Jaromír Drábek
Zúčastnily se toho tendru tři největší banky v České republice, naprosto transparentním způsobem, na webu jsou všechny otázky jednotlivých uchazečů, všechny odpovědi ministerstva na tyto otázky.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože tendru se skutečně účastnily všechny tři největší české banky: Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka.
Na webu Ministerstva práce a sociálních věcí, lze pak dohledat dokument Dodatečné informace k podmínkám soutěže 17.8. 2012 (.pdf) ve kterém se nacházejí otázky účastníků tendru a odpovědi ministerstva.
Helena Langšádlová
Jak mi je známo, tak sKarta nemůže být bez legislativních úprav použita na vyplácení důchodů, to znamená, že v tuto chvíli nehrozí to, že by důchody byly vypláceny skrze sKartu.
Zákon o důchodovém pojištění v § 64 jednoznačně uvádí: "Důchody se vyplácejí v hotovosti." Na žádost přijemce úprava umožňuje částku leda poukazovat na bankovní účet (příjemce či manžela/manželky). Je tedy zřejmé, že zákon ani s dobrovolným použitím sKarty nepočítá, přičemž její povinné využívání neumožňuje.
Pavel Jetenský
S poplatky ve zdravotnictví bych pokračoval, pane doktore, protože je to desetina, nula půlka tisíciny rozpočtu.
Výrok je na základě údajů rozpočtu Středočeského kraje pro rok 2012 (.xls) s jistou mírou tolerance pravdivý.
Celkový objem výdajů rozpočtu sledovaného kraje pro rok 2012 je 16 329 790 tis. Kč. Z výroku se lze domnívat, že kandidát KSČM míní jako svůj argument číselnou hodnotu "půlka tisíciny" rozpočtu. Ta představuje částku 8 164,895 tis. Kč. Výdaje na tzv. Ostatní činnost ve zdravotnictví, kam rozpočet zahrnuje regulační poplatky je 7 000 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že si kandidát Jetenský svůj argument v podstatě pohoršuje, označujeme výrok za pravdivý.
Přemysl Sobotka
... on má ze zákona právo postoupit do poslanecké sněmovny, on neodstoupil, není žádná zákonná páka ho k tomu donutit. (poslanec Pekárek)
Poslanec Pekárek byl Sněmovnou vydán kvůli podezření z korupce (aktuálně je nepravomocně odsouzen na 6 let), informoval o tom např. iDnes nebo iHned. Jeho mandát ovšem tímto nezaniká (k zániku mandátu viz § 6 Jednácího řádu Sněmovny). Článek 26 Ústavy ČR totiž explicitně říká, že “ poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.” Co se týče práva postoupit do Poslanecké sněmovny, tak zákon o volbách (odstavec “ trvání mandátu ”) stanovuje, že “vzdá - li se poslanec mandátu nebo jeho mandát zanikne za podmínek stanovených zákonem, postupuje na jeho místo náhradník z kandidátní listiny, na které byl poslanec zvolen.” Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.
Jana Bobošíková
Naši právníci zhodnotili celý vývoj situace a zijstili, že ministerstvo může samo o sobě udělat opravu své chyby... (jde o to vyškrtání podpisů)
Výrok hodnotíme jako neověřitelný vzhledem k existenci různých právních intepretací.
Zákon č. 275/2012 Sb. O volbě prezidenta republiky v paragrafu 26, odstavci 6 sice uvádí, že: “(6) Opravu zřejmých písařských nesprávností nebo zjevných chyb v počítání v rozhodnutí o registraci nebo o odmítnutí kandidátní listiny provede Ministerstvo vnitra na požádání zmocněnce navrhujících poslanců, zmocněnce navrhujících senátorů nebo zmocněnce navrhujícího občana, a pokud ten nemá zmocněnce, pak přímo navrhujícího občana nebo kandidáta uvedeného na kandidátní listině nebo z moci úřední. Písemnou opravu doručí všem osobám, kterým bylo podle odstavce 3 doručováno rozhodnutí o registraci nebo o odmítnutí kandidátní listiny, jehož se písemná oprava týká, a vyvěsí ji na úřední desce Ministerstva vnitra v sídle Státní volební komise a zveřejní na svých internetových stránkách určených pro volby.” Právě tímto ustanovením Jana Bobošíková argumentuje. Avšak zodpovědný úředník Ministerstva vnitra Václav Hanych právě tuto interpretaci odmítá a tvrdí, že podle zákona nemůžeme “dělat vůbec nic.” Dodává: “ministerstvo musí vyčkat rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a ten buď potvrdí stanovisko naše nebo opačné.”
Petr Nečas
Tady skutečně čtvrté krajské volby v řadě, kdy vždycky vládní strana prohrála v roce 2000, v roce 2004, v roce 2008 i v roce 2012.
V každých volbách do krajských zastupitelstev utrpěly vládní strany porážku. Výrok premiéra Nečase tedy hodnotíme jako pravdivý.
