Petr Nečas
Já chci připomenout, že důchodová reforma byla schválena v listopadu loňského roku.
Na 25. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která se konala 6. listopadu 2011, byl přijaty následující zákony:
Zákon o důchodovém spoření - přijat celkovým počtem 109 hlasů ze 179 přítomných poslanců Zákon o doplňkovém penzijním spoření - přijat celkovým počtem 109 hlasů pro ze 179 přítomných poslanců
Na základě těchto údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Petr Gazdík
(Sociální demokracie měla při svých vládách šestiprocentní hospodářský růst) a její ministr financí Bohuslav Sobotka přesto byl schopen vytvořit devadesátimiliardový státní deficit.
Dle informací z Českého statistického úřadu a osobních stránek Bohuslava Sobotky hodnotíme výrok Petra Gazdíka jako pravdivý.
Bohuslav Sobotka byl podle životopisu na svých osobních stránkách ministrem financí od července 2002 do září 2006.
Devadesátimiliardovým státním deficitem myslí Petr Gazdík pravděpodobně deficit státního rozpočtu. V dokumentu (.xls) ČSÚ můžeme nalézt informace, které uvádějí, že v roce 2006, kdy Bohuslav Sobotka funkci ministra financí opouštěl, byl tento deficit 97,3 mld. Kč.
Pro úplnost: V předchozím roce (také s hospodářským růstem nad 6%) byl tento deficit nižší ve výši 56,4 mld. Kč a v roce 2002, kdy Bohuslav Sobotka do funkce ministra financí nastupoval byla výše deficitu 45,7 mld. Kč. Na nejvyšší úroveň se však dostal v roce 2003, kdy dosahoval výše 109,1 mld. Kč.
Tady skutečně čtvrté krajské volby v řadě, kdy vždycky vládní strana prohrála v roce 2000, v roce 2004, v roce 2008 i v roce 2012.
V každých volbách do krajských zastupitelstev utrpěly vládní strany porážku. Výrok premiéra Nečase tedy hodnotíme jako pravdivý.
První volby do zastupitelstev krajů se konaly v listopadu 2000, tyto volby celkově vyhrála ODS. V té době fungovala menšinová vláda (.pdf, str. 1), jejímž předsedou byl Miloš Zeman (ČSSD).
Volby do krajských zastupitelstev z listopadu 2004 vyhrála opět ODS. Premiérem byl Stanislav Gross (ČSSD), vládu (.pdf., str. 1) tvořila koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU.
V říjnu 2008 vyhrála krajské volby celkově ČSSD. Vládla druhá vláda Mirka Topolánka (ODS), koalice (.pdf, str. 1) byla tvořena ODS, KDU-ČSL a Stranou zelených.
Prozatím poslední krajské volby z října 2012 vyhrála ČSSD. Premiérem je Petr Nečas (ODS), v současnosti vládu tvoří ODS, TOP 09 a LIDEM.
Zisky hlasů vybraných stran ve volbách do krajských zastupitelstev:
2000
2004
2008
2012
4Koalice
22,86 %
x
ČSSD
14,66 %
14,03 %
35,85 %
23,58 %
KDU-ČSL
10,67 %
6,65 %
5,82 %
KSČM
21,14 %
19,68 %
15,03 %
20,43 %
ODS
23,80 %
36,35 %
23,57 %
12,28 %
TOP 09 STAN
6,63 %
(zdroj: volby 2000, volby 2004, volby 2008, volby 2012)
Pavel Suchánek
Paní předsedkyně Němcová vlastně zavedla do jednacího řádu úzus, že pokud není pozměňovací návrh podán v elektronické podobě v určitém termínu do systému sněmovny, tak už na plénu se nesmí načítat takové ty hodinu předdomluvené pozměňovací návrhy, které byly načítány v dřívější době.
Ani v rozhodnutích předsedkyně sněmovny, usneseních Poslanecké sněmovny nebo v jednacím řádu Poslanecké sněmovny nelze najít ustanovení, o kterém hovoří poslanec Suchánek, a proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Petr Šimůnek
Průlom, který udělal kandidát Jiří Dolejš v Praze. Ve druhém kole byl nárůst 100 % hlasů pro Jiřího Dolejše.
Jiří Dolejš dostal podle stránek volby.cz ve druhém kole 11 606 hlasů, to znamená nárůst o 76,7% oproti prvnímu kolu senátních voleb, kdy pro něj hlasovalo 6 568 voličů.
Jana Bobošíková
Předpokládám, že tam existuje ústavně-právní výbor nebo výbor, kterému toto přísluší. (výbor Senátu, který řeší návrhy prezidenta na jmenování ústavních soudců)
Podle Ústavy ČR Senát vyslovuje (ne)souhlas se jmenováním ústavních soudců prezidentem republiky a tento proces se dále odvíjí od zákona č. 107/ 1999 Sb. (.pdf) o jednacím řádu Senátu.
