Přehled ověřených výroků

V Československé republice nebylo křeslo hlavy státu obsazeno mezi 5. říjnem 1938 a 30. listopadem téhož roku, kdy šlo o dobu mezi abdikací Edvarda Beneše a zvolením Emila Háchy. Kratším obdobím bez prezidenta si též země prošla po událostech 17. listopadu 1989 - Gustáv Husák abdikoval 10. prosince 1989 a nový prezident byl zvolen 29. prosince 1989. Nejdelším obdobím bez prezidenta se však vyznačovala doba předcházející rozdělení Československé republiky. Václav Havel abdikoval 20. července 1992 jako prezident do té doby jednotného státu, aby byl 26. ledna 1993 zvolen prezidentem samostatné České republiky.

Výsledky Dělnické strany ve volbách do zastupitelstev krajů v letech 2008 a 2012 jsme přehledně vyjádřili v níže uvedené tabulce na základě dat dostupných na stránkách www.volby.cz, které provozuje Český statistický úřad.

Bohuslav Sobotka vztahuje nárůst podpory Dělnické strany k všeobecné frustraci současnou vládou. "Celou řadu voličů" tedy interpretujeme ve smyslu, jestli opravdu narostla podpora Dělnické strany od posledních voleb.

V roce 2008 kandidovala Dělnická strana do zastupitelstev krajů pod názvy Dělnická strana - NE americkému radaru (v Plzeňském kraji) a Dělnická strana - za zrušení poplatků ve zdravotnictví (v ostatních krajích). V tomto roce pak pod názvy Dělnická strana sociální spravedlnosti (ve Středočeském, Jihomoravském a Olomouckém kraji a na Vysočině) a Dělnická strana sociální spravedlnosti - STOP NEPŘIZPŮSOBIVÝM! (v ostatních krajích). V tabulce jsou tedy uvedeny hlasy pro všechna tato seskupení.

Tučně je vždy zvýrazněn rok s vyšším počtem hlasů, případně s vyšší relativní hodnotou hlasů.

krajpočet hlasů
(2008)% všech
hlasů (2008)počet hlasů
(2012)% všech
hlasů (2012) Středočeský

40701,02

3444

0,98

Jihočeský

2454

1,20

3480

1,81

Plzeňský

2639

1,47

2604

1,56

Karlovarský

1019

1,23

2401

3,34

Ústecký2881

1,19

9322

4,37

Liberecký1157

0,89

2093

1,61

Královéhradecký1838

1,02

2480

1,51

Pardubický 2229

1,28

2226

1,43

Vysočina 16710,92

1198

0,73

Jihomoravský2146

0,56

2634

0,75

Olomoucký16050,82

1763

0,99

Zlínský 13230,68 1150

0,61

Moravskoslezský3833

1,00

6908

2,15Celkem28 8650,9941 7121,57

Z uvedené tabulky vyplývá, že v roce 2012 došlo oproti roku 2008 k relativnímu i absolutnímu nárůstu hlasů pro Dělnickou stranu. Počet hlasů narostl v osmi krajích. Nejvyšších počtů bylo v roce 2012 dosaženo v Moravskoslezském, Ústeckém a Jihočeském kraji.

Výrok předsedy Sobotky na základě uvedených volebních výsledků tedy hodnotíme jako pravdivý.

Jak Pavel Rychetský, v té době předseda Ústavního soudu, tak Otakar Motejl, tehdy ombudsman, odmítli v roce 2008 kandidaturu na prezidenta republiky. Rychetský navíc odmítl kandidovat již ve volbě v roce 2003 a jeho názor se nezměnil, jak sám prohlásil. Motejl se také odmítl stát kandidátem; řekl však, že by svou kandidaturu ještě zvážil, pokud by odstoupil Jan Švejnar, jemuž vyjádřil podporu.

Výrok Miroslava Rovenského hodnotíme jako pravdivý.

Podobným programem k programu Vzdělání a konkurenceschopnost je myšlen Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, který byl schválen 1. října 2007 a byla mu, podle výroční zprávy OP Výzkum a Vývoj pro inovace (.pdf - str. 4) za rok 2011, přidělena částka 2 436 095 160 eur, což při tehdejším kurzu činilo 67 090 060 706,4 Kč.

Z výroční zprávy OP Výzkum a Vývoj pro inovace z roku 2009 (.pdf - str. 4) vyplývá, že zatím nedošlo k proplácení prostředků, ale jen k "budování implementačních struktur", jak se uvádí v shrnutí této výroční zprávy.

Výroční zpráva za rok 2010 (.pdf) na straně 5 udává, že: "...V roce 2012 bylo příjemcům celkem proplaceno 77,3 mil eur...", což při kurzu pohybujícím se kolem 25 Kč za 1 euro činí cca 1 932 500 000 Kč.

