Například v Olomouckém a Královéhradeckém kraji jsme nevyli vpuštěni ani do veřejnoprávního rozhlasu a dostali jsme tam přes 10 procent.
KDU-ČSL skutečně nebyla vpuštěna do vysílání, byť ve volbách nakonec získala 11 % v Olomouckém kraji a 12,07 % v Královéhradeckém. Předvolební průzkum před vysíláním jim přisuzoval 5 % respektive 5,4 %.
Podle volebního průzkumu ppm factum pro Český rozhlas byli v každém kraji pozváni vždy zástupci stran, které by se alespoň s 90% pravděpodobností dostaly do krajského zastupitelstva. Jak v Olomouckém (Koalice pro Olomoucký kraj společně se Starosty) tak v Královéhradeckém kraji (Koalice pro Královéhradecký kraj) nepřekonali lidovci se svými koaličními partnery v daném časovém intervalu potřebnou výši pravděpodobnosti.
Pro doplnění: metodika předvolebního výzkumu pro Český rozhlas.
Všichni lidé kolem mě jsou přátelé, kteří mi pomáhají, většinou se radím po telefonu nebo je to velmi úzký tým a ta jména jsou transparentní, jsou uvedeni na mém webu včetně jejich zaměstnání. Ale TI chtělo, aby tam byly celé životopisy. Možná, když to budou chtít, tak můžeme uveřejnit celý životopis.
Na webu Zuzany Roithové jsou vypsána jména členů její předvolebního týmu a u každého je uvedena jejich profese či obor ve kterém se pohybují. Jmenovitě jsou to filosof a vysokoškolský pedagog Prof. PhDr. Jan Sokol, CSc, JUDr. Ondřej Závodský, JUDr. Lenka Deverová, finanční auditor a daňový poradce Ing. Jaromír Adamec, a účetní Bc. Jana Janulíková. Konkrétní životopisy na webu uvedeny nejsou, což ohodnotila negativně Transparency International.
Šéfem mé kampaně není Nejedlý, ale Vladimír Kruliš, a ten je oficiálně v materiálech uváděn jako šéf kampaně.
Slova Miloše Zemana nepřímo potvrzuje několik mediálních zdrojů, kde je Vladimír Kruliš označován jako “manažer prezidentské kampaně”, např. Novinky.cz, Český rozhlas nebo Aktuálně.cz.
Na webových stránkách zemannahrad.cz je ovšem Vladimír Kruliš uveden jako “člen volebního týmu” (stejně jako 4 další osoby). Nelze tedy zcela jednoznačně určit, zda je Kruliš šéf kampaně, jak tvrdí Miloš Zeman, neboť i když je v médiích takto označován (v médiích o této funkci mluví jen sám Zeman), na oficiálních webových stránkách kandidáta Zemana na funkci prezidenta není Vladimír Kruliš uveden jako šéf kampaně či nějak podobně.
Tam je velmi důležité, že to je projekt za nula korun, pokud se někde říká, že to má stát 1,5 miliardy korun, tak to má stát 1,5 miliardy korun, to je odhad z ušetřených prostředků, to je tendr, který stejně tak jako s-karta, je založen na tom, že stát nezaplatí vůbec nic. Tady v tomto případě chceme, aby ten dodavatel řekl, ano, v tuto chvíli lékařská posudková služba má nastaveny tyto procesy, takto postupuje, tady jsou rizika, tohle je potřeba opravit a pokud se tím podaří uspořit státní prostředky ze státního rozpočtu, tak 30 %, 35 % z té částky náleží jako odměna tomu dodavateli. Pokud se nepodaří ušetřit nic, tak dodavateli neplatí stát ani korunu.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nepodařilo dohledat podmínky veřejné zakázky. Nelze proto posoudit zda jsou náklady projektu skutečně nulové či jaká je výše případné odměny pro dodavatele.
Lze tedy pouze konstatovat, že sKarta je nastavena tak, že nevyžaduje finanční účast státu, jelikož je tento projekt zcela hrazen Českou spořitelnou.
Zároveň je vhodné poznamenat, že zakázka pro IBM byla ÚHOS zrušena s odůvodněním, že MPSV ČR nebylo oprávněno zadat zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění a zadávací řízení tak bylo na základě rozhodnutí ÚHOS 24. října 2012 zrušeno.
Nicméně pro to hlasovala i pravice, protože bylo před volbami a všichni hlasovali pro pastelkovné.
Takzvané pastelkovné bylo součástí novely zákona č. 117/1995, o státní sociální podpoře. Tato novela byla po vrácení senátem odsouhlasena 14.3.2006 a téměř všichni přítomní poslanci hlasovali pro její přijetí, nebo se zdrželi. Za ODS tehdy zákon podpořil například Petr Nečas nebo Vlastimil Tlustý. Jak bylo řečeno během Interview, Táňa Fischerová se na toto hlasování odhlásila.
