Musím vás ale opravit, za mé vlády se opravdu MUS neprivatizovala. Stát měl tehdy menšinový podíl – a když prodáváte menšinový podíl akcií nějaké firmy, tak přece proboha tu firmu vůbec neprivatizujete. Ta už je dávno privatizovaná.
Vláda Miloše Zemana zastávala svůj úřad od 22. července 1998 do 12. července 2002. V usnesení Vlády ČR č. 819 ze dne 28. července 1999 je schválena privatizace menšinového podílu, konkrétně 46,29% akcií Mostecké uhelné společnosti, které byly v tu dobu ve vlastnictví státu.
Já jsem už v březnu minulého roku poukazoval na to, nebo respektive tohoto roku, že ta situace v ČD Cargo není úplně v situaci, kdybysme měli se usmívat a říkat, že je všechno v pořádku a vydávat články do novin, jak je úspěšný první pololetí.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý.
Pavel Dobeš sice coby ministr dopravy kritizoval ČD Cargo, o čemž svědčí řada odkazů v médiích a fakt, že v květnu dokonce požádal o audit ČD Cargo a v srpnu otevřeně hovořil o špatném hospodaření této společnosti. Dříve než v květnu se nám však nepodařilo v mediální databízi dohledat jakékoli zmínky o jeho kritice směrem k ČD Cargo, a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Já jenom bych chtěla ještě upřesnit, když tady padlo číslo, že rozpočet kraje je těch 17 miliard korun, to je sice pravda, ale 10 miliard korun z toho jsou transfery, zejména transfery, které jdou do regionálního školství a přibližně 5 miliard jsou vlastně mandatorní a kvazi mandatorní výdaje. Takže těch disponibilních prostředků je přibližně ve výši asi 750 tisíc ročně. Promiňte, milionů.
Dle informací Středočeského kraje byl pro letošní rok schválen rozpočet (.xls) s předpokládanými příjmy ve výši 15 626 836 korun. Transfery tvoří 8 885 559 tisíc korun z této částky. V těchto údajích se tedy Helena Langšádlová mýlí vždy o více než jednu miliardu korun. Do školství jde celkem 9 294 092 korun, ale není jasné, zda je tato částka čerpána z transferů nebo z vlastních příjmů kraje.
Bohužel nelze také dohledat, jakou část z celkových příjmů tvoří mandatorní a kvazimandatorní výdaje a proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Máte švýcarské občanství, Přemysl Sobotka ve včerejším rozhovoru podtrhnul, že by měl na Hradě sedět český prezident – což mohla být výtka nejen k Vám, ale i k Jiřímu Dienstbierovi, který má americké občanství. Neberete to tak? KS: To je takový malý podrázek, jak je u nás obvyklý. Mám od narození tato občanství, od narození jsem byl československý občan a vždycky zůstal. Nikdy jsem žádný občanství nepřijal, ani jsem se žádnýho nevzdal
V souvislosti s občanstvím Karla Schwarzenberga se nejčastěji zmiňuje jeho dlouhý pobyt v Rakousku. Často je zmiňováno (např. zde na Novinky.cz), že ministr má rakouské občanství. On sám mj. v rozhovoru pro Instinkt uvedl, že pro cestování vždy stačilo jeho občanství Švýcarska, které jeho rodina drží dlouhodobě. Jeho profily pro časopis Týden, případně pro Idnes.cz, dokládají, že rakouské občanství nikdy nezískal a drží pouze české a švýcarské. Bohužel se nám nepodařilo ověřit, zda Schwarzenberg také v průběhu života neztratil občanství české: on sám tvrdí (v citovaném rozhovoru), že mu po emigraci jeho rodiny nebylo odebráno pouze díky úřední chybě. Proto výrok označujeme za neověřitelný.
Ne to jsou poměrně vyvážené obvody, všude je to spočítáno tak, aby každý senátní obvod měl přibližně nějaký počet hlasů.
Počet voličů v jednotlivých obvodech se pohybuje od cca 83 tisíc (Praha 2) do cca 120 tisíc (Rokycany). Rozdíl mezi počty voličů v nejmenším a největším senátním obvodem je zhruba 37 tisíc voličů.
Volby do Senátu řeší zákon č. 247/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Pokud by se ve volebním obvodě změnil celkový počet obyvatel o 15 % oproti celorepublikovému průměru, došlo by ke změně hranic senátního obvodu. Změnu je možno provádět pouze v letech, kdy jsou volby do Senátu vyhlášeny (§ 59).
V současnosti připadá na jeden senátorský mandát v průměru 130 034 obyvatel.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože rozdíly mezi jednotlivými obvody nejsou tak markantní a počty voličů jsou poměrně vyvážené.
Máme věznice přeplněné.
Ke dni 16. listopadu 2012 eviduje Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky ve svém pravidelném týdenním hlášení v tabulce (.pdf, str.2) s názvem Stav ubytovacích kapacit ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby České republiky celkovou využitelnost 107,96 %. Ačkoliv lze nalézt vězeňská zařízení, která kapacitu naplněnou nemají, z celkového pohledu má ČR opravdu věznice přeplněné.
My jsme uložili na posledním jednání vlády jednak zpracovat analýzu panu ministru Hegerovi, jednak vývoj příjmů a výdajů zdravotního pojištění včetně Všeobecné zdravotní pojišťovny a vláda bere tu situaci vážně.
Na základě programu jednání vlády a tiskové konference z 10. října 2012 výrok hodnotíme jako pravdivý.
V programu jednání vlády z 10.10. 2012, skutečně figuruje bod 6. Souhrnné hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění v roce 2011 zpracované na základě údajů výročních zpráv a účetních závěrek zdravotních pojišťoven za rok 2011. Na následující tiskové konferenci pak premiér uvádí: „...vláda uložila na můj podnět panu ministru zdravotnictví, aby do konce měsíce informoval i o aktuálním vývoji za první půlrok letošního roku v oblasti zdravotního pojištění.“
Velký příjem a plátce, nebo objednatel služeb ČD Cargo, jsou společnosti, které převáží nerostné suroviny, ať už je to ČEZ, ať už jsou to nějaké uhelné společnosti.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Jak uvádí web ČD Cargo: " Velká část přeprav hnědého uhlí směřuje do elektráren firmy ČEZ, a.s., zbylá část je určena pro menší odběratele a pro slovenské teplárny ".
Podle výroční zprávy (pdf. str. 24) ČD Cargo pro rok 2011 tvořila přeprava tuhých paliv více než 30% přeprav společnosti.
Ten návrh (na zvýšení platu poslanců, pozn.) přišel do sněmovny s pěti variantami od vlády.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Vládní návrh zákona 236/1995 Sb o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánu a soudců a poslanců Evropského parlamentu skutečně obsahuje pět možných variant navrhovaných úprav.
Je to odpovědnost vlády. (tvorba zahraniční politiky - pozn. Demagog.cz)
Podle Koncepce (.pdf, str .23) zahraniční politiky České republiky z roku 2011 naplňuje cíle zahraniční politiky především zahraniční služba, která uskutečňuje politiku vlády. Z tohoto tedy vyplývá zodpovědnost vlády za tvorbu zahraniční politiky.
Podle novely zákona č.2/1969 Sb. (Kompetenční zákon) je dle §6 Ministerstvo zahraničí ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky. Ve třech odstavcích jsou rozepsány úkoly Ministerstva zahraničí.
