"... Jsem se za prvé poctivě omluvil panu Schwarzenbergovi i jeho paní za to, co FreeGlobe uvedl a omluvil jsem se veřejně a dokonce ještě předtím, než mě o to pan Schwarzenberg požádal v Impulzech právě u Vás, pane Moravče."
Zeman se sice omluvil, nejprve v debatě pro iDNES a později ten den pak také v rámci pořadu Václava Moravce na rádiu Impuls. Nutno ale podotknout, že Zeman se neomluvil za sebe, ale za svůj volební tým, a že omluva byla adresována Karlu Schwarzenbergovi a nikoliv jeho ženě, na kterou byla nepravdivá slova přímo cílena. Navíc podle Aktuálně.cz Miloš Zeman lživé prohlášení nestáhl ze svého webu, a tím ho de facto šířil dál.
Na základě těchto skutečností hodnotíme výrok jako zavádějící.
Máme, když porovnám podobné teritoria v Evropě, příliš malé kraje.
Za "podobná teritoria" považujeme evropské země s podobnou územní rozlohou a Slovensko (vycházíme z údajů europa.eu a pro Srbsko worldstat). Pokud budeme za správní dělení ekvivalentní krajům považovat nejvyšší úroveň dělení v dané zemi, které má vlastní samosprávu (pro zjednodušení souhrnné údaje o správním dělení z Wikimedia), získáme následující přehled:
Země
Rozloha (čtver. km)
Počet obyvatel (mil.)
Počet regionů
Průměrná rozloha regionu (čtver. km)
Průměrný počet obyvatel regionu (tis.)
Irsko
70 000
4,5
34
2058
132
Lotyšsko
65 000
2,3
26
2500
88
Srbsko
88 361
7,3
29
3046
251
Maďarsko
93 000
10
20
4650
500
Portugalsko
92 072
10,6
18
5115
588
ČR
78 866
10,5
14
5633
750
Slovensko
48 845
5,4
8
6105
675
Litva
3,3
6500
330
Rakousko
83 870
8,3
9
9318
922
Kraje ČR tedy svou průměrnou rozlohou i průměrným počtem obyvatel patří spíše mezi rozsáhlejší území této úrovně.
Pokud bychom vzali v potaz evropskou úroveň správního dělení NUTS 3, ke které české kraje patří, stačí zběžný pohled na mapu regionů NUTS 3 v Evropě, kde se naše kraje rozhodně nejeví neúměrně malé (k zalidnění NUTS 3 nemáme veškreré údaje, ovšem hustota zalidnění českých krajů se nejeví nižší, nežli u stejně velkých jednotek NUTS 3 jinde). Podobně je tomu u dělení NUTS 2.
Státní rozpočet České republiky pro letošní rok je o 10 miliard korun, o 10 korun miliard nižší, než byl státní rozpočet na loňský rok.
Tento výrok označujeme na základě srovnání skutečných návrhů objemů výdajů státního rozpočtu pro roky 2012 (před a po vázání výdajů) a 2013 jako pravdivý.
Objem navrhovaných výdajů pro rok 2013 (.pdf) vzhledem k návrhu na rok 2012 (.pdf) je nižší o částku 8 933 175 000 Kč (tedy téměř 9 miliard Kč). Objem navrhovaných výdajů pro rok 2013 (.pdf) vzhledem k roku 2012 po vázání výdajů k 31.3. 2012 je nižší o částku 14 666 825 000 Kč.Oba tyto tedy údaje tedy v zásadě potvrzují a dokonce překračují premiérem uvedených 10 miliard.
3. ledna 2012, uveřejnilo Ministerstvo financí údaje o plnění státního rozpočtu za 2012. Celkový objem skutečných výdajů je vzhledem k návrhu rozpočtu pro rok 2013 (.pdf) nižší dokonce o částku 28 377 603 000 Kč.
On ji nevetoval, on ji normálně schválil. (myšlen je prezident Klaus a důchodová reforma; Sobotka také dodává, že prezident vetoval prováděcí technický zákon k důch. reformě - pozn. Demagog.cz)
Na základě dohledaných informací o průběhu schvalování důchodové reformy hodnotíme výrok Přemysla Sobotky jako zavádějící. Prezident Klaus sice zákony nevetoval, nicméně je ani nepodepsal. Tak mohly sice vstoupit v platnost, nicméně nelze mluvit o "normálním schválení".
Na webu Senátu ČR či Poslanecké sněmovny naleznete stránky věnované Návrhu zákona o důchodovém spoření (PS) a Návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření (PS). Oba dva zákony byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a jsou tedy platné, přičemž jejich platnost je od 1. ledna 2013, jak se můžete dočíst v Senátním tisku č. 190 popř. 191, které jsou dostupné na výše odkazovaných stránkách.
Na webových stránkách kanceláře prezidenta se můžeme v tiskové zprávě ze dne 24. září 2012 dočíst, že: " Loni jsem k předcházejícím zákonům týkajícím se změny důchodového systému, tedy k zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o důchodovém spoření, později vyhlášenému pod č. 426/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o doplňkovém penzijním spoření, později vyhlášenému pod č. 427/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákonu o doplňkovém penzijním spoření, vyhlášenému později pod č. 428/2011 Sb., svůj podpis nepřipojil. Vzhledem k tehdejším obstrukcím opozice jsem ale tyto zákony Poslanecké sněmovně přímo nevrátil. Dnes však nastala situace, kdy svůj postoj k navrhovaným změnám musím vyjádřit zcela jednoznačně."
