Tehdy pan předseda Paroubek v podstatě v den voleb hodil flintu do žita, takže situace byla problematická. Také bych raději požádala předsedu vítězné strany, aby se pokusil o sestavení vlády, bylo by to na místě, ale musíte mít také možnost tu konkrétní osobu požádat. Tehdy Paroubek z minuty na minutu odešel z čela ČSSD. (pozn. volby do PSP 2010)
Výrok je pravdivý, neboť tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek složil svoji funkci ještě dříve, než mohl být o sestavení vlády oficiálně požádán - ještě dříve než byli oficiálně vyhlášeny výsledky voleb.
Jakmile byl například ministr financí Ivo Svoboda jen podezřelý z nezákonných machinací okamžitě jsem ho z vlády odvolal.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Oficiální oznámení o obvinění bylo tehdejšímu ministru Svobodovi doručeno 14. července 1999 .Svoboda byl z funkce odvolán dne 20. července 1999. Podle mediálních zpráv bylo ale jméno ministra spojeno s vyšetřovacím spisem již od 6. prosince 1998. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Přitom (Senát, pozn.) má na to (schválení/zamítnutí zákona, pozn.) pouhých 30 dnů.
Na základě Článku 46 Ústavy České republiky je výrok pravdivý.
Zmíněný článek uvádí, že (1) Senát projedná návrh zákona a usnese se k němu do třiceti dnů od jeho postoupení (Poslaneckou sněmovnou). (2) Senát svým usnesením návrh zákona schválí nebo zamítne nebo vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy anebo vyjádří vůli nezabývat se jím. (3) Jestliže se Senát nevyjádří ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že je návrh zákona přijat.
V ODS dneska není, má pozastavené členství, já osobně i mnozí další jsme ho vyzvali, aby odstoupil. (poslance Pekárka - pozn. Demagog.cz)
Poslanec Roman Pekárek sám o pozastavení členství v ODS požádal a je v současné době veden v Poslanecké sněmovně jako nezařazený poslanec. Není uveden ani mezi členy na oficiálních stránkách ODS. Přemysl Sobotka sám k Romanovi Pekárkovi uvedl: „Věřím, že se mandátu poslance vzdá a nebude morálně zahanbovat ODS. Ústava naší země bohužel nedává žádnou možnost, jak jej k takovému kroku přimět.“
Já jsem bytostně přesvědčen, že s komunisty ani do nějakých koalic, kde bychom byli závislí na hlasech komunistů nepůjdeme. To je otázka principu. Jediný kdo toto dogma porušil, byl Miroslav Kalousek v roce 2006 kdy vyjednával s panem Paroubkem o tiché podpoře KSČM a stálo, nebo stálo ho to místo předsedy KDU-ČSL.
KDU-ČSL ve své novodobé historii na krajské (.pdf) ani celostátní úrovni nevstoupila do koalice závislé na podpoře KSČM.
To však nelze říci o úrovni obecní, kde jsou otevřené koalice či tichá podpora KDU-ČSL ze strany KSČM existujícím jevem. Pro ilustraci např. Analýza komunálních voleb 2006 v okresu Žďár nad Sázavou - obce Svratka, Štěpánov nad Svratkou či Komunální volby 2010 na Prachaticku (případová studie) (.pdf) - obec Stachy atd. Výrok tedy označujeme za pravdivý (min. v kontextu krajských a sněmovních voleb), ovšem s výhradou vzhledem ke zmíněné lokální úrovni.
Po volebním patu v parlamentních volbách v roce 2006 tehdejší šéf křesťanských demokratů Miroslav Kalousek skutečně jednal okoalici s ČSSD s tichou podporou komunistů. I přes souhlas předsednictva KDU-ČSL jeho jednání neposvětil celostátní výbor strany, načež sám Kalousek rezignoval na funkci jejího předsedy.
11,7 miliardy (se bude doplácet na obnovitelné zdroje energie v příštím roce, pozn.)
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože výsledná celková částka je shodná s tvrzením ministra Kuby.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2013 (ke stažení ve formátu .pdf zde) přiznává dotacím na obnovitelné zdroje energie částku 9,7 mld. Kč (str. 25 a 56).
