Miloš Zeman na jedné diskusi, na které jsme byli, řekl, že jsem žena z jiné planety, ale že jsem čestná.
Miloš Zeman tento výrok pronesl v rámci Diskuze (čas 1:07:44) prezidentských kandidátů v Národním muzeu 7.12.2012. Označujeme jej tedy za pravdivý.
...dnešní vlastně garnitura nebo dnešní koalice nemá podporu podle průzkumu veřejného mínění...
Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě průzkumů veřejného mínění agentur CVVM a STEM. Tyto průzkumy pocházejí z měsíce září, října a listopadu roku 2012.
Podle agentury STEM v průzkumu zveřejněného dne 5. října 2012 důvěra ve vládu stále klesá. Na otázku „důvěřujete následujícím institucím?“ v případě vlády zvolilo možnost „určitě ano“ a „spíše ano“ 17 % dotázaných. 83 % pak zvolilo „určitě ne“ a „spíše ne“.
Ve druhém dokumentu (.pdf, str. 2) „Důvěra ústavním institucím v říjnu 2012“ společnosti CVVM z 24. října 2012 můžeme vidět nízkou důvěru ve vládu ČR. Důvěřuje ji 12 % respondentů. Nespokojeno se současnou politickou situací je pak 81 % dotázaných.
Pro doplnění: Posledním průzkumem z 20. listopadu 2012 od agentury STEM je spokojenost s politickou situací. Zde je spokojeno (možnosti „spíše ano“ a „určitě ano“) 8 % respondentů, zbylých 92 % je nespokojeno. Zde však průzkum není rozdělen na jednotlivé instituce. Z následujících informací tedy můžeme hodnotit výrok Zuzany Roithové za pravdivý.
"To právem například Pavel Rychetský kritizoval v souvislosti s volebními zákony, kde pravil, že kdyby Parlament vykonal svou povinnost tak, jak měl a předložil bezvadný volební zákon a prováděcí zákon, tak by vůbec Ústavní soud nemusel vstoupit do hry."
Pavel Rychetský kritizoval zákon o přímé volbě prezidenta i prováděcí zákon například už v únoru 2012, kdy prohlásil, že tento zákon: “... Je špatný, má řadu chyb a neřeší problematické kompetence hlavy státu.” V prosinci 2012 nebo v lednu 2013 v rozhovorech pro Český rozhlas “kritizoval jeho výrazné legislativní nedostatky”.
Maxwellův fond zkrachoval, fond Enron zkrachoval.
V kauze Enronvrcholní manažeři kryli účetní podvody, defraudovali a klamali akcionáře o stavu účetnictví jim svěřeného energetického gigantu. Při krachu této společnosti propadlo v penzijních fondech firmy přes dvě miliardy dolaru.
Mediální magnát Robert Maxwell vytunelovalpenzijní fondysvých zaměstanců ve snaze odvrátit krach svého impéria.
Já jsem prohlásila, že já bych abolice nepoužívala.
Dle informací na stránkách serveru Volbomat je Zuzana Roithová opravdu proti používání institutu abolice (zastavení trestního stíhání či zákaz jeho započetí). Konkrétně říká: "Zabránit zneužití této výlučné pravomoci může v podstatě jen prezident sám. Udílení milostí nesmí být opravou soudního rozhodnutí o vině. Proto jsem proti abolicím a institut milosti vnímám jen jako mimořádný humanitární akt, s nímž je třeba zacházet citlivě a nebránit se veřejné kontrole."
U toho H-Systemu není pochyb o vině, tam se odvolávali ke krajskému soudu ohledně výše rozsudku, ten to snížil dokonce na podmínečný trest, dvouletý. Pan Zeman se odvolal k Nejvyššímu soudu a ten rozhodl, že samozřejmě ten trest musí být vysoký.
Výrok je na základě dohledaných informací o kauze H-System hodnocen s malou výhradou jako pravdivý. Zuzana Roithová popisuje vývoj kauzy přesně, pouze zaměňuje krajský a vrchní soud.
