...vlastně za hlasování o církevních restitucích vlastně paní Peake vyměnila to, že se snížil počet poslanců potřebných pro založení politického klubu ve sněmovně...
Výrok Zuzany Roithové potvrzuje samotná Karolína Peake a také exministr dopravy Pavel Dobeš z její strany.
V reportáži České televize je otázka církevních restitucí spojena mimo jiné s vytvořením poslaneckého klubu pro stranu LIDEM, kdy právě Dobeš potvrzuje, že by to mělo být "prostřednictvím jednacího řádu". To znamená, že právě v jednacím řádu Poslanecké sněmovny by muselo dojít k takové úpravě, aby vytvořit poslanecký klub mohlo méně poslanců, než kolik je v současnosti. O celé události informovala také ČTK (prostřednictvím E15.cz).
V této vládě (myšlena vláda Miloše Zemana - pozn. Demagog.cz) se ministři zahraničí a ministři průmyslu a obchodu dohodli na posílení obchodních zastupitelství, což prospělo a prokazatelně v posledních 2, 3, možná i více letech, dochází naopak k omezování obchodních zastupitelství jak personálně, tak kvalifikačně a naopak k rozšiřování těch kariérních diplomatů.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Na základě dostupných informací se nám nepodařilo výrok ověřit. Část výroku, že vláda M. Zemana se dohodla na rozšiřování obchodních zastúpení v zahraničí již v programovém prohlášení vlády (pdf. str.10) je pravdou.Zda došlo v posledních letech k omezení obchodních zastoupení na úkor kariérních diplomatů se nám ověřit nepodařilo. Agendu ekonomického zastoupení v zahraničí pokrývá hlavně ministerstvo zahraničí a státní agentury CzechInvest a CzechTrade pod Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a CzechTourism pod Ministerstvem pro místní rozvoj ČR.
(Já bych v žádném případě nepodepsala to, co se nyní chce po prezidentu Klausovi a sice abychom v případě, že přijmeme EURO, platili cizí dluhy, tj. onen pověstný záchranný mechanismus, pro který hlasovali v Parlamentu všichni kromě komunistů včetně lidovců, prostě všichni v Poslanecké sněmovně, v Senátu...) V případě vstupu do Eurozóny by to pro nás znamenalo, že bychom zaplatili 350 mld. Kč.
Výrok Jany Bobošíkové hodnotíme jako zavádějící, a to na základě vysvětlení Petra Nečase dne 9. května 2012 při jednání Poslanecké sněmovny.
Výpočet částky, kterou by Česká republika byla zavázána zaplatit do záchranného fondu v rámci Evropského stabilizačního mechanismu vysvětlil premiér takto:
"V případě, že by Česká republika byla členskou zemí eurozóny již dnes, znamenalo by to, že by i v letošním roce musela složit do tohoto mechanismu svůj podíl ve výši tzv. dvou tranší, což je 12,8 miliardy korun, příští rok 2013 opět dvě tranše, to znamená dalších 12,8 miliardy korun a v roce 2014 třetí tranši ve výši 6,4 miliardy korun. Znamená to tedy, že během tří let by to byly zhruba 32 miliardy korun složené hotově s tím, že po dvanácti letech v eurozóně by musela Česká republika doložit dalších zhruba 8 miliard korun na celkový objem 40 miliard. Ve výši záruk, resp. půjček na vyžádanou, by to znamenalo ručit prakticky okamžitě 250 miliard a po dvanácti letech v eurozóně dohromady 310 miliard." V téže debatě se o finanční výši, kterou by ČR v případě vstupu do Eurozóny platila, vyjádřil také ministr financí Kalousek: "Kdybychom dnes byli členy eurozóny a byl by na nás rozpočítán podíl firewallu podle našeho HDP, tak závazek by byl zhruba na 40 mld. cash a zhruba na 310 mld. garancí budoucích plateb." Je tedy pravdou, že celková možná částka, kterou by ČR při vstupu do Eurozóny mohla platit, by mohla dosáhnout až 350 miliard, nicméně tato povinnost nevyplývá automaticky, neboť velkou většinu této částky tvoří garance, tedy ne automatická platba.
Mimo jiné mám teď o víkendu pražskou stranickou konferenci, vlastně první od těch, od těch velkých turbulencí na pražské radnici a od té doby, kdy tam padla koalice.
Konference ČSSD v Praze proběhla v sobotu 15. prosince (str. 5) 2012 a volil se mj. nový předseda pražské krajské organizace ČSSD. Šlo zároveň o první celopražskou (krajskou) stranickou konferenci od rezignace Petra Hulinského na post předsedy po rozpadu koalice ČSSD a ODS v prosinci 2011; od té doby stál v čele pouze dočasně pověřený předseda Jiří Bodenlos.
To není vyžadováno. (právnické vzdělání na post zástupce ombudsmana - pozn. Demagog.cz)
Paragraf 2 Zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv se věnuje volbě veřejného ochránce práv. Pro jeho zástupce platí obdobné ustanovení. Zástupce veřejného ochránce práv je dle tohoto zákona volen Poslaneckou sněmovnou na šestileté období. Po dvou kandidátech navrhují prezident republiky a Senát. Zástupcem ochránce může být zvolen každý, kdo je volitelný do Senátu, tedy dle článku 19 Ústavy ČR každý občan ČR, který má právo volit a dosáhl věku 40 let.
