Miloš Zeman
"Za druhé doporučuji, aby si každý to video mého projevu poslechnul, protože jsem mluvil o divokém odsunu před Postupimskou dohodou." (výrok je pronesen směrem k prohlášení MZ ve Federálním shromáždění v roce 1990 - pozn. Demagog.cz)
Postupimská konference probíhala od července do srpna roku 1945. Miloš Zeman ovšem ve svém projevu ve Federálním shromáždění říká následující: “Tento systém má svoje genetické kořeny minimálně v porušování demokracie po roce 1945, ať už jde o transfér německého obyvatelstva přesně v duchu stalinských migračních přesunů (...).”
Ověřujeme tedy, jestli ve videu mluvil o době PŘED Postupimskou dohodou. V tomto bodě musíme tvrzení Miloše Zemana označit za nepravdivé. Ve videu odkazuje na dobu PO roce 1945, tedy až po uzavření Postupimské dohody.
Jana Bobošíková
KDU-ČSL byla skoro celou dobu po Listopadu v Parlamentu.
KDU-ČSL poprvé kandidovala do České národní rady v roce 1992. V prvních polistopadových volbách do ČNR v roce 1990 kandidovala pouze Křesťanská a demokratická unie (KDU). V roce 2002 kandidovala KDU-ČSL v koalici s US-DEU (tzv. Koalice). Do Poslanecké sněmovny PČR se KDU, resp. KDU-ČSL dostala v každých volbách od roku 1989 kromě těch posledních v roce 2010.
Přehled volebních zisků KDU-ČSL ve volbách do ČNR, resp. PS PČR:
RokZisk hlasů (v %)19908,4219926,2819968,0819989,00200214,2720067,2220104,39 Zdroj: Volby.cz
Jelikož strana KDU-ČSL překročila pětiprocentní uzavírací klauzuli a získala tak parlamentní zastoupení ve všech volbách vyjma voleb v roce 2010, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Přemysl Sobotka
V roce 1997 nebo 1996 byl naposledy vyrovnaný rozpočet.
Na základě dohledaných informací o vývoji státních rozpočtů České republiky hodnotíme výrok Přemysla Sobotky jako pravdivý.
Souhrn jednotlivých státních rozpočtů ukazuje, že výrok Přemysla Sobotky je pravdivý, neboť v roce 1996 byl fakticky naposled rozpočet vyrovnaný. Tedy plánovaně vyrovnaný byl i v dalších letech, nicméně reálně posledním byl ten z roku 1996. V dalším souhrnu lze dohledat graf, který toto tvrzení dokládá. Zákon o státním rozpočtu na rok 1996 uvádí vyrovnané příjmy i výdaje ve výši 497 641 000 000 Kč.
...otázka platu soudců, to je rozhodnutí Ústavního soudu, které musí v podstatě vláda a parlament vyhovět.
Výrok je pravdivý, protože Ústavní soud má pravomoc zrušit zákony a nařízení, které vydá vláda a parlament, pokud dojde k názoru, že tyto nesouhlasí s ústavním pořádkem.
V článku 87 Ústavy ČR má Ústavní soud pravomoc zrušit zákon, který není v souladu s ústavním pořádkem ČR.
Platy soudců byly původně počítány jako součin platové základny a platového koeficientu podle zákona č. 236/1995 Sb. Pro roky 2012 až 2014 bylo ale stanoveno zmražení platu na výši 56 849 Kč. Tuto změnu zákona Ústavní soud zrušil svými nálezy č. 267/2011 Sb. a č. 181/2012 Sb. Proti nim není možno odvolání, vláda i parlament tedy musí toto rozhodnutí respektovat.
"Myslím si, že nejsem hrdý na ty své příznivce, protože teď ve smířlivém tónu opravdu nechci kritizovat příznivce Karla Schwarzenberga, možná, že to udělá on, kteří občas vydávají hloupá hesla. Například v jižních Čechách, kdo nevolí Karla Schwarzenberga, není Čech."
V domovech důchodců v jižních Čechách se v posledních dnech objevily kontroverzní letáky, na kterých stálo heslo “Kdo nevolí Zemana, není Čech”. Text letáku schválila SPOZ.
Jelikož se jednalo o odpověď na otázku “Na co z vaší předvolební kampaně nejste hrdí?”, měl Miloš Zeman hovořit o problémech s vlastní předvolební kampaní. Miloš Zeman se ale pravděpodobně přeřekl a zaměnil jména, když namísto “Kdo nevolí Zemana, není Čech” řekl “Kdo nevolí Schwarzenberga, není Čech”.
Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.
V krajských volbách komunisté a sociální demokraté získali většinu při účasti 36%.
Volební účast v krajských volbách 2012 byla přesně 36.89 % a ČSSD vyhrála v devíti krajích a KSČM ve dvou. Tyto dvě strany tedy získaly většinu z 13 krajů a celkem 387 mandátů z celkových 675.
Robert Fico
Dnes ide dolu nemecká a francúzska ekonomika.
Ak sa pozrieme na vývoj rastu HDP a prognózy stanovené Eurostatom (uvedené 2. januára 2013), vidíme, že kým Nemecko by si malo v tomto roku počínať rovnako ako v minulom, Francúzsko by malo svoj rast HDP v roku 2013 zvýšiť. Štvrťročné údaje Eurostatu ukazujú v prípade Francúzska ekonomický rast.
Pri štatistike OECD (Economic Outlook) je v prípade Nemecka skutočne uvedený pokles rastu HDP, v prípade Francúzska sa potvrdzuje zvýšenie rastu ekonomiky.
Reálny rast HDPOECD vs. Eurostat ( v %)
OECD 2012
20132014
Nemecko0,95
0,56
1,94
Francúzsko0,170,34
1,26
Eurostat
2012
2013
2014
Nemecko0,80,8
2,0
Francúzsko0,20,41,2
Eurostat/Štvrťročné údaje Q4 2011Q1 2012Q2 2012Q3 2012Nemecko-0,10,50,30,2Francúzsko0,00,0-0,10,2
Poznámka: Všetky údaje uvedené v tabuľke sú odhadmi.
Keďže rast HDP sa uvádza ako najčastejší a najobecnejší ukazovateľ vývoja ekonomiky, nemôžeme dať R. Ficovi v tomto momente za pravdu. Výrok by bol pravdivý len ak by obidvom ekonomikám bol predpovedaný pokles rastu HDP prípadne pokles HDP. Keďže ani jedna vierohodná štatistika nepotvrdzuje takýto vývoj, R. Fico nehovorí pravdu. Iná situácia by nastala, len ak by sa zmenili predpovede vývoja HDP. V tomto momente však narábame s oficiálnymi údajmi zverejnenými k 3. januáru 2013.
Jedná se celkem o 8 jmen (myšlen je počet soudců Ústavního soudu, kterým končí letos jejich mandát - pozn. Demagog.cz).
V roce 2013 Ústavní soud opustí osm členů – Jiří Mucha, Miloslav Výborný, předseda Pavel Rychetský, místopředseda Pavel Holländer, Vojen Güttler, Dagmar Lastovecká, Jan Musil a Jiří Nykodým.
Pavel Blažek
Žádný představitel ODS dnes nepodporuje nikoho jiného (než Přemysla Sobotku, pozn.).
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle mediálních zpráv skutečně nominaci P. Sobotky na prezidentna podpořil jednotně celý poslanecký a senátní klub ODS. Výrok na základě těchto infromácií hodnotíme jako pravdivý.
Jiří Dienstbier
Ten systém je nastaven nespravedlivě, že na jednu stranu je tady rovná daň a ona ani není rovná, ona naopak je takzvaně degresivní. Ti, kteří mají vyšší příjem, naopak platí nižší procentní sazbu než ti, se základním příjmem. To je právě dáno tou podivnou konstrukcí superhrubé mzdy, ale je to tak prostě fakticky. A na druhé straně tedy paradoxně ti, kteří mají vyšší daň při nižších příjmech, tak se jim ještě zvyšují nepřímé spotřební daně, jako je například daň z přidané hodnoty.
Součástí daňové reformy účinné od roku 2008 bylo mimo jiné zavedení tzv. superhrubé mzdy a zastropování odvodů na sociální a zdravotní pojištění.
Koncept superhrubé mzdy je založený na tom, že daň z příjmů se vypočítává z hrubé mzdy zvýšené o odvody na zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem. Protože byl zároveň stanoven strop pro tyto odvody, dochází u vysokopříjmových skupin k mírné degresi, kdy je tzv. efektivní sazba daně (poměr hrubé mzdy a skutečně odvedené daně) nižší než u nízkopříjmových skupin.
Superhrubá mzda byla zrušena v rámci daňové reformy, novela počítá s účinností od roku 2015.
Na základě výše uvedeného výrok hodnotíme jako pravdivý, i když degrese je způsobena spíše zastropováním odvodů na pojistné, než superhrubou mzdou.