Ta společnost (ČD Cargo, pozn.) není zase úplně malá, ona má tržby někdy ve výši 12 miliard korun ročně.
Dle údajů dostupných ve výroční zprávě za rok 2011 (.pdf - str. 9) byly tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb společnosti ČD Cargo a.s. v posledních letech následující:
Rok200920102011Tržby z prodeje vlastních
výrobků a služeb (v mil. Kč)13 27214 12114 404
Vzhledem k tomu, že v posledních třech letech byly tržby vyšší než 12 mld. Kč ročně, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Garantem za ten druhý pilíř a koneckonců i za ten třetí pilíř není ministerstvo práce a sociálních věcí, ale je ministerstvo financí.
V námi dohledaných zdrojích se nemluví o přímých garancích státu pro druhý a třetí pilíř - pouze o omezeních, které ministerstvo financí má pro banky zabývající se spravováním penzijních fondů. Nemůžeme tedy potvrdit ani vyvráti tvrzení Ludmily Müllerové.
(Chci uvést, že jak Havel, tak Klaus, jmenovali celkem čtyři premiéry, bývalé členy KSČ.) Jmenovali vlády, které byly plné bývalých členů KSČ.
Výrok je pravdivý na základě jmenných seznamů členů vlád a jejich veřejně dostupných životopisů zmiňujících členství v KSČ.
Např. ve vládě Miloše Zemana (jmenované 22. července 1998) působili Václav Grulich (člen KSČ v letech 1954-1970), Eduard Zeman (1966-1970), Pavel Rychetský (1966-1970) a další. Ve vládě Jiřího Paroubka (jmenované Václavem Klausem 25. dubna 2005) figurovali Zdeněk Škromach (člen KSČ v letech 1982-1989), Milan Urban (1985-1989), Pavel Dostál (1962-1969) a další.
Této vládě trhy věří. My si půjčujeme v rozmezí mezi 2 - 3 %,
Nehodnotíme do jaké míry „této vládě trhy věří“, ale v současné době Česká republika skutečně dosahuje příznivého hodnocení ratingových agentur, např Moody's hodnotí ČR stupněm A1.
V červenci letošního roku úrok z českých dluhopisů činil 2,33%, v říjnu pak ČR vydala dluhopisy za 750 milionů euro s úrokem 2,871%.
Úrok z českých dluhopisů se tedy skutečně v poslední době pohyboval mezi dvěma až třemi procenty a druhou část výroku proto hodnotíme jako pravdivou.
Čistě nominálně, kdybychom to brali podle členů klubů, tak už dokonce vláda ani většinu nemá.
Na základě informací z Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a zpravodajských článků hodnotíme výrok jako pravdivý.
Pokud bereme v potaz pouze členy poslaneckých klubů, pak je vláda postavena na podpoře pouze 90 poslanců, z nich 49 jsou členové poslaneckého klubu ODS, 41 pak TOP 09. Věci veřejné vládu opustily a nově vzniklá formace LIDEM má osm členů, kteří musí vystupovat jako nezařazení poslanci, protože nesplňují podmínku 10 poslanců pro založení poslaneckého klubu.
Nejedlý je jednatelem české pobočky firmy Lukoil. On sám nám ze svých prostředků věnoval asi 400 tisíc korun. Lukoil v oficiálním prohlášení uvedl, že nám nedal ani korunu, toto je pouze jedna z dalších informačních kampaní.
Podle zákona o volbě prezidenta (č. 275/2012 Sb., .pdf, §24 odst. 3) platí, že “veškeré finanční operace, jimiž se financuje volební kampaň, se uskutečňují prostřednictvím volebního účtu”. Na transparentním účtu M. Zemana bychom měli najít veškeré příjmy jeho kampaně, vč. vkladu Martina Nejedlého. Ten ale na účtu nenajdeme, snad proto, že téměř za celý první měsíc jeho existence na účtu nejsou uvedeny žádné transakce (podle kampaňě měla být “na vině technika”, uvedly Lidové noviny). Nejedlého dar jednoznačně nepotvrzují ani mediální zprávy k tématu. Vyjádření Lukoil Aviation Czech, s.r.o., ani její mateřské společnosti ke sponzorským darům Zemanovi se nám nepodařilo dohledat. Výrok proto v obou částech není ověřitelný.
Dodejme, že Zemanův výraz “on sám nám... věnoval” se může vztahovat také na dar Nejedlého straně SPOZ. Té měl Nejedlý podle Zemana (ČT) věnovat 400 tis. Korun již při jejím vzniku. Výroční zpráva SPOZ (.pdf) pak (na str. 10) uvádí dar od Nejedlého ve výši 700 tis. Korun. Vzhledem k probíhající prezidentské kampani ale výrok interpretujeme tak, že se vztahuje k ní.
Už jsme podnikli kroky, které vedou k tomu, že veřejnou službu nenabízíme, že nebudou žádné sankce za to, když tedy lidé nenastoupí.
Webové stránky ministerstva práce a sociálních věcí ani úřadů práce sice o této změně zatím neinformují, jak ale napsal server idnes.cz již ve čtvrtek 29. listopadu, ministryně v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu vydala pokyn úřadům práce dočasně pozastavit zadávání tzv. veřejné služby.
Platnost této změny potvrzuje v pondělním článku například aktualne.cz s odvoláním na tiskový odbor ministerstva práce a sociálních věcí.
Takže ten úvěr, tuším, že podepsal Tonda Podzimek, bývalý radní, kterýho zplnomocnil kdysi hejtman, hejtman Bendl.
Výrok Josefa Řiháka je hodnocen jako zavádějící, neboť úvěr sice podepsal Antonín Podzimek, jeho zmocnění k podpisu však schválilo zastupitelstvo, nikoli pouze hejtman Bendl.
Dle informací Komerční banky byl zmiňovaný úvěr až do výše čtyř miliard korun podepsán 12. září 2007, tedy v době, kdy byl hejtmanem Středočeského kraje skutečně Petr Bendl. Z uvedené zprávy Komerční banky vyplývá, že smlouvu skutečně podepsal radní Středočeského kraje pro finance Antonín Podzimek. Antonína Podzimka zmocnilo k podpisu příslušného úvěru zastupitelstvo, nikoli hejtman a to na jednání (.zip; .doc - str. 4; bod 4a) 13. srpna 2007.
Elektronické aukce na léky už dávno byly proklamovány ministerstvem, ale přitom se ve skutečnosti, vlastně právě ministerstvo je blokuje.
Vyhlášení elektronických aukcí na léky bylo publikováno ministerstvem zdravotnictví v tiskové zprávě ze dne 19. května 2011. Již v listopadu roku 2011 pojišťovny žádaly ministerstvo o zřízení elektronických aukcí. To ale celý proces pozastavilo a chce, aby úhrady na léky před započetím vlastních aukcí ještě přehodnotil Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Prezident má pravomoc například úkolovat Bezpečnostní informační službu, vyžadovat od ní zprávy. Nebo předložit návrh zákona ústavnímu soudu, aby posoudil jeho soulad s ústavou.
Jelikož platné zákony popisují pravomoci ve znění výroku senátora Dientsbiera, je výrok hodnocen jako pravdivý.
Prezident je oprávněn podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení. (Zákon o Ústavním soudu, § 64, odst. 1, písm. a) ).
Zákon o zpravodajských službách (č. 153/1994 Sb.) v § 8 řeší Dientsbierem zmíněné pravomoci. Konkrétně tato pasáž zákona zní: "(1) Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoli v o to požádají zprávy o své činnosti . (4) Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády."
