Já jenom bych chtěla ještě upřesnit, když tady padlo číslo, že rozpočet kraje je těch 17 miliard korun, to je sice pravda, ale 10 miliard korun z toho jsou transfery, zejména transfery, které jdou do regionálního školství a přibližně 5 miliard jsou vlastně mandatorní a kvazi mandatorní výdaje. Takže těch disponibilních prostředků je přibližně ve výši asi 750 tisíc ročně. Promiňte, milionů.
Dle informací Středočeského kraje byl pro letošní rok schválen rozpočet (.xls) s předpokládanými příjmy ve výši 15 626 836 korun. Transfery tvoří 8 885 559 tisíc korun z této částky. V těchto údajích se tedy Helena Langšádlová mýlí vždy o více než jednu miliardu korun. Do školství jde celkem 9 294 092 korun, ale není jasné, zda je tato částka čerpána z transferů nebo z vlastních příjmů kraje.
Bohužel nelze také dohledat, jakou část z celkových příjmů tvoří mandatorní a kvazimandatorní výdaje a proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Dneska ty ceny dřeva jenom například oproti roku 2000 odhaduju, že jsou o 30-40 % někde jinde směrem nahoru.
Na základě dohledaných informací o cenách dřeva je výrok hodnocen jako neověřitelný.
Server Lesniznalec.cz (.doc) uvádí přehled o průměrné ceně surového dřeva a to na základě vyhlášení Ministerstva zemědělství. Průměrná cena dřeva v roce 2000 podle tohoto zdroje byla pak 1046 Kč, vyhlášení (.pdf) na letošní rok pak je ve výši 983 Kč.
Podle statistické analýzy, kterou nechalo zpracovat Ministerstvo průmyslu a obchodu, se ceny palivového dříví zvýšily mezi roky 2000 a 2010 o více než 100%. Analýza doslova uvádí (v bodu 3 - Vývoj ceny palivového dřeva): "Základní představu o vývoji ceny palivového dřeva poskytuje v [1] následující graf. Ve sledovaném období 2000 - 2010 vzrostla cena jehličnatého palivového dřeva z 320 Kč/prm (s kůrou) na 796 Kč/prm. Nárůst ceny o 149 %. U listnatého palivového dřeva pak byl nárůst z 500 na 1 118 Kč/prm, tedy o 124%." Jelikož se rozcházejí zdroje, které o ceně dřeva (v závislosti na typu a jeho využití) referují, je výrok poslance Olivy hodnocen jako neověřitelný.
Jsme první vláda, která dokázala snížit, a to výrazně, v tříletém horizontu o 20% mzdový objem pro státní správu.
Vzhledem k tomu, že prozatím nejsou dostupné údaje pro ověření údajů za celé tři roky působení současné vlády, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Na základě údajů ze státních závěrečných účtů za roky, 2010 (.pdf - str. 51) a 2011 (.pdf - str. 53) jsme zjistili, že bylo v těchto letech vyplaceno ze státního rozpočtu na platech:
Rok 20102011Částka vydaná na
platy (v mil. Kč)67 88561 560
Snížení výdajů na platy z 67 885 mil. Kč na 61 560 mil. Kč odpovídá snížení o 9,3 %.
Podle dokumentu "Informace o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 2012" (.pdf, - str. 13) je na rok 2012 schváleno ve výdajové položce "platy a ostatní platby za provedenou práci a pojistné" (tedy širší položka než samotné platy) 89,02 mld. Kč, zatímco za roka 2011 to bylo na stejnou položku reálně vyplaceno 89,618 mld. Kč (Státní závěrečný účet ČR pro rok 2011, .pdf - str. 53). I v roce 2012 lze očekávat další mírné snížení, avšak v žádném případě v takovém rozsahu, aby celkové snížení mezi lety 2009 - 2012 dosáhlo 20 %
Mluví-li pan Kalousek o tříletém horizontu, předpokládají se data od jmenování vlády, tj. 13. července 2010, do poloviny, resp. konce roku 2013. V současné době nemáme k dispozici ani státní závěrečný účet pro rok 2012 ani údaje o reálném vyplácení platů na rok 2013.
Tento výrok vzhledem k nedostatku relevantních dat hodnotíme jako neověřitelný.
Garantem za ten druhý pilíř a koneckonců i za ten třetí pilíř není ministerstvo práce a sociálních věcí, ale je ministerstvo financí.
V námi dohledaných zdrojích se nemluví o přímých garancích státu pro druhý a třetí pilíř - pouze o omezeních, které ministerstvo financí má pro banky zabývající se spravováním penzijních fondů. Nemůžeme tedy potvrdit ani vyvráti tvrzení Ludmily Müllerové.
