Přehled ověřených výroků

Nelze dohledat dostupná data, která by tvrzení Andreje Babiše potvrzovala nebo vyvracela. Jeho výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Systém fakultních nemocnic byl dvakrát oddlužen během, a to během jejich převodu na krajské úřady v letech 2003 a 2004. Ze státního rozpočtu bylo na tyto transakce vládou vyčleněno celkem 3,4 miliardy korun. V roce 2006 bylo do oddlužení fakultních nemocnic investováno dalších 1,6 miliardy korun, polovinu této částky zaplatilo ministerstvo zdravotnictví a druhou polovinu ministerstvo financí. Posledním případem oddlužení fakultních nemocnic, bylo oddlužení dvou pražských nemocnic(nemocnice v Motole a Všeobecné fakultní nemocnice) v roce 2008, které vyšlo na 1,2 miliardy korun.

V odůvodnění předchozího výroku je také dohledatelné, že část závazků nemocnic stát vypořádal již v roce 1998.

Oddlužení systému fakultních nemocnic (nebo dílčích částí) proběhlo čtyřikrát a celkem do něj bylo investováno 6,2 miliardy korun.

Podle zákona 166/1993, o Nejvyšším kontrolním úřadu (a v souvislosti s kontextem, ve kterém výrok zazněl) hodnotíme výrok poslankyně Peake jako pravdivý.

Podle § 25, odst. 1 se o kontrole, kterou NKÚ provedl, pořizuje kontrolní protokol, ve kterém jsou popsány zjištěné skutečnosti, nedostatky a/nebo právní předpisy, které byly porušeny.

Na základě kontrolních protokolů (a dalších dokumentů) jsou výsledky shrnuty a zhodnoceny jako tzv. kontrolní závěry. Ty jsou pak zveřejněny ve Věstníku Úřadu a zaslány Poslanecké sněmovně, Senátu, vládě a na případné požádání ministerstvům. Pokud je kontrolovanou osobou Česká národní banka, je kontrolní závěr posílán i jí. (§ 30, odst. 1)

Takto jsou shrnuty kontrolní pravomoci NKÚ, který tedy skutečně nevede správní řízení, ani nevydává sankce. Jedinou výjimku, kdy může udělit pokutu tvoří § 28:

" Fyzické osobě, která zaviněně způsobila, že kontrolovaná osoba nesplnila povinnost podle § 24 tohoto zákona, může Úřad uložit pokutu až do výše 50 000 Kč." (§ 28, odst. 1)

Karolína Peake však mluvila o možnosti udělovat sankce na základě výsledků kontroly. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ing. Miloslav Kala v současné době pracuje jako viceprezident NKÚ. Dle výše uvedeného údaje byl v letech 2002-2008 poslancem Parlamentu ČR za ČSSD. Jak potvrzuje také server Nasipolitici.cz, před svým působením v Poslanecké sněmovně se pohyboval v komunální politice.

V dostupných zdrojích bohužel nelze dohledat reference od občanských sdružení, o nichž hovoří Lubomír Zaorálek, proto hodnotíme jeho výrok jako neověřitelný.

Agrofert přestal dodávat do prodejen společnosti Ahold k 10. říjnu 2012. Není možné dohledat historicky ceny rohlíku v řetězcích společnosti Ahold a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. Pro zajímavost dodáváme statistiku ČSÚ, která uvádí cenu rohlíků (.xls) za kilo, nikoli za kus.

Ústavní soud tyto stáže na Ministerstvu spravedlnosti soudcům zakázal (článek č.1) v říjnu 2010 s dokazem na: "...narušení principu kontinuálního výkonu soudcovské funkce a riziko spojené se vznikem střetu zájmů a ohrožení nezávislosti a nestrannosti soudce po návratu do své soudcovské funkce."

O tomto ustanovení už rozhodoval jednou nález Ústavního soudu č. 349/2002 Sb. (rtf. strana 9.) ve kterém se píše mimo jiné: Ke zrušení jsou dále navrhována v ustanovení § 68 odst. 1 citovaného zákona slova „k ministerstvu nebo“ a tatáž slova v § 99 odst. 1 písm. c) tohoto zákona, kterými je umožněno přidělení soudce k Ministerstvu spravedlnosti a stanovuje se dočasné zproštění výkonu funkce soudce v případě tohoto přidělení.

