S Přemyslem Sobotkou měli několik za posledních 20 let stranických střetů (Václav Klaus a Přemysl Sobotka, pozn.).
V médiích proběhlo několik zpráv o názorových střetech Přemysla Sobotky a Václava Klause.
Šlo mimo jiné o spor o další fungování vedení ODS po volbách v roce 2002. Přemysl Sobotka dle dostupných informací (uvedených např. na serverech iDnes, ČT24) prosazoval změnu vedení strany a byl prvním, kdo vyzval Václava Klause k odchodu z vedení strany.
K dalšímu konfliktu mezi Přemyslem Sobotkou a Václavem Klausem došlo v roce 2009, kdy Lisabonská smlouva prošla Senátem a prezident s jejím přijetím nesouhlasil. Informace o tomto rozporu mezi tehdejším předsedou Senátu a prezidentem lze najít např. na stránkách Aktuálně.cz zde a zde nebo na serveru IHNED. Videozáznam kritiky prezidenta Klause na adresu senátorů lze shlédnout také na serveru IHNED.
Na základě výše uvedených informací z médií hodnotíme výrok Pavla Blažka jako pravdivý.
Musí platiť jedna zásada pre všetkých v Európskej únii, buď sa zmenia pravidlá pre všetkých, alebo pre nikoho. Lebo už teraz počujem, že niektoré krajiny už uvažujú, že by chceli výnimku, pokiaľ ide o ozdravovanie verejných financií.
Demagog.sk nezistil žiadny zdroj, ktorý by hovoril o tom, že niektoré krajiny uvažujú o výnimke v ozdravovaní verejných financií. Uvedená požiadavka o výnimke mohla byť predmetom bilaterálnych alebo interných rokovaní, z ktorých nie je dostupný žiadny oficiálny výstup.
V rámci Visegrádské čtyřky máme nejvyšší pozitivní saldo obchodní bilance.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Podle webu finnančninoviny.cz má Česká republika skutečně nejvyšší saldo obchodní bilance v rámci Visegrádské čtyřky. Data pochází z období 07/2011 - 07/2012 a český server zpracování převzal z periodika The Economist.
StátObchodní bilance
Česká republika
14,4
Maďarsko
9,1
Slovensko4,8
Polsko
-17
Je to zákon, který jsem prosazoval už v Poslanecké sněmovně, která ho třikrát odmítla. (zákon o majetkových přiznáních - pozn. Demagog.cz)
Výrok je na základě dohledaných informací hodnocen jako nepravdivý, neboť Miloš Zeman měl podíl na dvou snahách o zavedení majetkových přiznání a nikoli na třech, jak sám uvádí.
Shrnutí snah o zavedení majetkových přiznání dokládá materiál (Zhodnocení platného právního stavu) ČSSD, která se v posledních obdobích tento návrh snaží prosadit.
Návrhy na majetková přiznání prosazovaná Milošem Zemanem, který byl poslancem v letech 1996- 2002 (datum předložení sněmovně) Volební období 1998-2002
1. Vládní návrh zákona o přiznání k majetku (18. listopadu 1999) - Zamítnuto v 1. čtení 2.Vládní návrh zákona o přiznání k majetku (12. června 2001) - Zamítnuto ve 2. čtení 16. října 2010
Měl jsem kdysi ještě jako předseda Sněmovny námitky proti zrušení naší ambasády v Montevideu, tedy v Uruguayi, naštěstí jsem se pak stal premiérem a to velvyslanectví se zachovalo, neboť Montevideo je centrem tzv. Mercosuru, což je ekonomické společenství zemí Latinské Ameriky.
Výrok Miloše Zemana hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. Vláda Václava Klause v roce 1997 (tedy v době, kdy byl Zeman předsedou Sněmovny) přijala skutečně usnesení o rušení ambasád, později však vláda pod vedením Miloše Zemana toto usnesení zrušila a mimo jiné i velvyslanectví v Montevideu obnovila.
