Tomio Okamura
Co se týče hmotné a trestní odpovědnosti, je to běžné u vedení jakékoli firmy.
Zákon č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim upravuje podmínky trestní odpovědnosti právnických osob.
Paragraf 7 tohoto zákona taxativně vymezuje možné trestné činy, jejichž skutková podstata je dále definována v trestním zákoníku.
Paragraf 8, odst. 1 poté specifikuje, co se rozumí trestným činem spáchaným právnickou osobou. Jde o čin, který spáchá mimo jiné “a) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat, b) ten, kdo u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou v písmenu a)” čili vedení firmy. Za trestný čin mohou být uloženy specifické tresty, definované v paragrafu 15 zákona (zrušení právnické osoby, propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz činnosti, zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, zákaz přijímání dotací a subvencí, uveřejnění rozsudku).
Petr Bendl
My to (dlouhodobou zemědělskou koncepci, pozn.) projednáváme zhruba se 41 nevládními organizacemi.
21. ledna 2013 ministr Bendl představil Strategii pro růst – české zemědělství a potravinářství v rámci Společné zemědělské politiky EU po roce 2013 (.doc) neboli novou dlouhodobou (2014 - 2020) zemědělskou koncepci. Podle ministerstva je však dokument v současnosti stále v připomínkovém řízení.
Přesný počet organizací podílejících se na tomto dokumentu není znám, ale podle slov jejich představitelů se jedná nejméně o tyto tři: Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR a Asociace soukromého zemědělství ČR.
Petr Nečas
Martin Bursík je jeden z lidí, kteří stojí za zákonem obnovitelných zdrojů energie z roku 2005. On byl poradcem ministra Ambrozka, který předložil tento neuvěřitelný návrh (..).
Na základě dohledaných údajů například ze stránek Vlády ČR, Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a stránek Strany Zelených označujeme tento výrok za pravdivý.
Bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek vykonával svou funkci za vlád Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, tedy v období od 15. července 2002 do 16. srpna 2006. Na stránkách Strany Zelených se pak uvádí o Martinovi Bursíkovi, že působil v letech 2002 - 2005 jako externí poradce ministra životního prostředí. Stránka nasipolitici.cz dodává, že byl poradcem v oblasti energetiky a životního prostředí.
Co se týče návrhu zákona, premiér Petr Nečas myslí pravděpodobně Zákon č. 180/2005 o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie. Tento zákon byl předložen již v roce 2003 vládou zastoupenou jednak ministrem životního prostředí (byl jím v tuto dobu Libor Ambrozek), ale také ministrem průmyslu a obchodu. Vyhlášen byl pak skutečně 5. května 2005. O své roli v přípravě zákona hovoří Martin Bursík také v rozhovoru pro iHNed z února tohoto roku.
Pavel Blažek
Za předchozího režimu byly některé trestné činy, které se týkaly podle mě toho nejzásadnějšího, což je ochrana života a zdraví. Třeba za vraždu, to je vlastně do patnácti let, ale za některé daňové záležitosti nebo majetkové vůči státu byly tresty vlastně velice obdobné. (Reakce na dotaz moderátora: "Přijde vám vzhledem k fenoménu korupce, klientelismu, pane ministře, ta výše trestů úměrná, respektive ta spodní hranice pěti let, kterou převážně judikují české soudy?")
Obecné shrnutí vývoje (rekodifikace, novelizace atd.) v oblasti trestního práva hmotného v období let 1948-1989 nabízí např. text Tomáše Gřivny Trestní právo hmotné (.pdf), který je součástí sborníku Komunistické právo v Československu.
Jedním ze základních pramenů trestního práva ve sledovaném období je "nový" Trestní zákon z roku 1950 (.pdf), který ve své zvláštní části v jednotlivých hlavách vymezuje ve výroku uvedené skutkové podstaty a sankce (uvedeny vždy ty "základní") následovně: "Vražda § 216. (1) ... patnáct až pětadvacet let, Zkrácení a ohrožení daně § 148. (1) ... dvě léta a trestem peněžitým a Rozkrádání a poškozováni majetku národního a majetku lidových družstev § 245. (1) ... až pět let."
Následné novelizace tohoto předpisu dle textu Tomáše Gřivny nepřináší změnu ve sledovaných oblastech.
