Táňa Fischerová
Ale já jsem se dostala do druhého kola, což jsem považovala za úspěch, protože nás původně bylo asi 10. (při své kandidatuře do Senátu - pozn. Demagog.cz)
Táňa Fischerová se dle informací z volebního webu ČSÚ při kandidatuře do Senátu za Stranu zelených na Praze 2 skutečně dostala do druhého kola, když v prvním kole získala 18,97% hlasů a skončila tak druhá za Danielou Filipiovou (59,55% hlasů). Ve druhém kole získala Táňa Fischerová 40,97% hlasů a do Senátu tedy zvolena nebyla. Celkem se o tento mandát ucházelo 12 kandidátu. Výrok tedy s malou výhradou hodnotíme jako pravdivý.
Karel Schwarzenberg
Nemá hlasovací právo (pozn. prezident), jak známo, ani ve vládě, ani ve sněmovně, takže by tam mohl opravdu jenom méně nebo více plamenný proslov mít a to vím, že potom je malý účinek.
Hlava třetí Ústavy ČR hovoří mj. o roli prezidenta republiky. Článek 63 pak hovoří o právu prezidenta účastnit se schůzí obou komor Parlamentu a schůzí vlády. Doslova se v tomto článku praví:
“(1) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá. (2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.”
Fakt, jestli má případný proslov prezidenta v těchto institucích malý či větší účinek, nehodnotíme.
Miloš Zeman
Václav Moravec: "Pane Zemane, vy velmi často citujete. Dovolte, abych citoval i já vaše slova z minulého týdne. Vy jste před týdnem tady na tomto místě mluvil celkem dlouho o Süddeutsche Zeitung a europoslanci Berndu Posseltovi, který podle vás měl podpořit Karla Schwarzenberga. Tady je reakce Bernda Posselta pro Českou televizi." Bernd Posselt, europoslanec: "Během celé české prezidentské kampaně jsem nesdělil žádné stanovisko ani médiím, ani nikomu jinému. Ani v Süddeutsche Zeitung. Ani nikde jinde. Výrok pana Zemana není pravdivý." Václav Moravec: "To je dnešní vyjádření Bernda Posselta pro Českou televizi. Zároveň v archivech žádných německých novin není taková zmínka. Odkud jste tedy citoval minulý týden Bernda Posselta?" Miloš Zeman: "Z britských listů.."
Dle vyjádření Britských listů se jméno Bernd Posselt na jejich stránkách objevilo naposledy 30. května 2012 v článku Petra Uhla “ Etnická sprostota České televize”.
Přemysl Sobotka
Já jsem v komunální politice skončil v roce 98, od té doby jsem do městského ani rozpočtu, ani tom, co tam, co se tam dělo, jsem nezasahoval.
Podle portálu Naši politici byl Sobotka obecním zastupitelem pouze do roku 1996. Stejný údaj potvrzuje i např. Sobotkův kandidátský profil na portálu Novinky.
Informaci o působení Přemysla Sobotky v komunální politice pouze do roku 1996 ukazuje také jeho oficiální životopis na stránkách ODS i na jeho webu k prezidentským volbám.
Tyto zdroje tedy uvádí rok 1996 v souvislosti s koncem Sobotky coby radního Liberce, nicméně se nám nepodařilo přesně dohledat, zda-li se vzdal i v roce nabytí svého 1. senátního mandátu postu zastupitele města (o čemž jeho oficiální životopisy nehovoří), který získal v komunálních volbách 1994, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
Jiří Dienstbier
Pan ministr tady (Schwarzenberg) má svého evropského tajemníka stejně jako premiér Nečas. Oni oba jezdí do Bruselu a každý tam vykládají něco jiného.
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg jmenoval v září 2011svého prvního náměstka Jiřího Schneidera státním tajmeníkem pro evropské záležitosti.
Udělal tak krátce poté, kdy na úřadu vlády vznikla sekce pro evropské záležitosti v čele s tajemníkem pro evropské záležitosti Vojtěchem Bellingem.
Tuto dvojkolejnost kritizovali například v týdeníku Ekonom představitelé českého byznysu, všiml si jí napřklad i server europeanvoice.com, který patří do skupiny The Economist Group.
"A na rozdíl od té citované Francie, celkové náklady na pracovní sílu jsou u nás zhruba trojnásobně, možná čtyřnásobně, ve srovnání s Německem nižší."
Slova Miloše Zemana můžeme označit za pravdivá, a to na základě údajů ze stránek Eurostatu. Zde můžeme nalézt tabulku (anglicky, z 24. dubna 2012) i tiskové prohlášení (.pdf, anglicky), které znázorňují vývoj nákladů na pracovní sílu (labour costs) za hodinu v případě podniků s 10 a více zaměstnanci, pro možnost srovnání uváděnou v eurech. V roce 2011 byly náklady na českou pracovní sílu ve výši 10,5 eur, v případě Německa pak 30,1 eur, což je opravdu přibližně trojnásobek.
Vezměme si ProMoPro, kde bylo předražení v řádu o stovky milionů.
Škoda v této kauze byla znalci při policejním vyšetřování vyčíslena na 388 356 677,57 korun. Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Když byla jmenovaná, tak říkala, že nebude dělat nějaký velký změny na ministerstvu. A sotva tam došla, v ten den, jak byla jmenována ministryní, tak už propustila 1. náměstka a další čelní členy ministerstva... (myšlena je Karolína Peake v pozici ministryně obrany - pozn. Demagog.cz)
Karolína Peake ještě 6.12. pro ihned.cz uvedla: "Nemám ráda, když přijde nový ministr a všechno personálně vykostí." Jmenována byla ve středu 12.12. a hned pár hodin poté provedla změny na ministerstvu - odvolala prvního náměstka Vlastimila Picka, šéfa sekce vyzbrojování Pavla Bulanta a ředitele kabinetu ministra Františka Šulce.
Pavel Bělobrádek
Viděl jste, že pan Michálek už je v Senátu. (..) a jsem rád, že jsme se spolupodíleli na jeho možnosti být v Parlamentu.
Výrok Pavla Bělobrádka je pravdivý.
Libor Michálek je senátorem bez politické příslušnosti zvolen ve volebním obvodu č. 27 na funkční období 2012-2018. Jeho kandidaturu podpořilo uskupení KDU-ČSL, Strany zelených a Pirátů.
Miroslav Kalousek
Nicméně vláda se zodpovídá Poslanecké sněmovně. O předčasných volbách rozhoduje Poslanecká sněmovna, nikoliv prezident republiky.
Z Ústavy ČR vyvodíme toto:
Nejprve by musela Poslanecká sněmovna vyslovit nedůvěru vládě. Až poté nastupuje pravomoc prezidenta, který ji Poslaneckou sněmovnu může rozpustit a poté se do 60 dnů od toho rozhodnutí konají předčasné volby.
Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže
a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny, b) Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry, c) zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné, d) Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi. (2) Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců. (3) Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.