Když vezmete, že by se tam poskytovaly i důchody, tak to je někam ke třem milionům zákazníků.
Podle statistiky vydané Ministerstvem práce a sociálních věcí, bylo ke dni 31.března 2012 v ČR cca 2,87 mil. důchodců vč. poběratelů důchodu invalidního a pozůstalostního. Již tento počet odpovídá senátorově "někam ke třem milionům". Krom toho by mezi "zákazníky" České spořitelny měli patřit i příjemci dávek v hmotné nouzi aj., byť z výroku není zřejmé, že je senátor Štěch do zmíněných tří milionů počítá.
V tom rozpočtu je 80 nebo více ne 80 procent jsou mandatorní výdaje. Ministr financí nebo vláda operuje pouze s 20 procenty výdajů rozpočtu.
Výrok Petra Gazdíka hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo najít relevantní informace (tj. týkající se návrhu státního rozpočtu pro rok 2013).
Pro úplnost ale připojujeme citaci ze Stanoviska NKÚ ke zprávě o plnění státního rozpočtu pro rok 2011 (.pdf), kde se uvádí: " Na růstu rozpočtovaných výdajů se podílejí zejména mandatorní výdaje, které by měly dosáhnout výše 679,6 mld. Kč, což je o 51,5 mld. Kč více oproti skutečnosti roku 2010. Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích tak vzroste na 57,1 % (rozpočtovaný podíl v roce 2010 byl55,1 %, v roce 2009 činil 53,5 % a v roce 2008 dosáhl podíl 52,5 %). "
Řada kandidátů odmítla (Rychetský, Motejl). (myšleno kandidovat na prezidenta v roce 2008)
Jak Pavel Rychetský, v té době předseda Ústavního soudu, tak Otakar Motejl, tehdy ombudsman, odmítli v roce 2008 kandidaturu na prezidenta republiky. Rychetský navíc odmítl kandidovat již ve volbě v roce 2003 a jeho názor se nezměnil, jak sám prohlásil. Motejl se také odmítl stát kandidátem; řekl však, že by svou kandidaturu ještě zvážil, pokud by odstoupil Jan Švejnar, jemuž vyjádřil podporu.
Máme 40, 50 miliardový schodek na důchodovém účtu.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Podle údajů Ministerstva financí o pokladním plnění státního rozpočtu ČR v období 1. 1. až 30. 9. 2012 jsou příjmy rozpočtu určené na důchody v celkovém objemu 246,50 mld. Kč. Výdaje představují částku 281,84 mld. Kč. Deficit důchodového účtu tedy činí 35,34 mld a nikoliv uvedených 40 či 50 mld. Kč.
Tam začal ten problém, kterému jsme se věnovala například s doplňovací budovou ND. Tato budova byla odňata, protože v tom zákoně bylo, že to patří Voršilkám a byla tam chyba. Ten pozemek jim totiž nikdy nepatřil. A tak Národní divadlo přišlo o budovu.
Příloha výčtového zákona (viz. výrok 9) konkrétně uvádí ve výčtu, který se vztahuje k Řádu svaté Voršily Římské unie: “čp.1435 budova se stavební plochou 944/2 •pozemky č.k. 944/1 stavební plocha, 944/3 ostatní plocha, 944/4 •stavební plocha •Vlastník: Čs. stát - Národní divadlo •Uživatel: jako vlastník •Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 341 pro obec Praha a k.ú. Nové Město” Výčtový zákon (jeho příloha) tedy skutečně zmíněnou nemovitost přisoudil konkrétnímu řádu, nicméně není již zcela jasné, zda zákon obsahoval chyby, respektive jestli řádu budova nikdy nepatřila a Národní divadlo o ni přijít nemělo. Vzhledem k absenci jasného a spolehlivého zdroje (o této problematice na půdě Sněmovny hovořili jednotliví poslanci) je výrok jako celek hodnocen jako neověřitelný.
Já jsem už v březnu minulého roku poukazoval na to, nebo respektive tohoto roku, že ta situace v ČD Cargo není úplně v situaci, kdybysme měli se usmívat a říkat, že je všechno v pořádku a vydávat články do novin, jak je úspěšný první pololetí.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý.
Pavel Dobeš sice coby ministr dopravy kritizoval ČD Cargo, o čemž svědčí řada odkazů v médiích a fakt, že v květnu dokonce požádal o audit ČD Cargo a v srpnu otevřeně hovořil o špatném hospodaření této společnosti. Dříve než v květnu se nám však nepodařilo v mediální databízi dohledat jakékoli zmínky o jeho kritice směrem k ČD Cargo, a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
