Viděli jsme titulky, že druhý pilíř byl vetován. Není to pravda. Od 1. ledna každý občan České republiky má právo s rozhodnout, že 3%, které platí na důchodové pojištění, nemusí hradit státu, může si odvádět na svůj soukromý účet, k tomu musí přidat 2%. Tento zákon platí. My jsme ho přijali, ve sněmovně jsme přehlasovali veto Senátu 6. listopadu loňského roku, to znamená, už platí skoro rok a na tom se tím vetem nic nemění.
Předmětný zákon, tedy zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, byl Senátem vrácen Poslanecké sněmovně, která toto veto Senátu přehlasovala 6. listopadu 2011, a to 346. hlasováním v poměru 109 hlasů pro zákon v nezměněné podobě a 70 hlasů proti. Postup schvalování zákona je dostupný na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.
Po schválení Poslaneckou sněmovnou byl zákon doručen k podpisu Prezidentovi ČR, který zákon nepodepsal, ale ani jej Poslanecké sněmovně nevrátil. Tento postup není vetem, a proto byl zákon předložen předsedovi vlády k podpisu, čímž bylo završeno jeho přijetí.
Český právní řád rozlišuje platnost zákona a jeho účinnost. Zákon se stává platným dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy v tomto případě 28. prosince 2011 v částce 149 Sbírky zákonů pod číslem 426/2011. Nestanoví-li zákon jinak, platný zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po nabytí platnosti. Tento zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení § 25 až § 29 a § 110, které nabývají účinnost 1. ledna 2012.
Základ druhého pilíře penzijní reformy je ale primárně upravován zákonem č. 426/2011 Sb. Podle informaci Ministerstva financí ČR je základem II. pilíře, to že " Občané, kteří budou účastníky II. pilíře, si budou moci na osobním účtu spořit prostředky tím, že odvedou část pojistného na důchodové pojištění (3 % z vyměřovacího základu) do II. pilíře (odvod do I. pilíře se jim tedy sníží). K této částce však budou muset přidat další 2 % z vlastních prostředků. Celkově tedy bude výše odvodu činit 5 % z vyměřovacího základu. Vzhledem k tomu, že se sníží odvod těchto občanů do I. pilíře, bude jim adekvátně krácen státní důchod z I. pilíře. " (MFČR, Základní aspekty reformy penzijního systému ČR)
Vzhledem ke zjištěným informacím hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Vůbec jsme nevěděli, jestli se ty podpisy najdou nebo ne – a našlo se 80 tisíc podpisů.
Podle tiskové zprávy z webu Táni Fischerové podepsalo petice za kandidaturu Táni Fischerové 80 tisíc občanů, z nichž pak byly petičním výborem promazány neúplné či jinak potenciálně neplatné podpisy a na Ministerstvo vnitra tak bylo odesláno přes 72 tisíc podpisů.
Dále máme stipendia třeba pro učně, pro obory o technické, o které je zájem, tak máme stipendia. Dává se tam například prvnímu ročníku 300 korun měsíčně, 400 korun v druhém ročníku, 500 korun ve třetím ročníku a dává se v pololetí, když máte výborné známky, tak dostáváte 1000, 2000, 3000.
Výrok Josefa Řiháka je hodnocen na základě dohledaných informací o nastavení učňovských stipendií v kraji jako pravdivý.
Středočeský kraj má nastaveny následující pravidla (nebo zde - .pdf) pro udílení stipendií pro učně následovně: "Finanční podpora pro žáky podporovaných oborů vzdělání bude složena z měsíčního stipendia a pololetní odměny (při dosažení výborných studijních výsledků):Žák 1. ročníku 300 Kč měsíčně, za vyznamenání v každém pololetí 1 000 Kč, Žák 2. ročníku 400 Kč měsíčně, za vyznamenání v každém pololetí 2 000 Kč, Žák 3. a 4. ročníku 500 Kč měsíčně, za vyznamenání v každém pololetí 3 000 Kč." Jelikož se dohledané informace shodují s výrokem senátora Řiháka, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.
Já chci připomenout, že do této chvíle nefungují informační systémy na úřadech práce.
Podobný výrok vyřkl Bohuslav Sobotka v Otázkách Václava Moravce dne 30. září.
