Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Vládní návrh zákona 236/1995 Sb o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánu a soudců a poslanců Evropského parlamentu skutečně obsahuje pět možných variant navrhovaných úprav.

Na základě zpravodajských článků (např. Týden, Česká televize, iDnes) se ministr Kubice vyjádřil k výsledkům kontroly dnes (tj. 26. listopadu 2012) poprvé. Postup kontroly hájí. Mimo jiné například sdělil, že použitá varianta výpočtu byla deklarována již od samého počátku přípravy zákona nebo že nesouhlasí s nahodilými změnami způsobu výpočtu. Ministerstvo prý již metodiku měnit nemůže, stejně tak opět hlasy přepočítávat. Nechal nyní konečné rozhodnutí ohledně výkladů na Nejvyšším správním soudu a uvedl, že ministerstvo vnitra se bude rozhodnutím řídit.

Při hodnocení vycházíme z průzkumu veřejného mínění agentury CVVM (.pdf) a STEM.

Nejaktuálnější průzkum STEM byl prováděn ve dnech 27. října – 5. listopadu 2012 na vzorku 1062 respondentů. Dotázaní na otázku „Jste Vy osobně spokojen(a) s naší současnou politickou situací?“ uvedlo 55 % určitě ne a 37 % spíše ne. Určitě ano uvedlo 1 % dotazovaných a spíše ano pak 7 %.

Jiný průzkum od agentury CVVM s názvem „Spokojenost se stavem ve vybraných oblastech veřejného života“ byl proveden v červnu 2012 na vzorku 1034 lidí. Součástí tohoto průzkumu bylo také zjišťováno, jak jsou občané spokojeni s politickou situací v ČR. Zde 45 % zvolilo možnost „velmi nespokojen“ a 31 % pak „spíše nespokojen“. Naopak velmi či spíše spokojeno bylo 6 % dotázaných.

Vycházíme-li z předpokladu, že “většina občanů” je hodnota přes 50 %, označujeme pak výrok jako pravdivý.

Na internetových stránkách sKontakt, které provozuje Česká spořitelna, jež karty vyrábí a distribuuje, se můžeme dočíst, že k 18. říjnu bylo vyrobeno celkem 114 192 karet, počet skutečně distribuovaných karet klientům však Česká spořitelna nezmiňuje.

Tezi o počtu doposud vydaných sKartách uvedl ministr Drábek také v tiskové zprávě (.pdf, bod 3.) z 24. října. Z jiných zdrojů se nám ji však nepodařilo potvrdit. Údaj o počtu odmítnutých sKaret také není možné dohledat, a proto hodnotíme výrok ministra Drábka jako neověřitelný.

Jak uvedl server lidovky.cz tehdejší navrhované zvýšení DPH: “by mělo být jen pro příští rok”. Sám Eduard Janota pro Českou televizi dodal:

“Podle mého názoru je nemožné dosáhnout výrazného snížení deficitu pouze případnými úsporami na straně výdajů v rozpočtu," ospravedlňoval Janota zvýšení DPH. Připustil ovšem možnost, že by se DPH zvýšila jen dočasně, například do roku 2012.

Tzv. Janotův balíček (Zákon 262/2009 Sb. - .pdf) v části páté - změna zákona o dani z přidané hodnoty, který byl následně schválen, popisuje změnu sazeb DPH následovně: “Základní sazba se zvyšuje z 19 na 20 % a snížená sazba z 9 na 10 %”. Zákon samotný nepočítá s pouze dočasnou platností.

Tehdejší předseda vlády Fischer a ministr financí Janota tedy mohli zamýšlet přijmout změny DPH pouze dočasně, schválený zákon ovšem podle toho již není uzpůsoben a také se ani po odchodu vlády J. Fischera sazby DPH nesnižovaly, došlo dokonce k jejich dalšímu zvýšení.

Kraje získaly možnost vydávat integrovaná povolení v roce 2003. Tato integrovaná povolení nahradila dílčí povolení v oblasti ovzduší, vod nebo odpadů.

Výrok Josefa Řiháka hodnotíme jako pravdivý, a to na základě zprávy uvedené na webových stránkách Středočeského kraje. Tato zpráva informuje, že hejtmanka Zuzana Moravčíková poslala už dva dopisy ministru financí Miroslavu Kalouskovi, a to 23. srpna a 10. září. To je 46 dní (k 8. 10. 2012), což jsou téměř dva měsíce.

Výrok náměstka hejtmana Nováka je zavádějící, neboť radní kraje a náměstek kraje nejsou placeni stejně, jejich plat se liší o 6 726 Kč.

Výše platu jednotlivých uvolněných představitelů krajů se vypočítává podle obyvatelstva dle přílohy č. 2 vládního nařízení č. 375/2010 Sb. (.pdf - str. 3) k nařízení vlády č. 37/2003 Sb. Platy jsou rozděleny podle počtu obyvatel jednotlivých krajů - do 600, do 900 a nad 900 tisíc obyvatel. Český statistický úřad uvádí, že Moravskoslezský kraj má v tuto chvíli asi 1,23 milionu obyvatel, patří tak do nejvyšší kategorie, což znamená, že i jednotlivé funkce v kraji získávají platové ohodnocení v nejvyšší míře.

FunkceNáměstek hejtmanaRadní krajePlat 81 45374 727

Miroslav Novák mluvil o této záležitosti v kontextu debaty, kde bylo diskutováno, jestli nemá kraj příliš mnoho náměstků hejtmana. Kraj má 6 náměstků hejtmana a další 4 radní (a hejtmana samozřejmě). Rozdíl v platu je u nich stanoven daným nařízením, není tak pravda, že by plat náměstka hejtmana a radního kraje byl totožný. Obě funkce jsou tak hodnoceny v rámci tabulky určující platy pro funkcionáře kraje, které mají více než 900 tisíc obyvatel, výše platu jsou však rozdílné.

Ačkoli příjem Středočekého kraje v roce 2012 zhruba odpovídá uvedenému údaji, stejně jako výše úvěru přijatého krajem, v případě priboru je odchylka od skutečné hodnoty příliš velká a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Příjem Středočeského kraje činí dle rozpočtu na rok 2012 (.xls), který je uveden na internetových stránkách Středočeského kraje, 15 626 836 000 Kč.

Co se týká úvěru Středočeského kraje, na oficiálních stránkách lze nalézt zprávu, že byly podepsány úvěry smlouvy v hodnotě 6 miliard Kč, z toho 4 miliardy si vzal kraj a 2 miliardy nemocnice.

Zároveň v archivu tiskových zpráv Komerční banky, se kterou Středočeský kraj uzavřel úvěrovou smlouvu, je uvedeno, že Komerční banka poskytla kraji tříměsíční referenční úrokové sazby vyhlašované ČNB - tzv. 3M PRIBOR, který ke 12. září 2007, kdy byla smlouva podepsána, činil 3,30 %. Doba splatnosti má být až 20 let, tedy do roku 2027.

Skutečně, zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. (.pdf - str. 1-4) zmiňuje dokonce celkem 140 změn původního znění zákona ze dne 20. listopadu 1992.