Ústavní většina je 120 nebo 49 v Senátu.
Výrok označujeme jako pravdivý na základě Ústavy České republiky. Dle Ústavy ČR má Poslanecká sněmovna 200 poslanců, Senát 81 senátorů. Článek 39 odst. 4. zkoumaného dokumentu uvádí následující: " K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů." Takto definovanou "ústavní většinu" tedy tvoří minimálně 120 zástupců v Poslanecké sněmovně a 49 zástupců v Senátu při teoretické stoprocentní účasti.
A konec konců i Česká, potažmo tedy Československá republika s tím (situací, kdy nemá prezidenta, pozn.) již má zkušenosti.
V Československé republice nebylo křeslo hlavy státu obsazeno mezi 5. říjnem 1938 a 30. listopadem téhož roku, kdy šlo o dobu mezi abdikací Edvarda Beneše a zvolením Emila Háchy. Kratším obdobím bez prezidenta si též země prošla po událostech 17. listopadu 1989 - Gustáv Husák abdikoval 10. prosince 1989 a nový prezident byl zvolen 29. prosince 1989. Nejdelším obdobím bez prezidenta se však vyznačovala doba předcházející rozdělení Československé republiky. Václav Havel abdikoval 20. července 1992 jako prezident do té doby jednotného státu, aby byl 26. ledna 1993 zvolen prezidentem samostatné České republiky.
Otázka: Tři kandidáti, kteří doručili na ministerstvo vnitra více než 50 tisíc podpisů neprošli registrací. A vzbuzuje to emoce - protože je otázkou, zda prováděcí zákon k přímé volbě prezidenta nebyl šitý horkou jehlou. Sobotka: Těžko mohu odpovědět, protože záruky, které jsme dostali do obou komor, když jsme to schvalovali, tak deklarovali, že je to jasně průhledné.
Prováděcím zákonem k přímé volbě prezidenta je Zákon č. 275/2012 Sb. o volbě prezidenta republiky.
Na stránkách Poslanecké sněmovny lze dohledat průběh projednávání zákona. Organizační výbor doporučil návrh zákona projednat v Ústavně-právním výboru sněmovny. Tento výbor návrh projednal a doporučil jej ke schválení s tím, že ve svém tisku uvedl mnoho pozměňovacích návrhů. Poslanecká sněmovna návrh schválila i s některými z těchto pozměňovacích návrhů.
V Senátu pak zákon putoval do Ústavně-právního výboru, který Senátu návrh doporučil ke schválení a dále do Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury, která ve svém stanovisku uvádí několik obecných i konkrétních výhrad. Obecně komise zmiňovala problém s nejasností případných soudních řízení a toho, kdo může stížnost podávat a zda bude nebo nebude případně zasahovat Ústavní soud. Dále komise návrhu např. vytýkala nejasné formulace týkající se financování kampaně, časového vymezení kampaně a s tím spojené reklamy, nejasnosti v přestupkové odpovědnosti případného falšovatele petičních podpisů a zpochybňovala kontrolní kapacitu mandátového a imunitního výboru Senátu, který by měl kontrolovat volební účty kandidátů.
Žádný z těchto orgánů, účastnících se legislativního procesu, skutečně za problematický neoznačil způsob kontroly podpisů, na kterém v současné době stojí osud tří prezidentských kandidátů, kteří neprošli registrací.
Já jsem z velkého volebního kraje, 1 milion 250 či 230 tisíc obyvatel v Moravskoslezském kraji.
Dle posledních informací Českého statistického úřadu (z 11. září 2012) má Moravskoslezský kraj 1 228 403 obyvatel, z nichž je podle volebního webu (volby do PS ČR 2010) Českého statistického úřadu 1 011 261 voličů. Moravskoslezský kraj je tak dle volebních stránek ČSÚ z hlediska počtu voličů největším krajem.
Evropská komise nám jako České republice odhaduje růst 0,8, Ministerstvo financí odhaduje 0,7.
V podzimní ekonomické předpovědi (.pdf, aj) Evropská komise v tabulce na straně 55 uvádí očekávaný růst HDP pro Českou republiku v roce 2013 o 0,8 % oproti předchozímu roku.
