Jan Mládek
...já jsem na tom sjezdu měl dvě vystoupení a to jádro mého projevu bylo někde úplně jinde...
Nepodařilo se nám najít obě celé zmiňované vystoupení Jana Mládka, tudíž nedokážeme posoudit zmiňované tvrzení.
Jeden projev stínového ministra financí ČSSD je nahraný na serveru Youtube (video - čas 56:00 a dále).
Tomio Okamura
Co se týče hmotné a trestní odpovědnosti, například ekonom Pavel Kohout spočítal, že kdyby se daly dohromady všechny neúčelně vynaložené státní prostředky za uplynulých dvacet let, krásně bychom pokryli celý schodek státního rozpočtu.
Okamurova slova neodpovídají přesně tomu, co tvrdí ekonom Kohout. Pavel Kohout v tomto rozhovoru pro Hospodářské noviny konkrétně říká, že “ pokud by se zakázky lépe vypisovaly a organizovaly, ušetřené peníze by smazaly většinu schodku státního rozpočtu.”
Na otázku redaktora, zda je tento výrok podložen určitými výpočty nebo zda se jedná pouze o odhady Kohout odpovídá, že “je to podloženo zkušenostmi z aukcí na dodávky pro veřejný i soukromý sektor.”
Pokud se tedy Okamura odkazuje k tomuto rozhovoru, musíme jeho výrok hodnotit jako zavádějící. Kohout jednak nic takového doopravdy nespočítal, dále nemluví o všech neúčelně vynaložených prostředcích, ale pouze o plýtvání v oblasti veřejných zakázek a do třetice a hovoří o umazání většiny, nikoliv celého schodku.
Milan Štěch
Pane redaktore, o čem já hovořím, to je minimální mzda kolem 40% k průměrnýmu výdělku a to je nejnižší minimální mzda ve světě. To je prostě, i země, který jsou ekonomicky daleko pod námi, tak takovýto poměr minimální mzdy k průměrné mzdě v národním hospodářství prostě mají.
Vycházíme-li z aktuálních dat OECD, kde nejnovější dostupné údaje jsou za rok 2011, vypadá poměr mezi minimální a průměrnou (mean) mzdou skutečně jako jeden z nejhorších na světě. Podle těchto údajů dosahuje minimální mzda 29 % průměrné mzdy. Hůře jsou na tom jen v Mexiku (18 %) a v USA (28 %), kde však platí pro každý stát jiná minimální mzda.
Lépe jsou na tom jak naši sousedé (Slovensko – 36 %, Polsko 36 %), tak i výše zmíněné Turecko (38 %) nebo Řecko (35 %).
Porovnání s mediánem (tzv. střední hodnota, vyjadřuje statisticky nejběžnější příjem, kdy přesně polovina populace má nižší příjem a polovina vyšší; je přesnější než průměr, protože ji tolik neovlivňují extrémní hodnoty) vyznívá ještě hůře, zde minimální mzda v ČR dosahuje 35 % mediánu, zatímco na Slovensku 46 %, v Polsku 45 % a například v Turecku dokonce 71 %.
ZeměMM vs průměrMM vs mediánČR29 %35 %Slovensko36 %46 %Polsko36 %45 %Turecko38 %71 %Řecko35 %51 %Rumunsko33 %48 %Litva36 %48 %Lotyšsko43 %57 %
Z výše uvedeného je patrné, že minimální mzda v ČR rozhodně nedosahuje ani 40 % průměrné mzdy, tento poměr je však v celosvětovém měřítku velmi špatný a skutečně zaostáváme i za méně rozvinutými zeměmi, rozhodli jsme se tedy výrok hodnotit jako pravdivý.
Bohuslav Svoboda
Podle informací, který mám, byla ta cena podpory, že to firma Haguess dodává, domluvená ještě za pana náměstka Březiny za pět milionů měsíčně. Paní radní jí v jednání s firmou Haguess dohodla na podporu 2,4 milionů měsíčně.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož podle údajů uvedených v příloze č. 5 (str. 41, .pdf) smlouvy podepsané 2. ledna 2009 činila tato měsíční pohledávka 6 627 308 Kč bez DPH, nikoli 5 000 000 Kč, nově dohodnutá cena měsíčního provozu Opencard realizovaného společností Haguess skutečně činí 2 385 185 Kč bez DPH, což je uvedeno v příloze č. 2 (str. 23, .pdf) smlouvy podepsané 6. dubna 2012.
Jiří Paroubek
Já jsem v té straně Národních socialistů, byť tehdy pod jiným názvem v letech 70 až 86 byl, tak něco o tom vím, je to strana doktora Edvarda Beneše.
