Vzniklo 14 ředitelství policie, teď je tlak na 14 krajských soudů, na 14 krajských státních zastupitelstev..
Výrok hodnotíme jako pravdivý. V rámci reformy v roce 2010 vzniklo 14 krajských policejních ředitelství, oficiální informace k této reformě zde. Dále je pravdou, že se v Poslanecké sněmovně objevil tlak na vznik dalších krajských soudů. Poslanec za TOP 09 Václav Horáček předkládal návrh zákona, který měl počet krajských soudů v konečném důsledku změnit na 14. Tento zákon ovšem v Poslanecké sněmovně neprošel. Přepis celé debaty o tomto zákonu je k nahlédnutí na oficiálních stránkách PS PČR. Tlak na vznik krajských státních zastupitelství můžeme sledovat např. zde v kraji Vysočina. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Příliš lehké přehlasování prezidentského veta pochází z počátků ústavy – za to je z velké míry zodpovědný tehdejší ministerský předseda Václav Klaus, který chtěl eventuální veto Václava Havla lehce přehlasovat, a tudíž došlo k těmto poměrům.
Politolog Lubomír Kopeček ve své knize Éra nevinnosti na straně 157 popisuje tento problém následovně: “Pracovní text ústavy dostala vláda na stůl na konci října (1992). Premiér ovšem neskrýval nespokojenost a některé pasáže “zkorigoval”. Příznačně jeho hlavní zásahy do “karlovarského” návrhu ústavy se týkaly pravomocí prezidenta. Klaus omezil právo veta hlavy státu pouze na ústavní zákony (původně se mělo vztahovat na všechny zákony)...”. Autor odkazuje také na článek MF DNES z 4. prosince 1992 “Takzvané škrty v ústavě”. Kopeček dále píše (str. 158): “(Havel) díky svému velkému neformálnímu vlivu na politiky opozice i koalice přitom dokázal mnohé své představy o postavení prezidenta i tak prosadit, což dokládá osud tří zmíněných umenšení prezidentských pravomocí prosazovaných Klausem.”
Na základě tohoto textu lze tvrdit, že tehdejší premiér Václav Klaus chtěl institut veta omezit, nicméně díky postavení tehdejšího prezidenta Havla na politické scéně došlo ke kompromisu, který vedl k současné úpravě prezidentské pravomoci v otázce veta.
Doplňme, že současná úprava prezidentského veta vychází z článku 50 Ústavy:
(1) Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen.(2) O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.
Je tady třicet mrtvých (otrávených methanolem, pozn.).
Dle zpravodajského serveru ČTK je 21. říjnu 2012 evidováno 30 obětí metylalkoholu, přičemž poslední obětí byl šedesátiletý muž, který zemřel ve Fakultní nemocnici v Brně.
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Tam začal ten problém, kterému jsme se věnovala například s doplňovací budovou ND. Tato budova byla odňata, protože v tom zákoně bylo, že to patří Voršilkám a byla tam chyba. Ten pozemek jim totiž nikdy nepatřil. A tak Národní divadlo přišlo o budovu.
Příloha výčtového zákona (viz. výrok 9) konkrétně uvádí ve výčtu, který se vztahuje k Řádu svaté Voršily Římské unie: “čp.1435 budova se stavební plochou 944/2 •pozemky č.k. 944/1 stavební plocha, 944/3 ostatní plocha, 944/4 •stavební plocha •Vlastník: Čs. stát - Národní divadlo •Uživatel: jako vlastník •Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 341 pro obec Praha a k.ú. Nové Město” Výčtový zákon (jeho příloha) tedy skutečně zmíněnou nemovitost přisoudil konkrétnímu řádu, nicméně není již zcela jasné, zda zákon obsahoval chyby, respektive jestli řádu budova nikdy nepatřila a Národní divadlo o ni přijít nemělo. Vzhledem k absenci jasného a spolehlivého zdroje (o této problematice na půdě Sněmovny hovořili jednotliví poslanci) je výrok jako celek hodnocen jako neověřitelný.
V roce 2003 získaly kraje kompetence, kde mohou vydávat takzvaná integrovaná povolení.
Kraje získaly možnost vydávat integrovaná povolení v roce 2003. Tato integrovaná povolení nahradila dílčí povolení v oblasti ovzduší, vod nebo odpadů.
