Přehled ověřených výroků

Výrok poslankyně Markové je na základě dohledané tiskové konference KSČM ze dne 6. října 2011 hodnocen jako pravdivý.

6. října 2011 vystoupila na tiskové konferenci KSČM k projektu IZIP Soňa Marková a prezentovala stranické stanovisko. Doslova říká: " KSČM žádá okamžité odstoupení, popř. odvolání ředitele VZP pana Pavla Horáka."

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Bohužel se nám nepodařilo dohledat údaje, které by mohly potvrdit či vyvrátit správnost částek uváděných panem Chovancem. Částku, kterou má Plzeňský kraj k dispozici na jeden kilometr svých silnic, se nám nepodařilo dohledat v rozpočtu kraje pro rok 2012 ani na webu Správa a údržba silnic Plzeňského kraje.

Výrok Jiřího Zimoly je pravdivý, poněvadž se již v minulosti ostřeji vyjádřil proti projektu splavnění Vltavy.

Například 1. června 2011 se pro Parlamentní Listy vyjádřil takto: "Pro mě osobně je to akce, kterou bych možná nazval vyhazováním peněz, protože se daly zcela jistě použít někde jinde a mnohem lépe."

Na základě dokumentu Evropské komise (strany 23-27) a tabulky TMF Group jsou tyto údaje pravdivé. V roce 2007 opravdu byla průměrná výše základní sazby DPH 19, 5%, přičemž nahoru jí táhly hlavně DPH v severských zemích EU (Dánsko, Švédsko a Finsko)a naopak dolů byla tlačena zeměmi s tradičně nízkou DPH, jako Lucembursko či Kypr.

Na základě dohledaných informací z jednání Rady města Karviná a mediálních zpráv hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako pravdivý.

Miroslav Novák má na mysli projekt průmyslové zóny Karviná-Barbora. Informace (.pdf) z jednání Rady města Karviná ze dne 29. května 2012 mluví o průmyslové zóně a její rozloze následovně: " Předmětná studie hodnotí území o rozloze cca 100 ha v lokalitě Karviná-Doly v prostoru průsečíkudvou lokálně významných komunikací, a to jižně od silnice I/59, která tvoří dopravní osu mezi městy Karviná a Orlová, a dále východně od silnice II/474, která tvoří dopravní napojení ze směru Havířov-Horní Suchá. Podle studie se předpokládá možnost využití cca 85 ha ploch z toho cca 65 ha pro vlastní nabídkové plochy potenciálním investorům."Karvinský deník a také server Realit.cz popisují ve svých textech čásku, která má být na projekt vynaložena. Píší o 1,1 miliardě korun.

Oba údaje, o nichž mluví Miroslav Novák víceméně odpovídají informacím dohledaným z veřejně dostupných zdrojů, jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Tvrzení Petra Gazdíka označujeme jako pravdivé na základě tiskové zprávy Celní správy ČR ze dne 18. 9. 2012. ve které se uvádí: "V roce 2011 bylo provedeno více než 10 000 kontrol, při kterých bylo zajištěno přes 1 500 hektolitrů etanolu, čímž bylo zabráněno daňovému úniku ve výši přesahující 43 000 000 Kč. V roce 2012 bylo doposud provedeno více než 8 000 kontrol, při kterých bylo zajištěno přes 1 300 hektolitrů etanolu a zabráněno tak daňovému úniku ve výši přesahující 38 000 000 Kč."

Výrok senátora Čunka je hodnocen na základě dohledaných informací jako pravdivý, neboť správně popisuje jak počet otrávených osob, tak i neznalost výše daňových úniků.

Otázky Václava Moravce byly odvysílány v úterý 18. září, média v té době (cca 19:00) informovala (iHNed) už o 23. oběti otravy, nicméně senátor Čunek pracuje s informací, která byla veřejná celý den, popisuje tedy stav korektně.

Co se týká úniků kvůli černému trhu s alkoholem, je pravdou, že přesné vyčíslení fakticky neexistuje. Jsou známy spíše odhady různých aktérů. Česká televize např. informovala 17. září, že na spotřební dani za alkohol státu uniká ročně asi miliarda korun (plus další stamiliony za DPH), dále pak informuje, že podle odhadu Ministerstva financí černý trh s alkoholem tvoří asi 20 % celého trhu s alkoholem v České republice.

Server Aktuálně.cz přinesl 18. září rozhovor s ministrem financí Kalouskem, který o tomto problému doslova uvedl: " U lihu, i přes ty tragické důsledky, které to doteď mělo, nejsou daňové úniky makroekonomickým problémem." Toto vyjádření ovšem nenabízí žádnou kvantifikaci problému z pohledu výše daňových úniků.

Náměstek ministra financí Minčič pak v Událostech komentářích 17. záři mluvil také o těchto daňových únicích v souvislosti s methylovou kauzou, kdy prohlásil: " Já hovořím o jedné desetině, to znamená, jestliže je celoroční výnos 7 miliard korun, že je to méně než jedna miliarda. Je to 0,7 miliardy jenom na spotřebních daních."

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) není jediným IDS v ČR, který zahrnuje všechny obce daného kraje (673 obcí v případě JMK). Na základě informací jednotlivých krajských koordinátorů veřejné dopravy můžeme potvrdit zahrnutí všech obcí do krajského IDS v rámci Karlovarského i Libereckého kraje.