Například na serveru E15 se dočteme, že vláda přidá k této částce ještě 2 miliardy, aby zabránila přílišnému zdražení energie. Konkrétní rozhodnutí vlády schvalující tuto rozpočtovu úpravu najdeme na dokumentovém serveru vlády (.pdf).
Martin Barták byl nominant ODS, za tu byl do mé vlády vyslán.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. M. Barták byl nominován na post místopředsedy vlády J. Fischera tehdejším předsedou ODS M. Topolánkem. Do funkce byl jmenován 8. května 2009 společně se zbytkem kabinetu.
Za posledních 6 let už bylo redukováno o více než 4 tisíce lůžek, ale přitom náklady na zdravotní péči ústavní prostě stoupají.
Na základě informací z webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR(ÚZIS) hodnotíme výrok jako pravdivý.
Dle statistiky ÚZIS existovalo v r. 2006(.pdf)(str. 13) v nemocnicích celkem 64 174 lůžek. V 1. pololetí r. 2012(.pdf)(str. 1) to bylo již jen 59 052 lůžek. Rozdíl činí 5122 lůžek.
Náklady na ústavní zdravotní péči v mil. Kč(.pdf)(str. 3)
Rok
2006
2007
2008
2009
2010
Náklady
83 688
92 37899 184
107 992111 816
Náklady za r. 2011 činily 113 033 mil. Kč a je zde tedy jasně patrná stoupající tendence.
Ministerstvo vnitra tento zákon předkládalo do vlády ve dvou variantách, kdy navrhovalo možnost kontroly úplně všech podpisů. To byla jedna varianta. A druhá varianta byla kontrola pouze vzorku.
Karolína Peake hovoří o zákoně o volbě prezidenta republiky, který byl nakonec ve Sbírce zákonů vyhlášen pod číslem 275/2012.
Ve veřejných zdrojích lze dohledat pouze verzi zákona, kterou vláda prostřednictvím ministra vnitra Jana Kubice předkládala v únoru tohoto roku do Poslanecké sněmovny. Tato verze je dohledatelná na stránkách Poslanecké sněmovny (jako sněmovní tisk 613/0) nebo také v Knihovně připravované legislativy (pod kódem PID RACK8PRCF85O). Kontroly podpisů, v případě kandidatury občanského kandidáta, se týká zejména paragraf 23, bod 5 a 6. V uvedeném pasáži se zákon zmiňuje o kontrole podpisů pomocí kontroly vzorku 8500 podpisů. Návrh zákona, který ministr Kubice předkládal do vlády, bohužel není veřejně dostupný, a proto hodnotíme výrok Karolíny Peake jako neověřitelný.
Kdyby nebylo Věcí veřejných, tak dnes máme už pro tento rok jednotnou sazbu 20 nebo 21%. A to včetně léků a potravin. To byla první jednání, která se vedla s našimi již bývalými koaličními partnery. To mysleli zcela smrtelně vážně. Jistě si vzpomenete na takové ty diskuse, jestli se z toho vyjmou tiskoviny nebo časopisy a podobně, aby i když nebudou mít občané na léky a potraviny, tak aby se hezky psalo například o ministru financí Kalouskovi.
Výrok Kateřiny Klasnové je spekulativní povahy a nelze jej na základě veřejných zdrojů korektně hodnotit. Proto je hodnocen jako neověřitelný.
Česká televize 18. července 2011 informovala o jednání K9, kdy špičky koaličních stran (ODS, TOP09 a VV) jednaly o parametrech rozpočtu a s tím souvisejících opatřeních, jak dosáhnout na plánovaný deficit (105 mld.). Návrhy (video - 0:40), se kterými přišel ministr financí Kalousek, byly podle informací České televize 2. Razantní škrty nebo zvýšení daní (především DPH). DPH by se měnilo tak, že všechny položky by byly nově v základní (19%) sazbě kromě léků, knih, noviny a časopisy. Jak však dokládá diskuze v těchto Otázkách Václava Moravce, výše sazeb DPH zaměstnávala koalici dlouhé měsíce a nejrůznější návrhy na nastavení základní, snížené, ba dokonce i jednotné sazby se různily.