Dohledaný dokument Ministerstva zahraničních věcí (.doc, str. 44) z roku 1999 uvádí mezi uvažovanými zastupitelskými úřady na zrušení také Uruguay. Tehdejší ministr zahraniční Jan Kavan pak toto rušení odmítl údajně ihned po svém nástupu do funkce v roce 1998. 1. září 1999 o této věci jednala vláda Miloše Zemana a schválila usnesení, kde v bodě 1. e) souhlasila s obnovením činnosti velvyslanectví v Montevideu. Toto usnesení také odkazuje na předchozí vládní usnesení č. 465 z 23. července 1997, které znělo (zápis z jednání vlády - samotné usnesení nelze dohledat; č. 465 na webu vlády chybí)
32. Informace o rušení zastupitelských úřadů č.j. 0126/97 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- V l á d a projednala materiál předložený místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a přijala u s n e s e n í č. 465. Co se týče zmínky o Mercosuru, Montevideo je skutečně sídlem administrativního sekretariátu latinskoamerického společenství. Tuto funkci Montevideu přiřazuje článek 15 Smlouvy z Asuciónu (.pdf, anglicky) z 26. března 1991, která tento společný trh zakládá. Další informace o Mercosuru např. na stránkách BBC (anglicky).
Zdeněk Koudelka je v podstatě, když to řeknu, není podřízen přímo mně. On je podřízen Danielu Volákovi, což je první náměstek pro vězeňství a justici. Ale v podstatě podílí se hlavně na legislativě.
Bohužel nelze jednoznačně ověřit, neboť stránky Ministerstva spravedlnosti ani životopis Zdeňka Koudelky nenabízí žádné potřebné informace. O jeho skutečném pracovním působení na ministerstvu se tak můžeme pouze dohadovat.
JUDr. Daniel Volák je 1. náměstek ministra spravedlnosti a náměstek sekce justiční. doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. je pak v současnosti státní zástupceNejvyššího státního zastupitelství a údajně stážista na Ministerstvu spravedlnosti. Na stránkách ministerstva však jeho jméno vůbec nefiguruje; s ohledem na jeho působení na NSZ (analytický a legislativní odbor) se dá však předpokládat, že by se mohl podílet na legislativě. Ať už tedy je Zdeněk Koudelka formálně podřízen Danielu Volákovi, nebo nikoliv, náměstek stále zůstává podřízeným ministra spravedlnosti, tedy i Koudelka je jeho nepřímým podřízeným; neboť jak vyplývá z organizačního řádu (první odkaz, str. 3) Ministerstva spravedlnosti ČR (účinnost od 1. 1. 2013), ministr pochopitelně řídí ministerstvo.
Každá česká vláda uznala tuto stranu (KSČM, pozn.) za demokratickou, neboť žádná nenavrhla její rozpuštění k Nejvyššímu správnímu soudu.
Výrok je na základě informací ze stránek Nejvyššího správního soudu, ministerstva vnitra a médií hodnocen jako pravdivý.
Žádná česká vláda doposud nenavrhla rozpuštění KSČM k Nejvyššímu správnímu soudu. NSS na svých stránkách takový návrh týkající se KSČM neeviduje a ačkoliv se o této možnosti již dříve v roce 2009 jednalo na základě podnětu ze Senátu, kdy speciální komise nalezla 76 důvodů pro zrušení KSČM. Tento návrh nakonec odmítlo ministerstvo vnitra.
O možném návrhu na zrušení KSČM se pak hovořilo také v roce 2011, kdy mělo ministerstvo vnitra na žádost vlády návrh vypracovat a ministerstvo zveřejnilo k této problematice vyžádané odborné analýzy. Z tohoto roku (2012) je pak zpráva, která uvádí, že ministerstvo vnitra spolu s ministerstvem spravedlnosti nevidí prostor pro právní kroky vůči KSČM. Tato zpráva také měla předložit seznam dalších možných opatření.
