V daňovém balíčku ještě nejsme přece v prezidentském vetu. Tam jsme ve chvíli, kdy nám vrátil zcela stejný, identický daňový balíček premiér a znovu o něm hlasujeme.
Výrok Kateřiny Klasnové je hodnocen na základě dohledané legislativy z webu Poslanecké sněmovny jako pravdivý.
Tzv. daňový balíček, tedy komplex opatření, který obsahuje mimo jiné zvýšení sazeb DPH, byl po vrácení Senátem Poslaneckou sněmovnou zamítnut 5. září 2012. Prezident Klaus jej tedy ani vetovat nemohl.
Opětovně byl tento zákon předložen do Sněmovny a prošel 1. čtením 18. září 2012. To, že jde o identický návrh, dokumentují slova ministra financí Kalouska, která pronesl při projednávání 18. září: " Dámy a pánové, dovolte, abych jménem vlády předložil soubor novel zákonů, které tato Sněmovna již projednávala v prvním, ve druhém a ve třetím čtení. Byly Poslaneckou sněmovnou schválené, nebyly však Poslaneckou sněmovnou schválené poté, co je vrátil Senát." Výrok Kateřiny Klasnové tak přesně pojmenovává jak fakt, že daňový balíček nebyl vetován prezidentem (jelikož vetován být ani nemohl), tak i fakt, že vláda předložila do Sněmovny identický text, který je aktuálně projednáván.
Těch 32 milionů korun na problematiku správy jsme dávali ministerstvu vnitra každoročně za správu toho systému.
Ve veřejných zdrojích bohužel nelze dohledat informaci o zmiňovaných finančních tocích. Proto hotnotíme výrok ministra Dobeše jako neověřitelný.
Kdybychom si mohli my, občanští demokraté vybrat. Tak my jsme pro jednu sazbu. My se tím netajíme, je to dlouholetý náš program, rovná daň jak pro fyzické a právnické osoby, tak v rámci DPH.
Na základě bývalých volebních programů z archivu ODS hodnotíme výrok Zbyňka Stanjury jako pravdivý.
ODS zahrnula rovnou daň poprvé ve svém koncepčním materiálech s názvem "Modrá kniha" (.pdf str 16) z roku 2004 , v němž slibovala zavést jednotnou 15% sazbu fyzických a právnických osob a DPH.
Následně se zmínka o rovné daňi objevila volebním program pro volby do Poslanecké sněmovny z roku 2006 (.pdf str. 6) i z roku 2010 (.pdf str. 15).
Máme věznice přeplněné.
Ke dni 16. listopadu 2012 eviduje Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky ve svém pravidelném týdenním hlášení v tabulce (.pdf, str.2) s názvem Stav ubytovacích kapacit ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby České republiky celkovou využitelnost 107,96 %. Ačkoliv lze nalézt vězeňská zařízení, která kapacitu naplněnou nemají, z celkového pohledu má ČR opravdu věznice přeplněné.
I v těch volbách do Senátu bylo vidět, že lidé mnohem více než rodinnou tradici, i když i ta byla důležitá, oceňovali třeba můj postoj po volbách v Praze, kdy jsem se snažil chovat zásadově, kdy to, co jsem tvrdil před volbami, tak jsem se snažil dodržet i po volbách a šel jsem v tom do střetu i s vlastní stranou.
Základním faktem je, že Jiří Dienstbier odmítl (odstoupil z vyjednávacího týmu) jako lídr kandidáty ČSSD v Praze účast na tzv. “velké” koalici mezi sociálními demokraty a ODS po komunálních volbách v roce 2010. Svůj postoj deklaroval již před samotnými volbami. Avšak jakákoliv empirická data (výzkumy veřejného mínění, volební studie či podobně) osvětlující motivaci voličů k volbě Jiřího Dienstbiera v doplňovacích volbách do senátu v roce 2011 (volební obvod Kladno) nejsou dostupná. Výrok je tedy nutné označit jako neověřitelný.
Já bych chtěl říct, že jsem jednak dostal velmi silný mandát, když jsem byl nominován – bylo to 75 % hlasů.
