Miloš Zeman
Za jeho vlády se např. zavedly investiční pobídky (myšlena je vláda Josefa Tošovského - pozn. Demagog.cz), ve kterých pak moje vláda pokračovala.
Ministerstvo financí uvádí v dokumentu Investiční pobídky v ČR, že: “ (...)Poskytování investičních pobídek investorům bylo zahájeno na základě usnesení vlády č. 298 ze dne 29. dubna 1998, a to cestou pilotních projektů do zpracovatelského průmyslu.” Zmíněné vládní usnesení skutečně potvrzuje, že toto opatření bylo přijato vládou Josefa Tošovského na jednání 29. dubna 1998.
Ministerstvo financí také uvádí přehled dalších legislativních opatření, která byla přijata i v době vlády Miloše Zemana. “ Vyvrcholením celé snahy o ucelený systém investičních pobídek bylo schválení zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, který nabyl účinnosti dne 1.května 2000 a jeho následné aktualizace ve znění zákona č. 453/2001 Sb. (...)”.
...Řecko, kde je průměrný starobní důchod 39 tisíc korun měsíčně...
Na základě statistik OECD (.PDF, str. 240, anglicky) činí hrubý důchod 95,7 % platu. Průměrná výše platů v Řecku činila k roku 2011 20 435 eur, tj. 1700 EUR měsíčně. Při kurzu 25,5 Kč za euro se tedy dostáváme na průměrný starobní důchod 41 500 Kč, což přibližně odpovídá tvrzení Miloše Zemana (rozdíl může být způsoben v pohybu kurzu koruny nebo posuny v těchto hodnotách za minulý rok). Je třeba ale upozornit na fakt, že reální řecká mzda se v roce 2012 propadla o více než čtvrtinu (jiný zdroj uvádí pokles o 23 %).
Zuzana Roithová
Čínská lidová republika nemá, ta se vlastně zbavila marxismus, leninismu a má neoliberální tržní hospodářství, ale navíc, protože je totalitní a komunistická, k tomu navíc, ovšem bez toho marxistického základu, tak je tam totalita, lidé nemají vlastně svobodu.
Výrok Zuzany Roithové hodnotíme jako zavádějící na základě dohledaných informací např. ze Světové banky, stránek CIA (World Factbook), Ústavy Čínské komunistické strany a odborné knihy Politické systémy. Hodnocení vyžaduje podrobnější vysvětlení. Zuzana Roithová má ve svém výroku z větší části pravdu, chyby se však dopouští v případě tvrzení o odmítnutí marxismu-leninismu v současné ČLR.
Čínská lidová republika je specifická země - je označována (anglicky) za komunistický stát, což podle definice (anglicky; Government type) přímo na stránkách CIA mj. znamená zemi, kde stát plánuje a kontroluje hospodářství a moc drží strana. Státní kontrola je prováděna rušením soukromého vlastnictví majetku nebo kapitálu. Čína je však také paradoxně země (anglicky) s tržním hospodářstvím. K tržní orientaci se přihlásila svými ekonomickými reformami od roku 1978.
Čínská ideologie je nicméně stále založená na marxistickém základě. Podle Ústavy (anglicky) Čínské komunistické strany přijaté na XVIII. národním kongresu Strany dne 14. listopadu 2012 hned ve druhém a třetím odstavci svého obecného programu (General Program) je uvedeno, že Strana oficiálně stále považuje jako základy své ideologie mj. marxismus-leninismus, myšlenky Mao Ce-tunga nebo Teng Siao-pchinga.
Absenci svobody a dodržování lidských práv v Čínské lidové republice dokládají například reporty (tento z r. 2012, anglický jazyk) z organizace Amnesty International, která uvádí následující problematické oblasti: svoboda projevu, persekuce aktivistů v oblasti lidských práv, násilná zmizení, nucená vystěhování, trest smrti a svoboda náboženského vyznání.
Spíše jako upřesnění zde uvádíme, že v odborné knize politologů Víta Hlouška, Lubomíra Kopečka a Jakuba Šeda s názvem Politické systémy z roku 2011 se na str. 41 dočteme, že Čína pod vedením Mao Ce-tunga byla totalitní stát a svým uplatňováním teroru patřila k opravdovým extrémům. Současnou Čínu autoři na str. 52 označují ale jako posttotalitní stát (tzn. zvláštní typ nedemokratického režimu).
Vladimír Franz
...u paní Peake já třeba bych měl problém, že kandidovala za jinou stranu, než je nyní a je stále samozřejmě v Poslanecké sněmovně. Já vím, že mandát patří poslanci, nikoli straně, ale je to spíš taková otázka třeba slušnosti.
Na základě dohledaných informací o politické kariéře Karolíny Peake a také Ústavy České republiky je výrok hodnocen jako pravdivý.
Karolína Peake kandidovala ve sněmovních volbách v roce 2010 za Věci veřejné, a to v Praze. Peake tuto stranu opustila v dubnu 2012 a následně iniciovala vznik strany LIDEM - Liberální demokraté, jíž je také předsedkyní.