• Integrovaná doprava Karlovarského kraje (IDOK) zahrnuje všechny obce a pokrývá celé území kraje. Plán dopravní obslužnosti území Karlovarského kraje na období let 2012 - 2018 (.pdf - str. 75)
• Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje (KORID) organizuje Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje (IDOL), který funguje v celém Libereckém kraji.

Situace v ostatních krajích:

• Ostravský dopravní integrovaný systém (ODIS) zahrnoval k 31. prosinci 2011 (.pdf) 269 obcí z celkových 300 (.xls). K 2. září 2012 (.pdf) by už mělo být v rámci systému 298 obcí.
• Středočeská integrovaná doprava (SID) bude realizována nejdříve do konce roku 2015.
• V Jihočeském kraji zatím funguje pouze Integrovaný dopravní systém Táborska (IDS TA).
• Plzeňský kraj založil společnost Plzeňský organizátor veřejné dopravy s.r.o. (POVED), jejímž cílem má být dopravní integrace kraje.
• Kraj Vysočina žádný IDS nemá.
• V Ústeckém kraji je IDS zatím v počáteční fázi.
• Královéhradecký a Pardubický kraj spolupracují v rámci Integrovaného dopravního systému (IREDO), jehož organizátorem je společnost OREDO s.r.o. V systému nejsou zahrnuty všechny obce krajů.
• Koordinátor Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (KIDSOK) zatím nezahrnuje některé regionální trati. (.pdf - str. 63)
• Zlínská integrovaná doprava (ZID) zahrnuje pouze mětské systémy Zlína a Otrokovic.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v návaznosti na Rámcovou smlouvu o spolupráci investuje společnost ČEZ celkem 1,6 miliardy do místních komunikací. Tato částka se však bude týkat pouze krajských silnic, ne tedy dálnic (D3).

Jihočeský kraj: " Společnost ČEZ vybuduje v Jihočeském kraji v souvislosti se záměrem dostavby elektrárny Temelín jedenáct nových obchvatů a provede řadu dalších místních opatření na komunikacích II. a III. tříd v jihočeských obcích. Do realizace těchto plánů ČEZ investuje zhruba 1,6 miliardy korun. "

Skupina ČEZ: " Rámcová smlouva o spolupráci mezi společností ČEZ a Jihočeským krajem byla podepsána 8. dubna 2009. Na jejím základě ČEZ podpoří do konce roku 2018 rozvoj Jihočeského kraje částkou 3,7miliard korun. Tyto prostředky jsou určeny například do oprav komunikací, posílení bezpečnostních a havarijních systémů v okolí JE Temelín, rozšíření ubytovacích kapacit při dostavbě elektrárny nebo na podporu kulturních a sportovních akcí. "

Rámcová smlouva o spolupráci mezi Jihočeským krajem a společností ČEZ, a.s.: " 2. ČEZ se zavazuje vyhledávat společně s krajem vhodné oblasti z hlediska financování vyvolaných investic spojených s dostavbou Jaderné elektrárny Temelín. Pro tento účel připraví ČEZ společně s krajem do 31. 7. 2009 dlouhodobý plán do roku 2018 vyvolaných a souvisejících investic a proces jejich financování, který bude jednou ročně upřesňován, a to vždy nejpozději do 31. 12. předchozího kalendářního roku. V rámci tohoto plánu se ČEZ zavazuje uvolnit na investice v něm zahrnuté a spojené s rozvojem kraje celkem na celé období dlouhodobého plánu 2,5 mld. Kč.3. ČEZ se zavazuje připravit společně s krajem do 31. 7. 2009 dlouhodobý rámcový plán propagace své činnosti na území kraje do roku 2018, který bude jednou ročně, a to vždy nejpozději do 31. 12. předchozího kalendářního roku upřesňován jako roční prováděcí plán. V rámci ročních prováděcích plánů se ČEZ zavazuje uvolnit částku 110 mil. Kč v průměru ročně v závislosti na postupu příprav dostavby a následné výstavby. Celkem na celé období uvolní ČEZ na výše uvedené účely částku ve výši 1,1 mld. Kč. Součástí ročního prováděcího plánu budou vzájemně odsouhlasená pravidla, podle kterých bude ČEZ převádět a rozdělovat finanční prostředky.
4. ČEZ se zavazuje spolupracovat s krajem na udržení vysoké úrovně havarijního a krizového plánovaní. Pro tento účel připraví ČEZ společně s krajem do 31. 7. 2009 dlouhodobý plán rozvoje havarijního a krizového plánování do roku 2018, který bude jednou ročně upřesňován, a to vždy nejpozději do 31. 12. předchozího kalendářního roku. Na základě dlouhodobého plánu se ČEZ bude podílet na financování dosažení vysoké úrovně havarijního a krizového plánovaní v celkové částce do 100 milionů Kč."

Ve smlouvě se tedy hovoří o celkové částce 3,7 miliard, z nichž skutečně 1,6 miliardy má být využita na dopravní infrastrukturu, konkrétně na silnice II. a III. třídy. Rámcová smlouva ke stažení zde. (.doc)

Zlínský kraj v současné době provozuje čtyři nemocnice, a to Krajskou nemocnici Tomáše Bati, a.s., Uherskohradišťskou nemocnici, a.s., Kroměřížskou nemocnici, a.s. a Vsetínskou nemocnici, a.s.. Všechny tyto nemocnice jsou akciovými společnostmi.

Na základě zjištěných informací hodnotíme tento výrok jako pravdivý.