Přehled ověřených výroků

Výrok na základě informací ze životopisu Jaromíra Novotného na jeho soukromých webových stránkách hodnotíme jako pravdivý. Jako náměstek, později první náměstek, ministra obrany pracoval Jaromír Novotný od září 1997 do června 2001. Během vyjednávání o vstupu České republiky do NATO spolu-předsedal vládnímu vyjednávacímu týmu při pěti kolech jednání se zástupci NATO v Bruselu. Jako velvyslanec v Indii působil od října 2001 do dubna 2006 a následně, v období mezi květnem 2006 a říjnem 2010, se též stal velvyslancem v Japonsku.

Dle dohledaných reakcí rybníkáři vyjadřovali, že kampaň má smysl, ale zároveň nechtěli posuzovat efektivitu vynaložených prostředků. Trend zvýšené spotřeby domácích sladkovodních ryb je přisuzován zmíněné kampani ze strany šéfkuchařů. Pomoc kampaně je viděna v medializaci výlovů rybníků a též v pořadech o vaření. Stížnosti rybníkářů dle časopisu Media & Marketing směřovali spíše na preferenci ryb z dovozu ze strany některých řetězců.

V nedělních OVM přišla řeč také na důvěru obyvatel v Poslaneckou sněmovnu, Zaorálek na to reagoval výrokem směrem k americkému Kongresu. Neohodnotíme tedy jeho pobyt v USA, ale důvěru v jím zmíněné těleso.

Dle průzkumů společnosti Gallup se důvěra v práci amerického Kongresu před volbami pohybovala i na hodnotách kolem 12 %. Položenou otázkou v průzkumu bylo, zda respondent schvaluje či neschvaluje způsob, jakým Kongres odvádí svoji práci (Do you approve or disapprove of the way Congress is handling its job?). Krátce po volbách, které proběhly na počátku listopadu (společně byl volen prezident, senátoři a členové Sněmovny reprezentantů) se důvěra respondentů zvýšila na přibližně 18 %. Od května 2012 do července byla důvěra stabilní s mírným růstem, propad však přišel v srpnu (na přibližně 11 %) a poté se zvyšoval až na 21 % na přelomu října a listopadu.

Na základě hlasování č. 19 a 22 v Senátu ČR z 30. 1. 2013 hodnotíme výrok jako pravdivý.

Karolína Peake má zřejmě na mysli hlasování č. 19 a 22 z 30. ledna. 2013, kdy se v Senátu skutečně hlasovalo o dvou zákonech souvisejících s pravomocemi Nejvyššího kontrolního úřadu. Z Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a nezávislí skutečně hlasovali pro dva senátoři a to Libor Michálek a Tomio Okamura. Při hlasování o návrhu 400/8 (.pdf) byli oba pro schválení a při hlasování o návrhu 15/9 (.pdf) hlasovali proti zamítnutí. Oba dva jsou bezpartajní a nejsou tedy členy KDU-ČSL.

Výrok označujeme za neověřitelný, a to s ohledem na absenci jiných dostupných zdrojů nežli samotných prohlášení senátora Okamury (dále taktéž např. zde či zde) referujících o jeho činnosti a snaze o získání podpory pro uvedené návrhy. Dohledat nelze rovněž ani jejich zmíněnou písemnou podobu.

Výrok Leoše Hegera hodnotíme jako nepravdivý, neboť výdaje na zdravotnictví klesají nejen v České republice, ale i v okolních státech a v celé EU.

Porovnáme-li údaje Světové banky (WB), zjistíme, že v letech 2009-2011 došlo v celé Evropské unii (průměr) k poklesu jak veřejných (státních) výdajů na zdravotnictví, tak veřejných výdajů celkově. Totéž platí pro srovnání se sousedními státy: Slovenskem, Německem, Polskem a Rakouskem.

Celkové výdaje na zdravotnictví (v procentech hrubého domácího produktu):

200920102011EU10,510,310,2CZ87,57,4SR9,298,7D11,711,511,1PL7,27,06,7A11,11110,6

Z toho procentuální podíl veřejného financování:

200920102011EU77,677,477CZ8483,883,5SR65,764,563,8D76,976,875,9PL71,671,771,2A76,476,275,6

Na základě informací ze švýcarské Banky pro mezinárodní platby (BIS) je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Ačkoliv Francie představuje největšího věřitele Itálie, francouzské banky (především banky PNB Paribas, Credit Agricole a Societe Generale) drží ale státní obligace Itálie v menší hodnotě než 420 miliard euro - např. na konci roku 2010 držely francouzské banky 392,6 miliardy USD italského dluhu (dle informací ze zpravodajského serveru aktualne.cz) a na konci roku 2011 332,345 miliard USD (dle interaktivní grafiky (.swf) Reuters). Dle serveru Financial Times představuje k 26. březnu 2013 výše dluhu 334 miliard USD, což, při kurzu Evropské centrální banky ke dni 3. dubna 2013 (1 EUR = USD 1.2828), představuje cca 260 miliard euro.