Vladimír Franz hovoří také o mandátu poslance. Článek 26 Ústavy doslova uvádí: "Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy." Mandát tedy skutečně patří poslanci a nikoli politické straně.
Petr Nečas
Státní rozpočet České republiky pro letošní rok je o 10 miliard korun, o 10 korun miliard nižší, než byl státní rozpočet na loňský rok.
Tento výrok označujeme na základě srovnání skutečných návrhů objemů výdajů státního rozpočtu pro roky 2012 (před a po vázání výdajů) a 2013 jako pravdivý.
Objem navrhovaných výdajů pro rok 2013 (.pdf) vzhledem k návrhu na rok 2012 (.pdf) je nižší o částku 8 933 175 000 Kč (tedy téměř 9 miliard Kč). Objem navrhovaných výdajů pro rok 2013 (.pdf) vzhledem k roku 2012 po vázání výdajů k 31.3. 2012 je nižší o částku 14 666 825 000 Kč.Oba tyto tedy údaje tedy v zásadě potvrzují a dokonce překračují premiérem uvedených 10 miliard.
3. ledna 2012, uveřejnilo Ministerstvo financí údaje o plnění státního rozpočtu za 2012. Celkový objem skutečných výdajů je vzhledem k návrhu rozpočtu pro rok 2013 (.pdf) nižší dokonce o částku 28 377 603 000 Kč.
Podařilo se, i když to mnozí kritizují, dosáhnout dohody dvou nejsilnějších parlamentních stran, což se také zdálo nepředstavitelné.
Opoziční smlouva (neboli tzv. “Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená mezi ČSSD a ODS”), která byla uzavřena po parlamentních volbách 1998 (výsledky voleb), skutečně představovala politickou dohodu mezi dvěma tehdy nejsilnějšími stranami, a to vítězem voleb - Českou stranou sociálně demokratickou a v pořadí druhou Občanskou demokratickou stranou (více např. na stránkách internetového politologického časopisu e-polis).
Karel Schwarzenberg
Dobrý den, na sociálních sítích jste podpořil studenty protestující v jižních Čechách proti komunistické radní Baborové. Vyjádřil jste jim podporu i osobně?" Karel SCHWARZENBERG, prezidentský kandidát /TOP 09/ Ano, já jsem se s nimi v Třeboni setkal, delší dobu s nimi prodiskutoval, takže ano.
Na základě programu prezidentské kampaně Karla Schwarzenberga hodnotíme výrok jako pravdivý.
Dne 14. prosince 2012 navštívil Karel Schwarzenberg Jihočeský kraj. V rámci této náštěvy byla naplánovaná i diskuze s demonstrujícími studenty: "Od 18:30 bude Karel Schwarzenberg rozmlouvat se studenty třeboňského gymnázia, kteří demonstrují proti obsazení postu krajské radní pro školství a kulturu členkou KSČM." Stejný odkaz obsahuje také fotografii (jedná se o 1. fotku zprava ve 2. řadě fotogalerie) s popiskem " Karel Schwarzenberg_ setkání se studenty protestujícími proti komunistické radní v Českých Budějovicích."
Pavel Blažek
Byla podána přece ústavní stížnost (na amnestii, pozn.).
Na základě informací z webových stránek Ústavního soudu i médií je výrok hodnocen jako pravdivý.
Ústavní stížnost byla Ústavním soudem přijata 14. ledna 2013. Návrh na zrušení čl. II. rozhodnutí prezidenta republiky č. 1/2013 Sb., o amnestii podalo 30 senátorů.
"Skupina senátorů se svým návrhem domáhá, aby Ústavní soud zrušil v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy napadenou část rozhodnutí prezidenta republiky pro její rozpor s hodnotami demokratického právního státu." (Ústavní soud, aktuálně)
"... Jsem sám podával za minulého režimu žalobu na Rudé právo a zastupoval mě tehdy právě pan Rychetský."
Jak vyplývá z rozhovoru s Milošem Zemanem v Lidových novinách ze dne 8. listopadu 2004, Pavel Rychetský byl právníkem, který za něho v roce 1989 podával žalobu na Rudé právo, a to z důvodu neotisknutí reakce Miloše Zemana na nařčení z manipulace statistických dat.
Táňa Fischerová
U nás vládla vláda, která neměla 7 měsíců podporu Sněmovny.
Táňa Fischerová hovoří o situaci po volbách v roce 2006. První Topolánkova vláda byla jmenována, začala tedy vládnout, prezidentem Klausem 4. září 2006 a poté, co nezískala důvěru sněmovny, byla pověřena dočasným výkonem funkce - de facto až do jmenování druhé Topolánkovi vlády 9. ledna 2007, respektive vyjádření důvěry této vládě o 10 dní později. Nejde tedy o 7 měsíců, jak tvrdí Fischerová, ale o 4 měsíce a 15 dní. Časový rámec:
