Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Francouzský prezident Hollande v pátek 11. ledna 2012 potvrdil vojenskou intervenci země v Mali. Agentura Reuters 14. ledna 2012 informovala o připravovaném mítinku ministrů zahraničních věcí evropské 27 k současnému dění v Mali. Datum setkání bylo určeno na 17. ledna, což potvrzuje i web europolitics.com. Tisková zpráva Rady ministrů ze včerejšího dne (15. ledna 2012) informuje o seriózním zájmu EU o současnou krizi v Mali. V další části dokumentu se doslovně uvádí: “ EU znovu potvrzuje svůj závazek přispět k úsilí, které Mali vyvíjí k řešení této krize, ve spolupráci se svými regionálními a mezinárodními partnery, a proto chce plně využít všechny své nástroje v rámci strategie EU pro bezpečnost a rozvoj v Sahelu. ” (pdf. str.8)

Na společnou akciovou společnost Pavla Blažka a Zdeňka Koudelky upozornily internetové stránky Žít Brno. Dle tohoto serveru si výše zmínění měli v roce 2001 - konkrétně 30. března 2001 - založit společnou akciovou společnost s názvem Vysoké učení Brno, a.s.. Tuto informaci potvrzuje také výpis (jelikož nelze odkázat přímo na konkrétní zápis, zadejte do vyhledávání "Víno Marcinčák", a poté přejděte na "úplný výpis") z obchodního rejstříku. Předsedou představenstva byl v době založení firmy Pavel Blažek, členy představenstva pak Zdeněk Koudelka a Radovan Novotný. Společnost tedy měla tři zástupce. V dozorčí radě společnosti při jejím vzniku zasedali Radomír Daňhel, Václav Pícl, Michal Hašek, Petr Levíček a Markéta Vaňková.

1. října 2001 skončil ve funkci člena představenstva Zdeněk Koudelka, 1. dubna 2002 pak Radovan Novotný a 1. prosince 2003 ve funkci předsedy představenstva také Pavel Blažek. K 1. prosinci pak došlo k úplné obměně osob jak v představenstvu, tak v dozorčí radě společnosti.

29. dubna 2005 došlo k přejmenování společnosti na Víno Marcinčák, a.s.

Společnost Vysoké učení Brno, a.s. absolvovala 30-31. října 2001 akreditační řízení před akreditační komisí. Ze zápisu (pdf.) akreditační komise vyplývá, že společnosti neudělila akreditaci pro požádované právnické obory (viz. bod 5).

Ačkoliv v představenstvu seděly tři a nikoliv dvě osoby, ministr Blažek se ve zbylé části výroku nemýlil. Na základě těchto dostupných informací tedy hodnotíme výrok ministra Blažka jako pravdivý.

Evropská unie může vydávat celkem pět druhů právních aktů. Státu jako celku se závazně a přímo dotýkají dvě - směrnice a nařízení.

Směrnice je právní akt, který stanovuje závazný výsledek, kterého má být státy dosaženo. Směrnice je do národních právních řádu implementována skrze národní legislativní postupy - každý stát může mít vlastní úpravu, která ovšem musí dosahovat stejného stanoveného cíle.

Nařízení je právní akt, který je přímo a v celém svém znění závazný pro všechny členské státy. Po schválení evropským legislativním procesem a nabytí účinnosti je na celém území EU platný a závazný, má přednost před případně odlišnou národní úpravou.

Přemysl Sobotka tedy sice nepřesně uvádí terminologii jednotlivých právních aktů, co se však týče jejich různých účinků, má pravdu.

Jak vyplývá z rozhovoru s Milošem Zemanem v Lidových novinách ze dne 8. listopadu 2004, Pavel Rychetský byl právníkem, který za něho v roce 1989 podával žalobu na Rudé právo, a to z důvodu neotisknutí reakce Miloše Zemana na nařčení z manipulace statistických dat.

Postupimská konference probíhala od července do srpna roku 1945. Miloš Zeman ovšem ve svém projevu ve Federálním shromáždění říká následující: “Tento systém má svoje genetické kořeny minimálně v porušování demokracie po roce 1945, ať už jde o transfér německého obyvatelstva přesně v duchu stalinských migračních přesunů (...).”

Ověřujeme tedy, jestli ve videu mluvil o době PŘED Postupimskou dohodou. V tomto bodě musíme tvrzení Miloše Zemana označit za nepravdivé. Ve videu odkazuje na dobu PO roce 1945, tedy až po uzavření Postupimské dohody.

Jak vyplývá z životopisu ministra průmyslu Martina Kuby, skutečně vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, specializaci anesteziologie.

Na základě veřejně dostupných údajů označujeme výrok za pravdivý, neboť od 1. ledna 2013 dochází na území v České republiky ke zvýšení obou sazeb DPH o jeden procentní bod na 15 a 21 procent. V souvislosti se změny v DPH došlo také k přesunutí vybraných druhů zboží ze snížené (dnes 15 procent) do její základní (dnes 21 procent) sazby.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Zdenek Koudelka byl v letech 2006 až 2010 jedním ze dvou náměstku nejvyššího státního zastupitelství.

Podle aktualne.cz však: " Nejvyšší státní zástupkyně navrhla ministru spravedlnosti jmenování dvou nových náměstků - pro oblast legislativní působnosti a pro oblast netrestní. Exposlanec Koudelka bude působit jako státní zástupce a zároveň náměstek v oblasti legislativy. Pro oblast netrestní působnosti navrhla Vesecká advokátku Olgu Šebková, kterého doposud působila Zejména v obchodní a konkursní problematice".

Institut asistentů soudců opravdu pomohl, aspoň částečně, vyřešit problém s přetíženou kapacitou soudců. Tato možnost však nebyla do našeho právního řádu zavedena před třemi lety, nýbrž v roce 2006, konkrétně je novela hned několika zákonů účinná od 1. dubna 2006.

Institut asistentů byl schválen jako "přílepek" novely zákona o advokacii. Jeho konkrétní znění najdete v části desáté zákona 79/2006 Sb (.pdf). Souhrn novinek ve schválené novele lze najít i na stránkách České advokátní komory.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Zuzana Roithová sice správně uvedla, že institut asistentů soudců hrál roli ve vytíženosti kapacit. Hovoří však o umožnění zavedení tohoto institutu, a to bylo umožněno ne před třemi, ale šesti lety.

V Ústavě nalezneme toto:

Článek 68
...

(1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.

Dále v zákoně o jednacím řádu Poslanecké sněmovny:

§ 85

(2) K přijetí usnesení o vyslovení důvěry vládě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. K přijetí usnesení, kterým se vyslovuje vládě nedůvěra, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.

Tedy pro ideální "vládnutí" by měla vláda disponovat většinou 101 poslanců a těm se tedy i zodpovídá.