Jak uvádí tiskové prohlášení ČSSD, Jiří Dienstbier byl nominován na sjezdu Ústředního výkonného výboru strany 19.5.2012, kde pro něj hlasovalo 107 ze 152 účastníků, to je asi 70% hlasů. Senátor Dienstbier tak svou pozici výrazně posiluje, výrok je z tohoto důvodu hodnocen jako nepravdivý.
Ten návrh (na zvýšení platu poslanců, pozn.) přišel do sněmovny s pěti variantami od vlády.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Vládní návrh zákona 236/1995 Sb o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánu a soudců a poslanců Evropského parlamentu skutečně obsahuje pět možných variant navrhovaných úprav.
Česká národní banka snižuje úrokové sazby na nejnižší historickou úroveň.
Výrok Milana Štěch hodnotíme na základě nalezených informací jako pravdivý. ČNB v tiskové zprávě ze dne 27. září na svých webových stránkách oznamuje, že: " Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání rozhodla snížit dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 25 bazických bodů na rekordní minimum 0,25 %. Lombardní sazba byla snížena o 75 bazických bodů na 0,75 %. Diskontní sazba byla snížena o 15 bazických bodů na 0,10 %.Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 1. 10. 2012. "
Tabulku s hodnotami jednotlivých sazeb zveřejnil i portál finance.cz. I z této tabulky je patrné, že úrokové sazby od roku 2001 klesají.
Tabulku, která odhaluje vývoj dvoutýdenní repo sazby od roku 1995 můžete nalézt i na stránkách ČNB.
O snížení sazeb na rekordní minimum informují i české zpravodajské servery e15.cz, idnes.cz a novinky.cz.
Pak jsme udělali kompromis v rámci koalice s TOP 09 a Věcmi veřejnými, domluvili jsme 14 a 20 na rok 2012 a od roku 2013 17,5 %.
Již v březnu 2011 byla v rámci vládní koalice uzavřena dohoda o upravení sazeb DPH, kdy tato změna měla sloužit ke kompenzaci výpadku příjmů v důsledku penzijní reformy, což uvedl na tiskové konferenci dne 10. března 2011 premiér Petr Nečas.
"Od 1. ledna 2012 bude základní daňová sazba ve výši 20%, snížená daňová sazba ve výši 14%. Od 1. ledna 2013 dojde ke sjednocení sazeb DPH do jedné sazby 17,5% a to bez výjimek,..." (1:33)
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Vláda v tuto chvíli nemá hlasy pro klíčové zákony.
Informace o počtu členů jednotlivých poslaneckých klubů lze nalézt na stránkách Poslanecké sněmovny. Současná vládní koalice se skládá ze tří stran - strany ODS, TOP 09 a Starostové a uskupení LIDEM. Na stránkách poslanecké sněmovny se uvádí, že poslanecký klub ODS má v současnosti 51 členů. Dle aktuálních informací serverů ČT24 však 31. října odešel z ODS poslanec Radim Fiala. Na jmenovaném serveru lze dohledat také videozáznam prohlášení tohoto poslance. V poslaneckém klubu ODS je tedy celkem 50 poslanců, přičemž o pěti z nich se hovoří jako o "rebelech", zejména ve spojitosti s daňovým balíčkem.
Poslanecký klub strany TOP09 a Starostů čítá dle informací na stránkách sněmovny 41 poslanců.
Dále je ve sněmovně 15 tzv. nezařazených poslanců. Část z této skupiny tvoří členové nově vzniklého uskupení LIDEM, které ještě nemá svůj poslanecký klub, v tomto uskupení je dle informací strany 7 poslanců.
Pokud vycházíme z údajů o počtech členů jednotivých poslaneckých klubů, lze tedy celkem k vládní koalici oficiálně počítat 98 poslanců, včetně pěti tzv. "rebelů", uvedených výše. Ačkoliv při hlasování o konkrétních zákonech může dojít k podpoře vládních návrhů ze strany některých nezařazených poslanců, a jelikož není jasné, jak se zachovají tzv. "rebelové", vládní koalice v současnosti ve sněmovně nedisponuje stabilní absolutní většinou, a proto hodnotíme výrok Jeronýma Tejce jako pravdivý.