Na základě výše uvedené legislativy hodnotíme výrok senátorky Wagnerové jako pravdivý.
Před 10 lety se ze státního rozpočtu vydávalo 30 procent výdajů na investice, dnes je to 10 procent.
Dle údajů (.pdf) o skutečném plnění státního rozpočtu v roce 2002 na stránkách Ministerstva financí ČR činily celkové kapitálové výdaje za tento rok 49 733 237,93 tis. Kč (viz. str. 5). Celkové výdaje státního rozpočtu pak 750 682 696,75 tis. Kč (tamtéž). Poměrně šlo tedy o pouhých 6,6 %. V roce 2003 to pak bylo 7 %.
Státní závěrečný účet za rok 2012 bohužel ještě v současnosti není znám. Pokud se však podíváme na státní závěrečný účet roku 2011, v tabulkové části (.pdf) se na str. 5 objevují kapitálové výdaje ve výši 118 871 756,61 tis. Kč a celkové výdaje státního rozpočtu ve výši 1 155 526 204,73 tis. Kč. Kapitálové výdaje v roce 2011 tedy činily skutečně 10 % (přesně 10,3 %).
Pro rok 2012 zatím Ministerstvo financí zveřejnilo pouze informace o plnění rozpočtu za 1.-3. čtvrtletí. K 30.9. 2012 činily celkové výdaje 828 557 mil. Kč, z toho kapitálové výdaje dosahovaly 72 982 mil. Kč (viz. Tabulka č. 2), což představuje 8,8 % výdajů.
Na základě dat, zveřejněných ministerstvem financí, hodnotíme výrok Miloše Zemana jako nepravdivý.
Jsem dlouhodobým odpůrcem druhého pilíře.
Na základě dohledaných mediálních vystoupení Miloše Zemana k důchodové reformě je jeho výrok hodnocen jako pravdivý.
8. března 2011 se vyjádřil Miloš Zeman v rozhovoru pro Týden.cz, že: " Důchodovou reformu pokládám za třetí největších tunel v dějinách české ekonomiky. První tunel byla privatizace podniků, potom banky a toto je v podstatě tunel na budoucí úspory na stáří."
24. března 2011 vystoupil Miloš Zeman v pořadu České televize Máte slovo (video - např. 7:00), kde byl k důchodové reformě velmi kritický.
Obmedzili sme používanie hotovosti. Dnes je to 5 tisíc eur, pokiaľ ide o podnikateľské prostredie.
Od 1. januára 2013 je v platnosti zákon o obmedzení platieb v hotovosti, ktorý obmedzuje hotovostné transakcie pre právnické osoby a živnostníkov na 5 000 €.
§ 41) Zakazuje sa platba v hotovosti, ktorej hodnota prevyšuje 5 000 eur, ak odsek 2 neustanovuje inak. 2) Zakazuje sa platba v hotovosti, ktorej hodnota prevyšuje 15 000 eur, medzi fyzickými osobami nepodnikateľmi.
Podle ústavy nese vláda odpovědnost za kontrasignované pravomoci. Premiér nemusel nic podepisovat. Kdyby on bez znalosti věci nic nepodepsal, tak by prezident žádnou amnestii vyhlásit nemohl.
Výrok na základě Ústavy České republiky hodnotíme jako pravdivý.
Článek 63 Ústavy ČR se v bodech (1) a (2) zabývá pravomocemi, které podle bodu (3) vyžadují kontrasignaci ke své platnosti. Doslova bod (3) uvádí:
" Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. "
Poslední bod článku 63, bod (4), pak hovoří o odpovědnosti vlády:
" Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda. "
Ve prospěch výroku Jiřího Dienstbiera hovoří také argumenty předsedy Ústavního soudu ČR Pavla Rychetského, který v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl mimo jiné: " A tady musím říci, že není nejmenších pochyb, že u amnestie není institut kontrasignace formální akt. Není možné o něm hovořit tak, že když to chtěl prezident, tak to musí premiér podepsat. "
Já dokáži pochopit jistou, jemně řečeno nespokojenost Jiřího Dientsbiera, s tím, že nepostoupil do druhého kola a dokonce, ač to tak nevypadá, s ním do určité míry i soucítím. I když například nedávno uvedl, že se stýkám s kmotrem pražské mafie Tomášem Hrdličkou, kterého jsem v životě neviděl, a stejně tak jsem v životě neviděl Borise Šťastného.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako zavádějící. Jiří Dienstbier v rozhovoru pro Týden.cz doslovně uvedl: “ Zcela jednoznačně nemohu podpořit Miloše Zemana. Jak jsem říkal, má velmi problematické vazby. Přes Miroslava Šloufa je napojen na pražského kmotra Tomáše Hrdličku, na pražskou mafii je napojen i přes pana Vratislava Mynáře, šéfa SPOZ, který až do května byl v představenstvu společnosti, která exekučně vymáhá pokuty dopravního podniku”.
J. Dienstbier tak sice naznačil spojení mezi dotyčnými osobami, explicitně všal neuvedl, že se přímo stýkají, jak se se vyjádřil M. Zeman .Proto hodnotíme výrok jako zavádějící.Ověřit zda M. Zeman dotyčné osoby někdy viděl se nám pochopitelně nepodařilo.