§ 140: (1) “ Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu s jmenováním soudce Ústavního soudu postoupí předseda Senátu organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům. (2) Organizační výbor přikáže žádost podle odstavce 1 výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byla tato žádost zařazena na pořad schůze Senátu a projednána tak, aby Senát mohl ukončit hlasování o vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního soudu nejpozději do 60 dnů poté, kdy si prezident republiky souhlas vyžádal... ”
“ Z předchozí praxe jde o Ústavně-právní výbor, který se nachází v postavení garančního výboru a Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Oba výbory projednávají žádost samostatně za účasti zástupce navrhovatele (obvykle vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, výjimečně prezidentova tajemníka) a kandidáta. Výsledkem projednávání ve výborech je přijetí usnesení, které obsahuje doporučení Senátu pro vyřízení žádosti. ” Zdroj zde. (oddíl 3. 4.)
Jeroným Tejc
Vláda v tuto chvíli nemá hlasy pro klíčové zákony.
Informace o počtu členů jednotlivých poslaneckých klubů lze nalézt na stránkách Poslanecké sněmovny. Současná vládní koalice se skládá ze tří stran - strany ODS, TOP 09 a Starostové a uskupení LIDEM. Na stránkách poslanecké sněmovny se uvádí, že poslanecký klub ODS má v současnosti 51 členů. Dle aktuálních informací serverů ČT24 však 31. října odešel z ODS poslanec Radim Fiala. Na jmenovaném serveru lze dohledat také videozáznam prohlášení tohoto poslance. V poslaneckém klubu ODS je tedy celkem 50 poslanců, přičemž o pěti z nich se hovoří jako o "rebelech", zejména ve spojitosti s daňovým balíčkem.
Poslanecký klub strany TOP09 a Starostů čítá dle informací na stránkách sněmovny 41 poslanců.
Dále je ve sněmovně 15 tzv. nezařazených poslanců. Část z této skupiny tvoří členové nově vzniklého uskupení LIDEM, které ještě nemá svůj poslanecký klub, v tomto uskupení je dle informací strany 7 poslanců.
Pokud vycházíme z údajů o počtech členů jednotivých poslaneckých klubů, lze tedy celkem k vládní koalici oficiálně počítat 98 poslanců, včetně pěti tzv. "rebelů", uvedených výše. Ačkoliv při hlasování o konkrétních zákonech může dojít k podpoře vládních návrhů ze strany některých nezařazených poslanců, a jelikož není jasné, jak se zachovají tzv. "rebelové", vládní koalice v současnosti ve sněmovně nedisponuje stabilní absolutní většinou, a proto hodnotíme výrok Jeronýma Tejce jako pravdivý.
Soňa Marková
Platba za státní pojištěnce je zmražena už od roku 2006.
Na základě informací z dohledaných zpravodajských článků hodnotíme výrok Soni Markové jako nepravdivý. Platba za státní pojištěnce, jak uvádí v rozhovoru ředitel VZP Pavel Horák, od roku 2006 zůstává platba za státní pojištěnce stejná, až na jedinou výjimku. Touto výjimkou je zvýšení pojistného za státní pojištěnce k 1. lednu 2010, proto tedy výrok musíme hodnotit jako nepravdivý.
Pavol Lukša
Tak my máme ve volebním programu jeden z bodů, a to je vyslání velvyslance do Šanghaje.
Výrok hodnotíme na základě formulace z volebního programu TOP 09 jako pravdivý. Na oficiálních stránkách Pavola Lukšy nalezneme v části o podpoře zaměstnanosti deklarováno toto: "Je načase začít hledat zahraniční investory v perspektivních částech světa, jako je Asie a jižní Amerika. Proto vyšleme velvyslance přímo do Šanghaje, aby mohl s tamními investory osobně hovořit o možnostech podnikání v našem kraji."
Pavel Bělobrádek
Ve východních Čechách nebo na jižní Moravě, kde jsme, KDU-ČSL popřípadě v těch koalicích byla i se sociální demokracií, tak tam nemáme žádné korupční kauzy.(A já myslím, že to je signifikantní, protože tam, kde jsme byli, tak jsme dokázali ty věci pohlídat. )
KDU-ČSL měla své zastoupení v radách Zlínského (jeden člen rady z celkových osmi členů), Jihomoravského (5/11) a Olomouckého (1/11) kraje. Dle dostupných informací v médiích skutečně nelze dohledat kauzu, která by se týkala členů samosprávných orgánů těchto krajů, a proto hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako pravdivý.