Na serveru iDnes lze najít krátký popis vývoje kauzy H-System: " Proces s manažery vytunelované firmy začal v roce 2002, první tresty padly o dva roky později. Smetku soud poslal za mříže v roce 2006. Definitivní tresty pro zbylé tři aktéry pak vyneslvrchní soudloni v létě.Proti rozsudku však podal dovolání nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Nezdála se mu totiž výše trestů. Nejvyšší soud mu nakonec vyhověl, když rozhodl, že podmíněné tresty pro Jaroslava Eliáše, Ladislava Tůmu a Jaroslava Vítka byly nepřiměřeně nízké."
...v tom zákoně je jasno, jasně řečeno, že církev musí prokázat, že jim to patřilo. (v tzv. církevních restitucích - pozn. Demagog.cz)
Na základě znění zákona 428/2012 Sb (.pdf). hodnotíme výrok jako pravdivý.
Přemysl Sobotka správně uvádí, že církve musí prokázat, že jim příslušný majetek patřil. Konkrétně to upravuje § 9 a §1 0, oba v odstavci 1a) - " [oprávněná osoba]připojí listinu nebo jinak doloží, že věc náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností".
...je pravda, že se u nás taky objevily jisté případy korupce, příliš časté střídání členů vlády... (myšlena je vláda Petra Nečase)
Podle informací médií dokonce Nečasova vláda střídala ministry častěji než tři sociálně demokratičtí premiéři před ní dohromady. Souhrn některých vládních krizí a korupčních kauz nabízí server Aktuálně.cz - jmenujme například kauzy náměstka ministra práce Šišky, PromoPro a kauzu Drobil.
Tam v tom návrhu vlastně je, že by ministr jmenoval pouze krajské státní zástupce, okresní státní zástupce už by jmenoval nejvyšší státní zástupce na návrh krajských státních zástupců. A do náměstků by ministerstvo vůbec nemluvilo.
Podle návrhu věcného záměru zákona by ministr jmenoval i okresní státní zástupce.
Ministr odkazuje k navrhované změně zákona o státním zastupitelství, která v této chvíli (22. ledna) nemá podobu návrhu zákona v Poslanecké sněmovně. V hodnocení tedy vycházíme z návrhu (.doc) věcného záměru zákona, aktuálnímu k 22. října 2012.
V návrhu je pak uvedeno: "Krajské státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce."
"Okresní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh krajského státního zástupce [...]"
"Náměstky krajských státních zástupců a okresních státních zástupců jmenuje a odvolává nejvyšší státní zástupce na návrh vedoucího státního zástupce, o jehož náměstka se jedná."
Ministr Blažek tedy návrh popisuje pouze zčásti pravdivě: okresní státní zástupce by stále jmenoval on či jeho nástupce.
Dneska ani ta kritéria (pro vstup do Eurozóny - pozn. Demagog.cz) nesplňujeme.
Kritéria pro přijetí eura (nazývaná též jako Maastrichtská kritéria) jsou následující a jejich plnění či neplnění je převzaté ze společného dokumentu Ministerstva financí ČR a České národní banky (Vyhodnocení Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou) (.pdf):
Schodek veřejených financí v zemi nepřesáhl 3 % HDP
ČR neplní - za uplynulý rok je deficit předpokládán ve výši 5 % HDP (důvodem je započítání v tomto roce celého objemu finančního vyrovnání s církvemi, což odpovídá 59 mld. Kč a 1,5 % HDP).
Celkový veřejný dluh nepřekročil 60 % HDP
ČR plní - pro rok 2012 je dluh očekáván ve výši 45,5 % HDP.
Průměrná míra inflace po jeden rok nesmí přesáhnout více než o 1,5 % průměr tří členských zemí s nejnižší inflací
ČR neplní - důvodem je zvláště zvýšení snížené sazby DPH od počátku roku.
Dlouhodobé úrokové míry nesmí přesáhnout o více než 2 % sazby tří zemí s nejnižší inflací
ČR plní - i přes obtížně předvídatelný vývoj na finančních trzích.
Dva roky musí země dodržovat dané rozpětí pohybu své měny v mechanismu směnných kurzů (ERM)
ČR prozatím nevstoupila do systému ERM II a tedy nemá stanovenou centrální paritu měny vůči euru, jejíž pohyb by byl po dva roky sledován.
