V rámci Visegrádské čtyřky máme nejvyšší pozitivní saldo obchodní bilance.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Podle webu finnančninoviny.cz má Česká republika skutečně nejvyšší saldo obchodní bilance v rámci Visegrádské čtyřky. Data pochází z období 07/2011 - 07/2012 a český server zpracování převzal z periodika The Economist.
StátObchodní bilance
Česká republika
14,4
Maďarsko
9,1
Slovensko4,8
Polsko
-17
Já jsem hlasovala proti Lisabonské smlouvě, já jsem hlasovala proti nejrůznějším směrnicím, já jsem protestovala proti tomu, když byli Irové nuceni opakovat referendum...
Jana Bobošíková podle jmenného záznamu o hlasování (.pdf, str. 75-76) skutečně hlasovala proti přijetí Lisabonské smlouvy. Stejně tak můžeme potvrdit, že protestovala proti dalším snahám o ratifikaci Lisabonské smlouvy po Irském "ne" v referendu a podporovala irské rozhodnutí.
Vzhledem k tomu, že Jana Bobošíková neuvádí proti kterým směrnicím přesně hlasovala, nebudeme náhodně vyjmenovávat některé, proti kterým hlasovala. Jak hlasovala v zaznamenaných hlasováních si můžete projít na stránkách votewatch.eu.
Miloš Zeman několikrát velmi jasně deklaroval, že je eurofederalista.
Na základě informací z různých médií hodnotíme výrok jako pravdivý.
Přímo se za eurofederalistu Miloš Zeman označil v rozhovoru pro Euractive ("Jsem eurofederalista, .."), na stejném serveru přiřkl tento postoj i celé Straně práv občanů Zemanovci.
Že je Miloš Zeman zastáncem evropské federace se můžeme dočíst i v článku České pozice, shrnujícím postoje všech kandidátů (v sekci Integrace do EU), nebo v profilovém článku ČT24 (v části Vytvořit prostor pro dialog).
"Druhá je u pana Čunka, byl to opravdu problém, že se nepodařilo objasnit situaci. Přiznávám, že tu bitvu jsem prohrál, to řeknu otevřeně, já jsem investoval spoustu peněz do nejrenomovanější firmy, aby prošetřila kauzu Čunek a ona nepřišla s jednoznačným výsledkem. S tím výsledkem jsem byl velice nespokojený, ale nedal mi k tomu oprávnění, abych mohl odstoupit, jenom kvůli neurčitému výsledku. Já jsem řekl buď to bude jednoznačný výsledek, tak odstoupím, když pan Čunek neodstoupí."
Po návratu Jiřího Čunka do vlády v roce 2008 dal ministr Karel Schwarzenberg pořídit audit Čunkových rodinných financí u americké konzultační společnosti Kroll, dle jehož výsledku se plánoval rozhodnout o svém setrvání ve vládě (více Aktuálně.cz, HN). Po dokončení auditu skutečně vyjádřil pochybnosti (Deník.cz) a zmínil “otázky, které audit nechal nezodpovězené”. Přesto však z jeho výsledku v rozhovoru pro Týden vyvodil zcela jednoznačné závěry: “Z věci korupce, na kterou byl audit vypracován, ho (J. Čunka - pozn. Demagog.cz) považuji za očištěného.”
Že Čunek jako vsetínský starosta v roce 2002 nevzal úplatek (500 tis. korun), označil za “naprosto jasné.” (rozhovor pro MF Dnes) Podezření z převzetí tohoto úplatku přitom bylo hlavním důvodem pro Čunkův odchod z vlády v listopadu 2007, kdy nejvyšší státní zástupkyně Vesecká obnovila jeho vyšetřování. (shrnuje Aktuálně.cz)
Výrok hodnotíme jako zavádějící - v době vyhodnocení auditu přijal Karel Schwarzenberg zcela jednoznačný postoj, když prohlásil Jiřího Čunka za očištěného. Audit tedy přišel s jednoznačným výsledkem.
Já jsem prohlásila, že já bych abolice nepoužívala.
Dle informací na stránkách serveru Volbomat je Zuzana Roithová opravdu proti používání institutu abolice (zastavení trestního stíhání či zákaz jeho započetí). Konkrétně říká: "Zabránit zneužití této výlučné pravomoci může v podstatě jen prezident sám. Udílení milostí nesmí být opravou soudního rozhodnutí o vině. Proto jsem proti abolicím a institut milosti vnímám jen jako mimořádný humanitární akt, s nímž je třeba zacházet citlivě a nebránit se veřejné kontrole."