Výroční zpráva OP Výzkum a Vývoj pro inovace (.pdf) za rok 2011, ve které se na straně 5 uvádí, že: "... V roce 2011 bylo příjemcům celkem proplaceno 513,7 mil. EUR (13,3 mld. Kč), tedy přibližně21 % alokace OP, ... "

Celkem tak bylo z původních 67 mld. Kč k 1. 1. 2012 vyplaceno celkem cca 15, 2325 mld. Kč. Z toho vyplývá, že v OP zbylo 51 857 560 706,4 Kč. Tato částka, ke které se můžeme dopracovat na základě posledních dostupných údajů, se od částky uvedené Miroslavem Rovenským příliš neliší a my proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý. Ppm factum a. s. má anonymní akcie, takže je vlastnicky neprůhledná. Stejně tak se rozdíly mezi jejími odhady a reálnými výsledky v krajských volbách podstatně lišily.

Podle výpisu z obchodního rejstříku (.pdf, str. 2) má ppm factum a. s. 200 kmenových akcií na majitele.

Podle serveru novinky.cz, který se již rozdílům mezi průzkumy a realitou věnoval, je zřejmé, že rozdíly mezi reálným stavem a průzkumy ppr factum byly velké, ale nedosahovaly až 14 %, o kterých mluvil Lubomír Zaorálek. Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý, protože rozdíly mezi realitou a průzkumy ppm factum byly skutečně velké.

V roce 1998, kdy byl ministrem financí Ivo Svoboda za ČSSD, navrhoval právě Svoboda vrácení návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 1999 (1. čtení).

Viz jeho vyjádření na 5. schůzi (volební období 1998 - 2002) 14. října 1998: "Jménem vlády podávám návrh na schválení návrhu zákona o státním rozpočtu v prvním čtení, čímž se ztotožňuji s návrhem podle oponentní zprávy rozpočtového výboru, přednesené v rozpravě panem poslancem Václavkem a obsažené v bodě I. jeho návrhu." A doporučení vládě: "Rozpočet sestavit na základě skutečně očekávaných příjmů, tj. do příjmové části rozpočtu nezahrnovat příjmy ze zákonů dosud neschválených Poslaneckou sněmovnou." Tzn., že jde o podobnou situaci. Ministr sám požádal o vrácení návrhu rozpočtu, neboť dosud nebyly přijaty potřebné legislativní úpravy, se kterými návrh státního rozpočtu počítal.

Kontext výroku: Jedná se o návrh usnesení ministra Kalouska na 47. schůzi 24. října 2012: "Poslanecká sněmovna neschvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2013 a doporučuje vládě České republiky změnit je tak, aby odpovídaly platné rozpočtové legislativě." - Hlasování

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2013.Seznam všech ministrů financí RČS, ČSSR, ČSFR a ČR najdete zde.

Ministr Kalousek zjevně vychází z revidovaných údajů o deficitu veřejných financí v roce 2009, které ještě v roce 2010 zveřejnilo ČSÚ. O předběžné hodnotě 5,9 % informovala např. agentura Mediafax, o pozdější revizi na 5,8 % mj. portál finance.cz.

Tuto hodnotu akceptujeme jako "dědictví" po Fischerově vládě. Kalousek totiž netvrdí, že ji Fischerova vláda (ve funkci mezi květnem 2009 a červencem 2010) způsobila. Zároveň nelze stanovit hodnotu deficitu, který se počítá za období kalendářního roku, pro okamžik výměny vlád. Kalouskem uvedená hodnota deficitu za rok 2009 je tedy nejpřesnější, která je k dispozici.

Ověřujeme, zda je Franzova kampaň “víceméně skoro zadarmo”. Podle zákona o volbě prezidenta (z. č. 275/2012 Sb., .pdf, §24 odst. 3) platí, že “veškeré finanční operace, jimiž se financuje volební kampaň, se uskutečňují prostřednictvím volebního účtu”. Vycházíme tedy z toho, že náklady i příjmy kampaně musejí být uvedeny na zmíněném účtu. U Vladimíra Franze jde o dva účty u banky Fio. Pokud sečteme veškeré příjmy prvního i druhého Franzova účtu, dobereme se částky 177 177 Korun. Podobně sečtené výdaje dosahují výše 161 452 Korun. Franzova kampaň tedy nákladnou být ani nemůže. Dodejme srovnání s jinými prezidentskými kandidáty: J. Fischer získal již v prvním měsíci existence svého transparentního účtu přes 10 mil. Korun, M. Zeman přes 1 milion.

Podle oficiálního webu ke kandidatuře Táni Fischerové na prezidentku nasbíral její tým okolo 80 tisíc podpisů. Po vyřazení některých podpisů byla 6. listopadu odevzdána kandidátní listina s více než 72 tisíci hlasy.

Vláda Petra Nečase v roce 2011 uložila ministerstvu vnitra, aby vypracovalo návrh na pozastavení činnosti KSČM. Ministerstvo však nezískalo pro úspěšný návrh dostatečné množství materiálu. O pozastavení činnosti KSČM jednala i předchozí vláda v roce 2009 se stejným výsledkem..