Dle poslední makroekonomické predikce z října 2012 ministerstvo financí skutečně očekává v roce 2013 růst HDP o 0,7 %.
Na základě publikace Evropské komise a informace Ministerstva financí na jeho internetových stránkách hodnotíme výrok ministra Kalouska jako pravdivý.
Z toho rozpočtu 60 procent (rozpočtových opatření, pozn.) je na výdajové stránce státního rozpočtu. Pouze 30 procent těch opatření je děláno na příjmové stránce státního rozpočtu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, přesto že procentuální vyjádření rozpočtových opatření není zcela přesné, avšak poměr 2:1 v rámci rozpočtových opatření na výdajové a příjmové stránce je dodržován od roku 2010, což je ve vládní zprávě doloženo následující tabulkou.
20102011201220132014kumulovaněpoměrÚspory ve výdajích (včetně vázání)15,558,5100,196,4115,0385,568%Daňová opatření (včetně změn pojistného) -18,337,047,175,8178,232%
ODS a TOP 09 dohromady dostaly v krajských volbách 18 procent hlasů.
Kdyby Bohuslav Sobotka správně zaokrouhlil, vyšlo by mu sice číslo 19, stejně však výrok hodnotíme jako pravdivý. ODS dostala v krajských volbách 12,29 % hlasů, TOP 09 6,64 %.
Co se týká evropských peněz, tak jsme, tuším, čtvrtej nejlepší kraj v jeho čerpání. (Středočeský kraj)
Výrok je na základě údajů ministerstva vnitra hodnocen jako nepravdivý.
Analýza Odboru strukturálních fondů MV ČR srovnává úspěšnost čerpání evropských peněz krajskými úřady v ČR. Z údajů vyplývá, že krajský úřad ve Středočeském kraji obsadil v celkovém objemu získaných peněz páté (nikoliv čtvrté) místo (před krajem se umístili: Moravskoslezský, Jihomoravský, Liberecký kraj a Kraj Vysočina). Index úspěšnosti, jenž zohledňuje objem schválených žádostí na počet obyvatel v daném kraji dokonce řadí Středočeský kraj v celorepublikovém srovnání až na poslední místo.
37 milionů korun byly finanční prostředky, které jsme použili z takzvaný mandayů, takzvaných člověkodnů, to znamená ze smlouvy, která byla podepsaná v roce 2010 a pokud by neybl jiný systém, jiný IT systém, který nemá ministerstvo dopravy v této chvíli, tak bysme je stejně museli zaplatit. Aniž bysme z toho cokoliv jako ministerstvo dopravy mohli postavit za jiný systém. To znamená, ministerstvo dopravy by dostalo těch 37 milionů za tento systém, nebo by je vyhodila z okna, řečeno jednoduše.
37 mil. Kč, které byly vynaloženy z celkových téměř 80 mil. na dopravní registr vozidel, bylo použito na základě dlouhodobé smlouvy na poskytování a rozvoj IT služeb s firmou ATS-Telcom; smlouva s ní byla uzavřena v roce 2010.
Ihned.cz: "Resort má firmě za tříletý servis systému pro kontrolu výdajů a účetnictví zaplatit celkem 395 milionů korun. Společnost ATS-Telcom tedy nový registr vozidel vyrobila jako náhradu za nevyčerpané servisní služby." Celkový objem financí vynaložený na tříletý servis od této firmy je tedy daný a byl by vydán z rozpočtu ministerstva dopravy bez ohledu na to, zda by tato, nebo jiná firma realizovala tento projekt.
Spousta věcí skutečně přijata byla, trestní odpovědnost právnických osob, věci, na které se tu dlouho čekalo, zákon o veřejných zakázkách, spolupracující obvinění, zvýšení trestů úředních osob za korupci.
Všechny výše zmiňované body jsou v platnosti, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (č. 418/2011 Sb.) byl přijat v roce 2011, účinnosti nabyl k 1. lednu 2012.
Novela zákona o veřejných zakázkách platí od 1. dubna 2012. Institut spolupracujícího obviněného je zakotven v trestním řádu, v § 178a.
V rámci vládních protikorupčních opatření (.pdf, strana 8) došlo ke zpřísnění trestů za korupční jednání u úředních osob.