Podle zprávy serveru iDnes.cz se úřady práce ještě na konci září potýkaly s problémy vyplácení dávek zapříčěnými novým počítačovým systémem.
Měli jsme i dva obvody, kde jsme stáli protikandidátovi občanské demokratické strany a byly to vlastně dva jediné obvody, kde eventuálně podle dohody mohla Česká strana sociálně demokratická svými hlasy pomoci našim kandidátům.
Z dat uveřejněných Českým statistickým úřadem na portálu volby.cz vyplývá,že kandidáti KSČM se dostali do druhého kola senátních voleb ve 12 obvodech, z toho v 10 obvodech stáli proti kandidátovi za ČSSD a ve 2 soupeřili s protikandidátem z ODS (přehlednější grafika s výpisem postupujících kandidtádů například na idnes.cz).
Jednalo se o ostře sledovaný obvod Praha 8, kde místopředseda strany Jiří Dolejš (KSČM) – postoupil z prvního místa – soupeřil s obhajující Danielou Filipiovou (ODS), a obvod Teplice, kde se do druhého kola dostal z druhého místa Jaroslav Dubský (KSČM) a postavil se obhajujícímu senátorovi a starostovi města Jaroslavu Kuberovi (ODS).
Zmiňovanou dohodou Petr Šimůnek pravděpodobně myslí výzvu ČSSD k hlasování pro nevládní kandidáty, o které informoval například deník Referendum.
(Sociální demokracie měla při svých vládách šestiprocentní hospodářský růst) a její ministr financí Bohuslav Sobotka přesto byl schopen vytvořit devadesátimiliardový státní deficit.
Dle informací z Českého statistického úřadu a osobních stránek Bohuslava Sobotky hodnotíme výrok Petra Gazdíka jako pravdivý.
Bohuslav Sobotka byl podle životopisu na svých osobních stránkách ministrem financí od července 2002 do září 2006.
Devadesátimiliardovým státním deficitem myslí Petr Gazdík pravděpodobně deficit státního rozpočtu. V dokumentu (.xls) ČSÚ můžeme nalézt informace, které uvádějí, že v roce 2006, kdy Bohuslav Sobotka funkci ministra financí opouštěl, byl tento deficit 97,3 mld. Kč.
Pro úplnost: V předchozím roce (také s hospodářským růstem nad 6%) byl tento deficit nižší ve výši 56,4 mld. Kč a v roce 2002, kdy Bohuslav Sobotka do funkce ministra financí nastupoval byla výše deficitu 45,7 mld. Kč. Na nejvyšší úroveň se však dostal v roce 2003, kdy dosahoval výše 109,1 mld. Kč.
Už řadu let nebyla valorizována platba za státní pojištěnce, což relativně nejvíce poškozuje právě bilanci Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Je pravda, že výše plateb je poslední tři roky zmrazena, což můžeme chápat jako řadu let. Poslední navýšení plateb za státní pojištěnce proběhlo k 1. lednu 2010 a návrh současného ministra zdravotnictví Hegera na zvýšení vyměřovacího základu pro rok 2013 vládou neprošel.
ČTK: "Nečas připustil, že zvýšení příspěvků na státní pojištěnce by rychle a jednoduše deficit zdravotních pojišťoven smazalo, ale znamenalo by větší zatížení pro státní rozpočet.K 31. prosinci zajišťovalo služby osm zdravotních pojišťoven pro 10,403.553 pojištěnců. V průměru za 6,07 milionu lidí hradil pojistné stát, při měsíční platbě 723 korun to za rok bylo 52,717 miliardy korun." Podíváme-li se na hospodaření zdravotních pojišťoven za rok 2011, pak je na tom VZP relativně nejhůře.
A my víme, podle posledního sčítání obyvatelstva z roku 2010 a velmi nás ta čísla překvapila, že v Moravskoslezském kraji je 55 tisíc domácností, které používají k vytápění lokální topeniště.
Na základě informací na stránkách www.lokalni-topeniste.cz a dle tabulky (.pdf) Českého statistického úřadu, která shrnuje výsledky sčítání lidu v roce 2011 v oblasti způsobů vytápění bytů v Moravskoslezském kraji, lze výrok Miroslava Nováka hodnotit jako pravdivý.
