Petr Bendl
Já vím, že jsme nevydali zatím nic, a že těch žádostí bylo, nebo těch výzev (o navrácení pozemků v rámci církevních restitucí, pozn.) bylo asi 198, plus dalších 93, takže je to zhruba nějakých necelých 300 výzev.
Zákon stanovuje, že převody věcí ze státu na církevní subjekty musí povinné osoby každoročně nahlašovat Ministerstvu kultury, které bude tyto údaje dále předávat Českému statistickému úřadu a Ministerstvu financí – stát tedy bude mít přesnou evidenci. Žádná z těchto institucí v tuto chvíli neuvádí, že by došlo ke kladnému vyřízení některé ze žádostí.
Zákonné lhůty pro přezkoumání a rozhodnutí o jednotlivých žádostech jsou poměrně dlouhé, vydávání majetku na základě tohoto zákona bude poměrně zdlouhavý proces.
Podle aktuality z pondělního rána na webu Státního pozemkového úřadu bylo v danou chvíli celkem evidováno 237 výzev v souhrnu za všechny povinné osoby. Přímo SPÚ bylo adresováno 125 výzev, Lesy ČR uvádí 105 výzev (k 10.5.2013). Další výzvy jsou adresovány například na Diplomatický servis ministerstva zahraničních věcí, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo Povodí Moravy.
Počet přijatých žádostí byl tedy ministrem Bendlem evidentně nadhodnocen a proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.
Ludmila Müllerová
V loňském roce bylo na dávkách v hmotné nouzi vyplaceno 7 miliard a 800.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný vzhledem k nedostupnosti dat o reálných výdajích MPSV za rok 2012.
Rozpočet Ministerstva práce a sociálních věcí pro rok 2012 (.pdf) přiznával na dávky pomoci v hmotné nouzi 5,56 mld. Kč (viz Specifické ukazatele - výdaje). Nicméně závěrečný účet, případně výroční zpráva nebo jiný dokument, který by uváděl prostředky reálně poskytnuté na dávky pomoci v hmotné nouzi v roce 2012, .
Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
Miloš Zeman
Vycházel jsem z odborných konzultací. Jak s předsedou Ústavního soudu Rychetským, tak s předsedou Nejvyššího správního soudu Baxou, s předsedkyní Nejvyššího soudu paní Brožovou a z konzultací s nejvyšším státním zástupcem panem Zemanem.
Je doložitelné, že se Miloš Zeman se všemi vyjmenovanými setkal. A to jak s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským, tak s předsedou Nejvyššího správního soudu Josefem Baxou, s předsedkyní Nejvyššího soudu Ivou Brožovou a nejvyšším státním Pavlem Zemanem. Že se jmenovanými jednal Miloš Zeman i o doplněné Ústavního soudu považujeme za logické.
Tomio Okamura
60 % lidí nejde ani k volbám.
Výrok hodnotíme na základě informací z webu volby.cz jako zavádějící, neboť volební účast/resp. neúčast v této výši neplatí pro všechny volby, které se v ČR konají.
Volební účast v prezidentských volbách 2013 byla v 1.kole 61% a ve 2.kole 59%.
Účast ve volbách do do Poslanecké Sněmovny také překračovala ve výroku uvedenou 40% účast.
Volby do PS
1996
1998
2002
2006
2010
Účast v %
76
74
58
64
62
Výjimkou, která potvrzuje výrok Okamury jsou senátní volby a krajské volby, které jsou dlouhodobě typické svou nízkou účastí.
Volby do Senátu
2000
20022004
20082010
2012
1.kolo
35
42
33
2428
39
44342.kolo
30
20
213218
29
2418
Krajské volby
200020042008
40
36
Volby do Evropského parlamentu měly v roce 2004 účast jen 28% a v roce 2009 také 28%. Výrok Tomia Okamury je tedy platný pro volby senátní, krajské a volby do Evropského parlamentu. V případě voleb do PS a prezidentské volby jeho výrok neplatí. Dopouští se tak značné generalizace a jeho výrok je tak hodnocen jako zavádějící.
