Přestože ODS obhájila pouze 4 mandáty, tak já chci říci, že naši kandidáti získali, například když tady byla zmínka o Elišce Wagnerové, o tom že byla úspěšnou jaksi účastnicí toho klání, tak naši všichni kandidáti získali více hlasů, dá se tedy říci, že tu voličskou podporu hlasů mají větší, silnější, všichni čtyři, kteří postoupili, než Eliška Wagnerová a další tři, kteří se nedostali z řad ODS.
Dle volebních statistik ČT, měli skutečně kandidáti zmiňovaní Miroslavou Němcovou v 2. kole senátních voleb více hlasů, než Eliška Wagnerová a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Srovnání výsledků Elišky Wagnerové(SZ) a kandidátů ODS zmiňovaných M. Němcovou:
kandidát
obvod
1. kolo
2. kolo
poč. opráv. voličů v 2. kole
Eliška Wagnerová
Brno-město
7396
10756
98764
Jaroslav Kubera
Teplice
12582
13130
103431Daniela Filipiová
Praha 8
6468
19284
104891Tomáš Grulich
Praha 12
5284
12416
91940Jaroslav Zeman
Jablonec n. Nisou
8043
14403
115032Tomáš Töpfer
Praha 4
6756
11076
92814Adolf Beznoska
Mladá Boleslav
10338
11885
112794Rudolf Salvetr
Domažlice
7521
11391
104294
Dokonce na jednom fóru jsem se vyjádřila, že bych dělala na vládu doslova přepadovky.
Pod pojmem přepadovky zde má Bobošíkova na mysli využívání pravomoci prezidenta, která je zaručena čl. 64 Ústavy ČR, kde je uvedeno, že prezident má právo účasnit se schůzí obou komor a vlády, může mu být uděleno slovo kdykoliv o to požádá, a stejně tak má právo vyžadovat od členů vlády zprávy a projednávat s nimi otázky, které patří do jejich působnosti. Jasně se vyjádřila, avšak méně expresivně, že by v tomto ohledu na jednání vlády a obou komor parlamentu často chodila, což prohlásila v srpnu tohoto roku v Pardubicích při příležitosti představení kandidátů strany Suverenita do krajských voleb, viz. například článek na prvnizpravy.cz, nebo také rozhovor pro aktualne.cz.
Komunistická strana nikdy nezpochybňovala Senát, ale hovořila o finančních prostředcích, které jsou vynaloženy na Senát.
Na základě aktuálních výroků některých představitelů KSČM hodnotíme výrok Petra Šimůnka jako nepravdivý.
Sám předseda KSČM Vojtěch Filip dne 8. září 2012 na 22. levicovém setkání občanů prohlásil: "Můžeme mít názor, že Senát je zbytečný, ale nesmíme podcenit jeho sílu a složení."
O nepotřebnosti senátu se zmínil i komunistický kandidát do senátních voleb Pavel Ambrož dne 10. září 2012, když na webu KSČM vyřkl: "Náš malý stát by vystačil jen s jednokomorovým parlamentem. Dokud bude existovat systém dvou komor, bude každá politická strana usilovat o volební úspěch do každé. I politická strana, jež chce senát zrušit, musí získat na to hlasy v obou komorách. Hlasoval bych pro to." Dřívější nelibost k této instituci přiznala na webu KSČM i další kandidátka KSČM do Senátu Zuzka Bebarová Rujbrová: "KSČM využila mezidobí do prvých senátních voleb ke snaze Senát zrušit. Sice neúspěčně, ale nějak to v nás utkvělo. Senát rádi nemáme."
Já jenom musím říct, že to nebyly jenom dvě vlády, který si ODS sama shodila. Ona má takový národní sport už od Sarajeva, se vzájemně podkopávat.
Výrok předsedy poslaneckého klubu KSČM je nepravdivý, neboť poslanci ODS shodili (či spolushodili) "pouze" 2 vlády, nikoliv však více, což tvrdí Pavel Kováčik.
Poslední případ, kdy někteří poslanci ODS zapříčinili pád vlády, která byla vedena premiérem z této strany, nastal v roce 2009, kdy při hlasování o nedůvěře vlády pod vedením Mirka Topolánka proti kabinetu hlasoval člen poslaneckého klubu strany Vlastimil Tlustý a také (v té době již nezařazený) poslanec Jan Schwippel (byl zvolen na kandidátce ODS).
Zmiňuje-li předseda poslaneckého klubu KSČM tzv. Sarajevo (1997 - apel místopředsedů ODS Rumla a Pilipa k rezignaci premiéra Václava, který byl v té době v Sarajevu - celý text od politologa Lubomíra Kopečka), naráží zjevně na rozpad ODS (od níž se odtrhla Unie svobody), což vedlo k pádu vlády (premiér Klaus podal demisi). Roli zde hrály především vnitrostranické faktory (podle odešlých poslanců především neochota vedení ODS řešit netransparentní financování strany), dále pak koaliční spory s KDU-ČSL. Nicméně formálně má Kováčik pravdu, poslanci ODS (někteří a nejen oni!) měli velký vliv na pád 2. Klausova kabinetu.
Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť poslanci ODS měli vliv na pád 2 vlád, v jejichž čele stál lídr ODS, nicméně pád další vlády již nezapřičinili. Myslí-li Pavel Kováčik současnou situaci, tak může mít v budoucnu pravdu, nicméně v tuto chvíli není jisté, jestli Nečasův kabinet přežije i díky poslancům ODS, tudíž je korektní netvrdit, ani že vláda přežije, ani že padne.
Byli to lidé, kteří se na mě obrátili, abych kandidovala, já jsem je pak oslovila prostřednictvím e-mailu, byli to i lidé z KDU-ČSL, dělali jsme školení, navštěvovala jsem je i v krajích a oni potom oslovovali své známé a přátele a dbali na to, aby ty podpisy byly pravé a správně vyplněné.
Na oficiálních stránkách Zuzany Roithové se můžeme dozvědět, kdo všechno prezidentské kandidátce s kampaní pomáhá. Jak přesně však probíhal sběr podpisů nelze z této informace vyčíst. Proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Poslanců a senátorů je 281.
Poslanců a senátorů je dle hlavy druhé, článku 16 Ústavy ČR opravdu 281. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Viděli jsme titulky, že druhý pilíř byl vetován. Není to pravda. Od 1. ledna každý občan České republiky má právo s rozhodnout, že 3%, které platí na důchodové pojištění, nemusí hradit státu, může si odvádět na svůj soukromý účet, k tomu musí přidat 2%. Tento zákon platí. My jsme ho přijali, ve sněmovně jsme přehlasovali veto Senátu 6. listopadu loňského roku, to znamená, už platí skoro rok a na tom se tím vetem nic nemění.
Předmětný zákon, tedy zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, byl Senátem vrácen Poslanecké sněmovně, která toto veto Senátu přehlasovala 6. listopadu 2011, a to 346. hlasováním v poměru 109 hlasů pro zákon v nezměněné podobě a 70 hlasů proti. Postup schvalování zákona je dostupný na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.
Po schválení Poslaneckou sněmovnou byl zákon doručen k podpisu Prezidentovi ČR, který zákon nepodepsal, ale ani jej Poslanecké sněmovně nevrátil. Tento postup není vetem, a proto byl zákon předložen předsedovi vlády k podpisu, čímž bylo završeno jeho přijetí.
Český právní řád rozlišuje platnost zákona a jeho účinnost. Zákon se stává platným dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy v tomto případě 28. prosince 2011 v částce 149 Sbírky zákonů pod číslem 426/2011. Nestanoví-li zákon jinak, platný zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po nabytí platnosti. Tento zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení § 25 až § 29 a § 110, které nabývají účinnost 1. ledna 2012.
Základ druhého pilíře penzijní reformy je ale primárně upravován zákonem č. 426/2011 Sb. Podle informaci Ministerstva financí ČR je základem II. pilíře, to že " Občané, kteří budou účastníky II. pilíře, si budou moci na osobním účtu spořit prostředky tím, že odvedou část pojistného na důchodové pojištění (3 % z vyměřovacího základu) do II. pilíře (odvod do I. pilíře se jim tedy sníží). K této částce však budou muset přidat další 2 % z vlastních prostředků. Celkově tedy bude výše odvodu činit 5 % z vyměřovacího základu. Vzhledem k tomu, že se sníží odvod těchto občanů do I. pilíře, bude jim adekvátně krácen státní důchod z I. pilíře. " (MFČR, Základní aspekty reformy penzijního systému ČR)
Vzhledem ke zjištěným informacím hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Já jsem nesouhlasil s tímto trestním zákoníkem, ve kterém, rozumíte, já jsem (pro něj, pozn.) nehlasoval.
Lubomír Zaorálek v tomto případě hlasoval proti návrhu zákona. 45. schůze, 49. hlasování, 6. září 2012: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 584/5."Stav projednávání návrhu zákona ke dni 22. října 2012
Ten zákon (upravující s-karty, pozn.) byl přijat na sklonku roku 2011.
Zákon ze dne o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů byl schválen 13. října 2011. O sociálních kartách se hovoří na straně 3975, parafraf 19.
Vládní stabilizační balíček bych zcela jistě vetoval, protože jsou tam opatření, která jsou nepřijatelná. Např. omezení podpory bydlení.
Jak je uvedeno například na serveru lidovky.cz nebo aktualne.cz, omezení, či spíše zpřísnění poskytování příspěvku na bydlení, bylo v původním vládním návrhu, při projednávání ve sněmovně ale tato změna ze zákona vypadla a podpora bydlení zůstává beze změny.