Dle výše zmíněné zprávy ČSÚ bylo 29 683 bytů v Moravskoslezském kraji vytápěno uhlím, koksem a briketami, 26 138 bytů bylo vytápěno dřevem. Celkem šlo o 55 821 bytů. Stránky www.lokalni-topeniste.cz pak udávají Miroslavem Novákem citovaných 55 000 lokálních topenišť.
Když odcházela Sociální demokracie, (snížená, pozn.) sazba byla 5%. Pak stoupala za vlád ODS na 9, na 14 a potom na 17,5.
Dle webových stránek Daňaři online a Berne.cz, které se zabývají daněmi se snížená sazba DPH postupně zvyšovala. Přesné údaje ukazuje následující tabulka: Datum platnosti DPH (od - do)Základní sazba DPHSnížená sazba DPH 01. 01. 1993 – 31. 12. 199423 %5 %01. 01. 1995 – 30. 04. 200422 %5 %01. 05. 2004 – 31. 12. 200719 %5 %01. 01. 2008 – 31. 12. 200919 %9 %01. 01. 2010 – 31. 12. 201120 %(10 %) zvýšeno vládou Jan Fishera01. 01. 2012 – 31. 12. 201220 %14 % Od 1. ledna 2013 má být v platnosti jednotná sazba DPH a to 17,5 %.
Z výše uvedených informací a zjištění z webu Vlády ČR vyplývá, že za vlády ČSSD pod vedením Jiřího Paroubka (v roce 2006) byla snížená sazba DPH 5%. Od té doby ČSSD nevládne a daň se zvyšovala s podporou ODS na výše zmíněné hodnoty.
Když jsme měli se sociálními demokraty 111 mandátů, sice jsme spolu neměli vládu, ale poslední rok nám docela dobře šly spolu bez jakýchkoliv problémů prohlasovávat levicová řešení.
Vzhledem k dohledaných legislativním normám, které společně prohlasovaly ČSSD a KSČM Sněmovnou hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.
Obsah výroku Pavla Kováčika lze ilustrovat především na třech zákonných opatřeních z té doby (myšleno volební období 2002-2006, konkrétně jeho konec. Šlo o zákoník práce, legislativu s ním spojenou (novela zákoníku práce - související) a zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních (zákon o neziskových nemocnicích).
Zákoník práce (na hlasování jde vidět, že jej ČSSD prohlasovávala nikoli se svými koaličními partnery, tedy KDU-ČSL a US-DEU, ale s KSČM) prošel Sněmovnou (3. čtení) hlasy 65 poslanců ČSSD, 38 hlasy KSČM a jednoho poslance KDU-ČSL. Stejně tak byl návrh podpořen po vrácení Senátem poslanci ČSSD a KSČM - hlasování. Po vetu prezidenta Klause zákon Sněmovna opět prosadila, jak dokládá stenozáznam: "V hlasování pořadové číslo 11 z přítomných 179 bylo pro 107, proti 65. (Frenetický potlesk z řad poslanců ČSSD, KSČM a galerie pro hosty.) Dovolte mi konstatovat, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen."
Novela zákoníku práce - související3. čtení - hlasování (podpořen poslanci ČSSD, KSČM a části KDU-ČSL) Hlasování po navrácení návrhu Senátem (podpořen poslanci ČSSD, KSČM a 1 poslance US-DEU) Po vrácení zákona prezidentem Klausem - stenozáznam: " V hlasování pořadové číslo 12 z přítomných 181 bylo 108 pro, proti 61. Konstatuji, že usnesení bylo přijato, a i o tomto zákonu platí, že bude vyhlášen."Zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních3. čtení - hlasování (podpořen hlasy poslanců ČSSD, KSČM a 1 z US-DEU) Hlasování po navrácení návrhu Senátem (podpořen hlasy poslanců ČSSD, KSČM a 1 z US-DEU) Po vrácení zákona prezidentem Klausem - stenozáznam: "Hlasování skončilo. Hlasovalo 173 poslanců. Pro bylo 110, proti 58, takže tento návrh byl přijat. (Silný potlesk zleva.) Zákon tedy bude vyhlášen." Na základě těchto tří návrhů zákonů, které Sněmovnou prohlasovávala většina ČSSD a KSČM, ač spolu tyto strany nebyly v koalici, hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.
