Přehled ověřených výroků

Karel Schwarzenberg byl v 80. letech předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva, v letech 1990 - 1992 byl kancléřem prezidenta republiky (tehdy ČSFR) Václava Havla. Senátorský post vykonával ve volebním období 2004 - 2010 za obvod Praha 6 a téhož roku se stal poslancem za TOP 09.

Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k tomu, že formálně bylo po jistou dobu bez prezidenta na začátku roku 2012 Německo a o něco později i Maďarsko.

V případě Německa rezignoval tamní prezident Christian Wulff 17. února 2012 z důvodu řady skandálů, které byly spojeny s jeho kontakty na vlivné podnikatele. Funkci německého prezidenta tak zastával tzv. úřadující prezident na základě článku 79 německé ústavy:

"V případě nemožnosti výkonu funkce bude prezident zastoupen prezidentem horní komory parlamentu." (překlad autora)

V tomto případě byl úřadujícím prezidentem Horst Seehofer a to v době od 17. února 2012 do 18. března 2012, kdy byl zvolen nový prezident Joachim Gauck.

Jako další příklad lze Maďarsko, kde 2. dubna 2012 rezignoval prezident Pál Schmitt z důvodu plagiátorství.

Na jeho místo dočasně nastoupil László Köver, předseda Országgyülés, který vykonával prezidentské pravomoci do 2. května 2012, kdy byl zvolen novým maďarským prezidentem János Áder.

Dle informací ze stránek Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a zpravodajských článků hodnotíme výrok Vojtěcha Filipa jako pravdivý.

Dle Jednacího řádu Poslanecké sněmovny schůze výboru svolává jeho předseda, popř. některý z místopředsedů (§36). V případě Rozpočtového výboru je jeho předseda člen ODS Pavel Suchánek. Dokladem, že schůzi svolal opravdu Pavel Suchánek, je tato pozvánka (.doc) ze 3. října 2012 umístěna na stránkách Poslanecké sněmovny.

Hlasování o usnesení ke státnímu rozpočtu se konalo 10. října 2012 a Rozpočtový výbor skutečně nepřijal (.doc) usnesení. Opozici se zde podařilo prosadit své stanoviska díky nepřítomnosti některých koaličních členů a jejich zdržení se hlasování. Rozpočtový výbor má celkem 28 členů, na schůzi podle dohledaných informací bylo přítomno 21 členů a to 11 členů opozice (ČSSD, KSČM a VV). Vycházíme především ze zpravodajských článků, protože zápisy z jednání prozatím ještě nejsou k dispozici (poslední z 18. září 2012).

KDU-ČSL skutečně nebyla vpuštěna do vysílání, byť ve volbách nakonec získala 11 % v Olomouckém kraji a 12,07 % v Královéhradeckém. Předvolební průzkum před vysíláním jim přisuzoval 5 % respektive 5,4 %.

Podle volebního průzkumu ppm factum pro Český rozhlas byli v každém kraji pozváni vždy zástupci stran, které by se alespoň s 90% pravděpodobností dostaly do krajského zastupitelstva. Jak v Olomouckém (Koalice pro Olomoucký kraj společně se Starosty) tak v Královéhradeckém kraji (Koalice pro Královéhradecký kraj) nepřekonali lidovci se svými koaličními partnery v daném časovém intervalu potřebnou výši pravděpodobnosti.

Pro doplnění: metodika předvolebního výzkumu pro Český rozhlas.

Podle zákona o volbě prezidenta (č. 275/2012 Sb., .pdf, §24 odst. 3) platí, že “veškeré finanční operace, jimiž se financuje volební kampaň, se uskutečňují prostřednictvím volebního účtu”. Na transparentním účtu M. Zemana bychom měli najít veškeré příjmy jeho kampaně, vč. vkladu Martina Nejedlého. Ten ale na účtu nenajdeme, snad proto, že téměř za celý první měsíc jeho existence na účtu nejsou uvedeny žádné transakce (podle kampaňě měla být “na vině technika”, uvedly Lidové noviny). Nejedlého dar jednoznačně nepotvrzují ani mediální zprávy k tématu. Vyjádření Lukoil Aviation Czech, s.r.o., ani její mateřské společnosti ke sponzorským darům Zemanovi se nám nepodařilo dohledat. Výrok proto v obou částech není ověřitelný.

Dodejme, že Zemanův výraz “on sám nám... věnoval” se může vztahovat také na dar Nejedlého straně SPOZ. Té měl Nejedlý podle Zemana (ČT) věnovat 400 tis. Korun již při jejím vzniku. Výroční zpráva SPOZ (.pdf) pak (na str. 10) uvádí dar od Nejedlého ve výši 700 tis. Korun. Vzhledem k probíhající prezidentské kampani ale výrok interpretujeme tak, že se vztahuje k ní.