První volby do zastupitelstev krajů se konaly v listopadu 2000, tyto volby celkově vyhrála ODS. V té době fungovala menšinová vláda (.pdf, str. 1), jejímž předsedou byl Miloš Zeman (ČSSD).
Volby do krajských zastupitelstev z listopadu 2004 vyhrála opět ODS. Premiérem byl Stanislav Gross (ČSSD), vládu (.pdf., str. 1) tvořila koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU.
V říjnu 2008 vyhrála krajské volby celkově ČSSD. Vládla druhá vláda Mirka Topolánka (ODS), koalice (.pdf, str. 1) byla tvořena ODS, KDU-ČSL a Stranou zelených.
Prozatím poslední krajské volby z října 2012 vyhrála ČSSD. Premiérem je Petr Nečas (ODS), v současnosti vládu tvoří ODS, TOP 09 a LIDEM.
Zisky hlasů vybraných stran ve volbách do krajských zastupitelstev:
2000
2004
2008
2012
4Koalice
22,86 %
x
ČSSD
14,66 %
14,03 %
35,85 %
23,58 %
KDU-ČSL
10,67 %
6,65 %
5,82 %
KSČM
21,14 %
19,68 %
15,03 %
20,43 %
ODS
23,80 %
36,35 %
23,57 %
12,28 %
TOP 09 STAN
6,63 %
(zdroj: volby 2000, volby 2004, volby 2008, volby 2012)
Jiří Dienstbier
I v těch volbách do Senátu bylo vidět, že lidé mnohem více než rodinnou tradici, i když i ta byla důležitá, oceňovali třeba můj postoj po volbách v Praze, kdy jsem se snažil chovat zásadově, kdy to, co jsem tvrdil před volbami, tak jsem se snažil dodržet i po volbách a šel jsem v tom do střetu i s vlastní stranou.
Základním faktem je, že Jiří Dienstbier odmítl (odstoupil z vyjednávacího týmu) jako lídr kandidáty ČSSD v Praze účast na tzv. “velké” koalici mezi sociálními demokraty a ODS po komunálních volbách v roce 2010. Svůj postoj deklaroval již před samotnými volbami. Avšak jakákoliv empirická data (výzkumy veřejného mínění, volební studie či podobně) osvětlující motivaci voličů k volbě Jiřího Dienstbiera v doplňovacích volbách do senátu v roce 2011 (volební obvod Kladno) nejsou dostupná. Výrok je tedy nutné označit jako neověřitelný.
Lukáš Tůma
Já tady mohu říct, že samozřejmě my máme v programu přímo spojení pražské integrované dopravy se středočeskou integrovanou dopravu.
Na základě volebního programu Strany zelených pro Středočeský kraj hodnotíme výrok jako pravdivý.
V bodě Doprava se konkrétně píše: "... Pohodlné a snadné cestování veřejnou dopravou v celém kraji včetně dojíždění do Prahy na jednu cenově výhodnou jízdenku bez ohledu na přestupy a použitý dopravní prostředek. Chceme je zajistit zřízením společného integrovaného dopravního systému podle úspěšného vzoru Jihomoravského kraje. "
Formulace (použití jedné jízdenky), stejně jako odkaz na vzor Jihomoravského kraje (kde je Brno nedílnou součástí krajského integrovaného systému dopravy) naznačuje propojení obou systémů integrovaných doprav a potvrzuje slova Lukáše Tůmy.
U každých voleb teoreticky hrozí, že budou odloženy. Stejně jako se to stalo ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2009.
Ústavní soud v roce 2009 zrušil předčasné volby, které se měly konat 9. a 10. října téhož roku. Vyhověl tak stížnosti poslance Miloše Melčáka, který si stěžoval na zkrácení svého mandátu. Ústavní soud tehdy zrušil zákon o zkrácení daného volebního období. Volby nakonec proběhly v řádném termínu a to v červnu 2010.
Eliška Wagnerová
Ostatně nebyli bychom prvním státem, kterému se toto přihodilo, že byl po jistou dobu bez prezidenta a vlastně i dost dlouhou dobu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k tomu, že formálně bylo po jistou dobu bez prezidenta na začátku roku 2012 Německo a o něco později i Maďarsko.
V případě Německa rezignoval tamní prezident Christian Wulff 17. února 2012 z důvodu řady skandálů, které byly spojeny s jeho kontakty na vlivné podnikatele. Funkci německého prezidenta tak zastával tzv. úřadující prezident na základě článku 79 německé ústavy:
"V případě nemožnosti výkonu funkce bude prezident zastoupen prezidentem horní komory parlamentu." (překlad autora)
V tomto případě byl úřadujícím prezidentem Horst Seehofer a to v době od 17. února 2012 do 18. března 2012, kdy byl zvolen nový prezident Joachim Gauck.
Jako další příklad lze Maďarsko, kde 2. dubna 2012 rezignoval prezident Pál Schmitt z důvodu plagiátorství.
Na jeho místo dočasně nastoupil László Köver, předseda Országgyülés, který vykonával prezidentské pravomoci do 2. května 2012, kdy byl zvolen novým maďarským prezidentem János Áder.