Po přijetí Ústavy v roce 1960 byl přijat i nový Trestní zákon z roku 1961 (.pdf). Ten ve výroku uvedené skutkové podstaty a sankce (opět uvedeny vždy ty "základní") mění následovně: "Vražda § 216. (1) .. deset až patnáct let nebo trestem smrti., Zkrácení daně § 148 (1) .. až na tři léta nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem a Rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví § 132 (1) ... na šest měsíců až pět let nebo nápravným opatřením nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem."
Následné novelizace tohoto předpisu (do roku 1989), a to konkrétně Zákon č. 45/1973 Sb., dle textu Tomáše Gřivny přináší změnu v jedné ze sledovaných skutkových podstat. Tento zákon totiž umožnil ukládat místo trestu smrti trest odnětí svobody od patnáct do dvaceti pěti let věku (zákon je účinný ještě v roce 1973).
Obecně lze konstatovat, že výrok ministra Blažka je zavádějící.
Uvedená sankce maximálně "do patnácti let" za trestný čin vraždy byla v "minulém režimu" (1948-89) specifická pouze pro období 1961-1973 (nezapomínejme však také na možnost udělení trestu smrti). Sankce za "daňové záležitosti" (viz výše) se místo v moderátorově dotazu uváděných pěti let pohybují v intencích do dvou a tří let. Za pravdu ministrovi dávají jím uvedené "majetkové činy vůči státu", kde se sazba pohybovala skutečně do maximální výše diskutovaných pěti let (avšak moderátor upozorňoval na praxi udělování nižší trestní sazby za jiný trestný čin, a to úplatkářství, konkrétně § 331 (Přijetí úplatku) odst. 4 písm. a) a b) trestního zákona, kde se sankce pohybují od pěti do dvanácti let).
Ludmila Müllerová
My se snažíme v těch nových zákonech, které upravují užívání sKarty, vyjít právě těmto osobám vstříc. Vyjít i vstříc tím, že nebudou muset díky čipu, který tam je zabudován, aby v budoucnu nemuseli právě docházet na úřad práce, aby se mohli připojit vzdáleně z počítače ze svého domova, aby mohli vybírat přes svůj účet v daleko větším množství bankomatů, aby mohly jim být složenky zasílány poštou. To všechno dříve, pravda, v tom původně zamýšleném projektu nebylo.
Nový návrh zákona o kartě sociálních systémů, jenž lze nalézt na webových stránkách Hospodářské komory České republiky (v sekci Související soubory – Materiál), upravuje původní smlouvu (Smlouva o provozování karty sociálních systémů se všemi přílohami na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky) mimo jiné i v uvedených bodech Ludmily Müllerové, a její výrok je tak na základě dohledaných informací hodnocen jako pravdivý.
Jak uvádí server Aktuálně.cz, novela by umožňovala využívat i jiné virtuální účty než ty od České spořitelny, a to v případě, kdy by lidé nevyužívali platební funkci sKarty, a nechávali by si tak zasílat dávky rovnou na účet v jiné bance. S touto možností používat účty v jiných bankách úzce souvisí i možnost používání většího množství bankomatů a užívání sKarty vzdáleně přes počítač. Dle stávající smlouvy je možné, aby oprávněná osoba používala i jiné bankomaty než přímo povinné bankomaty České spořitelny, tato možnost je ale považována za nadstandardní zpoplatněnou službu (blíže v části Smlouvy 4.6 Vytvoření sítě Povinných bankomatů - respektive 4.6.7.) Co se týče možnosti zasílání složenek poštou, ve druhé části návrhu smlouvy (Změna zákona o státní sociální podpoře, článek III.) se uvádí, že poštovní poukázky jsou jednou z variant, jak se dají dávky vyplácet.
Souhrnné informace o nové podobě zákona potvrzující slova Ludmily Mullerové lze nalézt také na stránkách České asociace paraplegiků. Nový návrh má dle informací z Aktuálně.cz zohledňovat výsledek dohody politiků s vedením spořitelny, výhrady ombudsmana, ochránců soukromí a z praxe. Informace o stávající sKartě jsou poskytnuty na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (v sekci sKarta).