Dle svých oficiálních stránek byl Jiří Paroubek v jím uvedených letech členem Československé strany socialistické. Historie této strany sahá až do roku 1897, kdy byla založena pod názvem Česká strana národně sociální. V roce 1923 vstoupil do strany také Edvard Beneš a nadále v ní působil.
Na základě těchto veřejně dostupných informací hodnotíme výrok Jiřího Paroubka jako pravdivý.
Mají (KDU-ČSL) v našem senátorském (KDU-ČSL) klubu pouze tři senátory, šest je nestraníků. Jiřího Čunka, pana Juránka a pana Šilara.
Senátorský klub Klub pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a nezávislí má v tuto chvíli 9 senátorů. Členy KDU-ČSL jsou však pouze Jiří Čunek, Stanislav Juránek a předseda klubu Petr Šilar.
Vít Bárta
Pane Babiši, tady je váš Penam. Tady je váš Penam, který je o 21 procent v Německu levnější, než v Čechách.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož pekárenské firmy Penam, a.s. ani Penam Slovakia, a.s., které jsou součástí společnosti Agrofert, nejsou činné na německém trhu a není tedy jasné, ceny kterých produktů by měly být porovnávány.
Společnost Agrofert se totiž teprve chystá zakoupit německý řetězec pekáren Lieken, a proto není zatím možné srovnávat ceny produktů této společnosti a Penamu.
Milan Urban
Silová elektřina pro rok 2013 v České republice klesla o nějaké 3 %.
Výrok Milana Urbana hodnotíme jako neověřitelný, a to kvůli nedostatku veřejně dostupných informací.
Je sice pravdou, že pro rok 2013 několik významných dodavatelů elektrické energie zlevnilo cenu silové elektřiny (např. ČEZ o 5 %), nicméně se nám nepodařilo zjistit celkový průměrný pokles ceny.
Jiří Pospíšil
Zdeňka Horníková je člověk, který, myslím, ve třech volbách, byť byla na nevolitelném místě, tak byla voliči vykroužkována, vykřížkována, dostala se do parlamentu.
Posl. Horníková byla vykroužkována pouze dvakrát.
Zdeňka Horníková je v Poslanecké sněmovně od r. 1996, vždy volena za ODS v Královéhradeckém (v letech 1996 a 1998 Východočeském) kraji.
Poslanci jsou voleni v krajích. Kromě "vykroužkovaných" získají mandát vždy ti kandidáti, kteří jsou na předních místech kandidátky (dle pořadového čísla). Např.: je-li kandidát na 6. místě kandidátky, když jeho strana získá 5 mandátů, potřebuje ke zvolení preferenčních hlasy.
Dle seznamu zvolených poslanců za ODS v kraji tak můžeme snadno určit, zda pořadové číslo Zdeňky Horníkové na krajské kandidátce bylo v jednotlivých volbách takové, že by bez preferenčních hlasů mandát nezískala.
rok voleb
pořadové číslo
Z. Horníkové
mandátů pro ODS
v kraji (počet zvolených
poslanců za ODS)
1996 39 1998 19 2002532006 1
5
201063
Vidíme, že pouze v letech 2002 a 2006 byla posl. Horníková na "nevoleném" místě na kandidátce. Nikoli tedy třikrát, jak tvrdí Jiří Pospíšil.
Zároveň lze uznat, že 5. či 6. místo bylo "nevolitelné", neboť ODS v samostatném Královéhradeckém kraji získala 5 mandátů pouze při svém historicky nejlepším celostátním výsledku v roce 2006.
Nový občanský zákoník se deset let připravoval. Připravovaly to vlády sociální demokracie, zadal to nebožtík ministr Otakar Motejl.
Vývoj přípravy nového občanského zákoníku (legislativní proces) je zachycen na stránkách obcanskyzakonik.justice.cz spravovaných Ministerstvem spravedlnosti. V souvislosti s tématem je zde uvedeno následující: "Od devadesátých let působila při Ministerstvu spravedlnosti ČR komise pro rekodifikaci občanského práva, tvořená zástupci široké právnické veřejnosti (advokáti, notáři, soudci i akademičtí pracovníci). V roce 2000 pověřil tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl dva z jejích členů, profesora Karla Eliáše a docentku Michaelu Zuklínovou, přípravou věcného záměru nového občanského zákoníku. Věcný záměr určil koncepci budoucího zákoníku a základní obrysy řešení klíčových institutů." Pro úplnost můžeme např. dále dodat přímý odkaz uvádějící zahrnutí přípravy nového občanského zákoníku do Legislativního plánu vlády na rok 2000 (s výhledem na roky 2001 a 2002).
