Přehled ověřených výroků

Snížená sazba DPH byla zvýšena z devíti na 1deset procent Zákonem č. 362/2009 Sb. o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, který ve svém Článku VII mění Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty.

Zákon č. 362/2009 Sb. byl dle údajů na internetových stránkách Poslanecké sněmovny nejprve schválen na její 56. schůzi, tj. 15. května 2009. Pro návrh zákona tehdy hlasovalo také 52 poslanců ČSSD. 17. června byl návrh zákona schválen také Senátem. Prezident však zákon Poslanecké sněmovně vrátil, sněmovna poté 9. září 2009 veto prezidenta přehlasovala, mj. i sedmdesáti hlasy sociálních demokratů. V této době byla u moci Fischerova vláda.

Dle dostupných informací o průběhu schvalování Zákona č. 362/2009 Sb., který zvýšil sníženou sazbu DPH z devíti na deset procent, tedy hodnotíme výrok Zbyňka Stanjury jako pravdivý.

ČSSD na absenci prováděcího zákona upozorňovala, nicméně žádný ze senátorů za ČSSD přímo takovýto požadavek nevznesl.

Návrh na změnu ústavního zákona o volbě prezidenta republiky byl Senátem projednán na 17. schůzi 8.2. 2012. K potřebě přijetí prováděcího zákona k přímé volbě se vyjadřovala řada senátorů, z řad sociální demokracie to byla ovšem jen senátorka Rippelová. Ta konkrétně pronesla: “ Vzhledem k tomu, že není zatím předložen prováděcí zákon, bez kterého přímá volba prezidenta nemůže být realizována, ten je zatím v připomínkovém řízení, a poslanci zasedají příští další týden, tak je podle mého názoru na nich, aby změny projednali a novela ústavy mohla platit.”

Senátorka Rippelová ani nikdo jiný z řad sociálně demokratických senátorů ovšem explicitně po vládě předložení prováděcího zákona nepožadoval. Pouze ze zápisu jednání Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury můžeme vyčíst, že tatáž senátorka hovořila o tom, že “určitým problémem je absence prováděcího zákona.”

ČSSD tak sice na problematičnost dané situace upozorňovala, nicméně projednání ve vládě přímo nepožadovala, hodnotíme proto výrok jako zavádějící.

Vzhledem k nedostatku dostupných zdrojů označujeme výrok za neověřitelný. Faktem však je, že Vladimír Dlouhý v roce 1997 odešel ze všech svých politických funkcí. Jednou ze spekulací související s jeho odchodem bylo i financování ODA.

Nehodnotíme do jaké míry „této vládě trhy věří“, ale v současné době Česká republika skutečně dosahuje příznivého hodnocení ratingových agentur, např Moody's hodnotí ČR stupněm A1.

V červenci letošního roku úrok z českých dluhopisů činil 2,33%, v říjnu pak ČR vydala dluhopisy za 750 milionů euro s úrokem 2,871%.

Úrok z českých dluhopisů se tedy skutečně v poslední době pohyboval mezi dvěma až třemi procenty a druhou část výroku proto hodnotíme jako pravdivou.

Informace o počtu členů jednotlivých poslaneckých klubů lze nalézt na stránkách Poslanecké sněmovny. Současná vládní koalice se skládá ze tří stran - strany ODS, TOP 09 a Starostové a uskupení LIDEM. Na stránkách poslanecké sněmovny se uvádí, že poslanecký klub ODS má v současnosti 51 členů. Dle aktuálních informací serverů ČT24 však 31. října odešel z ODS poslanec Radim Fiala. Na jmenovaném serveru lze dohledat také videozáznam prohlášení tohoto poslance. V poslaneckém klubu ODS je tedy celkem 50 poslanců, přičemž o pěti z nich se hovoří jako o "rebelech", zejména ve spojitosti s daňovým balíčkem.

Poslanecký klub strany TOP09 a Starostů čítá dle informací na stránkách sněmovny 41 poslanců.

Dále je ve sněmovně 15 tzv. nezařazených poslanců. Část z této skupiny tvoří členové nově vzniklého uskupení LIDEM, které ještě nemá svůj poslanecký klub, v tomto uskupení je dle informací strany 7 poslanců.

Pokud vycházíme z údajů o počtech členů jednotivých poslaneckých klubů, lze tedy celkem k vládní koalici oficiálně počítat 98 poslanců, včetně pěti tzv. "rebelů", uvedených výše. Ačkoliv při hlasování o konkrétních zákonech může dojít k podpoře vládních návrhů ze strany některých nezařazených poslanců, a jelikož není jasné, jak se zachovají tzv. "rebelové", vládní koalice v současnosti ve sněmovně nedisponuje stabilní absolutní většinou, a proto hodnotíme výrok Jeronýma Tejce jako pravdivý.

Táňa Fischerová kandidovala do Senátu za hnutí Zelení ve volbách v roce 2006, přičemž Klíčové hnutí bylo registrováno až v roce 2008.

Z informací na transparentním účtu vyplývá, že počáteční vklad Vladimíra Franze na jeho volební (transparetní) účet byl 50 000 Kč a ne 10 000 Kč, jak uvedl. Politické strany ani zajmové skupiny mu na tento účet žádné přímé dary neposkytly.

37 mil. Kč, které byly vynaloženy z celkových téměř 80 mil. na dopravní registr vozidel, bylo použito na základě dlouhodobé smlouvy na poskytování a rozvoj IT služeb s firmou ATS-Telcom; smlouva s ní byla uzavřena v roce 2010.

Ihned.cz: "Resort má firmě za tříletý servis systému pro kontrolu výdajů a účetnictví zaplatit celkem 395 milionů korun. Společnost ATS-Telcom tedy nový registr vozidel vyrobila jako náhradu za nevyčerpané servisní služby." Celkový objem financí vynaložený na tříletý servis od této firmy je tedy daný a byl by vydán z rozpočtu ministerstva dopravy bez ohledu na to, zda by tato, nebo jiná firma realizovala tento projekt.

Na stránkách organizace Transparency International je uveden soubor třinácti kritérií, dle kterých je hodnocena transparentnost jednotlivých prezidentských kampaní. Zuzana Roithová skončila na třetím místě za Janem Fischerem a Karlem Schwarzenbergem. Konkrétní rozpis kritérií a jejich hodnocení u Zuzany Roithové lze nalézt zde. Zuzana Roithová od Transparency International skutečně dostala pouze 50% u kritéria dohledatelnosti a přehlednosti účtu daného kandidáta s odůvodněním, že kandidátka má volební účet, který však není přístupný online, ale zveřejňuje pouze ručně vytvořený výpis. Pravdou také je, že Equa banka skutečně na svých internetových stránkách transparentní účet nenabízí.

Kraje získaly možnost vydávat integrovaná povolení v roce 2003. Tato integrovaná povolení nahradila dílčí povolení v oblasti ovzduší, vod nebo odpadů.