Roman Smetana byl odsouzen ke 100 hodinám obecně prospěšných prací a náhradě škody. Tu uhradil nicméně trest nastoupit odmítl a ani se proti němu neodvolal. Následně mu tedy byl vyměřen trest odnětí svobody ve výši 100 dní nepodmíněně. Do vězení pak nastoupil téměř s měsíčním zpožděním, když se sám vydal policii. Celou kauzu zevrubně shrnuje např. Aktuálně.cz. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť dne 16. října se ministr zdravotnictví Heger nechal pro server aktuálně.cz slyšet, že ministerstvo "opravdu o nucené správě [ve VZP] neuvažuje."

Výrok Miroslava Nováka je na základě závěrečných účtů Moravskoslezského kraje z let 2008 - 2011 a letošního rozpočtu kraje hodnocen jako nepravdivý.

2008 - Náklady na činnost zastupitelstva kraje a krajského úřadu podle závěrečného účtu 2008 - 32 436 000 a 370 473 000. Dohromady tedy za rok 2008 tyto položky vyšly kraj na 402,9 milionů.

2009 - V tomto roce dosáhly výdaje (skutečnost k 31. 12. 2009) na provoz zastupitelstva výši 34 178 000 a 392 419 000, což dohromady činilo 424,6 milionů.

2010 - Výdaje na zastupitelstvo kraje za rok dosáhly 35 825 000 a provoz krajského úřadu stál 430 349 000. Dohromady tak tedy tyto položky vyšly na 466,2 milionů.

2011 - Zastupitelstvo kraje - 32 994 000 - Vlastní správní činnost kraje - 451 273 000 - Součet 484,3 milionů Kč.

2012 - Schválený (a ke květnu upravený) rozpočet počítá pro letošní rok s prostředky na činnost zastupitelstva ve výši 38 milionů a na činnost regionální správy ve výši 398,5 milionů. Součet tedy tvoří 436,5 milionu Kč.

RokNáklady na zastupitelstvo kraje a Krajský úřad2008 402,9 mil. - 2,46% (rozpočtu) 2009 424,6 mil. - 2,46% 2010 466,2 mil. - 2,9% 2011 483,3 mil. - 2,89 % 2012 436,5 mil. - 2,89%

Výrok Miroslava Nováka je tak nepravdivý. Náklady na chod zastupitelstva a krajského úřadu rostly každoročně od roku 2008 do roku 2011. Letos jsou meziročně nižší, jsou však nad úrovní let 2008 i 2009. Stejně tak vzrostl procentní podíl financí, které byly z rozpočtu vynaloženy právě na zmíněné položky.

Snížená sazba DPH byla zvýšena z deseti na čtrnáct procent od 1. ledna 2012 Novelou (.pdf) zákona o dani z přidané hodnoty č. 307/2011 Sb.

Ačkoliv existují některé odhady, zveřejněné již v roce 2011, nebo na počátku roku 2012 (např. Ministerstvo (.doc, str. 5) zdravotnictví zmiňuje odhadované zvýšení nákladů o 3,5 miliardy korun, Česká lékárnická komora potom 4-5 miliard korun), které se snažily přibližně vyčíslit dopad změny DPH na finanční situaci zdravotnictví, celkové dodatečné náklady ve zdravotnictví v důsledku zvýšení snížené sazby DPH za rok 2012 nejsou ještě známy. Na základě těchto faktů hodnotíme výrok Soni Markové jako neověřitelný.

Při hodnocení vycházíme z průzkumu veřejného mínění agentury CVVM (.pdf) a STEM.

Nejaktuálnější průzkum STEM byl prováděn ve dnech 27. října – 5. listopadu 2012 na vzorku 1062 respondentů. Dotázaní na otázku „Jste Vy osobně spokojen(a) s naší současnou politickou situací?“ uvedlo 55 % určitě ne a 37 % spíše ne. Určitě ano uvedlo 1 % dotazovaných a spíše ano pak 7 %.

Jiný průzkum od agentury CVVM s názvem „Spokojenost se stavem ve vybraných oblastech veřejného života“ byl proveden v červnu 2012 na vzorku 1034 lidí. Součástí tohoto průzkumu bylo také zjišťováno, jak jsou občané spokojeni s politickou situací v ČR. Zde 45 % zvolilo možnost „velmi nespokojen“ a 31 % pak „spíše nespokojen“. Naopak velmi či spíše spokojeno bylo 6 % dotázaných.

Vycházíme-li z předpokladu, že “většina občanů” je hodnota přes 50 %, označujeme pak výrok jako pravdivý.