Mám o tom zákonu (prováděcí zákon - pozn. Demagog.cz) jisté pochyby, ale není to – abych vyvrátil předsudky – chyba ministerstva vnitra, které napsalo původní zákon. Poslalo to do sněmovny, tam zapůsobila lidová tvořivost a poslanci zákon zpotvořili tak, že to teď nese své výsledky.
Jak lze vidět ve znázornění legislativního procesu ohledně Zákona 275/2012 Sb. o volbě prezidenta republiky, původním předkladatelem je v návrhu (.pdf, sněmovní tisk 613/0, předložen 27. února 2012) ministr vnitra. K tomuto návrhu bylo ve druhém čtení podáno 13 stran pozměňovacích návrhů (.pdf, sněmovní tisk 613/2) a s těmito návrhy byl 13. června 2012 zákon Poslaneckou sněmovnou přijat, pro tento návrh bylo 171 ze 186 přítomných poslanců, proti nehlasoval nikdo.
Přímá volba prezidentase do programového prohlášení vlády dostala poprvé po mnoha pokusech, myslím, že asi 16 pokusů bylo na zavedení přímé volby prezidenta.
Podle dat ze serveru Aktuálně.cz hodnotíme výrok jako nepravdivý, neboť se v legislativním procesu České republiky objevilo celkem 10 různých návrhů zákona na přímou volbu prezidenta a nikoliv 16.
Komunistická strana nikdy nezpochybňovala Senát, ale hovořila o finančních prostředcích, které jsou vynaloženy na Senát.
Na základě aktuálních výroků některých představitelů KSČM hodnotíme výrok Petra Šimůnka jako nepravdivý.
Sám předseda KSČM Vojtěch Filip dne 8. září 2012 na 22. levicovém setkání občanů prohlásil: "Můžeme mít názor, že Senát je zbytečný, ale nesmíme podcenit jeho sílu a složení."
O nepotřebnosti senátu se zmínil i komunistický kandidát do senátních voleb Pavel Ambrož dne 10. září 2012, když na webu KSČM vyřkl: "Náš malý stát by vystačil jen s jednokomorovým parlamentem. Dokud bude existovat systém dvou komor, bude každá politická strana usilovat o volební úspěch do každé. I politická strana, jež chce senát zrušit, musí získat na to hlasy v obou komorách. Hlasoval bych pro to." Dřívější nelibost k této instituci přiznala na webu KSČM i další kandidátka KSČM do Senátu Zuzka Bebarová Rujbrová: "KSČM využila mezidobí do prvých senátních voleb ke snaze Senát zrušit. Sice neúspěčně, ale nějak to v nás utkvělo. Senát rádi nemáme."
Stejně tak se v této době hodně rozhazovalo ze státního rozpočtu – pastelkovné, porodné, za cenu vysokého zadlužení – navíc v době ekonomického růstu.
V roce 2006 byl meziroční nárůst Hrubého domácího produktu 7 %, jedná se tedy jednoznačně o ukazatel ekonomického růstu, zároveň však byl v meziročním srovnání navýšen státní dluh o více než 100 mld. Kč. V březnu téhož roku prošlo tehdejší sněmovnou zvýšení porodného i přijetí tzv. pastelkovného, státního příspěvku na školní pomůcky. V případě porodného byly náklady na rok 2006 podle serveru Penize.cz vyšší než 1,5 mld. Kč a v případě pastelkovného šlo o částku 78 mil. Kč.
Sbírka s Občanským zákoníkem je jenom prostě ta sbírka bez tečky nějakého komentáře. Jenom ta sbírka. 690 korun.
Podle webových stránek internetové prodejny www.sbirkyzakonu.cz, který je provozovaný společností MORAVIAPRESS a.s., výhradním distributorem sbírek zákonů, stojí tištěná verze občanského zákoníku (v aktuálním znění), tedy zákona č. 40/1964 Sb. 73,50 Kč (pro ověření nutno zadat do vyhledávání vpravo rok 1964 a č. zákona 40 zde) a PDF verze 144,- Kč (pro ověření opět nutno zadat stejné údaje zde). Zároveň tištěná verze nového občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb., stojí 586,- Kč (pro ověření nutno zadat do vyhledávání vpravo rok 2012 a č. zákona 89 zde) a PDF verze 1.020,- Kč (pro ověření opět nutno zadat stejné údaje zde).
Výrok na základě zjištěných údajů hodnotíme jako nepravdivý.
V Senátu samozřejmě teďka máme třetí nejsilnější klub.
KDU-ČSL má v současné době v Senátu ČR senátorský klub o sedmi členech. Kromě tohoto klubu zde má svůj klub i ČSSD s 38 členy, ODS s 24 členy a TOP 09 a Starostové s pěti členy. Dále je v Senátu sedm senátorů nezařazených do senátorských klubů.
Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Billboardy v žádném případě, já jsem už dopředu řekla, že pro mě je to spíše povrchní záležitost takto utrácet miliony a nic to o tom kandidátovi neřekne.
Ve stejném duchu se Táňa Fischerová vyjádřila už v červenci letošního roku pro portál iDNES.cz. I podle serveru Novinky.cz nepoužívá Fischerová pro svoji prezidentskou kampaň billboardy.
Této vládě trhy věří. My si půjčujeme v rozmezí mezi 2 - 3 %,
Nehodnotíme do jaké míry „této vládě trhy věří“, ale v současné době Česká republika skutečně dosahuje příznivého hodnocení ratingových agentur, např Moody's hodnotí ČR stupněm A1.
V červenci letošního roku úrok z českých dluhopisů činil 2,33%, v říjnu pak ČR vydala dluhopisy za 750 milionů euro s úrokem 2,871%.
Úrok z českých dluhopisů se tedy skutečně v poslední době pohyboval mezi dvěma až třemi procenty a druhou část výroku proto hodnotíme jako pravdivou.
Musím vás ale opravit, za mé vlády se opravdu MUS neprivatizovala. Stát měl tehdy menšinový podíl – a když prodáváte menšinový podíl akcií nějaké firmy, tak přece proboha tu firmu vůbec neprivatizujete. Ta už je dávno privatizovaná.
Vláda Miloše Zemana zastávala svůj úřad od 22. července 1998 do 12. července 2002. V usnesení Vlády ČR č. 819 ze dne 28. července 1999 je schválena privatizace menšinového podílu, konkrétně 46,29% akcií Mostecké uhelné společnosti, které byly v tu dobu ve vlastnictví státu.
To, že si u nás veřejnoprávní médium vezme agenturu (PPM Factum, pozn.), která je vlastnicky neprůhledná, na průzkum a ona ovlivní výsledek voleb tak, že si na konec třeba nepozve lidovce v kraji Hradeckokráloveckém, kde pak docílí 12 %, že diference mezi realitou a jejími odhady jsou 14 %, to je podle mě pěkný skandál (...).
Podle dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý. Ppm factum a. s. má anonymní akcie, takže je vlastnicky neprůhledná. Stejně tak se rozdíly mezi jejími odhady a reálnými výsledky v krajských volbách podstatně lišily.
Podle výpisu z obchodního rejstříku (.pdf, str. 2) má ppm factum a. s. 200 kmenových akcií na majitele.
Podle serveru novinky.cz, který se již rozdílům mezi průzkumy a realitou věnoval, je zřejmé, že rozdíly mezi reálným stavem a průzkumy ppr factum byly velké, ale nedosahovaly až 14 %, o kterých mluvil Lubomír Zaorálek. Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý, protože rozdíly mezi realitou a průzkumy ppm factum byly skutečně velké.
