Přehled ověřených výroků

Čl. 64 odst. 2 Ústavy ČR stanoví, že “prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti”. Přestože se tento článek vztahuje výslovně pouze na vládu a její členy, je zvykem již od první republiky, že si prezident může pozvat k rozhovoru de facto kohokoliv. I zvyky/obyčeje mají v českém ústavním pořádku své místo, a přestože zpravidla nemohou být vynuceny, jsou všeobecně dodržovány.

Vývoj DPH za poslední tři roky

(základní a snížená sazba) :

01. 01. 2010 – 31. 12. 2011

20 % 10 %

01. 01. 2012 – 31. 12. 2012

20 % 14 %

01. 01. 2013 - X
21 % 15 %

Vláda Petr Nečase tedy DPH tedy dvakrát zvyšovala, ale rozhodně celkově neztrojnásobila.

(zdroje tabulky - minulé léta, současný stav)

Přestože lze nalézt konkrétní sazby daně, které došly snížení, celkové daňové zatížení ve srovnání s dobou vlád ČSSD není "mnohem" nižší.

Příklady sazeb daní, které po roce 2006 poklesly, najdeme v dani z příjmů právnických osob (PO - přehledně shrnují např. portály účetní kavárna a euroekonom) či nejvyšší sazbě daně z příjmů fyzických osob (FO - fullcom.cz). Narostla naopak zejm. snížená sazba DPH (berne.cz). K posouzení celkové daňové zátěže ale nestačí porovnávat jednotlivé sazby: vhodná je zejm. složená daňová kvóta (dále jen kvóta, podíl daní a odvodů na sociální zabezpečení ku HDP). I ministrův kolega, Miroslav Kalousek, se na její výši často odvolává (např. pro LN). Níže proto kromě sazeb zmíněných daní uvádíme také kvótu dle údajů OECD (dále zde, .xls) a pro srovnání také Eurostatu v letech nástupu a odchodu ČSSD z vlády v roce 2004, kdy kvóta v ČR dosáhla maxima, a v r. 2011, pro který jako poslední máme data.

(vše v %)

1998200420062011daň z příjmu PO

35

28

24

19

nejv. sazba DPFO

40

32

32

15

DPH (zákl./sníž.)

22/5

19/5

19/9

20/10

kvóta (OECD)

33,8

36,3

35,6

35,3

kvóta (EUROSTAT)

33,5

35,9

35,4

34,5

Kvóta v roce 2011 byla proti roku 2004 nižší o 1 % (OECD), resp. 1,4 % (Eurostat). To ovšem hovoříme pouze o maximu z doby vlád ČSSD, v jiných letech bylo celkové zatížení dokonce nižší, než je nyní.

Je tedy zjevné, že daně, vyjádřené jako celkové daňové zatížení, za vlád ČSSD obecně "mnohem vyšší" nebyly. Některé daňové sazby (zejm. přímých daní) však výrazně poklesly a výrok ministra Schwarzenberga je tak alespoň zčásti pravdivý.

Lubomír Zaorálek hovoří pravdu, neboť se jedná o paragraf 61, odstavec 2, bod d) zákona 247/1995 Sb., v němž stojí: "k přihlášce nezávislého kandidáta se připojí petice podporující jeho kandidaturu, která musí být podepsána alespoň 1 000 oprávněných voličů z volebního obvodu, kde kandidát kandiduje, s uvedením jejich jména, příjmení, rodného čísla a místa, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu; chybí-li některý z uvedených údajů nebo je uveden neúplně nebo nepodepsal-li se volič, podpis se nezapočítává; v záhlaví petice se uvede jméno a příjmení kandidáta, číslo a sídlo volebního obvodu, do kterého kandidát kandiduje, a rok konání voleb,".

O důležitosti a pozitivním vztahu k jednotné evropské obranné a zahraniční politice se Miloš Zeman vyjádřil například v rozhovoru pro E15 v říjnu 2012, kde konkrétně uvedl: “ To, že jsem eurofederalista, znamená, že jsem pro jednotnou zahraniční a obrannou politiku EU. ” Stejně tak učinil i v prezidentské debatě v listopadu 2012 pořádané na Institutu ekonomických studií sdružením Evropské hodnoty. Další debata, kde svůj názor prezentoval, byla konána Informačním centrem o NATO a CEVRO Institutem. Dále uvádíme také článek na iDnes.cz z prosince roku 2011 a odkaz na stránky SPOZ, kde jsou rovněž uvedeny přepisy dalších rozhovorů v médiích.

Výrok potvrzuje Státní energetická koncepce.

Aktualizace Státní energetické koncepce z roku 2012 (.doc, str. 9) uvádí, že "dominantním dodavatelem (plynu - pozn.) zůstává Ruská federace." To samé se na str. 10 uvádí u dodávek ropy (kterou pravděpodobně Karel Schwarzenberg myslí, když hovoří o naftě). Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.

Na základě dohledaných informací o zisku mandátu obou premiérů v roce 1992 a schváleného zákona o rozpadu ČSFR hodnotíme výrok jako pravdivý.

Petr Nečas byl zvolen ve volbách v červnu 1992 do České národní rady v Severomoravském kraji.

Životopis Roberta Fica uvádí, že byl jako poslanec zvolen také v roce 1992 do Národní rady Slovenské republiky.

Oba premiéři tak byli členy národních parlamentů od voleb v roce 1992. K samotnému rozdělení pak došlo na základě Zákona o zániku ČSFR (25. listopadu 1992).

Na základě údajů o poslanci Stanjurovi z webu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR hodnotíme tento výrok jako pravdivý. Stanjura byl členem hospodářského výboru sněmovny dokonce déle, od 7. 7. 2010 do 20. 6. 2012, tedy necelé 2 roky. Mírné podhodnocení skutečné délky setrvání ve funkci tolerujeme i proto, že po nástupu Zbyňka Stanjury byly letní prázdniny a fakticky tedy pravděpodobně pracoval dobu kratší.

Kraj skutečně v lednu 2012 schválil notifikace na všechny regionální železniční tratě s vyjímkou tratě domažlické. Plzeňský kraj se podle vedoucího krajského odboru dopravy Jaroslava Vejpravy skutečně chystá vyhlásit první soutěž na regionálního železničního dopravce v úseku Horažďovice (Klatovsko)- Plzeň - Planá (Tachovsko). Zakázka se tedy prozatím ještě na webu veřejných zakázek Plzeňského kraje nevyskytuje.

Prezident republiky je podle Ústavy ČR součástí výkonné moci (Hlava třetí), jejíž vrcholným orgánem je právě Vláda (Čl. 67). V logice výroku je tedy pravda, že prezident musí respektovat vládu, byť jí není z výkonu své funkce odpovědný (Čl. 54).

Pravomoci prezidenta stručně na ČT 24.