČSL 2957 preferenčních hlasů (4,88 %) a v roce 2004 jako kandidátka Koalice pro Středočeský kraj 998 hlasů (5,42 %).

Podle zprávy ČT z června letošního roku by měl být do konce roku vyroben a vydán necelý milion sKaret. Zpráva portálu sKontakt, který provozuje přímo Česká spořitelna, pak ukazuje, že k 27.listopadu 2012 bylo vyrobeno teprve 218 000 sKaret. Během několika dnů mezi uveřejněním odkazované zprávy a vysíláním OVM jistě nedošlo k výrobě a vydání čtvrt milionu karet. Polovina jich tedy není ani vyrobena, natož vydána, jak pravdivě uvádí ministryně.

Tato výše dluhu přibližně odpovídá údajům Minstersva financí a Českého statistického úřadu byla vyšší.

Protože existuje několik způsobů výpočtu "dluhu", v hodnocení výroku jsme především zjištovali, zda s použitím některého lze dojít ke stejným hodnotám, jako poslanec Tejc. Za "šest let pravicových vlád" pak postačí roky 2006-2011 (za rok 2012 dluhová statistika není úplná, tudíž ani přesná).

Např. údaje Eurostatu (zde převzaty Českou Spořitelnou) ukazují odlišné hodnoty státního dluhu, tj. nárůst z 28,3 % na 41,2 % HDP v letech 2006-2011, zatímco statistika OECD (zahrnující zjevně i dluhy jiné než státní) dokonce z 33,9 % na 46,6 % v letech 2006-2010.

Pokud bychom však vycházeli z výše státního dluhu zveřejněné Ministerstvem financí a porovnávali je s HDP, jak jej počítá Český statistický úřad, získali bychom pro rok 2006 číslo 23,9 % a pro rok 2011 39,0 %. Poslancových 25 % a 40 % je téměř na procentní bod odpovídající hodnota, odsud tedy lze výrok uznat za pravdivý.

Členové Hospodářského výboru dle webu Poslanecké sněmovny takovouto disciplínu nedodržují.

Poslanec Urban zřejmě tvrdí, že členové Hospodářského výboru (HV) se na plénu sněmovny neúčastní hlasování o návrzích, které neprošly HV.

Již při prvním hlasování, na kterém jsme výrok ověřovali, jsme našli rozpor: 13.března 2012 jednal HV o návrhu změny zákona o poštovních službách (zápis zde, .doc, str. 3-4). O tři dny později sněmovna návrh projednala sněmovna ve druhém čtení, tj. jednala o pozměňovacích návrzích. K již předloženým pozměňovacím návrhům HV, které zahrnovaly dokonce i "disentní" návrhy menšiny členů výboru, zde pak poslanec Hojda (sám člen HV) předložil sadu pozměňovacích návrhů (.pdf, body D), které se setkaly s odporem vládních poslanců. Šlo tedy o individuální návrhy, neprojednané ve výboru. Když se pak jednalo např. o Hojdově bodech D7-D9, nezdržel se hlasování ani poslanec Urban.

Zjevně tedy není pravda, že poslanci na jednání sněmovny dodržují Urbanem popsanou disciplínu jako členové hospodářského výboru. Výrok neplatí ani pro jeho autora.

Dodejme, že pokud bychom poslancův výrok výkládali tak, že se vztahuje k hlasování na plénu samotného HV, byl by rovněž nepravdivý. I tam se hlasuje o předem neprojednaných pozměňovacích návrzích. Příkladem je zápis (zde, doc, str. 3-4) uvedený výše z jednání o zákoně o poštovních službách. V tom byl předložen návrh na poslední chvíli a poslanec Hojda v zápise o svých kolezích říká "PN ale dosud neviděli – i když s ním obecně souhlasí".

Ministerstvo vnitra ve zprávě týkající se konkrétně Vladimíra Dlouhého uvádí konkrétní způsob, kterým označovalo jednotlivé archy. Konkrétně ve zprávě stojí: “Přijaté podpisové archy byly na místě polepeny štítkem s čárovým kódem kandidáta na funkci prezidenta republiky a sekvenčně rostoucím pořadovým číslem štítku. Ministerstvu vnitra bylo předáno celkem 6678 podpisových archů, které byly protokolárně předány skenovacímu pracovišti na Ministerstvu vnitra k pořízení digitálních obrazů petičních archů.”

Z dostupných internetových zdrojů nelze ověřit, jak konkrétně v minulosti hlasovala správní rada VZP v této věci. Záznamy o hlasování rady nejsou totiž na internetu dostupné (nebudou veřejnosti k nahlédnutí zřejmě vůbec) . Výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Na počátku sestavování úřednické vlády Jana Fischera stály všechny tehdejší parlamentní strany kromě KSČM. Své účasti na jednání se později vzdali zástupci KDU-ČSL - pouze Miroslav Kalousek chtěl ještě jako člen lidovců obhájit post ministra financí a jednání se účastnil. V hlasování o důvěře nakonec úřednickou vládu podpořili poslanci ODS, ČSSD, SZ, pět poslanců KDU-ČSL a několik nazařazených poslanců.