Před 10 lety se ze státního rozpočtu vydávalo 30 procent výdajů na investice, dnes je to 10 procent.
Dle údajů (.pdf) o skutečném plnění státního rozpočtu v roce 2002 na stránkách Ministerstva financí ČR činily celkové kapitálové výdaje za tento rok 49 733 237,93 tis. Kč (viz. str. 5). Celkové výdaje státního rozpočtu pak 750 682 696,75 tis. Kč (tamtéž). Poměrně šlo tedy o pouhých 6,6 %. V roce 2003 to pak bylo 7 %.
Státní závěrečný účet za rok 2012 bohužel ještě v současnosti není znám. Pokud se však podíváme na státní závěrečný účet roku 2011, v tabulkové části (.pdf) se na str. 5 objevují kapitálové výdaje ve výši 118 871 756,61 tis. Kč a celkové výdaje státního rozpočtu ve výši 1 155 526 204,73 tis. Kč. Kapitálové výdaje v roce 2011 tedy činily skutečně 10 % (přesně 10,3 %).
Pro rok 2012 zatím Ministerstvo financí zveřejnilo pouze informace o plnění rozpočtu za 1.-3. čtvrtletí. K 30.9. 2012 činily celkové výdaje 828 557 mil. Kč, z toho kapitálové výdaje dosahovaly 72 982 mil. Kč (viz. Tabulka č. 2), což představuje 8,8 % výdajů.
Na základě dat, zveřejněných ministerstvem financí, hodnotíme výrok Miloše Zemana jako nepravdivý.
A navíc Česká republika a ještě tak trochu je někde na hranici mezi jednou třetinou a dvěma třetinami těch lepších zemí, pokud jde o její hospodářskou situaci a my jsme nebyli v situaci Řecka.
Pokud se podíváme na relativní postavení České republiky, zjistíme, že dle absolutní velikosti hospodářství (HDP, parita kupní síly) je na 45. místě na světě, při přepočtu HDP na obyvatele je pak 51. nejbohatší zemí. Podle poměru zadlužení vzhledem k HDP (41,2 %) jsou méně zadlužené země z EU pouze Estonsko, Bulharsko, Litva a Rumunsko. Výše inflace ČR posunuje na 25. zemi na světě, ale z hlediska hospodářského růstu, deficitu rozpočtů a nezaměstnanosti se Česká republika pohybuje (spolu s většinou EU) spíše ve skupině zemí s horšími výsledky.
Už dnes je na důchodovém účtu deficit přes 40 miliard korun.
Podle informací, které poskytla Jana Buraňová z tiskového odboru České správy sociálního zabezpečení (serveru Týden.cz), byl deficit důchodového účtu už ve třetím čtvrtletí letošního roku celkem 33,4 miliard korun - tedy o 1,7 více než tou dobu v minulém roce.
V prezidentské debatě na České televizi (čas 48:31-33) uvadí Václav Moravec, že v roce 2012 byl schodek důchodového účtu 53 miliard korun - ovšem k tomuto tvrzení chybí dohledatelná data.
Ten jsem napsal, ale já tím vůbec nezasahuju do škol a do výuky ve školách. Já pouze podporuji studenty, kteří nesouhlasí s tím, aby komunista byl zodpovědný za školství, a tak jako všichni, tak i já mám právo na své, na svoji svobodu slova. (jde o dopis P. Sobotky protestujícím studentům v Jihočeském kraji - pozn. Demagog.cz)
Přemysl Sobotka na svých strankách zveřejnil dopis, který adresuje protestujícím studentům a ve kterém jim vyjadřuje svou podporu. V dopise neukazuje na konkrétní aspekty dané kauzy, spíše vyjadřuje obecnou podporu této studentské aktivitě.
..chtěl bych poděkovat těm dvěma a čtvrt milionu voličů, kteří podpořili Karla Schwarzenberga.
Karla Schwarzenberga volilo v druhém kole prezidentské volby 2 241 171 voličů. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
A k té kritice musím dodat, že my jsme v úhradové vyhlášce udělali to, co po nás chtěla opozice, abychom zestejnili ceny pro nemocnice, pro malé a velké, pro platby, které jsou od různých pojišťoven dneska velmi různé, aby se blížily ke stejné hodnotě, ke stejné jednotkové hodnotě. A tam jsme udělali další krok kupředu. Loni to bylo 25% sblížení, letos to bude 50% sblížení.
Největší opoziční strana ČSSD skutečně chtěla podle Hegerových slov "zestejnit" platby pojišťoven za zákroky v jednotlivých zařízeních. Ze srovnání úhradové vyhlášky pro rok 2012 (.pdf) s návrhem úhradové vyhlášky pro rok 2013 (.pdf) pak vyplývá, že by mělo od Nového roku dojít ke změnám v základních bodech, ze kterých se vypočítávají náklady na jednotlivé zákroky. Nejsme bohužel schopni ověřit procentuální sblížení, neboť neovládáme metodický postup výpočtu. Budeme proto vděčni za vaše další podněty.
Co dělat, abychom zavedli euro a proč zavést euro. Co dělat, to je celkem jasné. Musíme splnit maastrichtská kritéria, mimo jiné snížit deficit vůči hrubému domácímu produktu pod tři procenta.
Podmínky pro přijetí eura tvoří tzv. konvergenční kritéria (maastrichtská kritéria) a jedním z těchto kritérií je i požadavek na maximální výši deficitu státního rozpočtu, který nesmí přesáhnout 3% HDP.
Občané jsou v podstatě dneska, pokud jde o důvěru vládě, zhruba na 15%, možná ještě méně.
Podle posledního průzkumu agentury STEM, jehož výsledky byly zveřejněny v říjnu 2012, důvěřuje členům vlády 17 % občanů ČR. (2 % určitě důvěřují, 15 % spíše důvěřují).
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
...přímá volba existuje u našich sousedů. Existuje v Rakousku, existuje na Slovensku, existuje v Polsku...
V Evropě nevolí přímou cestou prezidenta osm zemí: Švýcarsko, Itálie, Řecko, Německo, Maďarsko, Malta, Bosna a Hercegovina, Lotyšsko a Estonsko. Ostatní země jsou buď monarchiemi (Velké Británie, Španělsko, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Lichtenštejnsko, Švédsko, Dánsko a Norsko) a nebo právě jako Karlem Schwarzenbergem zmiňované Rakousko, Polsko a Slovensko volí prezidenta v přímé volbě. Srovnání jednotlivých systému volby v těchto zemí je k dohledání zde (.pdf).
Když byly poprvé senátní volby, docházelo k neskutečně až bych řekl trapným sporům, že třeba Jaroslava Šabatu tehdy neuznala volební komise proto, že nepředložil doklad o občanství, ale jenom občanský průkaz.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Jaroslav Šabata skutečně nebyl uznán volební komisí do prvních senátních voleb z důvodu nepředložení dokladu o občanství.
Jaroslav Šabata v prvních senátních volbách nejprve nebyl registrován, jelikož doložil své občanství občanským průkazem a ne osvědčením o státním občanství. Toto rozhodnutí však následně zrušil Ústavní soud usnesením ze dne 7.10.1996.