V roce 2010 byla pak možnost stáží zrušena definitivně.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, mnoho zemí má skutečně podobný počet místopředsedů, či funkcí analogických.

Národná rada Slovenskej republiky má momentálně 4 místopředsedy. Podle sekce who is who na stránkách Národního shromáždění má Slovinsko aktuálně 3 místopředsedy, německý Bundestag má nyní 5 místopředsedů a litevský Seimas má aktuálně dokonce 7 místopředsedů.

V některých zemích se pak systém vedení dolních komor parlamentu odlišuje, Národní rada Rakouska má např. 3 předsedy.

Záleží tedy, s jakými zeměmi srovnáváme, avšak počet tří až čtyř místopředsedů, či funkcí podobných skutečně není neobvyklý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Na základě veřejně dostupných informací se nám nepodařilo výrok ověřit. Dostupné informace o autorech amnestie jsou protichůdné. Václav Klaus 2. března 2013 pro deník Právo uvedl: "Autorem jsem já. Není žádný jiný autor. Samozřejmě se o tom bavím s nejužším kroužkem spolupracovníků, ale žádný jiný autor neexistuje. To je pořád ta hloupá mediální nebo politická hra".

O podání informací na základě zákona o svobodném přístupu k informacím žádal místopředseda ČSSD L. Zaorálek a místopředseda České pirátské strany J. Michálek či občanské sdružení Lepší Kladno. Podle nich text amnestie naznačuje konzultaci s právníkem, což koliduje s tvrzením prezidentské kanceláře a V. Klause.

Pro neuspokojivou odpověď prezidentské kanceláře a nemožnost se vůči ní odvolat J. Michálek podal správnou žalobu (pdf.) na V. Klause. Podle dostupných informací žalobu zvažuje i občanské sdružení Lepší Kladno a L. Zaorálek.

Nejprve je nutné zdůraznit, že v kontextu diskuze (viz předchozí premiérovo vyjádření: "Já chci připomenout, že pořád, v rámci celé Evropské unie se pohybujeme zhruba okolo 7. místa nejnižší nezaměstnanosti.") bude část výroku "v celé Evropě" chápán jako "ve všech státech EU".

Cílem našeho ověřování bude snaha zmapovat vývoj nezaměstnanosti ve sledovaných zemích na základě dále stanovených kritérií. Jako problematické se jeví především slovo "prakticky", které automaticky zařazuje sledovaný výrok do kategorie neověřitelných. Každé takové hodnocení totiž sklouzává do kategorie subjektivity.

Nejprve srovnáme celková průměrná data za poslední dva roky. Z údajů vyplývá, že pro sedm zemí EU (Estonsko, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Maďarsko, Rakousko a Velkou Británii) úplné údaje za rok 2012 nejsou k dispozici. Celkem tedy sledujeme 20 zemí, z nichž patnáctka vykazuje nárůst celkové průměrné nezaměstnanosti vzhledem k předchozímu roku. Ve čtyřech dalších případech pak nezaměstnanost klesala a u jednoho státu stagnovala.

Dále je možné porovnat tzv. očištěná data (zbavená sezónních vlivů) nezaměstnanosti v jednotlivých kvartálech minulého roku. Abychom se, stejně jako v předchozím případe, vyhnuli opětovnému vyřazení zemí, u kterých údaje za 4. čtvrtletí nejsou kompletní, porovnáme údaje za 1. a 3. kvartál roku 2012. Z nich vyplývá, že 18 z 27 sledovaných zemí ve třetím kvartálu vzhledem k začátku roku vykazuje nárůst, 8 z 27 pokles a jedna země stagnaci.

Vidíme tedy, že trend růstu či poklesu nezaměstnanosti není v jednotlivých zemích EU zcela jednoznačný a díky často chybějícím údajům i obtížně určitelný. Obecně však počty Evropanů bez práce rostou. Posouzení, zda je tomu tak "prakticky v celé Evropě", je vzhledem k nejasnému významu tohoto slovního spojení nutné (v kontextu předložených dat) nechat na čtenáři (více o tomto výroku na našem blogu).

Dle stránek NKÚ není funkce prezidenta obsazena od 21. února 2012, což je k 3. únoru 2013, tedy datu výroku Karolíny Peake opravdu skoro rok.