My máme v zákonech, které upravují výplatu dávek, tak máme určitá přechodná ustanovení, která říkají, že pokud si klient nevyzvedne sKartu nebo mu nebude předána, takže do té doby probíhají výplaty sociálních dávek stávajícím způsobem. Já ještě bych k tomu chtěla podotknout, že stávajícím způsobem to znamená, je to buď na účet toho klienta anebo je to v hotovosti, tak jak tady v reportáži zaznělo, to znamená složenkou, na přepážce někde podobně.
Totéž říká i Ombudsman Pavel Varvařovský: "Rovněž není zákonem stanovena ani sankce zastavení výplaty dávky pro případ, že si kartu nepřevezme."
Na základě informací od MPSV píše Aktuálně.cz: "Přechodná ustanovení zákona stanoví, že do dne vydání karty se dávky vyplácejí dosavadním způsobem, tedy převodem na platební účet určený příjemcem nebo v hotovosti (poštovní poukázkou)... Do dne převzetí karty má tedy příjemce nárok na to, aby mu úřad vyplácel dávky dosavadním způsobem."
Na druhou stranu je však otázka, zda a případně jak dlouho budou tato přechodná ustanovení platit - viz: "Podle neoficiálních informací se ministerstvo nyní teprve pokusí prosadit zpřísnění zákona tak, aby sankci pozastavení dávek mohlo - v případech nepřevzetí karty - použít."
Legislativa týkající se sociální reformy Tematický web Ministerstva práce a sociálních věcí
Ty poplatky byly, jak bylo řečeno, zpřísněny, za první čtvrtletí 800 tisíc korun, za druhé čtvrtletí 3,6 milionu korun. (finance na poplatky ve zdravotnictví proplácené krajem)
V druhém čísle čtvrtletníku Středočeský magazín, které je dostupné na stránkách Středočeského kraje, je na straně 12 v kapitole Zdarma v nemocnici i na cestě do školy uvedeno, že za první čtvrtletí roku 2012 využilo možnosti proplacení regulačních poplatků 2092 občanů, kterým bylo následně vyplaceno 3 763 447 Kč.
Ve třetím čísle tohoto magazínu pak můžeme na straně 30 v kapitole Proplácíme zdravotní poplatky najít informaci, že za první půlrok roku 2012 již bylo proplaceno přes 9 miliónů Kč.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý - na regulační poplatky bylo krajem uvolněno podstatně větší množství finančních prostředků.
Tenkrát (v roce 2005, při privatizaci jihočeských nemocnic, pozn.) byl předsedou opozičního klubu ČSSD pan kolega Zimola, dnešní hejtman Jihočeského kraje. Velmi proti tomu brojil, hrozil všem Jihočechům, jak se ty nemocnice zhroutí, rozsypou.
Současný hejtman Zimola byl od května roku 2004 předsedou OVV ČSSD v Jindřichově Hradci, předsedou klubu zastupitelů kraje byl Ing. Bc. Miroslav Krejča, CSc., který proti převodu nemocnic na akciové společnosti brojil.
No tak tehdy na tom začátku to nebyly jen ODS a ČSSD, byli tam ještě lidovci a zelení ( pozn. demagog - na začátku vlády J. Fischera - při sestavování).
Na počátku sestavování úřednické vlády Jana Fischera stály všechny tehdejší parlamentní strany kromě KSČM. Své účasti na jednání se později vzdali zástupci KDU-ČSL - pouze Miroslav Kalousek chtěl ještě jako člen lidovců obhájit post ministra financí a jednání se účastnil. V hlasování o důvěře nakonec úřednickou vládu podpořili poslanci ODS, ČSSD, SZ, pět poslanců KDU-ČSL a několik nazařazených poslanců.
Takže ten úvěr, tuším, že podepsal Tonda Podzimek, bývalý radní, kterýho zplnomocnil kdysi hejtman, hejtman Bendl.
Výrok Josefa Řiháka je hodnocen jako zavádějící, neboť úvěr sice podepsal Antonín Podzimek, jeho zmocnění k podpisu však schválilo zastupitelstvo, nikoli pouze hejtman Bendl.
Dle informací Komerční banky byl zmiňovaný úvěr až do výše čtyř miliard korun podepsán 12. září 2007, tedy v době, kdy byl hejtmanem Středočeského kraje skutečně Petr Bendl. Z uvedené zprávy Komerční banky vyplývá, že smlouvu skutečně podepsal radní Středočeského kraje pro finance Antonín Podzimek. Antonína Podzimka zmocnilo k podpisu příslušného úvěru zastupitelstvo, nikoli hejtman a to na jednání (.zip; .doc - str. 4; bod 4a) 13. srpna 2007.