Ve zprávě Důchodová reforma: Potopí ji veto prezidenta? na serveru duchodovareforma.cz se uvádí, co prezident vetoval: " Václav Klaus vytknul důchodové reformě absenci širšího konsenzu v odborné i politické sféře a vetoval dílčí část reformy, která technicky upravovala výběr pojistného do fondů II. pilíře. Veto tedy nemá vliv na důchodovou reformu jako celek, nedotkne se třeba vůbec reformy penzijního připojištění."
Samotné veto prezidenta Klause poslanci přehlasovali 7. listopadu 2012.
"Chci citovat prohlášení Roberta Fica, který vyjádřil podiv nad tím, že český ministr zahraničí zpochybňuje Benešovy dekrety."
Slovenský předseda vlády v rozhovoru pro Právo řekl: “Přiznám, že toto nás znepokojilo, protože dekrety jsou součástí právního řádu jak Slovenské republiky, tak i České republiky. Podle vlády Slovenské republiky jsou dekrety nezměnitelné a nezrušitelné, protože jsou reakcí na výsledky druhé světové války. A proto jakékoli pokusy zrušit je nebo korigovat vyvolávají vážné zpochybnění výsledků druhé světové války. A proto nás vyjádření úřadujícího ministra zahraničí ČR mimořádně zaskočila. My to vnímáme jako destabilizující prvek.”
Miloš Zeman několikrát velmi jasně deklaroval, že je eurofederalista.
Na základě informací z různých médií hodnotíme výrok jako pravdivý.
Přímo se za eurofederalistu Miloš Zeman označil v rozhovoru pro Euractive ("Jsem eurofederalista, .."), na stejném serveru přiřkl tento postoj i celé Straně práv občanů Zemanovci.
Že je Miloš Zeman zastáncem evropské federace se můžeme dočíst i v článku České pozice, shrnujícím postoje všech kandidátů (v sekci Integrace do EU), nebo v profilovém článku ČT24 (v části Vytvořit prostor pro dialog).
"Pan Jakub Klouzal na Vás podává trestní oznámení a je kryt protikorupčním fondem Karla Janečka."
Jakub Klouzal obdržel od Národní fondu proti korupci Cenu za odvahu a finanční částku 100 000 Kč za to, že oznámil údajné nestandardní postupy při zadávání veřejných zakázek na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, kde byl zaměstnán. V důsledku této činnosti údajně o své zaměstnání na tomto ministerstvu přišel. V prohlášení na svém facebookovém profilu (přepis viz např. Britské listy) také oznámil, že připravuje trestní oznámení na Karla Schwarzenberga a odrazoval voliče od jeho podpory v prezidentské volbě. Pro informaci přidáváme vyjádření ministerstva zahraničí k celé kauze.
Já jsem v tomto směru předložil i legislativní návrhy v Senátu. Navrhnul jsem, aby se u malých pohledávek, takzvaně bagatelních, nepřiznávala náhrada nákladů právního zastoupení, což by naprosto zásadně omezilo ten problém.
Na základě stenozáznamu z 24. schůze Senátu v jeho současném funkčním období hodnotíme výrok jako pravdivý.
Senátor J. Dienstbier skutečně podal pozměňující návrh k Návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, aby se náhrada nákladů právního zastoupení u tzv. bagatelních pohledávek vyplácela jen ve výjimečných případech.
Jiří Dienstbier svůj návrh Senátu vysvětloval takto: „Jestliže 80 – 90 % případů u bagatelních pohledávek nevyžaduje žádnou kvalifikovanou právní službu, potom princip by měl být, že se v tomto případě nepřiznává náhrada nákladů za takovouto službu, není-li poskytována. V těch 10 % případů může soud individuálně posoudit, že tam musela být právní služba poskytnuta, a proto, že náhradu v konkrétním případě přizná."
Vždy (po zavedení priamej voľby prezidenta SR, pozn.) bez akýchkoľvek ťažkostí bol vybraný človek, ktorý sa stal prezidentom Slovenskej republiky.
Priama voľba prezidenta Slovenskej republiky bola zavedená po neúspešných pokusoch zvoliť prezidenta v procedúre nepriamej voľby v roku 1998. Prvé voľby prezidenta SR sa konali v roku 1999, kedy v druhom kole zvíťazil kandidát Rudolf Schuster. Odvtedy sa voľby prezidenta republiky na Slovensku konali ešte dva krát, a to v rokoch 2004 a 2009, o víťazovi zatiaľ vždy rozhodlo druhé kolo volieb. História priamych prezidentských volieb na Slovensku je zatiaľ skutočne bez škandálov, pochybení či akýchkoľvek problémov.
Říkám, že jsem hlasovala proti většině, bylo nás zhruba třetina. (myšleno je hlasování o tzv. Lisabonské smlouvě v Evropském parlamentu - pozn. Demagog.cz)
Na základě informací z portálu Evropského parlamentu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jana Bobošíková podle jmenného záznamu o hlasování (.pdf, str. 75-76) skutečně hlasovala proti přijetí Lisabonské smlouvy. Z celkového shrnutí hlasování můžeme doložit její tvrzení, že hlasovala proti většině. Pro bylo 525 europoslanců, proti 115 a 29 se zdrželo. Skupina 115 nesouhlasících poslanců je dokonce ještě menší než třetinová, oproti skupině hlasující pro (je to zhruba jedna pětina). Jana Bobošíková tedy hlasovala proti ještě větší převaze, než uvádí a vlastně tak ubrala na důrazu ve svém výroku. Nebudeme proto tuto nepřesnost promítat v celkovém hodnocení výroku.
