VM: Vy jste, Karle Schwarzenbergu, v rámci povolební euforie z těch výsledků prvního kola označil Miloše Zemana, cituji, za muže minulosti. Co možná námitka, že jste tím pro druhé kolo odstartoval negativní část volební kampaně? KS: Ne. To vůbec ne. Poněvadž, kdybyste celé moje vyjádření citoval, tak jsem taky říkal, že Miloš Zeman je opravdu velký politik, s kým je střet něco opravdu, co stojí zato.
Karel Schwarzenberg hned z kraje svého projevu po prvním kole řekl: " Miloš Zeman je zajisté velký politický profesionál, bývalý premiér, tedy protivník, se kterým stojí za to se střetnout. Nicméně, já jsem přesvědčen, že on reprezentuje minulost. Naší minulost posledních 10-15 let.... "
Taky bych chtěl poděkovat našemu kandidátovi Jirkovi Dienstbierovi, který tedy bohužel neuspěl a skončil na čtvrtém místě.
Kandidát ČSSD na prezidenta ČR Jiří Dienstbier skutečně skončil v prvním kole prezidentských voleb na čtvrtém místě se ziskem 16,12% hlasů (celkový počet: 829 297 hlasů). Před ním se umístili Miloš Zeman (24,21%) , Karel Schwarzenberg (23,40%) a Jan Fischer (16,35%).
My jsme teď přidali například 800 milionů korun na sport, ale především na ten základní sport, na žáčky, dorostence a na tu základní sportovní činnost.
V poslední přepracované verzi rozpočtu, která byla schválena 19. prosince 2012, došlo k několika přesunům na základě pozměňovacích návrhů, jedním z nich je i 800 milionů na podporu sportu. Informuje o tom například zpravodajský web České televize nebo Patria. Není však jasné, na co přesně jsou prostředky určeny.
Tento pozměňovací návrh podal Zbyněk Stanjura (ODS) a Josef Dobeš (ex-VV), bývalý ministr školství a zakladatel Hnutí pro sport. V komentáři na stránkách hnutí píše, že 300 milionů z této částky má jít přímo jednotlivým tělovýchovným jednotám a klubům, zbylých 500 milionů rozdělí sportovní svazy. Je tedy možné, že peníze půjdou na "základní sport, žáčky, dorostence a základní sportovní činnost", ale také je možné, že jejich konkrétní určení bude jiné. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Turecko (a jeho případný vstup do EU). Premiér Erdogan teď v Berlíně, je to asi 6 týdnů, 2 měsíce, byl velmi eurostatečný. Dal najevo, že Turecko má zájem.
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan při dvoudenní návštěvě Spolkové republiky Německo na konci října 2012 opravdu prohlásil, že Turecko se chce stát plnohodnotným členem Evropské unie. Konstatoval však, že Turecko bude čekat jen do roku 2023, kdy země oslaví 100 let své existence. Po tomto termínu již dle jeho slov nebude mít Turecko o vstup do EU zájem.
Nicméně jsme vlastníkem zase vykonáváme vlastnická práva u dominantního dopravce.
Vlastníkem Českých drah je ze 100 % Česká republika.
Postupně ta imunita mizí. (myšlena je imunita poslanců a senátorů - pozn. Demagog)
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož byly podniknuty kroky směrem k omezení poslanecké a senátorské imunity.
Konkrétně byl Senátem 19. července 2012 přijat Návrh senátního návrhu ústavního zákona, senátorky Soni Paukrtové, senátora Miroslava Antla a dalších, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, kterým se poslanecká a senátorská imunita a imunita soudců Ústavního soudu omezuje pouze na dobu výkonu mandátu.
Miloš Zeman několikrát velmi jasně deklaroval, že je eurofederalista.
Na základě informací z různých médií hodnotíme výrok jako pravdivý.
Přímo se za eurofederalistu Miloš Zeman označil v rozhovoru pro Euractive ("Jsem eurofederalista, .."), na stejném serveru přiřkl tento postoj i celé Straně práv občanů Zemanovci.
Že je Miloš Zeman zastáncem evropské federace se můžeme dočíst i v článku České pozice, shrnujícím postoje všech kandidátů (v sekci Integrace do EU), nebo v profilovém článku ČT24 (v části Vytvořit prostor pro dialog).
Vždy (po zavedení priamej voľby prezidenta SR, pozn.) bez akýchkoľvek ťažkostí bol vybraný človek, ktorý sa stal prezidentom Slovenskej republiky.
Priama voľba prezidenta Slovenskej republiky bola zavedená po neúspešných pokusoch zvoliť prezidenta v procedúre nepriamej voľby v roku 1998. Prvé voľby prezidenta SR sa konali v roku 1999, kedy v druhom kole zvíťazil kandidát Rudolf Schuster. Odvtedy sa voľby prezidenta republiky na Slovensku konali ešte dva krát, a to v rokoch 2004 a 2009, o víťazovi zatiaľ vždy rozhodlo druhé kolo volieb. História priamych prezidentských volieb na Slovensku je zatiaľ skutočne bez škandálov, pochybení či akýchkoľvek problémov.
Říkám, že jsem hlasovala proti většině, bylo nás zhruba třetina. (myšleno je hlasování o tzv. Lisabonské smlouvě v Evropském parlamentu - pozn. Demagog.cz)
Na základě informací z portálu Evropského parlamentu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jana Bobošíková podle jmenného záznamu o hlasování (.pdf, str. 75-76) skutečně hlasovala proti přijetí Lisabonské smlouvy. Z celkového shrnutí hlasování můžeme doložit její tvrzení, že hlasovala proti většině. Pro bylo 525 europoslanců, proti 115 a 29 se zdrželo. Skupina 115 nesouhlasících poslanců je dokonce ještě menší než třetinová, oproti skupině hlasující pro (je to zhruba jedna pětina). Jana Bobošíková tedy hlasovala proti ještě větší převaze, než uvádí a vlastně tak ubrala na důrazu ve svém výroku. Nebudeme proto tuto nepřesnost promítat v celkovém hodnocení výroku.
Já bych chtěla říci, že vy sice říkáte politička, fajn, vážím si toho, ale já se neživím politikou. Já pracuji jako manažerka a každý den jdu do práce, pracuju jako marketingová manažerka našich rodinných firem.
Na oficiálních stránkách strany Suverenita je možné nalézt strukturovaný životopis Jany Bobošíkové. V současnosti zastává Jana Bobošíková pozici marketingové ředitelky distribuční společnosti.
Na základě těchto informací hodnotíme její výrok jako pravdivý.