Např. balené koblihy, to byl takový příklad. To nikdo nenařizoval. (výrok je myšlen tak, že nutnost balit koblihy nenařídila České republice Evropská unie - pozn. Demagog.cz)
Zmíněnou povinnost nařizovala kontroverzní Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny podle sortimentu prodávaných potravin č. 347/2002 Sb v §7 odst 2) b).
2) Prodej nebalených potravin samoobslužným prodejem je možný jen v těchto případech:
(...)
b) při prodeji neděleného chleba a běžného pečiva bez náplně nebo obdobného zdobení, pokud jsou zajištěny podmínky pro výběr a odběr těchto potravin bez přímého dotyku rukou spotřebitele, (...)
Tato vyhláška byla prosazena ministerstvem pod vedení ministryně Součkové a kritizoval ji při interpelacích například tehedjší místopředseda sněmovny Ivan Langer. Uvádí přitom, že ministryně se odvolává na nutnost implementace evropské směrnice 93/43/EHS, o hygieně potravin. Z té však žádná taková povinnost nevyplývá.
Potvrdila to i Beate Gminderové, mluvčí evropského komisaře pro zdraví a ochranu spotřebitelů pro server EkoList.cz.
Vyhláška byla v roce 2006 zrušena ministrem Davidem Rathem.
Na základě výše uvedeného je výrok hodnocen jako pravdivý.
Dneska ani ta kritéria (pro vstup do Eurozóny - pozn. Demagog.cz) nesplňujeme.
Kritéria pro přijetí eura (nazývaná též jako Maastrichtská kritéria) jsou následující a jejich plnění či neplnění je převzaté ze společného dokumentu Ministerstva financí ČR a České národní banky (Vyhodnocení Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou) (.pdf):
Schodek veřejených financí v zemi nepřesáhl 3 % HDP
ČR neplní - za uplynulý rok je deficit předpokládán ve výši 5 % HDP (důvodem je započítání v tomto roce celého objemu finančního vyrovnání s církvemi, což odpovídá 59 mld. Kč a 1,5 % HDP).
Celkový veřejný dluh nepřekročil 60 % HDP
ČR plní - pro rok 2012 je dluh očekáván ve výši 45,5 % HDP.
Průměrná míra inflace po jeden rok nesmí přesáhnout více než o 1,5 % průměr tří členských zemí s nejnižší inflací
ČR neplní - důvodem je zvláště zvýšení snížené sazby DPH od počátku roku.
Dlouhodobé úrokové míry nesmí přesáhnout o více než 2 % sazby tří zemí s nejnižší inflací
ČR plní - i přes obtížně předvídatelný vývoj na finančních trzích.
Dva roky musí země dodržovat dané rozpětí pohybu své měny v mechanismu směnných kurzů (ERM)
ČR prozatím nevstoupila do systému ERM II a tedy nemá stanovenou centrální paritu měny vůči euru, jejíž pohyb by byl po dva roky sledován.
Všechny vlády, který byly v hospodářské krizi, postupně volby padly, ať to bylo v Anglii, Španělsku, když to byly levicové nebo ve Francii a v Itálii, jestli to byly pravicové vlády.
Na základě dohledaných informacích o politické situaci v jmenovaných zemích je výrok hodnocen jako pravdivý.
Co se týká pádů vlád (resp. změn vlád ve zmíněných zemích z levicových na pravicové a naopak) v době krize, můžeme jmenovat následující:
Velká Británie - do roku 2010 zde vládla Labour party (G. Brown), po volbách koaliční vláda Konzervativců (premiér D. Cameron) a Liberálních demokratů.
Španělsko - do roku 2011 vládli Socialisté premiéra Zapatera, po volbách vítězná Lidová strana (současný premiér Rajoy).
Itálie - v Itálii padla vláda Silvia Berlusconiho v 12. listopadu 2011, kdy premiér sám odstoupil. Zemi dále vedl úřednický kabinet Maria Montiho, ten ovšem již rezignoval také a zemi čekají předčasné volby.
Francie - ve Francii byl v prezidentských volbách poražen Nicolas Sarkozy a vystřídal jej v čele země François Hollande.
