I na Slovensku došlo k úpravám volebního zákona pro volbu prezidenta republiky po prvních volbách.
Na základě dohledané legislativy, která se týká přímé volby prezidenta na Slovensku, je výrok hodnocen jako pravdivý.
Přímá volba prezidenta na Slovensku byla zavedena v roce 1999, hlava státu se volí na základě zákona č. 46/1999o spôsobe voľby prezidenta Slovenskej republiky, o ľudovom hlasovaní o jeho odvolaní a o doplnení niektorých ďalších zákonov (.pdf) .
V 1. přímé volbě byl zvolen Rudolf Schuster (1999), v následujících volbách (2004, 2009) byl zvolen současný prezident Ivan Gašparovič.
Zákon, který přímou volbu upravuje, byl novelizován celkem 4krát a to v letech 2003, 2008 (dvakrát) a 2011. Premiérem zmíněná úprava tohoto zákona v roce 2003 byla spíše technického rázu - 515/2003 Sb. (.pdf - čl. XVIII)
Kompletní znění zmíněné novely: Zákon č. 46/1999 Z. z. o spôsobe voľby prezidenta Slovenskej republiky, o ľudovom hlasovaní o jeho odvolaní a o doplnení niektorých ďalších zákonov sa mení a dopĺňa takto:1. § 8 sa dopĺňa odsekom 5, ktorý znie: „(5) Územný obvod obvodnej volebnej komisie je zhodný s územným obvodom obvodného úradu.”. 2. V § 39 ods. 4 písm. e) sa vypúšťajú slová „v rámci okresu”. 3. Slová „okresná volebná komisia“ vo všetkých tvaroch sa v celom texte zákona nahrádzajú slovami „obvodná volebná komisia“ v príslušnom tvare. 4. Slová „okresný úrad“ vo všetkých tvaroch sa v celom texte zákona nahrádzajú slovami „obvodný úrad“ v prí- slušnom tvare. 5. Slová „v okrese“ sa v celom texte zákona vypúšťajú. 6. Slová „okresná komisia“ vo všetkých tvaroch sa v celom texte zákona nahrádzajú slovami „obvodná komisia“ v príslušnom tvare
Je to kompetence premiéra a vlády za ČR vyjednávat a jednat v rámci EU.
Podle Ústavy ČR, čl. 63 zastupuje republiku navenek prezident, je však obvyklé, že ho na evropské úrovni někdy nahrazuje předseda vlády (dokumentace například na stránkách vlády) nebo na nižších úrovních například jednotlivý ministři.
Jak uvedl server iHNed.cz, Václav Klaus a Petr Nečas uzavřeli v roce 2010 dohodu o zastupování republiky na nejvyšší evropské úrovni - Evropské radě. Václav Klaus se má účastnit summitů "významnějších", zejm. k vnějším vztahům unie, zatímco na setkáních k vnitřním záležitostem EU má jednat premiér Nečas.
Předseda vlády navíc nemá neomezené pravomoci k vyjednávání na Evropské unii. Na každé jednání mu Výbor pro EU schválí speciální mandát, v rámci kterého se při jednání může pohybovat. Pro ilustraci přidáváme odkaz na mandát pro předsedu vlády pro listopadové jednání Evropské rady.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož kompetenci vyjednávat a jednat za republiku nemá pouze premiér nebo vláda, byť se na něm v praxi významně podílí. Zastupování ČR navenek podle ústavy pravomocí prezidenta.
Vím, že kancelář prezidenta republiky, pokud se nemýlím, má rozpočet v řádu stovek milionů korun, asi.
Celkový přehled výdajů státního rozpočtu (.pdf - na rok 2012) uvádí v kapitole Kancelář prezidenta republiky výši 334 238 000 Kč, výrok Jany Bobošíkové je tak pravdivý.
Když byla jmenovaná, tak říkala, že nebude dělat nějaký velký změny na ministerstvu. A sotva tam došla, v ten den, jak byla jmenována ministryní, tak už propustila 1. náměstka a další čelní členy ministerstva... (myšlena je Karolína Peake v pozici ministryně obrany - pozn. Demagog.cz)
Karolína Peake ještě 6.12. pro ihned.cz uvedla: "Nemám ráda, když přijde nový ministr a všechno personálně vykostí." Jmenována byla ve středu 12.12. a hned pár hodin poté provedla změny na ministerstvu - odvolala prvního náměstka Vlastimila Picka, šéfa sekce vyzbrojování Pavla Bulanta a ředitele kabinetu ministra Františka Šulce.
Jeden z nich byl bývalý náměstek na ministerstvu financí. (jeden z tzv. rebelů v ODS - pozn. Demagog.cz)
Výrok byl pronesen v kontextu toho, že tito odstoupivší poslanci získávají posty (Aktuálně.cz) v některých státních podnicích. Jde o bývalé poslance ODS Šnajdra, Tluchoře a Fuksu. Právě Ivan Fuksa zastával post náměstka ministra financí za ministrů Kalouska a Janoty (2007 - 2010).
..čili s německou ekonomikou, do které jde jedna třetina našeho exportu.
Výrok je pradivý, jelikož do obchodu s Německem jde téměř třetina exportu.
S Německém (pdf. str.59) má česká ekonomika nejužší vazby a podle analýzy české agentury zahraničního obchodu je Německo spolu se Slovenskem hlavním obchodním partnerem, přičemž obchod s prvně jmenovanou zemí představuje téměř třicet procent veškerého obratu zahraničního obchodu.
Teď například ruší regulační poplatky v Německu.
Na základě dohledaných informací v médiích hodnotíme výrok jako pravdivý.
Regulační poplatky, fungující v Německu od roku 2004. Německý systém je poněkud odlišný od fungování těchto zdravotnických poplatků v České republice, pravdou však zůstává, že právě o zrušení regulačních poplatků v Německu informovaly i české média (iDnes, Novinky, Česká televize či Finanční noviny) na počátku listopadu 2012. Poplatky by pak měly přestat platit od počátku příštího roku.
Víme, že tedy státní, nejvyšší státní zástupce a paní Bradáčová až s jistým odstupem hlásila, kolik kauz (na které dopadá amnestie, pozn.) je to na Vrchním státním zastupitelství a tak dále.
Výrok Elišky Wágnerové hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací nalezených v českých internetových denících.
O tom, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman uvedl počet kauz, kterých se amnestie týká, informovali například novinky.cz, denik.cz či lidovky.cz. Stalo se tak ve středu 9. ledna, tedy více než týden po vyhlášení amnestie.
První odhad počtu kauz však zveřejnila vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová již 2. ledna. Informoval o tom deník novinky.cz.
V Palestině je ta situace odlišná. My jsme ji sice uznali už dávno jako stát, nicméně musíme bohužel zjistit, že neovládá své území. Toho času je, jsou okupované území právě pod nadvládou Izraele.
Podle informací z webu Ministerstva zahraničních věcí ČR uznala tehdejší ČSSR nároky nezávislého státu Palestina již v roce 1988.
Prohlášení a jednání oficiálních představitelů českého státu z poslední doby jsou však jiná. Při hlasování o uznání Palestiny jako nečlenského pozorovatelského státu OSN (což by de facto znamenalo její uznání) na půdě OSN v listopadu 2012 byla Česká republika jednou z devíti zemí, které hlasovaly proti tomuto členství. Podle oficiálního prohlášení ministerstva zahraničí "Česká republika je přesvědčena, že společného cíle - kterým je Stát Izrael a nezávislý, demokratický, souvislý a životaschopný Stát Palestina, žijící vedle sebe v míru a bezpečí - může být dosaženo pouze přímými jednáními. Nesouhlasíme s žádnými jednostrannými kroky, které mohou poškodit či ohrozit mírový proces vedoucí k dvoustátnímu řešení." Podobně se vyjádřil premiér Nečas i před jednáním OSN v září 2011.
Článek v Lidových novinách také popisuje, že Izrael stále vojensky kontroluje velkou část palestinských území.
Odpovídá to výroku Karla Schwarzenberga a hodnotíme jej tedy jako pravdivý.
Svého času byl dobrý zvyk, že jednou za týden se objevil premiér na Hradě a s prezidentem probral závažnější politické téma.
Jak informuje ČTK, bylo v době vlády premiéra Klause běžné, že se s prezidentem Havlem scházeli každý týden. ČTK konkrétně uvádí, že: “Ve volebním období 1992 až 1996 bylo běžné, že se prezident Václav Havel a premiér Václav Klaus (ODS) stýkali jednou týdně, kdy premiér informoval prezidenta o výsledcích zasedání vlády. V prosinci 1997 Havel řekl, že pravidelné schůzky zrušil, neboť Klaus měl stále potřebu jej ‘za něco plísnit’."
Text také informuje o pravidelných schůzkách prezidenta Klause s premiéry Grossem a Topolánkem, ty již však neměly každotýdenní charakter.