(Naši právníci zhodnotili celý vývoj situaci a zjistili, že ministerstvo může samo o sobě udělat opravu své vlastní chyby, my si myslíme ze je lepší chyby napravovat rovnou než se obracet k soudu), ale z mediálních informací vím, že se k tomu ministerstvo nechystá.
V dnešní (26.11.2012) mediální přestřelce Jany Bobošíkové a ministerstva vnitra padlo, že ministerstvo se na výzvu Jany Bobošíkové nechystá opravit vlastní rozhodnutí a počká si na rozhodnutí soudu, viz například zde.
Paní hejtmanka už někdy před dvěma měsíci žádala pana ministra Kalouska, aby byly vzaty v úvahu audity (audity na čerpání peněz z fondů EU)
Výrok Josefa Řiháka hodnotíme jako pravdivý, a to na základě zprávy uvedené na webových stránkách Středočeského kraje. Tato zpráva informuje, že hejtmanka Zuzana Moravčíková poslala už dva dopisy ministru financí Miroslavu Kalouskovi, a to 23. srpna a 10. září. To je 46 dní (k 8. 10. 2012), což jsou téměř dva měsíce.
(..) ty dva kraje, kde jsme po 4 roky měli naše představitele ve funkci vícehejtmanů a členů rad (..)
Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme jako pravdivý na základě údajů dostupných na webových stránkách krajů. Prvním krajem, kde byli komunisté v radě kraje, byl Karlovarský kraj. Zde měli komunisté 2 zástupce: Jaroslava Borku a Evu Valjentovou, přičemž Jaroslav Borka byl náměstkem hejtmana pro oblast majetkoprávní a vnitřních věcí.
Druhým krajem byl Moravskoslezský kraj, v jehož zastupitelstvu měla KSČM 3 zástupce: Karel Konečný, Svatomír Recman a Josef Babka. Karel Konečný je náměstkem hejtmana pro zdravotnictví a Svatomír Recman pro sociální věci a kulturu.
Vláda má rekordně nízkou úroveň důvěry občanů. Od roku 93, kdy se dělají výzkumy veřejného mínění, tak ještě tady nikdy nebyla vláda, která by měla takto nízkou podporu.
Na základě dohledaných dat je patrné, že za poslední rok je důvěra občanů ve vládu na svém dosavadním minimu. Protože se nepodařilo najít výsledky průzkumů veřejného mínění za sledovanou dobu pouze z jednoho zdroje, data pochází ze dvou odlišných zdrojů - do roku 2009 z agentury CVVM, v letech 2010 - 2012 z agentury STEM.
Vývoj důvěry vládě v ČR v letech 1990 - 2009 podle IVVM/CVVM (.pdf, str. 4), pololetní průměry; vývoj důvěry vládě v ČR v letech 2010 - 2012 podle STEM (prosinec 2010, červen 2011, prosinec 2011, září 2012):
důvěra v %
I/1990
79
I/1995
54
I/2000
28
I/2005
29
I/2010
x
II/1990
72
II/1995
II/2000
35
II/2005
42
prosinec/2010
32
I/1991
67
I/1996
51
I/2001
37
I/2006
červen/2011
16
II/1991
56
II/1996
49
II/2001
40
II/2006
prosinec/2011
I/1992
50
I/1997
39
I/2002
43
I/2007
33
září/2012
17
II/1992
II/1997
27
II/2002
II/2007
I/1993
58
I/1998
I/2003
41
I/2008
II/1993
57
II/1998
II/2003
II/2008
I/1994
I/1999
I/2004
31
I/2009
II/1994
55
II/1999
23
II/2004
34
II/2009
A pokud mluvíme o výběru v druhém kvartálu, tak je korektní říct, že byla změněna metodika, že stát v zásadě měsíc nevracel DPH, protože kdo někdy podnikal, ví, že ještě 20. mu přišla faktura a on ji zaúčtoval a DPH, protože podával přiznání 25., si mohl uplatnit na vstupu a stát to vracel. My jsme změnili metodiku.
Stanjura hovoří o téže metodické změně výběru daní, která podle Kalouska v květnu 2012 zapříčinila dočasný výpadek v daňových příjmech státu ve srovnání s květnem roku 2011. Konkrétně šlo o to, že " v roce 2012 byl květen zvolen jako měsíc vratek DPH ", což mělo zásadní vliv na následná meziroční srovnávaní.
Zde je vyjádření I. náměstka ministra financí ke změně způsobu výběru DPH a údajnému snížení meziročního výnosu.
Pro doplnění: zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb. (.pdf)