Miloslav Ransdorf
Takže oni měli (Španělsko - pozn. Demagog.cz) poměrně robustní růst po dlouhou dobu...
Výrok europoslance Ransdorfa hodnotíme jako neověřitelný, neboť i když jsou dohledatelná data o růstu španělského HDP za poměrně dlouhé období, nelze přesně určit, co míní Ransdorf "poměrně širokým růstem", resp. dlouhou dobou. Pro informaci přikládáme vývoj HDP ve Španělsku od roku 1995.
Podle dat Eurostatu od roku 1995 ve Španělsku HDP oproti předchozímu roku klesal v letech 1996, 2001, 2002, 2007, 2008, 2009 a 2012. Naopak rostl v letech 1997, 1998, 1999, 2003, 2004, 2005, 2006, 2010 a 2011.
HDP na osobu o roku 1995
19954,8
19962,3
19973,6
19984,1
19994,2
20004,2
20012,5
20021,22003
1,420041,620051,920062,5
20071,62008-0,72009-4,4
2010-0,6
20110,3
2012-1,5f
2013-1,2f
20141,0f
(f za číslem znamená předpověď)
Václav Klaus
Já jsem párkrát pozvedl obočí nad tím či oním ministrem a jsou památné mé výroky, jestli ministra obchodu může dělat někdo, kdo neumí žádný cizí jazyk atd.
Václav Klaus skutečně nejednou "pozvedl obočí" nad ministerskými kandidáty. Zde přikládáme několik příkladů:
Jaromír Drábek
Nikoliv. Já jsem sděloval že plánovaná úspora za rok 2012 je 200 milionů korun a já vám říkám, že za první tři čtvrtletí byla úspora dosažena, co se týká nákladů 70 milionů korun a přibližně stejná částka byla uspořena tím, že přibližně stejná částka se zaplatila z evropských peněz. To znamená, za první tři čtvrtletí byla uspořená částka kolem 150 milionů (v oblasti výplaty soc. dávek - pozn. Demagog.cz).
Tehdejší ministr Drábek spolu se svým náměstkem Šiškou skutečně slibovali úspory spojené s novým systémem výplaty sociálních dávek – informovala o tom například agentura Mediafax.
Na předpokládaných úsporách trvalo ministerstvo ještě v roszáhlém dokumentu z dubna 2012.
Zda k úsporám skutečně došlo není lehké ověřit. Rozklikávací rozpočet na webu MPSV ani aktuální pokladní plnění (závěrečný účet za rok 2012 ještě není k dispozici) nejsou tak detailní abychom z nich vyčetli přímo náklady na ICT. Úspory tak potvrzuje pouze argumentace MPSV, kterou z pochopitelných důvodů nemůžeme použít jako doklad ministrova tvrzení.
Naopak například čísla, která z ministerstva získal letos v dubnu portál aktuálně.cz ukazují, že k realizaci slibovaných úspor patrně v roce 2012 nedošlo.
Předkládám do vlády právě zákon o dětské skupině, který umožňuje umísťování dětí do těch zařízení, která budou vytvářet zaměstnavatelé a náklady si budou moci odpočítávat a podobně.
V knihovně připravované legislativy je opravdu Návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Tento návrh je již zařazen do evidence. Daný zákon vznikal na pověření (.docx) dle Návrhu věcného záměru zákona ze 30. srpna 2012. Informace ohledně daní a tvorby zařízení jsou pravdivé, viz. znění zákona (.docx)
Vzhledem k výše uvedeným faktům, pocházejících z oficiálních stránek Vlády ČR, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Milan Štěch
My za to nemůžeme, že celý rok Václav Klaus i přes určité výzvy, které byly činěny, žádné návrhy nepředložil.
Vyhledáním v databázi senátních tisků pro funkční období 2010-2012 a 2012-2014 zjistíme, že posledním návrhem na jmenování ústavního soudce byl návrh Zdeňka Koudelky, který by Senátu předložen 7. března 2012, přesně rok před koncem Klausova mandátu. Prezident tedy opravdu žádné návrhy celý rok nepředložil.
"Určité výzvy" k podání návrhů jsme ovšem nenašli ani v médiích, ani v zápisech z jednání Senátu apod. Nemůžeme vyloučit, že v nějaké podobě k výzvě došlo, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.