Jsme obě dvě země (ČR a SR, pozn.) velmi silně proexportně orientovány.
Česko i Slovensko jsou skutečně silně proexportně orientovány
Česká republika je otevřenou ekonomikou, která skutečně je značně proexportně orientovaná, export tvoří zhruba 80% hrubého domácího produktu a je to také jednou z priorit zahraniční poltiky. Stejně tak i Slovensko je zaměřeno na export a tento poměr na celkovém HDP je zde dokonce ještě vyšší, podle stránek ministerstva vnitra SR dokonce na úrovni 85%.
"Za mé vlády, a to už se týká konsolidace veřejných financí, státní dluh narůstal, a je to strašné číslo, o 136 milionů korun denně. Za této vlády státní dluh narůstá o 436 milionů denně."
Státní dluh lze za jednotlivé roky (posledním dostupným údajem je rok 2011) zjistit díky makroekonomickým údajům (.xls) ze stránek Českého statistického úřadu. Podle výpočtu, kdy nárůst státního dluhu za jednotlivé roky (1998-2002) sečtený dohromady vydělíme celkovým počtem dní za jednotlivé roky, se dostaneme na částku přibližně 138 mil. Kč za den. Stejný postup jsme zvolili i pro roky 2010 a 2011 s výsledkem přibližně 425 mil. Kč za den. Vzhledem k nedostupnosti zdrojů za rok 2012 tuto nepřesnost tolerujeme a označujeme výrok Miloše Zemana za pravdivý.
Ústavní soud, což by měl pan Schwarzenberg vědět, jasně konstatoval, že nikoli Benešovy dekrety, ale zákony národního shromáždění republiky československé, které prezidentské dekrety recipovaly v roce 1946 (...) že tyto zákony jsou nedílnou součástí českého právního řádu. .
Ústavní zákon 57/1946 Sb. opravdu recipoval prezidentské dekrety a udělil jim sílu ústavního zákona. Ústavní soud České republiky také v řadě případů odmítl návrhy na zrušení Benešových dekretů, z čehož lze usoudit, že je považuje za součást českého právního pořádku.
Jak já zdůrazňuji, prezident, i kdyby se tomu vzpěčoval té vůli většiny vzešlé ze svobodných voleb, tak napotřetí si tato většina jmenování svého předsedy vlády vynutí, protože napotřetí po dvou neúspěšných pokusech o sestavení vlády prezident musí jmenovat toho, koho mu navrhne předseda Poslanecké sněmovny.
Článek 68 Ústavy ČR, odst 4. říká:
"Jestliže ani takto [tj. podruhé] jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny."
Tam působil právě v té právní oblasti a předsedal legislativní radě. (Myšlen je Pavel Rychetský ve vládě Miloše Zemana - pozn. Demagog.cz)
Současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský zastával ve vládě Miloše Zemana (po celou dobu fungování vlády) post místopředsedy vlády a předsedy Legislativní rady vlády.
Na každý pád, jak známo, poslanec, když jeho předchůdce by odstoupil, tak se stal automaticky poslancem, tomu nemohl nikdo zabránit.
Jak vyplývá ze Zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (část druhá, § 2) - "Mandát poslance vzniká zvolením. Náhradník nabývá mandát poslance, za nějž náhradník nastupuje, okamžikem zániku mandátu tohoto poslance." Na základě tohoto znění platného zákona je výrok hodnocen jako pravdivý.
Za mé vlády v roce 2002 byl, pane ministře, přijat zákon o státní službě. Vyhověli jsme tím, mimochodem, rozumnému požadavku EU
28. května 2002, tedy za vlády Miloše Zemana, která trvala od 22. července 1998 do 12. července 2002, byl ve Sbírce zákonů vyhlášen Zákon č. 218/2002 o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon). V důvodové zprávě (soubor “Originál dokumentu”) (.doc) k návrhu tohoto zákona se na straně 104 praví:
“ Evropská unie naznačila v Bílé knize pro přípravu přidružených zemí ke vstupu do vnitřního trhu Unie (1995), že kromě sblížení právních předpisů těchto zemí s právem Evropských společenství je nedílným požadavkem úspěšného vstupu těchto zemí do Evropské unie i existence a účinné fungování institucí, které zajistí aplikaci komunitárního práva a komunitární politiky. Vybudování konsolidované státní správy lze zabezpečit právní úpravou státní služby."
V “Pravidelné zprávě za rok 1999“ Evropská komise o České republice k přípravě právní úpravy státní služby uvádí, že “ Zákon o státní službě, na kterém se pracuje několik let, má bohužel vstoupit v platnost až v roce 2002 na základě vládního rozhodnutí odložit termín jeho vstupu v platnost o dva roky.”
V „Pravidelné zprávě za rok 2000“ Evropská komise o České republice k přípravě právní úpravy státní služby uvádí, že „Přístupové partnerství 1999 stanovilo jako jednu z krátkodobých priorit přijetí a implementaci zákona o státní službě, jakož i výcvik státních úředníků. Ačkoliv priority Přístupového partnerství týkající se výcviku státních úředníků jsou částečně plněny prostřednictvím řady vládních iniciativ, požadavek týkající se přijetí zákona o státní službě nebyl dosud splněn.”
Protože jak obecně známo, ve Švýcarsku existuje rozsáhlý systém referend, včetně referend kantonálních.
Rozsáhlost systému referend a jejich tradice zakotvení ve švýcarském právním systému představuje následující Zdroj (.pdf - tabulka 4.1.), která uvádí druhy institutů přímé demokracie a jejich významné vlastnosti.
Koneckonců kus statistiky zabezpečuje ČNB.
Tuto spolupráci zaručuje Generální dohoda o vzájemné spolupráci mezi Českým statistickým úřadem a Českou národní bankou, podepsaná 21. května 2007 někdejším guvernérem ČNB Zdeňkem Tůmou a bývalým předsedou ČSÚ, Janem Fischerem. Předmětem dohody je sdílení statistických dat Evropského systému centrálních bank, která ČNB (jakožto člen tohoto systému) pomáhá vytvářet.
Já jsem říkal, že by vlajka Evropské unie na Pražském hradě, který je symbolem české státnosti, vlála při význačných příležitostech spojených s Evropskou unií.
V Událostech ČT (8:45-56) odpověděl Vladimír Franz na otázku, zda by vyvěsil na Pražském hradě vlajku EU :
"V případě nějakého summitu nebo významné události spojené s Evropskou unii. Jinak je Pražský hrad symbolem české státnosti, či-li běžně ne."