Jiří Paroubek
Německo, dokonce Německo rostlo v posledních 3 letech výtečným způsobem 3,7 procenta, 3 procenta, téměř i procento loni.
Dle dat na Eurostatu byl reálný růst Německa (jeho HDP):
Roky
2010 2011 2012 Růst HDP ( v %) 4,2 3 0,7
Vzhledem k tomu, že pro rok 2010 Jiří Paroubek uvedl konkrétní hodnotu 3,7%, která neodpovídá skutečnému růstu, hodnotíme výrok jako zavádějící.
Alena Dernerová
Kraj vlastně není zřizovatelem té právnické osoby, kterou je Regionální rada. Regionální rada jako taková vlastně spadá, je to právnická osoba státu.
Regionální rady jsou zřízeny jako právnické osoby zákonem č. 248/2000 Sb., konkrétně se jedná o § 16. Vztah státu a Regionální rady je upraven ve stejném zákoně § 16, odstavec 5, ve kterém je řečeno, že na tento vztah budou uplatňovány ustanovení obdobně jako v případě přenesené působnosti krajů (zákon č. 129/2000 Sb.), z čehož můžeme usuzovat, že jsou Regionální rady na stejné úrovni jako kraje v jejich zákonem vymezené působnosti.
Jaromír Drábek
Vy dobře víte, že už po mém odchodu z ministerstva proběhlo jednání mezi premiérem, ministryní práce a sociálních věcí, Českou spořitelnou a Českou poštou, kde byla jednoznačná dohoda o dalším postupu, jednoznačná dohoda v tom, že například to číslo 98 procent nebude platit, že to Česká spořitelna nebude brát jako porušení smlouvy...
Informace ze stránek Vlády ČR a České spořitelny potvrzují pravdivost výroku Jaromíra Drábka. Ten byl ministrem práce a sociálních věcí ve vládě Petra Nečase od 13. července 2010 do 31. října 2012. Na tiskové konferenci 7. prosince 2012 k jednání Petra Nečase, Ludmily Müllerové, České spořitelny a České pošty uvedl premiér, že v dohodnuté změně smlouvy budou " vypuštěny nebo upraveny některé body, které vyvolávaly otazníky, např. výplata důchodů přes sKarty nebo stanovení 98 % výplat dávek prostřednictvím sKarty. " Tiskovou zprávu vlády na svých stránkách zveřejnila i Česká spořitelna.
Andrej Babiš
Pane Moravče, já bych s dovolením přečetl nejdřív jednu větu z volebního programu Věcí veřejných, jo. Obchodní řetězce ty nastavují nepřijatelné nízké ceny, čímž se snižuje kvalita prodávané produkce.
V politickém programu (2. odstavec - "Snížení závislosti zemědělců na obchodních řetězcích") strany Věci veřejné je uvedeno následující :
"Zemědělci závisí na vůli zpracovatelů a hlavně obchodních řetězců. Ty nastavují nepřijatelně nízké ceny, čímž se snižuje kvalita prodávané produkce."
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
V Čechách je 1768 pekařských míst a podíl Agrofertu na pekařině je 17 %, podíl na moukách 12 %.
Nelze dohledat dostupná data, která by tvrzení Andreje Babiše potvrzovala nebo vyvracela. Jeho výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
Pavel Kováčik
Těch 150, nebo kolik milionům tam jde ročně (do Ústavu pro studium totalitních režimů, pozn.).
Na základě informací o výdajích ze státního rozpočtu pro rok 2013 směrem k ÚSTR hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.
Státní rozpočet na rok 2013 (Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol) uvádí částku, která je určena pro Ústav pro studium totalitních režimů, ve výši (.pdf) zhruba 152 milionů. V loňském roce dosáhl rozpočet (.pdf) ÚSTR zhruba výše 153,5 milionů.