Na základě dohledaných dat hodnotíme tedy tento výrok jako nepravdivý.

Banka pro mezinárodní platbu, mající ústřední sídlo ve švýcarské Basileji, je považována za metodické, teoretické a informační centrum pro centrální banky. Vedle snahy vytvářet příznivé podmínky pro mezinárodní finanční operace se také snaží nad touto spoluprací vykonávat dohled. Pomocí interaktivní mapy na stránkách Financial Times, využívající nejnovější data právě z této banky, lze zjistit, jak velký podíl mají banky určitých evropských zemí vůči sobě navzájem.

Výrok Ludmily Müllerové je pravdivý, neboť výběrové řízení na provozovatele sKaret proběhlo, a to za řádných podmínek, jak tomu konstatuje i zpráva ÚOHS.

Oznámení o vyhlášení obchodní veřejné soutěže na provozovatele sKaret bylo vypsáno dne 30. června 2011 a lze jej v současnosti nalézt na webu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se zabýval problematikou veřejné zakázky na tzv. sociální karty. Své původní rozhodnutí o zrušení možnosti uzavřít smlouvu na základny veřejných zakázek ze dne 27. září 2011 (č. j. ÚOHS-S451/2011/VZ-15224/2011/520/EMa), které se ale bohužel nepodařilo v původním znění dohledat, však antimonopolní úřad zrušil rozhodnutím (.pdf) ze dne 9. prosince 2011 a uznal, že ministerstvo při svém postupu nepochybilo.

Na základě informací ze Souhrnných zpráv SZPI, informací získaných přímo od SZPI a nejednoznačného tvrzení hodnotíme výrok jako zavádějící.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce každoročně publikuje na svých stránkách (v sekci Činnost SZPI – Souhrnné zprávy) podrobnou zprávu o svých činnostech za uplynulý rok a právě v těchto dokumentech (většinou v sekci 2.1 Kontrolní činnost – Celkové přehledy výsledků kontroly) jsou také uvedeny počty provedených vstupů inspektory SZPI. Petr Bendl uvedl, že počet těchto kontrol se od roku 2012 zvýšil průměrně o 30 %, není ale jasné, vůči jakému datu toto procento vztahuje.

Počet kontrol SZPI za určitý rok, či jeho části, je následující: 2003200420052006200720082009201020112012 201319966 23076 23645257372967232459 3480637536 (od 1. července roku 2010: 17905)3587170195* 12971 (do 20. května 2013)

* SZPI nás informovala, že v roce 2012 bylo provedeno v rámci tzv. metanolové kauzy zhruba 35 tisíc mimořádných kontrol lihovin, které se do běžných statistik nepromítly. Tedy: v roce 2012 byl celkový počet vstupů do provozoven (tzv. kontrol) 35 136 - tento údaj je k nalezení ve výroční zprávě z roku 2012 a dále SZPI uskutečnila dalších 35 059 mimořádných kontrol lihovin v souvislosti s řešením tzv. metanolové kauzy.

Pro lepší představu jsme nejprve porovnali počet kontrol za poslední rok a půl (za rok 2012 až první polovinu roku 2013) s průměrným počtem kontrol od založení Státní zemědělské a potravinářské inspekce (od roku 2003, zákonem č. 146/2002 Sb. (.pdf)), navýšení kontrol v tomto případě ale činilo až 184 %. Při porovnání počtu kontrol za poslední rok a půl s předcházejícím stejně dlouhým obdobím (od druhé poloviny roku 2010 do konce roku 2011), se počet kontrol zvýšil o 54 %. V ani jednom z nejlogičtěji znějících případů se tak procentuální vzrůst nepohybuje okolo zmiňovaných 30 %; na druhou stranu je možné, že v jednu danou chvíli, ovšem Petrem Bendlem blíže nijak nespecifikovaným obdobím, rozdíl hodnot opravdu činil 30 %.

Výrok hodnotíme na základě informací oficiálního webu vlada.cz o aktuálním složení vlády České republiky jako zavádějící.

Počet členů vlády ČR je šestnáct plus premiér, dohromady tedy 17 členů vlády. Vzhledem k tomu, že Karolína Peake je sama členkou vlády a nejaktuálnější rozšíření počtu členů proběhlo kvůli požadavkům strany LIDEM, je tato nepřesnost již výrazná.

Zbytek výroku je již pravdivý, strany ODS a TOP09 mají dohromady 11 vládních postů, z toho 6 ministrů má ODS a 5 TOP09, což dohromady představuje většinu.

Členové vlády za stranu LIDEM jsou Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj a Karolína Peaka jako místopředsedkyně vlády. Předseda Legislativní rady vlády a ministr bez portfeje Petr Mlsna vystupuje jako nestranník ale de facto jedná se o nominanta strany LIDEM.

Zbytek ministrů jsou nestraníci, které do vlády nominoval premiér, ale nejsou spojováni s žádnou jednou konkrétní politickou stranou (ministr školství Petr Fiala, ministr vnitra Jan Kubice a ministr obrany Vlastimil Picek).