Zavedl vlastně normální stranický život u nás (myšlen je Václav Klaus - pozn. Demagog.cz) a nepodléhal iluzi, že se bez politických stran obejdeme.
Podle webu tydeniky.cz: “ Předsedou OF se v říjnu 1990 stal Václav Klaus. Jeho volba definitivně Občanské fórum rozdělila, pro řadu bývalých disidentů byla nepřijatelná Klausova koncepce klasické politické strany. V roce 1991 se definitivně rozpadlo na Klausem vedenou Občanskou demokratickou stranu s pravicovým programem tržních reforem a Občanské hnutí, které se orientovalo více doleva a kde skončila většina intelektuálně zaměřených členů prosazujících Havlovu myšlenku ‘nepolitické politiky’." Problematiku vhodně a detailněji přibližuje článek ČT24.
"To právem například Pavel Rychetský kritizoval v souvislosti s volebními zákony, kde pravil, že kdyby Parlament vykonal svou povinnost tak, jak měl a předložil bezvadný volební zákon a prováděcí zákon, tak by vůbec Ústavní soud nemusel vstoupit do hry."
Pavel Rychetský kritizoval zákon o přímé volbě prezidenta i prováděcí zákon například už v únoru 2012, kdy prohlásil, že tento zákon: “... Je špatný, má řadu chyb a neřeší problematické kompetence hlavy státu.” V prosinci 2012 nebo v lednu 2013 v rozhovorech pro Český rozhlas “kritizoval jeho výrazné legislativní nedostatky”.
V Maďarsku se pokusili zrušit ten druhý pilíř, ale oni ho pouze v uvozovkách znárodnili. Oni ho nezrušili.
Podle dohledaných informací a zpravodajských článků hovoří Přemysl Sobotka pravdu, systém tzv. druhého pilíře (tedy soukromých penzijních fondů) v Maďarsku zrušen nebyl, reforma však doporučovala převést úspory zpět do státního systému.
Maďarský systém obsahující také pilíř spoření v individuálních penzijních fondech byl předmětem reformy vlády Viktora Orbána z roku 2010. Systém více pilířů byl zaveden v Maďarsku roku 1997 (další zdroj uvádí 1998). I když tento reformní krok je označován jako reforma systému, jedná se de facto o znárodnění úspor. Odhadem se mělo jednat až o 3 miliony občanů a v přepočtu o 270 mld. Kč.
Maďarští občané, kteří spoří na penzi v soukromých fondech, měli převést tyto úspory zpět do toho státního. To sice nebylo povinné (lidé směli v těchto fondech nadále zůstat, a pilíř tedy opravdu zrušen nebyl), může se však stát, že takový člověk poté nebude mít nárok na důchod ze státního pilíře (tj. až 70%).
Já jsem se v rámci domácího úkolu podíval, jak to bylo v Plzni, tak v Plzni vypsali soutěž, kde se přihlásili i soukromí dopravci a pak je raději zrušili a podepsali dlouhodobou smlouvu s Českýma drahama.
Výrok Zbyňka Stanjury hodnotíme na základě zpravodajských článků a databázi usnesení Rady Plzeňského kraje jako pravdivý.
V Plzeňském kraji byla v září 2009 skutečně vyhlášena soutěž týkající se železniční dopravy na třech tratích v okolí Plzně. Zájem projevili čtyři dopravci (České dráhy, Viamont, RegioJet a ČSAD Jablonec) a vítěz měl být znám v polovině listopadu roku 2009 a do konce roku 2011 měl pak vítěz začít na tratích jezdit.
Dne 5. listopadu 2009 však kraj toto výběrové řízení usnesením Rady č. 1302/09 zrušil (možno dohledat v databázi) a rozhodl se prodloužit smlouvu s Českými drahami na dobu deseti let. V článku je také zmíněno " Memorandum mezi státem a kraji o financování dopravy na regionálních tratích", které můžete nalézt například zde.
Vláda je odpovědná, prezident je neodpovědný (myšleno z Ústavy - pozn. Demagog.cz)
Ústava České republiky doslova uvádí:
