Prezident pochopitelně jmenuje na návrh Senátu. (Ústavního soudce – pozn. Demagog.cz)
Prezident republiky podle Ústavy ČR (Čl. 84) jmenuje soudce Ústavního soudu pouze se souhlasem Senátu, nikoliv na jeho návrh.
A pokud mluvíme o výběru v druhém kvartálu, tak je korektní říct, že byla změněna metodika, že stát v zásadě měsíc nevracel DPH, protože kdo někdy podnikal, ví, že ještě 20. mu přišla faktura a on ji zaúčtoval a DPH, protože podával přiznání 25., si mohl uplatnit na vstupu a stát to vracel. My jsme změnili metodiku.
Stanjura hovoří o téže metodické změně výběru daní, která podle Kalouska v květnu 2012 zapříčinila dočasný výpadek v daňových příjmech státu ve srovnání s květnem roku 2011. Konkrétně šlo o to, že " v roce 2012 byl květen zvolen jako měsíc vratek DPH ", což mělo zásadní vliv na následná meziroční srovnávaní.
Zde je vyjádření I. náměstka ministra financí ke změně způsobu výběru DPH a údajnému snížení meziročního výnosu.
Pro doplnění: zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb. (.pdf)
Už řadu let nebyla valorizována platba za státní pojištěnce, což relativně nejvíce poškozuje právě bilanci Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Je pravda, že výše plateb je poslední tři roky zmrazena, což můžeme chápat jako řadu let. Poslední navýšení plateb za státní pojištěnce proběhlo k 1. lednu 2010 a návrh současného ministra zdravotnictví Hegera na zvýšení vyměřovacího základu pro rok 2013 vládou neprošel.
ČTK: "Nečas připustil, že zvýšení příspěvků na státní pojištěnce by rychle a jednoduše deficit zdravotních pojišťoven smazalo, ale znamenalo by větší zatížení pro státní rozpočet.K 31. prosinci zajišťovalo služby osm zdravotních pojišťoven pro 10,403.553 pojištěnců. V průměru za 6,07 milionu lidí hradil pojistné stát, při měsíční platbě 723 korun to za rok bylo 52,717 miliardy korun." Podíváme-li se na hospodaření zdravotních pojišťoven za rok 2011, pak je na tom VZP relativně nejhůře.
Dvě třetiny občanů dneska už nemají z čeho šetřit.
Z údajů které se nám podařilo dohledat z veřejných zdrojů dohledat, že domácnosti v ČR mají úspory ve srovnání s Evropou relativně nižší, Na druhou stranu se od roku 1993 úspory domácností zečtyřnásobily. Další průzkum zase ukazuje, že česká domácnost má průměrně naspořeno peníze na dva měsíce a devět dn ů, tento výzkum také ukazuje, že průměrná české domácnost si může dovolit ušetři pětinu svých příjmů. Žádný z těchto průzkumů ale neukazuje, že by většina domácností, či dokonce dvě třetiny domácností nebyly schopny ušetřit peníze ze svého příjmu. Ukazují pouze míru z jakou domácnosti šetří, nikoliv už, jestli některé domácnosti vůbec mají z čeho šetřit, proto ani nemůžeme určit, jestli skutečně dvě třetiny občanů nemají z čeho šetřit, ale pouze průměrnou hodnotu úspor české domácnosti.
V roce 2003 získaly kraje kompetence, kde mohou vydávat takzvaná integrovaná povolení.
Kraje získaly možnost vydávat integrovaná povolení v roce 2003. Tato integrovaná povolení nahradila dílčí povolení v oblasti ovzduší, vod nebo odpadů.
Koneckonců opozice říká hned, že zvedne daň z příjmu právnických i fyzických osob nepochybně.
Na základě dohledaných mediálních vystoupení špiček ČSSD v oblasti možných změn daní je výrok hodnocen jako pravdivý.
Co se týká daní z příjmů právnických osob, předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro týdeník Ekonom potvrdil, že strana plánuje zavést vyšší zdanění pro firmy, především pak pro firmy velké.
Stínový ministr financí sociální demokracie Jan Mládek v rozhovoru pro server Aktuálně.cz, který je dostupný také na webových stránkách strany, mluví o znovuzavedení progresivního zdanění, kdy by lidé s příjmy nad 100 tisíc Kč měsíčně platili daň ve výši 38%.
Zdeněk Kabátek je vrchní ředitel na ministerstvu zdravotnictví.
Výrok Borise Šťastného hodnotíme na základě zpráv českých zpravodajských serverů zveřejněných 26. listopadu jako pravdivý. Zpravodajské servery jako Mediafax či stránky Českého rozhlasu přinesly zprávy o tom, že současný ředitel VZP rezignoval, místo něj byl do funkce zvolen Zdeněk Kabátek, který, jak uvádí iDnes: "dosud zastával pozici vrchního ředitele pro ekonomiku na ministerstvu zdravotnictví. Zpracovával ekonomickou agendu ministerstva a přímo řízených organizací."
V té smlouvě (s Českou spořitelnou, upravující systém s-karet, pozn.) čteme, že tam je závazek 98 % všech dávek, že půjde přes tento systém.
Výrok Milana Štecha jsme na základě informací uvedených ve smlouvě mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Českou spořitelnou vyhodnotili jako pravdivý. Plné znění smlouvy (.pdf) je dostupné na webu ministerstva. Ve smlouvě se na straně 21 v odstavci 12.1.7 uvádí: " Ministerstvo se zavazuje nevyvíjet žádnou činnost, která by mohla vést k provádění výplaty Dávek prostřednictvím Systému administrace dávek v rozsahu menším než 98 % objemu vyplácených Dávek."
otázka: To vám nevadilo, za co jste se pral, že vlastně se nevysvětlilo sponzorství tehdy neprůhledné - švýcarská konta? Sobotka: A ona nějaká existují, já o nich nevím. Já vím jediné, že byl jakýsi Lájos Bács a ve skutečnosti to byl jeden tenista, který se k tomu přiznal. (výrok je v kontextu Sarajeva 1997 - pozn. Demagog.cz)
Dle informací v médiích (např. ČT, Respekt - Korupce po česku) byli ve výroční zprávě ODS za rok 1995 největšími sponzory strany jistí Radžív Sinha a Lájos Bács. Oba měli darovat 3,75 milionů korun. V listopadu 1997 se objevila informace, že šlo o smyšlené osoby, a že skutečným dárcem byl Milan Šrejber, podnikatel a bývalý profesionální tenista. Dle článku Jana Macháčka v Respektu z roku 1997, ale také dle rozhovoru s Milanem Šrejbrem (na který Milan Šrejber odkazuje na svých internetových stránkách) se dotyčný přiznal ke sponzorskému daru okolo sedmi milionů korun, odmítl ale, že by byl zodpovědný za výše uvedené maskování původu těchto peněz.
Co se týká evropských peněz, tak jsme, tuším, čtvrtej nejlepší kraj v jeho čerpání. (Středočeský kraj)
Výrok je na základě údajů ministerstva vnitra hodnocen jako nepravdivý.
Analýza Odboru strukturálních fondů MV ČR srovnává úspěšnost čerpání evropských peněz krajskými úřady v ČR. Z údajů vyplývá, že krajský úřad ve Středočeském kraji obsadil v celkovém objemu získaných peněz páté (nikoliv čtvrté) místo (před krajem se umístili: Moravskoslezský, Jihomoravský, Liberecký kraj a Kraj Vysočina). Index úspěšnosti, jenž zohledňuje objem schválených žádostí na počet obyvatel v daném kraji dokonce řadí Středočeský kraj v celorepublikovém srovnání až na poslední místo.
